Žaloba podaná dne 29. dubna 2014 – Grupa Azoty ATT Polymers v. Komise
(Věc T-270/14)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Grupa Azoty ATT Polymers GmbH (Guben, Německo) (zástupci: H. Janssen a S. Kobes, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. prosince 2013 ve věci státní podpory SA.33995 (2013/C) – podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a nižší příplatek EEG pro uživatele s vysokou spotřebou energie;
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU
Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 107 odst. 1 SFEU, neboť dávka EEG a speciální režim náhrad, upravené v zákoně o přednosti obnovitelných zdrojů energie (Gesetz für den Vorrang erneuerbarer Energien, dále jen „EEG“), nepředstavují poskytnutí státních nebo státem kontrolovaných prostředků. Všechny skutečnosti relevantní pro kvalifikaci těchto opatření byly zjištěny v přípravném řízení proběhnuvším mezi Komisí a Spolkovou republikou Německo. Neexistovaly další pochybnosti, o nichž by musela Komise rozhodnout v řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES1 .
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 108 odst. 1 SFEU a zásady právní jistoty
Žalobkyně zde tvrdí, že Komise porušila čl. 108 odst. 1 SFEU a zásadu právní jistoty, tím, že s cílem přezkumu svého předběžného hodnocení EEG jakožto podpory použila řízení pro nové podpory podle čl. 4 odst. 4 nařízení č. 659/1999 namísto řízení pro stávající podpory podle čl. 17 a násl. nařízení č. 659/1999. V tomto ohledu zejména uvádí, že rozhodnutím ze dne 22. května 2002 Komise nepovažovala EEG 2000 za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, protože nedošlo k převodu státních zdrojů. Změny EEG 2000 na EEG 2012 nebyly v porovnání s rozhodnutím Komise ze dne 22. května 2002 podstatné. Změněný právní názor mohla tudíž Komise uplatnit v řízení podle čl. 108 odst. 1 SFEU, aniž by tím byla zatížena žalobkyně. Třetí žalobní důvod: Porušení článku 41 Listiny základních práv a zásady kontradiktornosti. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaná přijala napadené rozhodnutí, aniž by předtím poskytla žalobkyni možnost se vyjádřit.