ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)
21. února 2008
Věc F-4/07
Eleni-Eleftheria Skoulidi
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Výměna úředníků mezi Komisí a členskými státy – Dočasné přidělení úředníka Společenství řecké státní správě – Zamítnutí – Žaloba na náhradu škody – Nemajetková újma – Postup před zahájením soudního řízení – Přípustnost – Hmotněprávní podmínky pro založení mimosmluvní odpovědnosti Společenství“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se E. Skoulidi domáhá náhrady nemajetkové újmy, kterou utrpěla z důvodu rozhodnutí generálního ředitele Generálního ředitelství pro administrativu a personál Komise Evropských společenství, jednajícího jakožto orgán oprávněný ke jmenování, ze dne 28. března 2006, nepovolit její přidělení řeckému ministerstvu školství a náboženství v rámci výměny úředníků mezi Komisí a členskými státy.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Autonomie ve vztahu k žalobě na neplatnost
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
2. Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Postup před zahájením soudního řízení
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
3. Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Lhůta k podání žaloby
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
4. Úředníci – Rovné zacházení – Meze
5. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Žaloba na náhradu škody způsobené orgánem Společenství – Návrh na náhradu nemajetkové újmy
[Jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 44 odst. 1 písm. c)]
1. Žaloba na neplatnost a žaloba na náhradu škody představují samostatné opravné prostředky a dotčená osoba je oprávněna zvolit si jeden nebo druhý, nebo je podat společně. V případě rozhodnutí nepříznivě zasahujícího do právního postavení úředníka je tudíž tento úředník oprávněn, bez toho, aby podal návrh na neplatnost dotčeného aktu, podat z důvodu údajné protiprávnosti tohoto aktu žalobu směřující výlučně k náhradě újmy, která mu tímto aktem byla údajně způsobena.
(viz body 49 a 50)
Odkazy:
Soudní dvůr: 22. října 1975, Meyer-Burckhardt v. Komise, 9/75, Recueil, s. 1171, body 10 a 11
Soud prvního stupně: 24. ledna 1991, Latham v. Komise, T‑27/90, Recueil, s. II‑35, bod 36; 28. května 1997, Burban v. Parlament, T‑59/96, Recueil FP, s. I‑A‑109 a II‑331, bod 25; 8. července 2004, Schochaert v. Rada, T‑136/03, Sb. VS s. I‑A‑215 a II‑957, bod 24; 12. září 2007, Combescot v. Komise, T‑249/04, Sb. rozh. s. II‑0000, který je předmětem kasačního opravného prostředku v současné době projednávaného Soudním dvorem, věc C‑525/07 P, bod 30
Soud pro veřejnou službu: 9. října 2007, Bellantone v. Účetní dvůr, F‑85/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 80
2. Postup před zahájením soudního řízení se liší podle toho, zda ke škodě, o jejíž náhradu se žádá, došlo v důsledku rozhodnutí nepříznivě zasahujícího do právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu, nebo v důsledku jednání správního orgánu, které nemá rozhodovací povahu; v prvním případě musí dotčená osoba ve stanovené lhůtě podat k orgánu oprávněnému ke jmenování stížnost proti dotčenému aktu, přičemž návrhová žádání směřující k náhradě škody mohou být předložena buď v rámci této stížnosti, nebo teprve v žalobě, zatímco v druhém případě musí být správní řízení zahájeno podáním návrhu ve smyslu čl. 90 odst. 1 služebního řádu, jehož cílem je získat náhradu škody, a popřípadě pokračovat stížností proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu.
V případě rozhodnutí nepříznivě zasahujícího do právního postavení úředníka musí úředník použít řízení o stížnosti upravené v čl. 90 odst. 2 služebního řádu nejen tehdy, jestliže zamýšlí podat návrh na neplatnost aktu nepříznivě zasahujícího do jeho právního postavení, ale rovněž v rámci žaloby směřující výlučně k odškodnění, jestliže se pouze domáhá náhrady újmy, která mu tímto aktem byla údajně způsobena.
(viz body 56 a 66)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 7. června 1991, Weyrich v. Komise, T‑14/91, Recueil, s. II‑235, body 32 a 34; 6. července 1995, Ojha v. Komise, T‑36/93, Recueil FP, s. I‑A‑161 a II‑497, bod 117; 28. června 1996, Y v. Soudní dvůr, T‑500/93, Recueil FP, s. I‑A‑335 a II‑977, bod 64; 6. listopadu 1997, Liao v. Rada, T‑15/96, Recueil FP, s. I‑A‑329 a II‑897, bod 57; 1. dubna 2003, Mascetti v. Komise, T‑11/01, Recueil FP, s. I‑A‑117 a II‑579, bod 33
Soud pro veřejnou službu: 28. června 2006, Le Maire v. Komise, F‑27/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑47 a II‑A‑1‑159, bod 36; 2. května 2007, Giraudy v. Komise, F‑23/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 69; 27. března 2007, Manté v. Rada, F‑87/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 19
(viz bod 70)
3. Úředník, který zamýšlí podat žalobu na náhradu škody z důvodu protiprávnosti, jíž je akt nepříznivě zasahující do jeho právního postavení údajně stižen, musí iniciovat postup před zahájením soudního řízení ve lhůtě tří měsíců od oznámení tohoto aktu nebo od data, kdy se o existenci tohoto aktu dozvěděl, pokud jde nejen o majetkovou, nýbrž i o nemajetkovou újmu.
4. Dodržování zásady rovného zacházení musí být v souladu s dodržováním zásady legality, což znamená, že nikdo nemůže ve svůj prospěch uplatňovat protiprávnost, k níž došlo ve prospěch jiné osoby, neboť takový postup by znamenal zakotvení zásady „rovného zacházení v rámci protiprávnosti“. Úředník se tudíž nemůže opírat o protiprávní rozhodnutí za účelem dovolání se porušení zásady rovného zacházení. To platí nejen pro žalobu na neplatnost, ale rovněž pro žaloby na náhradu škody.
(viz bod 81)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 16. listopadu 2006, Peróxidos Orgánicos v. Komise, T‑120/04, Sb. rozh. s. II‑4441, bod 77
5. Návrh směřující k náhradě škody údajně způsobené orgánem Společenství zčásti protiprávním rozhodnutím a zčásti protiprávním jednáním orgánu musí udávat, která část obnosu náhrady škody požadovaného navrhovatelem se týká protiprávního jednání orgánu a která část odpovídá protiprávnosti aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení. Navrhovateli tak, po upřesnění povahy údajné nemajetkové újmy, přísluší provést odhad, byť přibližný, celého rozsahu této újmy, s rozlišením škody založené rozhodnutím orgánu Společenství a škody založené jeho protiprávním jednáním, aby byl Soud schopen posoudit rozsah a povahu.
(viz bod 82)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 13. prosince 2007, N v. Komise, F‑95/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 91