Věc C‑4/11

Bundesrepublik Deutschland

v.

Kaveh Puid

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hessischer Verwaltungsgerichtshof)

„Azyl – Listina základních práv Evropské unie – Článek 4 – Nařízení (ES) č. 343/2003 – Článek 3 odst. 1 a 2 – Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států – Články 6 až 12 – Kritéria k určení příslušného členského státu – Článek 13 – Podpůrné ustanovení“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. listopadu 2013

Základní práva – Zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu – Dosah – Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl – Nařízení č. 343/2003 – Systémové nedostatky azylového řízení a podmínek přijímání žadatelů o azyl v členském státě – Zákaz pro ostatní členské státy přemístit žadatele o azyl do tohoto státu – Důsledky – Povinnost členského státu, kterému byla předložena žádost o azyl, určit jiný příslušný členský stát – Povinnost prvně zmíněného členského státu posoudit v případě nemožnosti přemístění sám žádost o azyl – Neexistence

(Listina základních práv Evropské unie, článek 4; nařízení Rady č. 343/2003, čl. 3 odst. 2 a článek 13)

Nemohou-li členské státy nevědět o skutečnosti, že systémové nedostatky azylového řízení a podmínek přijímání žadatelů o azyl v členském státě, který byl původně na základě kritérií stanovených v kapitole III nařízení č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, určen za příslušný k posouzení žádosti, představují závažné a prokazatelné důvody pro domněnku, že dotyčný žadatel o azyl bude vystaven skutečnému riziku nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv Evropské unie, což musí ověřit vnitrostátní soud, nesmí členský stát, který určuje příslušný členský stát, žadatele o azyl přemístit do členského státu původně určeného za příslušný k posouzení žádosti a je s výhradou využití možnosti, že žádost posoudí sám, povinen pokračovat v přezkumu kritérií stanovených v uvedené kapitole, aby tak určil, zda lze na základě některého z uvedených kritérií, nebo v opačném případě na základě článku 13 téhož nařízení, určit za příslušný některý jiný členský stát.

Naproti tomu skutečnost, že žadatel o azyl nemůže být přemístěn do členského státu, který byl původně určen za příslušný k posouzení žádosti, jako taková neznamená, že členský stát, který určuje příslušný členský stát, je na základě čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003 povinen sám posoudit žádost o azyl.

(viz body 30, 31, 33, 36, 37 a výrok)