ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého senátu)
3. června 2015 (*)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství GIOVANNI GALLI – Starší slovní ochranná známka Společenství GIOVANNI – Relativní důvod pro zamítnutí – Neexistence nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 – Rozlišovací způsobilost jména a příjmení“
Ve věci T‑559/13,
Giovanni Cosmetics, Inc., se sídlem v Rancho Dominguez, Kalifornie, (Spojené státy), zastoupená J. van den Bergem a M. Meddens-Bakkerem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému M. Rajh, jako zmocněnkyní,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM byla
Vasconcelos & Gonçalves, SA, se sídlem v Lisabonu (Portugalsko),
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 13. srpna 2013 (věc R 1189/2012-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Giovanni Cosmetics, Inc. a Vasconcelos & Gonçalves, SA,
TRIBUNÁL (pátý senát),
ve složení A. Dittrich (zpravodaj), předseda, J. Schwarcz a V. Tomljenović, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: J. Weychert, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 25. října 2013,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 26. února 2014,
po jednání konaném dne 12. listopadu 2014,
vydává tento
Rozsudek(1)
[omissis]
Návrhová žádání účastníků řízení
13 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– zamítl přihlášku ochranné známky, jejíž zápis je požadován, pro všechny výrobky, proti nimž směřují námitky;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
14 OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
[omissis]
Ke srovnání označení
[omissis]
Ke stupni rozlišovací způsobilosti a k relativní důležitosti prvků tvořících přihlášenou ochrannou známku
[omissis]
– Ke slovním prvkům přihlášené ochranné známky
[omissis]
44 Odvolací senát rovněž uvedl, že podle judikatury se má za to, že příjmení mají zpravidla vyšší rozlišovací způsobilost než jména.
45 Je však třeba konstatovat, že do současné doby judikatura takovou zásadu nestanovila pro celé území Unie.
46 Pokud jde o dva rozsudky uvedené odvolacím senátem v bodě 33 napadeného rozhodnutí, je třeba poznamenat, že rozsudek ze dne 1. března 2005, Fusco v. OHIM – Fusco International (ENZO FUSCO) (T‑185/03, Sb. rozh., EU:T:2005:73), se týkal pouze vnímání italské veřejnosti (bod 54 uvedeného rozsudku) a že rozsudek ze dne 13. července 2005, Murúa Entrena v. OHIM – Bodegas Murúa (Julián Murúa Entrena) (T‑40/03, Sb. rozh., EU:T:2005:285), se týkal pouze vnímání španělské veřejnosti (body 40, 64, 65 a 69 uvedeného rozsudku).
47 Pokud jde o judikaturu citovanou OHIM ve vyjádření k žalobě, je třeba uvést následující. V rozsudku ze dne 20. února 2013, Caventa v. OHIM – Anson’s Herrenhaus (B BERG) (T‑631/11, EU:T:2013:85, bod 48), Tribunál připomněl, že „vnímání označení složených z příjmení a jména skutečné či fiktivní osoby [se může] měnit v jednotlivých zemích Unie“ a že „nelze vyloučit, že v některých členských státech si spotřebitelé uchovají v paměti spíše příjmení než jméno, v případě, že budou [vnímat] ochranné známky tvořené kombinací příjmení a jména“. Tribunál tedy stanovil zásadu platnou pouze v „některých“ členských státech, a nikoli zásadu platnou pro celé území Unie.
48 Kromě toho se Tribunál v rozsudku ze dne 28. června 2012, Basile a I Marchi Italiani v. OHIM–Osra (B. Antonio Basile 1952) (T‑134/09, EU:T:2012:328, bod 44), omezil na konstatování, že „italský spotřebitel [přikládá] zpravidla vyšší rozlišovací způsobilost příjmení než jménu, které se nachází na dotčených ochranných známkách.“ V usnesení ze dne 6. června 2013, I Marchi Italiani v. OHIM (C‑381/12 P, EU:C:2013:371, body 70 až 73), uplatněném OHIM ve vyjádření k žalobě, se Soudní dvůr omezil na konstatování, že se důvod účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek, vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, týká skutkových otázek, které zpravidla nepodléhají přezkumu Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku.
49 Pokud jde o usnesení ze dne 16. května 2013, Arav v. H.Eich a OHIM (C‑379/12 P, EU:C:2013:317), Soudní dvůr se omezil na to, že v bodě 44 tohoto usnesení konstatoval, že „ačkoli [je] možné, že v části [Unie] má příjmení zpravidla vyšší rozlišovací způsobilost než je rozlišovací způsobilost jména, [je] třeba zohlednit konkrétní skutečnosti dané věci, a zvláště okolnost, že dotčené příjmení [je] neobvyklé či naopak velmi rozšířené, což [může] mít vliv na tuto rozlišovací způsobilost“. Soudní dvůr tedy stanovil, že tato zásada je platná pouze „v části [Unie]“.
50 Jiné rozsudky, jako jsou rozsudky ze dne 14. dubna 2011, TTNB v. OHIM – March Juan (Tila March) (T‑433/09, EU:T:2011:184, body 7, 12 a 30), ze dne 27. září 2012, El Corte Inglés v. OHIM – Pucci International (PUCCI) (T‑39/10, EU:T:2012:502, body 53 a 54), a ze dne 8. března 2013, Mayer Naman v. OHIM – Daniel e Mayer (David Mayer) (T‑498/10, EU:T:2013:117, body 7 a 111), se týkají pouze vnímání španělské či italské veřejnosti.
51 Odvolací senát měl tedy v bodě 33 napadeného rozhodnutí neprávem za to, že „podle judikatury“ mají příjmení vyšší rozlišovací způsobilost než jména. Je třeba kromě toho konstatovat, že odvolací senát ani OHIM ve vyjádření k žalobě a v odpovědi na otázky položené v tomto ohledu Tribunálem na jednání neuvedly konkrétní skutečnosti týkající se vnímání veřejnosti ve všech členských státech, které by umožnily zobecnit pravidlo, podle něhož má příjmení v zásadě vyšší rozlišovací způsobilost než jméno, které bylo v judikatuře Soudního dvora a Tribunálu přijato pouze pro část Unie.
52 Vzhledem k tomu, že OHIM neuvedl konkrétní skutečnosti týkající se vnímání veřejnosti v celé Unii, není namístě rozšířit na celé území Unie působnost judikatury, podle níž má v některých členských státech příjmení zpravidla vyšší rozlišovací způsobilost než jméno.
53 S ohledem na skutečnost, že alespoň pro část Unie není prokázáno, že příjmení má v zásadě vyšší rozlišovací způsobilost než jméno, a s ohledem na okolnost, že převážná část veřejnosti nacházející se mimo Itálii nebude vnímat jména Giovanni ani Galli jako jména rozšířená či vzácná, neexistuje žádné opodstatnění k tomu, aby se prvku „galli“ v přihlášené ochranné známce přiznala vyšší rozlišovací způsobilost než prvku „giovanni“ ve vnímání relevantní veřejnosti jako celku. Odvolací senát tedy neprávem uvedl, že pro relevantní veřejnost jako celek má vyšší rozlišovací způsobilost prvek „galli“ než prvek „giovanni“.
54 Je zajisté pravda, že část relevantní veřejnosti přizná vyšší rozlišovací způsobilost prvku „galli“ v přihlášené ochranné známce než prvku „giovanni“, a sice ta část uvedené veřejnosti, která ví, že prvek „giovanni“ je běžným italským jménem a prvek „galli“ této ochranné známky je vzácným italským příjmením, anebo která obvykle přizná vyšší rozlišovací způsobilost příjmení než jménu. Je však třeba mít za to, že pro jinou část relevantní veřejnosti je inherentní rozlišovací způsobilost prvků „giovanni“ a „galli“ totožná a odpovídá průměrné rozlišovací způsobilosti.
[omissis]
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti Giovanni Cosmetics, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.
Dittrich | Schwarcz | Tomljenović |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 3. června 2015.
Podpisy.
1 – Jsou uvedeny pouze body tohoto rozsudku, jejichž zveřejnění Tribunál považuje za účelné.