Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. ledna 2023 Thomasem Heidmannem proti usnesení Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 18. listopadu 2022 ve věci T-586/22, Heidmann v. Parlament a Rada

(Věc C-43/23 P)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Thomas Heidmann (zástupkyně: S. Manna, advokátka)

Další účastníci řízení: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr zrušil usnesení T-586/22 ze dne 18. listopadu 2022 v celém rozsahu, protože se Tribunál Evropské unie dopustil nesprávného právního posouzení, a to v několika ohledech.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel pět důvodů:

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného posouzení, kterého se Tribunál Evropské unie dopustil v důsledku zkreslení žalobních důvodů vznesených Th. Heidmannem. Tribunál ve věci rozhodl tak, jako by Th. Heidmann založil žalobu na svobodě pohybu na území Unie, ačkoli žaloba byla založena na právu na zdraví a na život.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení podmínky, podle které musí napadené nařízení přímo vyvolávat účinky na právní postavení navrhovatele. Tribunál dospěl k závěru, že napadená nařízení nevyvolávají účinky na právní postavení navrhovatele, protože stanoví jen technický rámec.

Nařízení (EU) 2022/1034 stanoví sice technický rámec, avšak zároveň přímo vyvolává účinky na právní postavení navrhovatele a každého občana Unie, který má zájem o evropský digitální certifikát covid-19.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení podmínky týkající se posuzovací pravomoci adresátů napadeného aktu. Tribunál dospěl k závěru, že napadená nařízení stanoví jen technický rámec, pro jehož uplatňování disponují členské státy posuzovací pravomocí, jež brání tomu, aby uvedená nařízení byla považovaná za automaticky použitelná.

V projednávané věci jde ovšem o nařízení s obecnou působností, jež stanoví technický rámec, podle kterého by bylo možné každému občanovi Unie vystavit digitální certifikát covid-19 přímo použitelný ve vnitrostátním právu. Členské státy nemají žádnou posuzovací pravomoc: buď vnitrostátní certifikát covid-19 splňuje podmínky stanovené nařízením a občan získá evropský digitální certifikát covid-19, anebo tyto podmínky nesplňuje a občan evropský digitální certifikát covid-19 nezíská.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení způsobilosti žaloby přinést osobní prospěch účastníkovi řízení, který ji podal. Tribunál dospěl k závěru, že zrušení napadených nařízení nemůže občanům přinést pražádný prospěch, protože napadená nařízení stanoví jen technický rámec. Je přitom nepopíratelné, že zrušení napadených nařízení pro jejich ustanovení přiznávající evropský digitální covidový certifikát netestovaným osobám umožní chránit zdraví a životy občanů Unie.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení zásady proporcionality rozhodnutím prodloužit platnost daného nástroje do 30. června 2023. Tribunál dospěl k závěru, že zásada proporcionality byla dodržena „s ohledem na přetrvávající nejistotu o budoucím vývoji pandemie“. Tribunál zde ovšem uplatnil zásadu obezřetnosti, která se liší od zásady proporcionality, jež vyžaduje odůvodnění, zde konkrétně vědecké, a nikoli vágní domněnky.

____________