Language of document : ECLI:EU:T:2014:912

Věc T‑29/11

Technische Universität Dresden

v.

Evropská komise

„Rozhodčí doložka – Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví – Smlouva o financování projektu – Žaloba na neplatnost – Oznámení o dluhu – Smluvní povaha sporu – Akt, který nelze napadnout žalobou – Nepřípustnost – Překvalifikování žaloby – Uznatelné náklady“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 24. října 2014

1.      Soudní řízení – Právní základ žaloby – Volba náležející žalobci, a nikoliv unijnímu soudu

2.      Žaloba na neplatnost – Žaloba týkající se ve skutečnosti sporu smluvní povahy – Zrušení oznámení o dluhu vydaného Komisí – Nepřípustnost

(Článek 263 SFEU)

3.      Žaloba na neplatnost – Žaloba týkající se ve skutečnosti sporu smluvní povahy – Překvalifikování žaloby – Podmínky

[Článek 272 SFEU; Jednací řád Soudu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]

4.      Soudní řízení – Předložení věci Tribunálu na základě rozhodčí doložky – Rozhodčí doložka – Pojem

(Článek 272 SFEU)

5.      Rozpočet Evropské unie – Finanční pomoc Unie – Povinnost příjemce dodržovat podmínky pro poskytnutí finanční pomoci

(Článek 317 SFEU)

6.      Soudní řízení – Předložení věci Tribunálu na základě rozhodčí doložky – Pravomoc Tribunálu k projednání vzájemného návrhu – Návrh v rámci vrácení nadměrných dotací vyplacených Komisí – Požadavek jasnosti vyjádření a důkazů umožňující Tribunálu posoudit opodstatněnost – Nesplnění – Nepřípustnost

[Jednací řád Soudu, čl. 46 odst. 1 písm. c)]

7.      Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Porušení podstatných formálních náležitostí – Povinnost uvést odůvodnění týkající se pouze způsobů jednostranného jednání – Neexistence povinnosti uvést odůvodnění v rámci smlouvy o financování

(Články 272 SFEU a 296 SFEU)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 24)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 29, 38, 39)

3.      Překvalifikování žaloby na neplatnost nebo na náhradu škody na žalobu podanou na základě článku 272 SFEU (rozhodčí doložka) podléhá dvěma kumulativním podmínkám. Toto překvalifikování je tudíž možné tehdy, nebrání-li mu výslovná vůle žalobce a v žalobě je v souladu s ustanoveními čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu uplatňován alespoň jeden žalobní důvod vycházející z porušení pravidel upravujících dotčený smluvní vztah.

(viz body 42, 44)

4.      Vzhledem k tomu, že Smlouva nestanoví žádné zvláštní znění rozhodčí doložky, je třeba jakékoliv ustanovení, které uvádí, že smluvní strany mají v úmyslu vyjmout případné spory z pravomoci vnitrostátních soudů a předložit je unijním soudům, považovat za dostatečné k tomu, aby byla podle článku 272 SFEU založena pravomoc posledně uvedených soudů.

Rozhodčí doložkou je doložka vložená pod nadpisem „Law applicable and competent court“ (Použitelné právo a příslušný soud) do smlouvy o financování, podle níž „příjemci mohou podat žalobu proti rozhodnutím Komise, která se týkají použití ujednání [této] smlouvy a podmínek jejího provádění, k [Tribunálu] a v případě kasačního opravného prostředku k [Soudnímu dvoru]“.

I když je pravda, že atypická formulace takové doložky, a její terminologie, zejména použití pojmů „rozhodnutí“ a „příjemce“, připomínají přezkum legality prováděný v rámci žaloby na neplatnost zavedené článkem 263 SFEU, tato okolnosti nemůže bránit kvalifikaci této doložky jako rozhodčí doložky.

Vzhledem k tomu, že se uvedená doložka může použít zejména na rozhodnutí přijatá Komisí na základě smluvních ujednání, která jsou neoddělitelná od smluvního vztahu – tedy rozhodnutí, která podle judikatury nespadají do působnosti ustanovení o žalobě na neplatnost podle článku 263 SFEU – výklad této doložky spočívající v tom, že je považována za pouhé připomenutí žaloby na neplatnost, by měl za následek smluvní rozšíření podmínek přípustnosti žaloby na neplatnost zakotvených v článku 263 SFEU, ačkoliv tyto podmínky mají kogentní povahu, takže se od nich strany nemohou odchýlit.

Krom toho, s ohledem na její znění, nemůže být působnost této doložky považována ani za působnost omezenou pouze na rozhodnutí, která mohou být Komisí přijata na základě článku 299 SFEU.

(viz body 52, 53, 55, 56, 60, 61, 63, 64, 66)

5.      Podle základní zásady upravující finanční podporu Unie může Unie dotovat pouze skutečně vynaložené náklady. Proto, aby Komise mohla vykonávat kontrolní roli, musí příjemci této podpory prokázat, že náklady přičitatelné dotovaným projektům jsou skutečné, přičemž poskytnutí spolehlivých informací těmito příjemci je nezbytné pro řádné fungování systému kontroly a dokazování zavedeného za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí pomoci. Důkaz o tom, že byl projekt prováděn, tak nepostačuje k tomu, aby odůvodnil poskytnutí konkrétní dotace. Příjemce podpory musí kromě toho prokázat, že deklarované náklady vynaložil v souladu s podmínkami stanovenými pro poskytnutí dotyčné podpory, přičemž uznatelnými náklady jsou pouze řádně odůvodněné náklady. Jeho povinnost dodržovat stanovené finanční podmínky představuje dokonce jeden z jeho hlavních závazků, a z tohoto důvodu je podmínkou pro poskytnutí finanční podpory.

(viz bod 71)

6.      I za předpokladu, že by Komise měla v úmyslu předložit vzájemný návrh Tribunálu a že Tribunál má navzdory formulaci rozhodčí doložky pravomoc rozhodnout o tomto návrhu, je tento vzájemný návrh, s ohledem na judikaturu, podle které v systému opravných prostředků unijního práva zahrnuje pravomoc rozhodovat o hlavní žalobě také pravomoc rozhodnout o každém vzájemném návrhu podaném v průběhu téhož řízení, který vyplývá z téhož jednání či téže skutečnosti, která je předmětem žaloby, v každém případě nepřípustný, a to s ohledem na požadavky čl. 46 odst. 1 písm. c) jednacího řádu. Takový návrh totiž s požadovanou jasností nevyplývá ani z písemností Komise, ani z vyjádření přednesených Komisí při jednání a není podložen argumenty a důkazy, které by Tribunálu umožňovaly posoudit jeho opodstatněnost a žalobkyni by umožnily, aby si připravila obranu.

(viz bod 116)

7.      Povinnost uvést odůvodnění je Komisi uložena na základě čl. 296 druhého pododstavce SFEU. Týká se však pouze způsobů jednostranného jednání tohoto orgánu. Není tedy uložena Komisi smlouvou o financování. V důsledku toho žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění je v rámci žaloby podané na základě článku 272 SFEU irelevantní, jelikož případné porušení této povinnosti nemá vliv na povinnosti, které Komise má na základě dotčené smlouvy. Tento závěr není zpochybněn argumentem žalobkyně, podle kterého z judikatury vyplývá, že s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o snížení finanční pomoci Unie má závažné důsledky pro příjemce této pomoci, musí z odůvodnění tohoto rozhodnutí jasně vyplývat důvody ospravedlňující snížení podpory ve srovnání s původně schválenou částkou.

(viz body 120 až 122)