Žaloba podaná dne 27. května - TF1 v. Komise

(Věc T-275/11)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Télévision française 1 (TF1) (Boulogne Billancourt, Francie) (zástupci: J.-P. Hordies a C. Smits, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil její žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

z titulu organizačního procesního opatření nařídil podle čl. 64 odst. 3 písm. d) jednacího řádu Tribunálu předložení dokumentů, na jejichž základě Komise dospěla k závěru o přiměřenosti a transparentnosti veřejného financování, a to zpráv o provádění článků 2 a 3 nařízení, které se týkají finančních období 2007 a 2008, a návrhu zprávy za rok 2009 podle článku 2, jakož i důvěrného znění napadeného rozhodnutí.

uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávaná žaloba směřuje ke zrušení rozhodnutí Komise 2011/140/EU ze dne 20. července 2010, kterým byla státní podpora v podobě roční rozpočtové podpory, již francouzské orgány hodlají poskytnout ve prospěch France Télévisions, prohlášena za slučitelnou se společným trhem.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod, vycházející z nesprávného výkladu vztahu závazného určení mezi novými poplatky stanovenými reformou veřejnoprávního audiovizuálního vysílání a financováním France Télévisions. Žalobkyně předkládá údaje umožňující dospět k závěru o existenci vztahu závazného určení mezi poplatkem z reklamních spotů a poplatkem z elektronických komunikací na jedné straně a rozpočtovými podporami vyplacenými France Télévisions na straně druhé, a to jak z právního hlediska, s přihlédnutím ke všem relevantním vnitrostátním předpisům, tak z hospodářského hlediska, s přihlédnutím k mechanismu stanovení výše podpory, sazbě poplatku a jeho skutečnému využití.

Druhý žalobní důvod, vycházející z rizika nadměrné vyrovnávací platby spojeného se systémem financování France Télévisions. Žalobkyně Komisi vytýká, že jelikož nemá přístup k některým správním dokumentům, nemůže užitečně uplatnit své právo podat žalobu, a dále že Komise nesprávně vyložila čl. 106 odst. 2 SFEU, když v rámci své analýzy legality sporného opatření nezohlednila podmínku hospodářské efektivity při poskytování veřejných služeb.

Třetí žalobní důvod vycházející z nezohlednění dalších pravidel SFEU a sekundárního práva. Žalobkyně zaprvé tvrdí, že poplatek z elektronických komunikací je v rozporu s článkem 110 SFEU, zadruhé, že sporné poplatky představují omezení volného pohybu služeb a svobody usazování, jelikož hromadění zvláštních poplatků v odvětví vysílání a telekomunikace značně omezuje možnost subjektů v oblasti vysílání a telekomunikace vykonávat jejich hospodářské činnosti ve Francii, a zatřetí, že sporné opatření je v rozporu se směrnicí 2002/20 ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací, jelikož ukládá poplatek subjektům elektronických komunikací, jež nesplňují podmínky stanovené směrnicí.

____________