ROZSUDEK TRIBUNÁLU
(kasační senát)
14. prosince 2011
Věc T‑563/10 P
Patrizia De Luca
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek – Vzájemný kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Jmenování na pracovní místo vyšší funkční skupiny na základě otevřeného výběrového řízení – Vstup nového služebního řádu v platnost – Přechodná ustanovení – Článek 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 30. září 2010, De Luca v. Komise (F‑20/06), směřující ke zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Vzájemné kasační opravné prostředky se zamítají. Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 30. září 2010, De Luca v. Komise (F‑20/06), se zrušuje. Věc se vrací zpět Soudu pro veřejnou službu. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Shrnutí
1. Kasační opravný prostředek – Vzájemný kasační opravný prostředek – Přípustnost – Přezkum prováděný Tribunálem i bez návrhu
2. Kasační opravný prostředek – Vzájemný kasační opravný prostředek – Předmět – Nahrazení odůvodnění napadeného rozsudku – Nepřípustnost – Odkaz na argumenty uplatněné jiným účastníkem řízení na podporu jeho vzájemného kasačního opravného prostředku – Nepřípustnost
(Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 13 odst. 1; jednací řád Tribunálu, čl. 48 odst. 2, čl. 141 odst. 2 a čl. 142 odst. 1)
3. Úředníci – Výběrové řízení – Otevřené výběrové řízení – Způsob přijímání do služebního poměru, který není výlučně externí
(Služební řád úředníků, čl. 29 odst. 1)
4. Úředníci – Služební postup – Změna kategorie nebo rámce v návaznosti na účast na otevřeném výběrovém řízení – Zařazení do platového stupně – Použitelná ustanovení
(Služební řád úředníků, čl. 32 druhý pododstavec a článek 46)
5. Úředníci – Služební postup – Změna kategorie nebo rámce v návaznosti na účast na otevřeném výběrovém řízení – Přeřazení do platové třídy – Použitelná ustanovení
(Služební řád úředníků, příloha XIII, čl. 1 odst. 2 a čl. 12 odst. 3)
1. I když navrhovatel Tribunál požádá, aby určil a rozhodl, že vzájemný kasační opravný prostředek je přípustný, Tribunál musí zkoumat jakoukoli otázku týkající se jeho přípustnosti i bez návrhu.
(viz bod 29)
Odkazy:
Soudní dvůr: 26. února 2002, Rada v. Bohringer, C‑23/00 P, Recueil, s. I‑1873, bod 46; 28. února 2008, Neirinck v. Komise, C‑17/07 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 38
2. Jako nepřípustná je třeba odmítnout návrhová žádání obsažená ve vzájemném kasačním opravném prostředku, která směřují nikoli ke zrušení výroku napadeného rozsudku v plném rozsahu nebo jeho části, nýbrž pouze k nahrazení určitých částí odůvodnění, o které se výrok nutně opírá. Taková návrhová žádání nesplňují požadavky čl. 142 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu. Jak vyplývá zejména z čl. 13 odst. 1 přílohy I statutu Soudního dvora, každý kasační opravný prostředek totiž musí směřovat ke zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu v plném rozsahu nebo zčásti, přičemž Tribunál může v případě zrušení vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje, nebo věc vrátit zpět Soudu pro veřejnou službu k rozhodnutí.
Z uvedeného článku 142, jakož i z čl. 141 odst. 2 a čl. 48 odst. 2 jednacího řádu navíc vyplývá, že každý důvod směřující ke zrušení rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu, který není v kasační odpovědi dostatečně konkrétně specifikován, je třeba pokládat za nepřípustný. Důvody nebo výtky uvedené na podporu vzájemného kasačního opravného prostředku, v rámci kterých účastník řízení, který do řízení v prvním stupni vstoupil jako vedlejší účastník, odkazuje pouze na důvody, které žalovaný v řízení v prvním stupni uvedl ve svém vyjádření na podporu svého vzájemného kasačního opravného prostředku, tento požadavek přesnosti nesplňují, a proto musejí být odmítnuty jako nedostatečně konkrétní, a tudíž jako nepřípustné.
(viz body 30, 31, 34 a 35)
Odkazy:
Soudní dvůr: 17. července 2008, Campoli v. Komise, C‑71/07 P, Sb. rozh. s. I‑5887, bod 41
Soud prvního stupně: 21. března 2002, Joynson v. Komise, T‑231/99, Recueil, s. II‑2085, bod 154; 14. prosince 2005, Honeywell v. Komise, T‑209/01, Sb. rozh. s. II‑5527, bod 54
3. Postup otevřeného výběrového řízení stanovený v čl. 29 odst. 1 služebního řádu nepředstavuje způsob přijímání do služebního poměru, který je výlučně externí, jelikož se jej mohou účastnit jak uchazeči, kteří nepracují v orgánech Unie, tak i jiní uchazeči, kteří jsou již úředníky nebo zaměstnanci.
(viz bod 44)
Odkazy:
Soudní dvůr: 5. prosince 1974, Van Belle v. Rada, 176/73, Recueil, s. 1361, bod 8
4. Služební řád neobsahuje žádná obecná ustanovení, která by upravovala zařazení úředníka v činné službě do platového stupně, který byl jmenován na jiné pracovní místo jakožto úspěšný kandidát otevřeného výběrového řízení. K takovému jmenování totiž nedochází po řízeních, která služební řád stanoví pro povyšování úředníků; nelze jej považovat ani za přijetí do služebního poměru v úzkém slova smyslu, neboť dotčený úředník již byl předtím zaměstnán. Přijetí do služebního poměru se totiž vztahuje na situaci osoby, která byla poprvé přijata do sboru úředníků Unie, zatímco postup povyšování upravuje běžný služební postup, který byl takto zahájen v rámci uvedeného sboru úředníků. Příslušná ustanovení, ať už se jedná o pravidla služebního řádu upravující přijetí do služebního poměru nebo ustanovení služebního řádu a obecné zásady upravující běžný služební postup úředníků v činné službě v rámci jejich sboru, tak lze používat pouze per analogiam, přičemž orgán oprávněný ke jmenování je při použití naposledy uvedených ustanovení povinen především zachovat rovnost mezi dotčeným úředníkem a jinými úředníky, kteří přicházejí v úvahu z hlediska tohoto služebního postupu, zatímco důsledkem použití prvně uvedených ustanovení je spíše zaručit rovné zacházení se všemi úspěšnými kandidáty téhož otevřeného výběrového řízení, ať už jsou úředníky, či nikoli.
(viz bod 46)
Odkazy:
Soudní dvůr: 15. ledna 1985, Samara v. Komise, 266/83, Recueil, s. 189, bod 13; 29. ledna 1985, Michel v. Komise, 273/83, Recueil, s. 347, bod 18; 19. dubna 1988, Sperber v. Soudní dvůr, 37/87, Recueil, s. 1943, body 9 a 11 a citovaná judikatura; 14. června 1988, Lucas v. Komise, 47/87, Recueil, s. 3019, bod 11
Soud prvního stupně: 28. září 1993, Baiwir a další v. Komise, T‑103/92 až T‑105/92, Recueil, s. II‑987, bod 34
5. Stejně jako služební řád neobsahuje žádná obecná ustanovení, která by upravovala přeřazení úředníka v činné službě do platového stupně, který byl jmenován na jiné pracovní místo jakožto úspěšný kandidát otevřeného výběrového řízení, neobsahuje ani ustanovení upravující přeřazení do platové třídy úředníka v činné službě, úspěšného kandidáta otevřeného výběrového řízení, které mu umožňuje přístup k a priori vyšším pracovním místům, než bylo jeho dosavadní pracovní místo.
V tomto ohledu se čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, který se týká zařazení úředníků zapsaných na seznam vhodných uchazečů před 1. květnem 2006 a „přijatých do služebního poměru“ v období od 1. května 2004 do 30. dubna 2006, použije na úředníka v činné službě, který byl jmenován na jiné pracovní místo jakožto úspěšný kandidát otevřeného výběrového řízení, pouze per analogiam v rozsahu, v jakém má tento úředník na použití tohoto ustanovení určitý zájem nebo má z jeho použití prospěch s ohledem na jeho služební postup nebo odměny, které jsou v zásadě vyhrazeny úředníkům „přijatým do služebního poměru“ mezi 1. květnem 2004 a 30. dubnem 2006.
Přestože se ustanovení obsažená v příloze XIII služebního řádu mohou jako zvláštní přechodná ustanovení odchýlit od obecných ustanovení, která by se jinak použila na dotčenou situaci, ze znění čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu ve spojení s čl. 1 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu nelze odvodit, že zákonodárce měl v souvislosti s přechodnými ustanoveními použitelnými na úředníky v úmyslu vymezit pojem „přijetí do služebního poměru“ specificky a odchylně od obecných ustanovení v tom smyslu, že se může vztahovat na situaci úředníka v činné službě, který byl jmenován na jiné pracovní místo jakožto úspěšný kandidát otevřeného výběrového řízení. Unijní soud však rozšířil pojem „přijetí do služebního poměru“ v úzkém slova smyslu k označení zaměstnání osob, které jsou již úředníky, pouze výjimečně a v případech, kdy na tom tyto osoby mohou mít určitý zájem nebo z toho mohou mít prospěch s ohledem na služební postup nebo odměny.
(viz body 46 a 48 až 52)
Odkazy:
Soudní dvůr: výše citované rozsudky Samara v. Komise, body 13 a 15; Michel v. Komise, bod 18; Sperber v. Soudní dvůr, body 9 a 11; Lucas v. Komise, body 11, 14 a 15 a citovaná judikatura
Soud prvního stupně: výše uvedený rozsudek Baiwir a další v. Komise, bod 34; 11. července 2007, Centeno Mediavilla a další v. Komise, T‑58/05, Sb. rozh., s. II‑2523, bod 39