ROZSUDEK SOUDU (prvního senátu)

25. října 2002(*)

„Hospodářská soutěž – Nařízení (EHS) č. 4064/89 – Rozhodnutí, kterým se prohlašuje spojení podniků za neslučitelné se společným trhem – Právo na obhajobu – Horizontální a vertikální účinky – Předvídatelné konglomerátní účinky – Pákový efekt – Potenciální hospodářská soutěž – Obecný účinek posílení“

Ve věci T‑5/02,

Tetra Laval BV, se sídlem v Amsterodamu (Nizozemsko), zastoupená A. Vandencasteelem, D. Waelbroeckem, A. Weitbrechtem a S. Völckerem, avocats,

žalobkyně,

proti

Komisi Evropských společenství, zastoupené A. Whelanem a P. Hellströmem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

žalované,

jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2001) 3345 v konečném znění ze dne 30. října 2001, kterým se prohlašuje spojení podniků za neslučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP (věc COMP/M.2416 – Tetra Laval v. Sidel),

SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (první senát),

ve složení B. Vesterdorf, předseda, J. Pirrung a N. J. Forwood, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: D. Christensen, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 3. a 4. července 2002,

vydává tento

Rozsudek

 Právní rámec

1        Nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků [Úř. věst. L 395, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 31, a opravené znění Úř. věst. 1990, L 257, s. 13, a ve znění nařízení Rady (ES) č. 1310/97 ze dne 30. června 1997, Úř. věst. L 180, s. 1, Zvl. vyd. 08/01, s. 164, dále jen „nařízení“] stanoví systém kontroly spojování podniků „majících význam pro celé Společenství“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Komisí.

2        Článek 2 nařízení stanoví:

„1.      Spojení, na něž se vztahuje toto nařízení, se hodnotí v souladu s následujícími ustanoveními, aby se zjistilo, zda jsou slučitelná se společným trhem, či ne.

Při tomto hodnocení vezme Komise v úvahu:

a)      potřebu zachování a rozvoje účinné hospodářské soutěže na společném trhu, mimo jiné vzhledem ke struktuře všech dotčených trhů a ke skutečné nebo [potenciální] soutěž[i] ze strany podniků majících své sídlo uvnitř nebo mimo Společenství;

b)      tržní postavení dotyčných podniků a jejich hospodářskou a finanční sílu, stávající alternativy pro dodavatele a uživatele, jejich přístup k dodávkám nebo na trh, právní nebo jiné překážky vstupu na trh, směry vývoje nabídky a poptávky, pokud jde o příslušné zboží a služby, zájmy zprostředkovatelů a konečných spotřebitelů a technický a hospodářský vývoj, je-li to ku prospěchu spotřebitelů a nebrání to hospodářské soutěži.

2.      Spojení, která nevytvářejí ani neposilují dominantní postavení, v jehož důsledku by byla významně narušena účinná hospodářská soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, se prohlásí za slučitelná se společným trhem.

3.      Spojení, která vytvářejí nebo posilují dominantní postavení, v jehož důsledku je významně narušena účinná hospodářská soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, se prohlásí za neslučitelná se společným trhem.

[…]“

3        Článek 4 nařízení vyžaduje, aby strana nebo strany, jež získaly kontrolu nebo spojenou kontrolu nad jiným podnikem, oznámily toto spojení Komisi ve lhůtě jednoho týdne po finalizaci spojení, zatímco Komise je na základě čl. 6 odst. 1 nařízení povinna přezkoumat toto oznámení, „jakmile ho obdrží“. Článek 6 odst. 1 písm. c) nařízení ve spojení s čl. 10 odst. 1 nařízení stanoví, že Komise zahájí řízení ohledně oznámeného spojení podniků ve lhůtě jednoho měsíce nebo nejdéle do šesti týdnů, pokud je ověřeno, že toto spojení spadá do působnosti nařízení „a vyvolává vážné pochybnosti o slučitelnosti se společným trhem“.

4        Rozhodovací pravomoci Komise po zahájení řízení v návaznosti na obdržení oznámení jsou stanoveny v článku 8 nařízení. Na základě odstavce 3 tohoto ustanovení, „jestliže Komise zjistí, že spojení splňuje kritérium stanovené v čl. 2 odst. 3 […], vydá rozhodnutí, ve kterém prohlásí, že spojení je neslučitelné se společným trhem“. Článek 10 odst. 3 nařízení stanoví, že taková rozhodnutí „musí být přijatá nejdéle do čtyř měsíců ode dne zahájení řízení.“

5        Ačkoliv čl. 7 odst. 1 nařízení stanoví, že spojení podniků nemůže být provedeno před jeho oznámením ani před tím, než je prohlášeno za slučitelné se společným trhem, může být podle čl. 7 odst. 3 nařízení pokračováno v uskutečňování veřejné nabídky, která byla Komisi oznámena, pokud „nabyvatel nevykonává hlasovací práva spojená s dotyčnými cennými papíry nebo pokud tak činí pouze proto, aby zachoval plnou hodnotu takových investic, a na základě odchylky přiznané Komisí podle odstavce 4“.

6        Článek 18 nařízení týkající se slyšení stran a třetích osob stanoví:

„1. Dříve než přijme jakékoliv rozhodnutí podle čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 2 druhého pododstavce a odst. 3 až 5 a článků 14 a 15, umožní Komise dotyčným osobám, podnikům a sdružením podniků, aby v každém stadiu řízení, až po konzultaci s poradním výborem, sdělily svůj názor na námitky proti nim vznesené.

[…]

3. Komise musí založit svůj názor pouze na námitkách, ke kterým strany mohly předložit své připomínky. V řízení musí být plně dodržováno právo na obhajobu. Nahlížet do spisu musí být umožněno přinejmenším přímo zúčastněným stranám s tím, že musí být chráněn oprávněný zájem podniků na zachování jejich obchodního tajemství.

[…]“

7        Článek 13 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 447/98 ze dne 1. března 1998 o oznamováních, lhůtách a slyšeních stanovených v nařízení č. 4064/89 (Úř. věst. L 61, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 284) stanoví:

„Poté, co Komise sdělila své námitky oznamujícím stranám, umožní jim na požádání nahlédnout do spisu, aby mohly uplatnit své právo na obhajobu.

Komise na požádání také umožní nahlédnout do spisu jiným zúčastněným stranám, které byly informovány o námitkách, pokud je to nezbytné pro účely přípravy jejich připomínek.“

8        Článek 17 nařízení č. 447/98 nazvaný důvěrné informace stanoví:

„1. Informace, včetně dokumentů, nejsou sdělovány nebo zpřístupňovány, pokud obsahují obchodní tajemství jakékoliv osoby nebo podniku, včetně oznamujících stran, jiných zúčastněných stran nebo třetích stran, nebo pokud obsahují jiné důvěrné informace, jejichž zpřístupnění Komise nepovažuje za nezbytné pro účel řízení, nebo pokud se jedná o interní dokumenty správních orgánů.

2. Všechny strany, které vyjádří své názory podle ustanovení této kapitoly, zřetelně označí materiály, které považují za důvěrné, s uvedením důvodů a ve lhůtě stanovené Komisí poskytnou zvláštní verzi, která neobsahuje důvěrné informace.“

 Skutečnosti předcházející sporu

9        Tetra Laval SA, soukromá společnost založená podle francouzského práva, jež je zcela ve vlastnictví Tetra Laval BV, finanční společnosti patřící do skupiny Tetra Laval (dále jen „Tetra“ nebo „žalobkyně“), dne 27. března 2001 oznámila na účet posledně jmenované veřejnou nabídku k odkoupení všech akcií ve společnosti Sidel SA (dále jen „Sidel“), společnosti kotované na burze ve Francii, jež jsou v oběhu. Tetra Laval SA odkoupila ve stejný den asi 9,75 % kapitálu společnosti Sidel od společnosti Azeo (5,56 %) a od vedení společnosti Sidel (4, 19 %).

10      Nabídka k odkoupení byla učiněna ve výši 50 eur za akcii a v souladu s francouzským právem byla bezpodmínečná. Přijetí nabídky bylo jednomyslně doporučeno představenstvem společnosti Sidel a rovněž odsouhlaseno většinovými akcionáři této společnosti. Společné informační sdělení společností Tetra Laval SA a Sidel („společný nabídkový dokument“) schválila Komise pro cenné papíry dne 11. dubna 2001. Po jejím zveřejnění dne 14. dubna 2001 byla nabídka oficiálně otevřena na dobu od 17. dubna do 22. května 2001. Stanovila, že v případě, že bude úspěšná, budou akcie Tetra SA opět kótovány v týdnu od 11. června 2001, s výhradou omezení stanoveného v čl. 7 odst. 3 nařízení.

11      Po této nabídce společnost Tetra získala přibližně 81,3 % akcií společnosti Sidel, které byly v oběhu. Po uzavření této nabídky koupila žalobkyně dodatečné akcie, takže nyní drží přibližně 95,20 % akcií a 95,93 % hlasovacích práv společnosti Sidel.

12      Skupina Tetra zahrnuje zejména podnik Tetra Pak, který působí hlavně v oblasti lepenkových obalů tekutých potravin, v oblasti, v níž je předním podnikem na světové úrovni. Tetra působí také omezeně v odvětví plastových obalů, především jako „zpracovatel“ (činnost spočívající ve výrobě a dodávce prázdných obalů výrobcům, kteří je sami naplní), zejména v odvětví plastových vysokohustotních polyetylénových obalů (dále jen „PEHD“).

13      Sidel působí v oblasti navrhování a výroby balicích zařízení a systémů, zejména strojů zvaných „Stretch Blow Moulding“ („tažení, vyfukování, tvarování“, dále jen „stroje SBM“), jež se používají při výrobě polyetylénových tereftalátových plastových (dále jen „PET“) lahví. Má přední postavení na světové úrovni ve výrobě a dodávce strojů SBM. Působí také v oblasti technologie bariérového zpracování, která je určena k uvádění PET do souladu s výrobky citlivými na plyn a světlo, a v odvětví zařízení pro plnění PET lahví, jakož i v menší míře PEHD lahví.

14      Komise dne 18. května 2001 obdržela oznámení o transakcích, prostřednictvím kterých společnost Tetra získala podíl ve společnosti Sidel.

15      Mezi účastnicemi řízení je nesporné, že transakce (dále jen „spojení podniků“ nebo „oznámené spojení podniků“) je získáním ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení a že toto spojení má význam pro celé Společenství ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení.

16      Dne 5. července 2001 usoudila Komise, že spojení podniků vyvolává vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti se společným trhem a Dohodou o Evropském hospodářském prostoru (EHP), a rozhodla se zahájit důkladné přezkumné řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení.

17      Dne 7. září 2001 předala Komise společnostem Tetra a Sidel oznámení námitek v souladu s článkem 18 nařízení, v němž vylíčila důvody, pro které se na první pohled domnívá, že oznámené spojení podniků musí být zakázáno. Žalobkyně odpověděla na toto oznámení dne 21. září 2001.

18      Doplňující oznámení námitek týkající se zejména činností společnosti Tetra v odvětví PEHD bylo zasláno společnostem Tetra a Sidel dne 24. září 2001 a žalobkyně na něj odpověděla dne 1. října 2001.

19      Dne 25. září 2001 navrhla žalobkyně řadu závazků v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení k nápravě problematických otázek hospodářské soutěže uvedených v prvním oznámení námitek.

20      Dne 26. září 2001 se konalo slyšení před úředníkem pro slyšení v souladu s články 14, 15 a 16 nařízení č. 447/98.

21      Dne 9. října 2001 předložila žalobkyně další řadu přísných závazků (dále jen „závazky“), jež nahradily závazky učiněné dne 25. září 2001.

22      Komise provedla dne 11. října 2001 zvláštní průzkum trhu ohledně těchto závazků, když zaslala 51 dotazníků různým subjektům v dotčeném hospodářském odvětví (zákazníkům, zpracovatelům a soutěžitelům) a určila konečný termín pro odpověď na 17. října. Obdržela 34 odpovědí (dále jen „odpovědi na průzkum“) a považujíc tyto odpovědi celkově jako důvěrné, vypracovala dvě nedůvěrná shrnutí, která se týkají jednak odpovědí zákazníků a zpracovatelů, a jednak odpovědí soutěžitelů, jež sdělila žalobkyni.

23      Návrh konečného rozhodnutí Komise, který se týkal rovněž závazků, byl projednán a schválen poradním výborem pro kontrolu spojování podniků na jeho zasedání konaném dne 19. října 2001.

24      Rozhodnutím ze dne 30. října 2001 [K(2001) 3345 v konečném znění (věc COMP/M.2416 – Tetra Laval v. Sidel), dále jen „napadené rozhodnutí“] Komise prohlásila oznámené spojení podniků za neslučitelné se společným trhem a s fungováním EHP podle čl. 8 odst. 3 nařízení.

25      Napadené rozhodnutí bylo oznámeno společnosti Tetra dne 6. listopadu 2001.

26      Ve světle závěrů, k nimž Komise dospěla v napadeném rozhodnutí, a v návaznosti na oddělené správní řízení zahájené předáním oznámení námitek společnosti Tetra dne 19. listopadu 2001, přijala Komise dne 30. ledna 2002 rozhodnutí, které stanovilo opatření nezbytná k obnovení podmínek účinné hospodářské soutěže v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (věc COMP/M.2416 – Tetra Laval v. Sidel).

 Napadené rozhodnutí

27      V napadeném rozhodnutí Komise pro účely analýzy slučitelnosti oznámeného spojení podniků se společným trhem popsala odvětví obalů tekutých potravin, poté přezkoumala relevantní výrobkové trhy a relevantní zeměpisný trh a konečně posoudila oznámené spojení podniků z hlediska hospodářské soutěže. Po této analýze Komise přistoupila k hodnocení dosahu závazků s ohledem na předchozí posouzení spojení podniků z hlediska hospodářské soutěže.

 Odvětví obalů tekutých potravin

28      Komise se domnívá, že „[oznámené] spojení podniků by mělo dopad z hlediska hospodářské soutěže především v [průmyslovém] odvětví obalů tekutých potravin“, tj. především tekutých mléčných výrobků (dále jen „TMV“), ovocných šťáv a nektarů (dále jen „džusy“), nesycených nápojů s ovocnou příchutí (dále jen „NOP“), jakož i čajových a kávových nápojů (tyto čtyři výrobky společně dále jen „citlivé výrobky“) a zvláště v segmentech tohoto odvětví, v nichž strany vyvíjejí hlavní činnost, tj. „plasty, zvláště PET obaly a lepenkové obaly“ (bod 12 odůvodnění). Komise popsala PET jako materiál umožňující výrobu průhledných lahví. Pro výrobu výrobků citlivých na kyslík a světlo je nutno zdokonalit PET prostřednictvím technologie zvané „bariérové zpracování“. Postup balení PET spočívá ve třech etapách, tj. ve výrobě „předforem“, tj. plastových trubic, ze kterých se vyrábějí lahve, ve výrobě samotných lahví prostřednictvím strojů SBM (viz bod 13 výše) a nakonec v naplnění lahví (bod 20 odůvodnění). Komise dále popisuje PEHD jako materiál vykazující vlastnost „zastření“. Postup balení PEHD odpovídá postupu balení PET, vyžaduje však stroje pro protlačování, vyfukování a tvarování (extrusion blow moulding machines, dále jen „stroje EBM“) (bod 26 odůvodnění). Od plastových obalů se lepenkové obaly liší tím, že výroba, naplnění a uzavření obalu jsou součástí jednoho postupu (bod 28 odůvodnění).

29      Komise rozlišuje v souladu se svou dosavadní praxí v této oblasti zejména mezi aseptickými a neaseptickými obaly, mezi samotnými obaly a balicími stroji a mezi balením tekutých potravin výrobci v jejich vlastní provozovně a balením zpracovateli (viz bod 12 výše). Posledně uvedené rozlišení však podle Komise ztrácí na významu, neboť existují dohody „hole-through-the-wall“ („otvor-skrz-zeď“, dále jen „dohody HTW“), na základě nichž zpracovatel vyrábí lahve v bezprostřední blízkosti provozovny takového výrobce a tyto dopravuje do podniku výrobce, který je naplní.

 Relevantní výrobkové trhy

30      Vzhledem k tomu, že „[oznámené] spojení podniků by mělo dopad z hlediska hospodářské soutěže především v [průmyslovém] odvětví obalů tekutých potravin“, zaměřila Komise svou analýzu na segmenty tohoto odvětví, v nichž strany vyvíjejí hlavní činnost, tj. „plasty, zvláště PET obaly a lepenkové obaly“ (bod 12 odůvodnění). Komise se domnívá, že „dělení podle konečného použití představuje užitečný nástroj analýzy ke studiu trhu se zařízením pro balení tekutých potravin“ (bod 44 odůvodnění). Připouští, že „systémy balení, při nichž se používají rozličné materiály, jako například sklo a plechovky, představují s ohledem na pravidla hospodářské soutěže odlišné výrobkové trhy, a že systémy pro PET obaly tedy náleží do odlišného výrobkového trhu“ (bod 53 odůvodnění). Komise zásadně odmítá názor, že „lepenka a PET nemají žádné společné výrobkové segmenty [nebo] že mezi oběma materiály nemůže být žádná interakce“ (bod 53 odůvodnění). Z toho důvodu Komise zkoumá „interakci mezi těmito dvěma materiály a budoucí nárůst PET v segmentech konečného použití, v nichž je tradičně používána lepenka“ (bod 53 odůvodnění).

31      V případě lepenkových obalů, které nejsou průhledné, zastává Komise názor, že „jsou vhodné jako obal pro výrobky citlivé na kyslík a světlo, nelze je však použít pro sycené nápoje“. PET obaly jsou „průhledné a jsou vhodné pro sycené nápoje, byly však doposud méně vhodné pro výrobky citlivé na kyslík a světlo“ (bod 55 odůvodnění). Komise zdůrazňuje, že „PET je vhodným materiálem pro obal všech výrobků doposud balených v lepence“, tzn. citlivých výrobků, a dospívá k závěru, že „PET by tedy mohl představovat konkurující obalový materiál pro všechny výrobky balené v lepence“ (bod 57 odůvodnění). Nicméně tyto výrobky se od sebe odlišují, neboť „zvláštní vlastnosti výrobku vyžadují drobné rozdíly v řešení balení (džusy mají vysoký obsah kyselosti a TMV nízký obsah kyselosti, NOP a ledový čaj nevyžadují tak silnou kyslíkovou bariéru jako džusy)“ (bod 58 odůvodnění).

32      Co se týče PET a očekávaného nárůstu používání tohoto materiálu u citlivých výrobků, odmítá Komise tvrzení společnosti Tetra, že „[PET] je používán pouze ve velmi omezeném rozsahu a jeho použití se v budoucnu podstatně nezvýší“ (body 59 až 148 odůvodnění). Komise v tomto ohledu uvádí, že „největší růst PET byl v segmentu vod a sycených nápojů, zejména z důvodu přechodu od skleněných obalů k tomuto materiálu“, a že „spotřebitelé a výrobci PET oceňují“ (bod 55 odůvodnění, poznámka pod čarou 22). Komise konstatuje, „že již nyní je možné v PET obalech balit a uvádět na trh čerstvé mléko, ochucené mléko, ledový čaj, čerstvé džusy, džusy s prodlouženou dobou trvanlivosti (plněné v horkém stavu), nápoje s ovocnou příchutí a izotonické nápoje“ a že jsou pouze dva segmenty, u nichž je použití PET stále problematické, a to u „asepticky plněných džusů a asepticky neochuceného (UHT) mléka“ (bod 61 odůvodnění). S odkazem na údaje, které byly za společnost Tetra poskytnuty poradenskou společností Canadean, poukazuje Komise na to, že PET se dosud příliš nepoužívá u TMV a džusů (a to 0,5 % v obou segmentech v roce 2000), avšak že „situace […] je zcela odlišná v segmentech NOP a čajových a kávových nápojů, které nevyžadují stejné bariérové vlastnosti jako TMV a džusy“, přičemž v těchto segmentech PET „již dosáhl vyšších podílů na trhu“ (bod 69 odůvodnění) (a to 20 % u NOP a 25 % u čajových a kávových nápojů v roce 2000).

33      Pro období let 2000 až 2005 dochází Komise na základě vlastního průzkumu trhu, studie společnosti Canadean a „nezávislých studií“ (bod 104 odůvodnění) společností PCI, Warrick a Pictet k závěru, „že se již PET a lepenka výrazně překrývají v segmentech NOP a čajových a kávových nápojů“ a že „PET bude v těchto segmentech nadále odebírat lepence podíly na trhu“ do takové míry, že podle obezřetných odhadů dosáhne PET v každém z těchto segmentů do roku 2005 30% podíl, takže bude sloužit jako obal pro 800 milionů litrů čajových a kávových nápojů (včetně izotonických nápojů) a pro 1 miliardu litrů NOP“ (bod 144 odůvodnění). Komise dodává, že „pokroky v bariérovém zpracování a v aseptickém plnění PET by měly posílit postavení PET ve čtyřech segmentech [citlivých] výrobků“ a že „v segmentech TMV a džusů se použití PET v následujících pěti letech výrazně zvýší“ (bod 146 odůvodnění). Dle názoru Komise „lze reálně vycházet z toho, že PET do roku 2005 dosáhne nejméně 10 až 15% podíl u čerstvého mléka a 25% podíl u ochucených a jiných mléčných nápojů“, zatímco „použití PET u UHT mléka (které představuje přibližně 50 % celkového trhu s mlékem v EHP) je nejisté“ (bod 147 odůvodnění). S ohledem na „vysoký potenciál“ PET „přinejmenším v malých a vysoce kvalitních segmentech asepticky baleného mléka, jako jsou individuální porce“, zastává Komise názor, že „pokud připadne na PET v roce 2005 nejméně 15% podíl u čerstvého mléka, 25% podíl u ostatních mléčných nápojů a pouze 1% podíl u UHT mléka, bude tento materiál sloužit jako obal pro 3 miliardy litrů za rok (přibližně 9 % celkového evropského trhu [TMV]“ (bod 147 odůvodnění). U džusů považuje Komise za „reálné vycházet z toho, že PET do roku 2005 dosáhne 20% podíl na celkovém trhu džusů v EHP“, přestože tento růst vyplyne především „z významného přechodu od skla k PET“ (bod 148 odůvodnění).

34      S ohledem na hospodářskou soutěž mezi PET a lepenkou v odvětvích, která se překrývají, dospívá Komise k závěru, že „systémy pro lepenkové obaly a PET obaly (a tedy i balicí zařízení pro oba materiály) tvoří odlišné relevantní výrobkové trhy“ (bod 163 odůvodnění). Komise konstatuje, že „ačkoliv zastupitelnost mezi oběma systémy nemá v současnosti efektivní a bezprostřední povahu nutnou pro účely vymezení trhu (jinak řečeno, existuje pouze slabá zastupitelnost mezi oběma systémy), tato situace se může v budoucnu změnit, pokud se bariérové zpracování PET zlepší a náklady spojené s oběma materiály přiblíží“ (bod 163 odůvodnění). Přiblížení by mohlo být tak velké, že oba systémy budou v budoucnu „náležet z hlediska pravidel hospodářské soutěže do jednoho relevantního výrobkového trhu“ (bod 163 odůvodnění).

35      Komise poté zkoumá segmenty „speciálních zařízení každého systému“ za účelem zjištění, „zda existují odlišné výrobkové relevantní trhy“ pro každý z nich (bod 164 odůvodnění).

36      Co se týče systémů pro PET obaly je Komise toho názoru, že v případě strojů SBM, vzhledem ke zvláštním vlastnostem citlivých výrobků a možnosti cenové diskriminace, „existují oddělené relevantní trhy pro každou samostatnou skupinu zákazníků v závislosti na konečném použití, zejména ve čtyřech segmentech ‚citlivých‘ nápojů: TMV, džusu, NOP a čajových a kávových nápojů“ (bod 188 odůvodnění). Podle Komise patří různé postupy bariérového zpracování do jednoho vznikajícího trhu, avšak některé z nich by mohly v budoucnu představovat oddělený trh (body 198 a 199 odůvodnění). Existují také dva oddělené trhy pro stroje pro aseptické a neaseptické PET plnění (bod 204 odůvodnění), zatímco PET předformy představují ještě další oddělený trh (bod 206 odůvodnění).

37      Ohledně systému pro lepenkové obaly Komise konstatuje shodu názorů na skutečnost, že „existují čtyři oddělené výrobkové trhy […]: stroje pro aseptické lepenkové obaly, aseptické lepenky, stroje pro neaseptické lepenkové obaly a neaseptické lepenky“ (bod 209 odůvodnění).

 K relevantnímu zeměpisnému trhu

38      Za relevantní zeměpisný trh je považován trh EHP, „neboť všichni dodavatelé [zařízení pro PET obaly] působí na celém území EHP a svá zařízení mohou dodávat přeshraničně, což skutečně dělají“ (body 210 a 211 odůvodnění).

 K posouzení oznámeného spojení podniků z hlediska hospodářské soutěže

39      Posouzení spojení podniků z hlediska hospodářské soutěže je obsaženo v podrobné analýze (body 213 až 408 odůvodnění) a zní v podstatě následovně:

„213               Šetření a analýza provedené Komisí ukázaly, že spojení podniků by mohlo posílit dominantní postavení společnosti Tetra na trhu se stroji pro aseptické lepenkové obaly a trhu aseptických lepenek a vytvořit dominantní postavení na trhu se stroji pro PET obaly a zvláště na trhu strojů SBM (s nízkou a vysokou kapacitou) v segmentech ‚citlivých‘ konečných výrobků (TMV, džusů, NOP a čajových a kávových nápojů).

214      Budoucí dominantní postavení nového subjektu na dvou sousedních trzích a jeho významné postavení na třetím trhu (stroje EBM a stroje pro plnění PEHD) by mohla posílit jeho postavení na obou trzích, vytvořit překážky vstupu na trh, snížit význam stávajících soutěžitelů na minimum a vést k vytvoření monopolní struktury celého trhu aseptických a neaseptických obalů ‚citlivých‘ výrobků v EHP.“

40      Za účelem odůvodnění své analýzy Komise zaprvé konstatuje, že od vydání rozsudku Soudu ze dne 6. října 1994, Tetra Pak v. Komise (T‑83/91 Recueil, s. II‑755), který byl potvrzen v řízení o kasačním opravném prostředku rozsudkem Soudního dvora ze dne 14. listopadu 1996, Tetra Pak v. Komise (C‑333/94 P, Recueil, s. I‑5951, dále jen „rozsudky Tetra Pak II“), se toho na trhu lepenkových obalů mnoho nezměnilo. Má tak za to, že společnost Tetra měla v roce 2000 v EHP dominantní postavení na trhu strojů pro aseptické lepenkové obaly a na trhu aseptických lepenek s podílem na trhu ve výši 80 % (body 219 a 223 odůvodnění) a „přední“ postavení na trhu strojů pro neaseptické lepenkové obaly a trhu neaseptických lepenek s podílem na trhu ve výši [50 až 60 %](1) (body 229 až 231 odůvodnění). Zadruhé, ačkoliv Komise uznává, že společnost Sidel nemá dominantní postavení na trhu strojů SBM, domnívá se, že má „přední“ postavení, neboť je „jediným podnikem, který může dodávat kompletní sortiment strojů SBM, od nejnižší až po nejvyšší kapacitu, a stále používá nejnovější rotační technologii“ (bod 248 odůvodnění). Vzhledem k tomu, že „význam efektivního řízení postupů plnění ve spojení s postupem vyfukování-tvarování, k zajištění čistých nebo ultra-čistých postupů balení, je zvláště patrný u „citlivých“ výrobků, jako je mléko a ovocná šťáva“ (bod 249 odůvodnění), Komise podotýká, že společnost Sidel vyrábí stroje pro aseptické a neaseptické plnění (bod 250 odůvodnění) a že má „kombinované“ inovační technologie, které jí umožňují integrovat funkce vyfukování, naplňování a uzavírání do jednoho stroje (bod 254 odůvodnění). Komise tedy dospívá k závěru, že Sidel zaujímá „přední postavení na trhu strojů SBM“ a „silné postavení“ na trhu jiných zařízení pro PET obaly, zvláště na trhu „strojů pro aseptické plnění, s pomocným zařízením a se spojenými službami“ (bod 259 odůvodnění).

41      Pokud jde o vytvoření dominantního postavení na trhu PET a posílení dominantního postavení společnosti Tetra na trzích lepenky, napadené rozhodnutí se zabývá nejprve horizontálními a vertikálními účinky spojení podniků, zadruhé „pákovým efektem“ („leveraging“) z trhů lepenky na trh PET, zatřetí účinky na trhy lepenky způsobenými zánikem soutěžních tlaků pocházejících z trhu PET a nakonec začtvrté celkovými účinky na trhy lepenky a PET.

42      Pokud jde zaprvé o horizontální účinky, Komise zastává názor, že vzhledem k tomu, že obě strany působí na třech oddělených výrobkových trzích: „stroje SBM (s nízkou kapacitou), technologie bariérového zpracování a stroje pro aseptické plnění PET“ (bod 263 odůvodnění), posílilo by oznámené spojení podniků postavení nového subjektu na všech třech trzích. Komise sice uznává, že se nejedná o dominantní postavení, trvá však na skutečnosti, že dosažení „dominantní úrovně“ lze očekávat „z důvodu využití dominantního postavení subjektu vytvořeného spojením podniků jako páky v odvětví zařízení pro aseptické lepenkové obaly a aseptických lepenek“ (bod 263 odůvodnění).

43      Zadruhé, podle Komise, „významné vertikální účinky“, které by vyplynuly z „vertikální integrace nového subjektu u třech balicích systémů (lepenka, PET a PEHD)“, by mohly „vést k vertikálnímu vyloučení nezávislých zpracovatelů“ (bod 291 odůvodnění). Toto vyloučení by vyplynulo ze struktury vytvořené spojením podniků, podle které (bod 292 odůvodnění):

„i) subjekt vytvořený spojením podniků by byl jedinou vertikálně integrovanou společností pro balení tekutých potravin do lepenky (stroje pro lepenkové obaly a lepenkových rolek), PEHD (stroje EBM a PEHD lahve) a PET (stroje SBM, technologie bariérového zpracování, aseptické plnění, předformy a lahve); ii) dvojí postavení subjektu vytvořeného spojením podniků jako dodavatele a soutěžitele zpracovatelů by mohlo vést ke konfliktu v oběhu (‚channel conflict‘) na trhu. Subjekt vytvořený spojením by mohl využít své silné postavení jako dodavatel strojů SBM vůči zpracovatelům, kteří jsou do určité míry závislí na společnosti Sidel, aby zvýšil jejich náklady a uvedl je do okrajového postavení na trhu jako dodavatele předforem a zařízení na klíč. Subjekt Tetra/Sidel by mohl nabízet společně stroje SBM a předformy s využitím například úspěšné obchodní strategie společnosti Tetra v oblasti lepenky: mohl by nabízet stroje SBM za nízkou cenu a pokrýt náklady tím, že by si zavázal zákazníka prostřednictvím dlouhodobé smlouvy na dodávky standardních předforem a bariérově zpracovaných předforem. Subjekt vytvořený spojením by rovněž mohl nabízet zařízení na klíč svým zákazníkům bez využití služeb zpracovatelů“.

44      Dále je zdůrazněn rozsah vertikální integrace společnosti Tetra na trzích lepenky, na kterých má „obchodní politiku nabízet svým zákazníkům integrovaná řešení ve formě strojů a lepenek (v rolích nebo řezaných)“ (bod 296 odůvodnění), jednak na trhu PEHD, kde vyrábí PEHD lahve na strojích EBM díky spojení s Graham Engineering Corporation a dodává je zákazníkům jakožto zpracovatel prostřednictvím dohod HTW, a jednak na trhu PET. Pokud jde o tento posledně uvedený trh, Komise podotýká, že Tetra je „třetím největším nezávislým dodavatelem předforem na světě s podílem na trhu ve výši 10 %“, že předpokládá, že „vyrobí omezený počet PET lahví zdokonalených prostřednictvím její patentované technologie bariérového zpracování Glaskin“ a že od roku 1999 „působí na trhu systémů pro uzavírání plastových lahví prostřednictvím své dceřiné společnosti Novembal“ s „podílem na trhu v EHP ve výši [10 až 20 %] v roce 2000“ (bod 298 odůvodnění). Tato integrace ji odlišuje od společnosti Sidel, která „není vertikálně integrovanou společností“ (bod 293 odůvodnění). Subjekt vytvořený spojením podniků by však „mohl vyvolat konflikt v oběhu na trhu, jelikož tento nový subjekt by byl současně dodavatelem a soutěžitelem zpracovatelů“ (bod 301 odůvodnění) a mohl by „zpracovatele uvést do okrajového postavení tím, že by nabízel společně stroje SBM a předformy, jakož i zařízení na klíč“ (bod 312 odůvodnění). Mohlo by se rovněž stát, že by mohl „vytlačit zpracovatele z provozování těchto činností tím, že by jim odmítl dodávat stroje SBM nebo by zvýšil jejich náklady a zvýhodňoval své vlastní integrované činnosti“ (bod 318 odůvodnění). Pokud jde o rozhodnutí společnosti Tetra odejít z trhu předforem, Komise prohlašuje, že „nedochází k závěru, že by tyto vertikální problémy samy o sobě vyústily ve vytvoření dominantního postavení ohledně PET zařízení nebo předforem“ (bod 324 odůvodnění).

45      Komise dále podrobně líčí (body 325 až 389 odůvodnění) důvody, které byly základem pro její obavy ohledně toho, jak nový subjekt využívá své dominantní postavení na trzích lepenek „pákovým efektem“ na trhu zařízení pro PET obaly, aby „tak ovládl tento trh rovněž pro ‚citlivé‘ konečné výrobky“ (bod 328 odůvodnění). Podle Komise stačí k tomu, aby bylo spojení podniků neslučitelné se společným trhem, aby společnost Tetra/Sidel měla tuto možnost. Obavy Komise tak nevyplývají z postavení společnosti Sidel na trhu strojů SBM v současnosti, ale z „dominantního postavení společnosti Tetra na trhu lepenky“ (bod 328 odůvodnění). S odkazem zejména na úzké spojení mezi oběma trhy zařízení pro výrobu lepenkových obalů a PET obalů Komise konstatuje, že spojení podniků „by vytvořilo strukturu trhu velmi příznivou pro vznik protisoutěžních účinků, neboť subjekt vytvořený spojením by měl současně dominantní postavení a vedoucí postavení na [uvedených] relevantních trzích“ (bod 330 odůvodnění).

46      Analýza Komise „se týká čtyř bodů“ (bod 331 odůvodnění). Zaprvé, trhy systémů pro lepenkové obaly a PET obaly „patří mezi sousední výrobkové trhy se společnými zákazníky“. Zadruhé, vzhledem k budoucímu růstu PET v nových segmentech citlivých výrobků by spojení podniků novému subjektu umožnilo získat dominantní postavení na trhu PET využitím stávajícího dominantního postavení společnosti Tetra na trzích lepenek. Zatřetí, spojení podniků by posílilo dominantní postavení společnosti Tetra na trzích lepenek. Začtvrté, kombinace obou dominantních postavení by upevnila postavení nového subjektu v odvětví obalů citlivých výrobků a zvláště v odvětví aseptických obalů, čímž by došlo k posílení obou dominantních postavení.

47      Ke zdůvodnění své analýzy Komise uvádí skutečnost, že oznámené spojení podniků má pro společnost Tetra strategický význam, že by posledně uvedená měla schopnost a byla by motivována vykonávat pákový efekt, že by ostatní soutěžitelé nového subjektu nebyli schopni se mu na různých úrovních vyrovnat a konečně, že by Tetra mohla uplatňovat cenovou diskriminaci.

48      Pokud jde o schopnost a motivaci vykonávat pákový efekt, Komise dochází k závěru, že „struktura trhu, která vznikne ze spojení podniků, by zcela zvláštním způsobem podporovala pákové efekty“ (bod 359 odůvodnění):

„a)      Existovali by společní zákazníci, jejichž poptávka by se týkala jak systémů pro lepenkové obaly, tak PET obaly pro ‚citlivé‘ tekutiny.

b)      Tetra má zvláště silné dominantní postavení na trhu aseptických lepenkových obalů s více než [80 až 90 %] trhu a závislými zákazníky.

c)      Tetra/Sidel by měl silné vedoucí postavení na trhu systémů pro PET obaly zejména strojů SBM s podílem na trhu ve výši [60 až 70 %].

d)      Tetra/Sidel by měl možnost se cíleně zaměřit na specifické zákazníky nebo skupiny zákazníků, jelikož struktura trhu umožňuje cenovou diskriminaci.

e)      Tetra/Sidel by měl z hospodářského hlediska silnou motivaci k výkonu pákových efektů. Vzhledem k tomu, že lepenka a PET představují z technického hlediska zastupitelné výrobky, pokud zákazník začne používat PET, dojde zároveň ke ztrátě tohoto zákazníka ve vztahu k lepence, a to buď proto, že částečně přestal lepenku používat, nebo proto, že nezačal lepenku používat u části svých výrobků dříve balených do jiných obalových materiálů. Tato skutečnost vytváří dodatečnou motivaci pro přesvědčování zákazníka k tomu, aby začal používat PET, za účelem vyrovnání této ztráty. Využitím postavení, které má v současnosti na trhu lepenek, by proto Tetra/Sidel nejen posílil svůj podíl na trhu PET, ale současně by zabránil svým případným ztrátám na trhu lepenky nebo tyto ztráty vyrovnal.

f)      Soutěžitelé Tetra/Sidel jak na trhu lepenkových zařízení, tak na trhu PET zařízení by byli mnohem menšími podniky, jelikož nejvýznamnější soutěžitel nemá více než [10 až 20 %] trhu strojů pro lepenkové obaly nebo strojů SBM.“

49      Způsoby výkonu pákového efektu by vycházely ze stávajícího dominantního postavení společnosti Tetra na trhu aseptické lepenky (bod 364 odůvodnění):

„Různým využitím [tohoto postavení] by Tetra/Sidel měl možnost vázat prodej zařízení a spotřebních výrobků pro lepenkové obaly na prodej zařízení pro PET obaly a případně také předforem (zejména předformy zpracované ‚bariérovou‘ technologií). Tetra/Sidel by mohl rovněž použít nátlak nebo pobídky (jako jsou predátorské ceny nebo cenová válka a věrnostní slevy) k tomu, aby jeho zákazníci lepenky kupovali PET zařízení a případně předformy u Tetra/Sidel, a nikoliv u jeho soutěžitelů nebo zpracovatelů.“

50      Komise také připomíná, že „četní zákazníci, kteří budou nadále pro část své výroby potřebovat lepenkové obaly, budou nuceni či motivováni nakupovat současně svá zařízení pro lepenku a svá PET zařízení od jediného dodavatele“ a že „zákazníci, kteří mají dlouhodobé dohody se společností Tetra pro své potřeby lepenkových obalů, budou zvláště zranitelní“ (bod 365 odůvodnění) vůči takovémuto nátlaku.

51      V důsledku výkonu pákového efektu by soutěžitelé Tetra/Sidel mohli být vyloučeni z trhu strojů SBM pro citlivé výrobky z následujících důvodů (bod 369 odůvodnění):

„a) není důležité, aby soutěžitelé mohli dále prodávat v segmentech, kde neexistují spojené prodeje (například voda nebo nealkoholické sycené nápoje) z důvodu možnosti provádět cenovou diskriminaci a soustředit se na specifické skupiny zákazníků, což vede k segmentaci relevantních trhů v závislosti na typu používání výrobků; b) segmenty ‚citlivých‘ výrobků zahrnují velmi složité tekutiny, které vyžadují velmi speciální PET postupy, které používají zejména ‚bariérové‘ technologie a aseptické plnění strojů nebo aseptické SBM stroje [kombinující vyfukování, naplňování a uzavírání]. Soutěžitelé by neměli dostatečný důvod investovat a soutěžit v těchto technologických odvětvích PET zařízení, [... a] byli by tak vytlačeni z toho, co nazýváme trhy PET ‚nové éry‘ “.

52      Mohli by být ostatně vytlačeni také ze „zbývající části trhu strojů SBM“ (bod 370 odůvodnění).

53      Tento výsledek je podle Komise o to pravděpodobnější s přihlédnutím ke slabému postavení soutěžitelů nového subjektu a nedostatku kupní síly u zákazníků posledně uvedeného subjektu. Pokud jde zejména o postavení uvedených soutěžitelů, které je „hlavním“ bodem pro Komisi, Komise konstatuje, že i když je sice pravda, že tři soutěžitelé společnosti Sidel na trhu strojů SBM s vysokou kapacitou mohou sladit svou nabídku s nabídkami společnosti Sidel, nic to nemění na tom, že „tito soutěžitelé nebudou mít dominantní postavení nového subjektu na trhu lepenkových obalů“ (bod 372 odůvodnění). Komise uvádí:

„Skupina SIG, jediný ze tří soutěžitelů, který bude působit jak na trhu lepenky, tak na trhu PET, nebude mít více než [10 až 20 %] na trhu strojů pro lepenkové obaly a strojů SBM. SIG nemá úplný sortiment PET zařízení, kterým bude disponovat nový subjekt, a nemá ani prvek, ‚bariérovou‘ technologii, zásadní pro jakékoli proniknutí do nových segmentů PET výrobků. Žádný jiný dodavatel balicích zařízení nebude schopen nabízet současně lepenková zařízení i PET zařízení.“

54      Dospívá k závěru, že spojením dominantní společnosti na trhu s lepenkovými obaly, společnosti Tetra, s vedoucí společností na trhu zařízení pro PET obaly, společností Sidel, by navrhované spojení podniků vedlo k vytvoření struktury trhu, která by novému subjektu poskytovala motivaci a nezbytné nástroje pro přeměnu vedoucího postavení, které měl na trhu zařízení pro PET obaly, zvláště na trhu strojů SBM (s nízkou a vysokou kapacitou) používaných pro ‚citlivé‘ výrobky, na dominantní postavení“, což by způsobilo „protisoutěžní účinky na celý trh strojů SBM“ (bod 389 odůvodnění).

55      Pokud jde o údajné účinky na trhu lepenky, Komise se domnívá, že spojení podniků „povede k vytvoření struktury trhu, která umožní společnosti Tetra posílit její stávající dominantní postavení na trhu lepenkových obalů tím, že bude odstraněn zdroj významných soutěžních tlaků“, což by mělo „závažné negativní důsledky pro odvětví lepenkových obalů“ (body 390 a 391 odůvodnění). V tomto ohledu se Komise dovolává nutnosti být velmi opatrná, pokud se jedná o posílení již velmi silného dominantního postavení, jako je tomu v projednávaném případě.

56      Pokud by nedošlo ke spojení podniků, podle Komise by společnosti působící v odvětví PET, zvláště společnost Sidel a zpracovatelé, sledovaly obchodní strategie směřující ke zvýšení používání PET na úkor lepenky. Komise odmítá relevanci argumentu společnosti Tetra, podle kterého by byla Sidel schopna ovlivnit pouze cenu strojů SBM, která představuje velmi malou část celkových nákladů na obal, z toho důvodu, že důležitá je možnost ovlivnit ceny lepenkových strojů a lepenkových výrobků, kterou má Tetra.

57      V případě nespojení podniků „by společnosti [působící v] PET vykonávaly pravděpodobně živou hospodářskou soutěž, aby získaly podíly na trhu lepenky“ (bod 398 odůvodnění). Bylo by možné očekávat, že „Tetra bude urputně bránit své postavení tím, že se bude snažit zdokonalit inovacemi řešení, která nabízí pro lepenkové obaly, zlepšením technologií nových forem a uzavírání pro lepenkové obaly a v některých případech snížením ceny lepenky“, jak již v minulosti učinila, když vyráběla „nové lepenkové obaly, které lze snadněji používat, jako jsou lepenkové obaly ‚gable top‘ se šroubovacím uzávěrem“ (bod 398 odůvodnění). Spojení podniků by nejen odstranilo potřebu společnosti Tetra vykonávat takovou hospodářskou soutěž, ale navíc by jí umožnilo „kontrolovat v široké míře přechod z lepenky na PET“ (bod 399 odůvodnění). Jednak by tak mohla zachovat „své ceny lepenkových obalů na jejich stávající vysoké úrovni pro zákazníky nebo část výroby některých zákazníků, kteří by nemohli zcela nebo částečně přejít na PET z důvodu preference spotřebitelů, nákladů na tento přechod a existence dlouhodobých smluv“, když by si současně zachovala, pokud jde o zákazníky hodlající přejít na PET, „možnost ovlivnit jejich výběr balicích strojů například tím, že by určila okamžik přechodu nebo by nabídla vhodná řešení na míru, což by jí umožnilo zvýšit svůj podíl na trhu PET zařízení“ (bod 399 odůvodnění). Tetra by tak mohla zasáhnout do „velké výhody, kterou má v současnosti její hlavní soutěžitel, skupina SIG, která je jedinou jinou společností na světě, která vyrábí i prodává současně zařízení pro lepenkové obaly a zařízení pro PET obaly“ (bod 400 odůvodnění).

58      Komise se mimoto domnívá, že „[s]kutečnost, že by nový subjekt [měl] dominantní postavení na dvou sousedních trzích (zařízení pro lepenkové obaly a PET obaly) a významnou účast na třetím trhu (PEHD), by mu umožnila mít obzvláště silnou účast v odvětví obalů dotčených konečných výrobků ([TMV], džus, [NOP], čajové a kávové nápoje)“ (bod 404 odůvodnění). To by rovněž posílilo již „velmi silné“ postavení (bod 407 odůvodnění) společnosti Tetra v odvětví obalů pro citlivé výrobky a prohloubilo překážky pro vstup soutěžitelů Tetra/Sidel, což by posledně uvedenému subjektu umožnilo „uvést [uvedené] soutěžitele do okrajového postavení a [...] posílit své dominantní postavení na relevantních trzích zařízení pro lepenkové obaly a zařízení pro PET obaly, zvláště strojů SBM používaných pro ‚citlivé‘ výrobky“ (bod 408 odůvodnění).

 K závazkům

59      Pokud jde o závazky uvedené v příloze napadeného rozhodnutí, jsou shrnuty Komisí následovně (bod 410 odůvodnění): „a) převod činností společnosti Tetra v oblasti strojů SBM; b) převod činností společnosti Tetra v oblasti předforem PET; c) zachování společnosti Sidel jakožto společnosti odlišné od společností Tetra Pak a zachování nápravných opatření již přijatých na základě článku 82 Smlouvy; d) poskytnutí licence týkající se strojů SBM Sidel určených zákazníkům balicím ‚citlivé‘ výrobky a zpracovatelům“. Komise se domnívá, že jsou „nedostatečné proto, aby byly odstraněny hlavní problémy z hlediska hospodářské soutěže identifikované na trzích zařízení pro PET obaly a lepenkové obaly“ (bod 424 odůvodnění). Navržené převody činností společnosti Tetra v oblasti strojů SBM a v oblasti předforem PET by měly pouze „minimální účinky na postavení nového subjektu“, zatímco licence zejména vzhledem k činnostem společnosti Sidel v oblasti strojů SBM pro citlivé výrobky by byla nejen nedostatečná proto, aby byly odstraněny uvedené problémy, ale nebyla by ani „životaschopným řešením“ (bod 424 odůvodnění). Uvedená licence „by mohla dokonce ve skutečnosti zavést složité mechanismy na trhu, které by vedly k jeho umělé regulaci“ (bod 424 odůvodnění). Pokud jde o dva závazky vztahující se ke způsobu chování týkající se oddělení činností společnosti Sidel od činností společnosti Tetra a neporušení článku 82 ES, „jsou považovány za nedostatečné pro vyřešení problémů vyplývajících ze struktury, která bude strukturou trhu po spojení podniků“ (bod 424 odůvodnění).

60      Vzhledem k tomu, že „závazky jsou celkově nedostatečné pro vyřešení způsobených problémů z hlediska hospodářské soutěže“, má Komise za to, že závazky „tedy nemohou tvořit základ pro rozhodnutí o povolení“ (bod 451 odůvodnění).

61      V důsledku toho článek 1 napadeného rozhodnutí stanoví:

„Spojení podniků oznámené Komisi společností Tetra Laval BV [...] dne 18. května 2000, které by jí umožnilo získat výlučnou kontrolu nad podnikem Sidel SA, se prohlašuje za neslučitelné se společným trhem a s fungováním Dohody o EHP.“

 Řízení

62      Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 15. ledna 2002 podala žalobkyně projednávanou žalobu proti napadenému rozhodnutí.

63      Žalobkyně podala podáním došlým téhož dne rovněž návrh, aby byla v souladu s článkem 76a jednacího řádu věc projednána ve zrychleném řízení. Ve svém vyjádření k uvedenému návrhu předloženém dne 5. února 2002 měla Komise za to, že je tento návrh odůvodněný.

64      Dne 6. února 2002 první senát Soudu, kterému byla věc přidělena, rozhodl o projednání věci ve zrychleném řízení.

65      Komise předložila svou žalobní odpověď dne 12. března 2002.

66      Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 19. března 2002 podala žalobkyně žalobu zapsanou do rejstříku pod číslem T‑80/02, kterou se domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 30. ledna 2002 (viz bod 26 výše) a navrhuje spojení projednávané žaloby s žalobou ve věci T‑80/02. Tetra podala samostatným podáním došlým téhož dne rovněž návrh, aby byla věc T‑80/02 projednána ve zrychleném řízení, s čímž Komise projevila ve svém vyjádření k návrhu ze dne 3. dubna 2002 souhlas. Tato věc byla rovněž přidělena prvnímu senátu Soudu.

67      V rámci organizačních procesních opatřeních upravených v čl. 64 odst. 3 písm. e) jednacího řádu byly účastnice řízení dne 19. března 2002 vyzvány, aby se účastnily neformální schůzky konané dne 4. dubna 2002 u soudce zpravodaje.

68      Na uvedené neformální schůzce žalobkyně souhlasila, že její návrh na spojení projednávané věci s věcí T‑80/02 bude považovaný za vzatý zpět, pokud ústní část řízení v obou těchto věcech bude moci být konána po sobě a pokud budou rozsudky v rámci zrychleného řízení vydány ve stejný den. Účastnicím řízení bylo na této schůzce povoleno předložit řeči nejpozději týden před ústní částí řízení v obou těchto věcech.

69      Dne 18. dubna 2002 vyhověl první senát Soudu návrhu, aby věc byla projednána ve zrychleném řízení ve věci T‑80/02, a stanovil datum jednání v obou věcech na 26. a 27. června 2002.

70      Na základě zprávy soudce zpravodaje první senát Soudu na svém zasedání dne 10. června 2002 rozhodl zahájit ústní část řízení a v rámci organizačních procesních opatření účastnice řízení vyzval, aby nejlépe před jednáním ve stanovené lhůtě pro předložení řečí nebo, pokud k tomu nedojde, v průběhu jednání, zodpověděly řadu písemných otázek oznámených v dopise ze dne 11. června 2002 (dále jen „písemné otázky“). Komise byla rovněž vyzvána k předložení jednoho dokumentu.

71      Dne 19. června 2002 předložily účastnice řízení kanceláři Soudu své řeči. Řeč žalobkyně obsahovala žádost o důvěrné zacházení s některými informacemi obsaženými v některých dokumentech založených do spisu v dané věci, u nichž Komise ve svých vlastních sděleních důvěrnou povahu nezpochybňuje. Účastnice řízení rovněž téhož dne odpověděly na písemné otázky a Komise předložila požadovaný dokument.

72      V návaznosti na překážku na straně jednoho ze soudců prvního senátu Soudu předseda Soudu dne 24. června 2002 určil soudce J. Pirrunga na základě čl. 32 odst. 3 jednacího řádu, aby bylo soudní kolegium doplněno, a odročil obě stanovená jednání na 3. a 4. července 2002.

73      Dopisem ze dne 24. června 2002 doplnila žalobkyně svou žádost o důvěrné zacházení s ohledem na některé informace obsažené ve spisu v dané věci.

74      Téhož dne samostatným dopisem žalobkyně požádala, aby byl dokument, jehož kopii již Komise má, založen do spisu. Jedná se o „zprávu o činnosti představenstva“ společnosti Sidel za rok 2001 (dále jen „zpráva o činnosti společnosti Sidel“). Uvedené žádosti bylo vyhověno rozhodnutím prvního senátu Soudu ze dne 26. června 2002.

75      Na základě doplňující zprávy soudce zpravodaje první senát Soudu na svém zasedání dne 27. června 2002 rozhodl vyzvat Komisi k předložení různých dokumentů, zejména studií Canadean, PCI, Warrick a Pictet, a k zodpovězení dvou doplňujících písemných otázek (dále jen „doplňující písemné otázky“).

76      Dne 1. července 2002 předložila Komise své odpovědi na doplňující písemné otázky a požadované dokumenty. Všechny tyto dokumenty, s výjimkou odpovědí na průzkum, které Komise považovala za důvěrné, byly vloženy do spisu.

77      Řeči účastnic řízení a jejich odpovědi na otázky položené Soudem byly vyslechnuty při jednání konaném dne 3. a 4. července 2002.

78      Při jednání rozhodl Soud poskytnout žalobkyni přístup k nedůvěrné verzi některých odpovědí na průzkum. Nebylo předáno pět odpovědí na průzkum, ze kterých vyplývá po ověření Soudem, že buď nejsou odpověďmi na položené otázky (čtyři dokumenty), nebo jedna z nich má zcela jasně důvěrnou povahu (jeden dokument). Uvedené znění odpovědí na průzkum vyhotovené Soudem na základě čl. 67 odst. 3 jednacího řádu bylo vloženo do spisu a kopie byla poskytnuta žalobkyni. Na žádost žalobkyně jí Soud poskytl lhůtu jednoho týdne k předložení případného písemného vyjádření k tomuto znění odpovědí na průzkum. Dopisem ze dne 8. července 2002 se žalobkyně tohoto práva vzdala, když si nicméně ponechala svůj meritorní žalobní důvod týkající se těchto dokumentů.

 Návrhová žádání účastnic řízení

79      Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky oznámené na neformální schůzce, které byly vyžadovány za účelem změny jejích návrhových žádání, žalobkyně nyní navrhuje, aby Soud:

–        zrušil napadené rozhodnutí;

–        uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

80      Komise navrhuje, aby Soud:

–        zamítl žalobu;

–        uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

81      Na podporu své žaloby žalobkyně v podstatě uplatňuje pět žalobních důvodů. Na neformální schůzce konané dne 4. dubna 2002 zdůraznila žalobkyně, že, jak uvedla ve svých písemnostech, zpochybňuje napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká spojení podniků, ve znění závazků (dále jen „pozměněné spojení podniků“). V tomto ohledu požádala Soud, aby svůj přezkum soustředil na situaci vyplývající ze závazků, které navrhla.

82      Svým prvním žalobním důvodem procesní povahy žalobkyně uplatňuje, že Komise před přijetím napadeného rozhodnutí nerespektovala její právo přístupu ke spisu v dané věci. K meritu věci tvrdí, že Komise tím, že odmítla povolit pozměněné spojení podniků, nesprávně použila čl. 2 odst. 3 nařízení. Tři žalobní důvody dovolávané na podporu tohoto tvrzení vycházejí z údajné neexistence významných protisoutěžních účinků pozměněného spojení podniků jak zaprvé horizontálních a vertikálních, tak zadruhé konglomerátních, jakož i zatřetí z údajně nesprávného posouzení závazků Komisí. Žalobkyně mimoto tvrdí, že Komise napadené rozhodnutí nedostatečně odůvodnila.

I –  K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení práva přístupu ke spisu

A –  Argumenty účastnic řízení

83      Žalobkyně tvrdí, že jí Komise neposkytla úplný přístup ke spisu, jelikož několik dokumentů, o které se Komise ve značné míře opírá v napadeném rozhodnutí, aby z nich vyvodila závěry v neprospěch společnosti Tetra, jí nikdy nebyl předáno. Jedná se jednak o zprávu ze dne 10. září 2001 externího ekonomického znalce Komise profesora Ivaldiho (dále jen „Ivaldiho zpráva“), týkající se ekonometrické analýzy obchodní marže uplatňované společností Sidel v minulosti (dále jen „ekonometrická analýza“), ze které jí bylo předáno jednostránkové shrnutí, a jednak o odpovědi na průzkum, u kterých obdržela pouze dvě shrnutí. I přes žádost společnosti Tetra ze dne 19. října 2001 o úplný přístup k těmto posledně uvedeným dokumentům, a nikoliv k neúplným shrnutím, úředník pro slyšení dne 25. října 2001 potvrdil odmítnutí přístupu, o kterém rozhodla Komise. Žalobkyně tvrdí, že uvedené odmítnutí je neslučitelné jak se sdělením Komise o vnitřním jednacím řádu pro zacházení s žádostmi o nahlédnutí do spisů v případech použití článků [81] a [82] Smlouvy o ES, článků 65 a 66 Smlouvy o ESUO a nařízení č. 4064/89 (Úř. věst. 1997, C 23, s. 3, dále jen „sdělení o přístupu ke spisu“), tak s judikaturou (rozsudek Soudního dvora ze dne 25. října 1983, AEG v. Komise, 107/82, Recueil, s. 3151, bod 23 a následující, a rozsudek Soudu ze dne 29. června 1995, Solvay v. Komise, T‑30/91, Recueil, s. II‑1775, bod 58 a následující).

84      Žalobkyně rovněž zdůrazňuje, že se Komise s přihlédnutím k významu, který v napadeném rozhodnutí (zejména v bodě 346 a následujících odůvodnění) přiznala ekonometrické analýze, měla opřít v tomto ohledu o jiné dokumenty než pouze o Ivaldiho zprávu, tak jak jí je tato zpráva známa prostřednictvím shrnutí, ke kterému měla přístup.

85      Komise uplatňuje, že žalobkyně měla přístup k částem spisu, na které odkazuje a o které se opírá v napadeném rozhodnutí. S odkazem na čl. 13 odst. 3 nařízení č. 447/98 a na rozsudek Soudu ze dne 28. dubna 1999, Endemol v. Komise (T‑221/95, Recueil, s. II‑1299, bod 65), Komise tvrdí, že právo přístupu ke spisu je odůvodněné pouze tehdy, pokud dotčenému podniku umožňuje vzhledem k námitkám Komise a s ohledem na dokumenty, o které se Komise opírá, předložit své vyjádření k opodstatněnosti těchto námitek. Tetra byla v projednávaném případě schopna takové vyjádření předložit.

86      Zaprvé, pokud jde o Ivaldiho zprávu, Komise podotýká, že v průběhu správního řízení si žalobkyně nestěžovala ohledně přístupu ke spisu, pokud jde o ekonometrickou analýzu, a proto již nemůže tvrdit, že její právo na obhajobu bylo porušeno. Stručnost této analýzy obsažené v uvedené zprávě je vysvětlena skutečností, že se jedná o odpověď a opravu analýzy dříve předložené společností Tetra. Tato posledně uvedená mohla (a její znalci tak učinili při ústní části řízení před Komisí dne 26. září 2001) předložit vyjádření k této zprávě. Krom toho, zpráva představuje pouze doplnění průzkumu trhu provedeného Komisí. I kdyby tak byla tvrzení žalobkyně opodstatněná, což nejsou, nemohlo by to vést ke zrušení napadeného rozhodnutí, protože uvedená zpráva se obsahu tohoto rozhodnutí nedotýká.

87      Zadruhé, pokud jde o odpovědi na průzkum, Komise tvrdí, že měly rovněž druhořadý význam, jelikož vycházela zejména ze své vlastní analýzy nedostatečnosti závazků. Jednak byla povinna odmítnout přístup k těmto odpovědím z důvodů důvěrnosti (rozsudek Soudního dvora ze dne 6. dubna 1995, BPB Industries a British Gypsum v. Komise, C‑310/93 P, Recueil, s. I‑865, bod 26). Krom toho, i když čl. 17 odst. 2 nařízení č. 447/98 umožňuje účastníkovi řízení předkládajícímu vyjádření poskytnout nedůvěrnou verzi jeho odpovědi, Komise má v každém případě právo, tak jak je potvrzeno výše uvedeným rozsudkem Endemol v. Komise, připravit objektivní a nedůvěrná shrnutí a omezit přístup žalobkyně na takováto shrnutí.

88      Komise ostatně tyto odpovědi s žalobkyní projednala na schůzce dne 18. října 2001, během které jí byla shrnutí zpřístupněna. Uvedený přístup, jakož i přezkum a potvrzení objektivity dotčených shrnutí úředníkem pro slyšení tak zajistily plné respektování práva na obhajobu žalobkyně. V žádném případě není namístě – jelikož výsledky průzkumu pouze potvrdily původní analýzu Komise – dojít k závěru, že napadené rozhodnutí by bylo jiné, i kdyby byl požadovaný přístup poskytnut. Údajné porušení práva na obhajobu tedy nemůže odůvodňovat zrušení napadeného rozhodnutí.

B –  Závěry Soudu

1.     Úvodní poznámky

89      Úvodem je třeba konstatovat, že přístup ke spisu ve věcech hospodářské soutěže má zejména za účel umožnit adresátům oznámení námitek, aby se seznámili s důkazy obsaženými ve spisu Komise a mohli se pak na základě těchto poznatků účinně vyjádřit k závěrům, k nimž Komise dospěla ve svém oznámení námitek (rozsudky Soudního dvora ze dne 13. února 1979, Hoffmann-La Roche v. Komise, 85/76, Recueil, s. 461, body 9 a 11; BPB Industries a British Gypsum v. Komise, uvedený výše, bod 21, a ze dne 8. července 1999, Hercules Chemicals v. Komise, C‑51/92 P, Recueil, s. I‑4235, bod 75). Obecné zásady práva Společenství upravující právo přístupu ke spisu Komise mají za cíl zaručit účinný výkon práva na obhajobu a v případě rozhodnutí o porušení pravidel hospodářské soutěže použitelných na podniky a o uložení pokut nebo penále může porušení těchto obecných zásad v průběhu řízení před přijetím rozhodnutí v zásadě způsobit zrušení tohoto rozhodnutí, bylo-li porušeno právo na obhajobu dotčeného podniku (výše uvedený rozsudek Hercules Chemicals v. Komise, body 76 a 77).

90      Je třeba rovněž připomenout, že za účelem určení porušení práva na obhajobu stačí, aby bylo prokázáno, že nezpřístupnění daných dokumentů mohlo ovlivnit v neprospěch žalobkyně průběh řízení a obsah napadeného rozhodnutí (rozsudky Soudu ze dne 29. června 1995, ICI v. Komise, T‑36/91, Recueil, s. II‑1847, bod 78; ze dne 20. dubna 1999, Limburgse Vinyl Maatschappij a další v. Komise, T‑305/94 až T‑307/94, T‑313/94 až T‑316/94, T‑318/94, T‑325/94, T‑328/94, T‑329/94 a T‑335/94, Recueil, s. II‑931, bod 1021, a Endemol v. Komise, uvedený výše, bod 87).

91      Soud již potvrdil, že tyto zásady se použijí na postupy upravené nařízením, i když jejich použití může přiměřeně záviset na požadavku rychlosti, který charakterizuje obecnou strukturu nařízení (výše uvedený rozsudek Endemol v. Komise, bod 68).

92      V projednávaném případě je tedy třeba ověřit, zda právo na obhajobu žalobkyně bylo dotčeno podmínkami, za kterých měla přístup k některým dokumentům správního spisu Komise.

2.     K první části žalobního důvodu týkající se Ivaldiho zprávy

93      Zaprvé v rozsahu, v němž je argument Komise týkající se opožděnosti uplatnění výtky vycházející z porušení práva na obhajobu relevantní, nelze tento argument za zvláštních okolností projednávané věci přijmout. Tvrzení žalobkyně týkající se zjevně velmi omezené úlohy profesora Ivaldiho při slyšení před úředníkem pro slyšení nebylo totiž rozporováno Komisí a Komise následně neodpověděla na vyjádření ekonomů předložené společností Tetra při slyšení. Vzhledem k těmto okolnostem je důvodné dospět k závěru, že žalobkyně před přijetím napadeného rozhodnutí neposoudila význam, který Komise přikládala ekonometrické analýze provedené v uvedené zprávě.

94      Zadruhé je třeba konstatovat, že žalobkyně měla dostatečný přístup k Ivaldiho zprávě, což vážně nezpochybnila. Je totiž třeba připustit vysvětlení Komise, podle kterého stručnost této zprávy vyplývá ze skutečnosti, že se jedná o odpověď na analýzu předloženou samotnou žalobkyní. Z toho vyplývá, že pouhá existence jiných dokumentů týkajících se ekonometrické analýzy provedené v napadeném rozhodnutí, ke kterým nemohla mít Tetra přístup, může zakládat nedostatek přístupu ke spisu Komise.

95      V tomto ohledu z judikatury vyplývá, že existuje domněnka neexistence dokumentu, o přístup k němuž bylo požádáno, pokud dotyčný orgán učiní prohlášení v tomto smyslu. Jde ovšem o domněnku vyvratitelnou, kterou může žalobce vyvrátit všemi prostředky na základě relevantních a shodujících se indicií [viz v tomto smyslu rozsudky Soudu ze dne 12. října 2000, JT's Corporation v. Komise, T‑123/99, Recueil, s. II‑3269, bod 58, a ze dne 25. června 2002, British American Tobacco (Investments) v. Komise, T‑311/00, Recueil, s. II‑2781, bod 35]. V projednávaném případě je však třeba dojít k závěru, že žalobkyni se nepodařilo uvedenou domněnku vyvrátit.

96      Na podporu svého tvrzení se totiž žalobkyně v zásadě dovolává podrobností ekonometrické analýzy provedené v napadeném rozhodnutí. Ze spisu, zejména z příloh spisů účastnic řízení týkajících se přesnosti ekonometrických analýz zpochybněných v projednávaném případě, však vyplývá, že analýza Komise se ve značné míře zakládá na informacích, které jí byly poskytnuty žalobkyní. Jediné jiné informace, které Komise zohlednila při formulaci proměnných použitých ve své analýze, mají základ v některých připomínkách formulovaných profesorem Ivaldim v jeho zprávě vůči proměnným použitým v analýze společnosti Tetra. Tento závěr je podpořen samotným názvem Ivaldiho zprávy, když ji Komise označuje v jednotném čísle „Note to the File/Internal“ („Poznámka do spisu/interní“).

97      Tento závěr není zpochybněn argumentem žalobkyně založeným na sdělení o přístupu ke spisu. Jasně se totiž zdá, že pomoc ve formě poradenství poskytnutá profesorem Ivaldim nemůže představovat „studii“, která by musela být zpřístupněna podle bodu IB čtvrtého pododstavce sdělení. Náležitý charakter analýzy v dané zprávě ostatně nemůže být mimoto zpochybněn prostřednictvím žalobního důvodu vycházejícího z údajného porušení práva přístupu ke spisu. Z toho vyplývá, že Komise tím, že využila pomoc profesora Ivaldiho při studii ekonometrických analýz předložených žalobkyní, neporušila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedeného sdělení.

3.     K druhé části žalobního důvodu týkající se odpovědí na průzkum

98      Pokud jde o druhou část žalobního důvodu týkající se odpovědí na průzkum, z judikatury vyplývá, že pokud jde o odpovědi třetích stran na žádosti Komise o informace Komise je povinna zohlednit riziko, že podnik s dominantním postavením na trhu přijme odvetná opatření vůči soutěžitelům, dodavatelům nebo zákazníkům, kteří spolupracovali při šetření vedeném Komisí (rozsudky BPB Industries a British Gypsum v. Komise, uvedený výše, bod 26, a Endemol v. Komise, uvedený výše, bod 66). Vystaveny takovému riziku jsou třetí strany, které předají Komisi v průběhu jí prováděných průzkumů dokumenty, o kterých se domnívají, že jejich předání by mohlo být důvodem pro odvetná opatření proti nim, oprávněny očekávat, že jejich žádost o důvěrnost bude respektována.

99      Může se stát, že pokud některé třetí strany požádaly, aby jejich totožnost nebyla prozrazena, bude nutné, aby Komise neodhalila totožnost jiných třetích stran zapojených do řízení, které však nepožádaly o důvěrnost před vyplněním dotazníků Komise (rozsudek Endemol v. Komise, uvedený výše, bod 70).

100    Nelze vyloučit, že tento požadavek důvěrnosti rovněž odůvodní přípravu nedůvěrných shrnutí veškerých dotčených odpovědí (viz v tomto smyslu rozsudek Endemol v. Komise, uvedený výše, body 71 a 72).

101    Jinými slovy, pouhá skutečnost, že čl. 17 odst. 2 nařízení č. 447/98 ukládá všem třetím stranám žádajícím o důvěrné zacházení, aby zřetelně označily části své odpovědi, které považují za důvěrné, Komisi v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení č. 447/98 a s cílem článku 287 ES nebrání z úřední povinnosti posoudit, zda existuje riziko, že obchodní tajemství některé z třetích stran zapojených do řízení nebo jiné důvěrné informace budou zpřístupněny v případě, že bude poskytnut úplný přístup k odpovědím ostatních třetích stran, které samy o takové zacházení nepožádaly.

102    Komisi nicméně přísluší, aby v případě žádosti o přístup ke spisu podané oznamující stranou (a sice „zúčastněným podnikem“ ve smyslu čl. 18 odst. 1 nařízení) odůvodnila přinejmenším do fáze projednání s poradním výborem v souladu s uvedeným článkem jakékoli omezení tohoto práva přístupu, přičemž jakákoliv výjimka z práva přístupu ke spisu musí být vykládána restriktivně zvláště tehdy, pokud Komise navrhuje dotčené spojení podniků zakázat.

103    Pokud jde o odpovědi na průzkum, je třeba připomenout, že Tetra měla přístup pouze ke dvěma nedůvěrným shrnutím z veškerých odpovědí na průzkum připraveným Komisí, a nikoliv k samotným odpovědím, případně v nedůvěrné verzi (viz bod 22 výše). V tomto ohledu Komise podotýká, že obdržela žádosti o důvěrné zacházení od četných autorů těchto odpovědí v některých případech z důvodu jejich obavy z odvetných opatření. Po ověření Soudem na základě čl. 67 odst. 3 jednacího řádu se však ukázalo, že Komise 51 adresátům dotazníků týkajících se průzkumu nepřipomněla, přinejmenším na úvodní faxové stránce uvedených dotazníků, povinnost vyplývající z čl. 17 odst. 2 nařízení č. 447/98 zřetelně označit veškeré části svých odpovědí, které považují za důvěrné. I přes toto opomenutí šest odpovědí na průzkum z celkových 30 odpovědí použitelných z 34 obdržených odpovědí obsahuje výslovnou žádost o důvěrné zacházení. Jeden z autorů těchto odpovědí poskytl Komisi nedůvěrnou verzi své odpovědi v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení č. 447/98.

104    Je tedy třeba ověřit, zda rozhodnutí Komise o odmítnutí přístupu žalobkyně k odpovědím na průzkum, jakož i k nedůvěrné verzi těchto odpovědí a o omezení tohoto přístupu na dvě nedůvěrná shrnutí z veškerých těchto odpovědí je odůvodněné.

105    Je třeba uvést, že požadavek rychlosti, který charakterizuje obecnou strukturu nařízení, nemůže sám o sobě odůvodňovat takové odmítnutí, o jaké jde v projednávaném případě. Pokud Komise neměla čas nezbytný k tomu, aby požádala autory odpovědí na průzkum o nedůvěrnou verzi těchto odpovědí v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení č. 447/98, byla nicméně povinna žalobkyni sdělit, z jakého důvodu povaha a rozsah obav z odvetných opatření nebo jiných nežádoucích či nechtěných účinků vyjádřených autory odpovědí na průzkum, kteří pouze požádali o důvěrné zacházení, aniž by poskytli nedůvěrnou verzi svých odpovědí, stačí k odůvodnění odmítnutí přístupu k těmto odpovědím, včetně nedůvěrné verze. I když je skutečností, že velmi krátké lhůty v druhé fázi řízení týkajícího se spojení podniků mohou z praktických důvodů a zvláště tehdy, pokud bylo podáno několik žádostí o důvěrné zacházení, odůvodňovat přípravu nedůvěrných shrnutí, nic to nemění na tom, že Komise je nadále povinna odůvodnit úplné odmítnutí poskytnout přístup k odpovědím na průzkum trhu uskutečněný vzhledem k závazkům navrženým zúčastněným podnikem. Tato povinnost se vztahuje o to více na odpovědi předložené Komisi bez jakékoli, byť formální, žádosti o důvěrné zacházení.

106    V tomto ohledu z odpovědi úředníka pro slyšení ze dne 25. října 2001 na žádost o přístup ke spisu podanou dne 19. října 2001 žalobkyní vyplývá, že zaujetí stanoviska Komise ohledně přístupu ke spisu v projednávaném případě má obecnou povahu. Komise se domnívala, že poskytnutí shrnutí odpovědí na průzkum, jejichž přesná a podrobná povaha je osvědčena úředníkem pro slyšení, představuje náležitý přístup ke spisu k tomu, aby bylo dodrženo právo na obhajobu společnosti Tetra.

107    Zaprvé je třeba konstatovat zejména s ohledem na skutečnost, že někteří autoři odpovědí na průzkum vyjádřili své obavy ohledně možných odvetných opatření ze strany žalobkyně v případě porušení důvěrnosti jejich odpovědi, že všechny tyto odpovědi vyžadovaly důvěrné zacházení.

108    Jelikož samotný Soud mohl konstatovat, že bylo možno vyhotovit bez problémů nedůvěrnou verzi přinejmenším 30 odpovědí na průzkum, a to prostřednictvím skrytí důvěrných údajů, a poskytnout k ní přístup, je třeba zadruhé přezkoumat, zda přístup poskytnutý pouze ke shrnutím v projednávaném případě skutečně porušil právo na obhajobu žalobkyně.

109    Je třeba konstatovat, že tvrzení Komise, podle kterého odkázala na odpovědi na průzkum v napadeném rozhodnutí pouze proto, aby podpořila závěr, ke kterému již došla, pokud jde o závazky, z jiných nezávislých důvodů, je v určitém rozsahu podpořeno zněním napadeného rozhodnutí (zejména jeho body 424 a 425 odůvodnění). Nic to však nemění na tom, že přinejmenším jeden negativní závěr pro žalobkyni týkající se závazků je prezentován tak, že je „potvrzen analýzou trhu“ (bod 428 odůvodnění).

110    Je třeba poznamenat, že v memorandu ze dne 18. října 2001 a ve stížnosti formálně podané společností Tetra dne 19. října 2001 u úředníka pro slyšení, oznámila Tetra určité nedostatky a nepřesnosti v dotaznících týkajících se průzkumu, ke kterým měla přístup, zvláště pokud jde o popis závazku navrženého společností Tetra týkajícího se licence ke strojům SBM společnosti Sidel. Ve své odpovědi ze dne 25. října 2001 uvedl úředník pro slyšení, že průzkum Komise byl veden objektivně a že dotazníky nebyly klamavé. Rovněž uvedl, že protože nedůvěrná verze závazků byly přiložena k dotazníkům, Komise byla oprávněna očekávat, že si adresáti těchto dotazníků uvedenou verzi přečtou.

111    Nejprve je třeba uvést, že stížnost a memorandum jsou připojeny a citovány v poznámce pod čarou žaloby. Z toho vyplývá, že námitka vznesená Komisí při jednání týkající se nového charakteru, a tedy podle Komise charakteru nepřípustného, připomínek žalobkyně uvedených v její řeči s ohledem zejména na údajnou nepřesnost páté otázky dotazníku zaslaného zákazníkům, není opodstatněná.

112    V rozsahu, v němž žalobkyně uplatňuje, že dotazníky tím, že adresáty žádají, aby se vyjádřili k tomu, zda by závazky „významně omezily“ postavení žalobkyně, pokud jde o lepenkové obaly, a zda by „účinně vyloučily“ silné postavení subjektu vytvořeného spojením podniků na trhu obalů citlivých tekutých potravin, mohly adresáty dotazníků uvést v omyl, pokud jde o kritéria stanovená v čl. 2 odst. 3 nařízení, tuto argumentaci nelze přijmout. V tomto ohledu stačí konstatovat, že i když někteří adresáti mohli formulovat své odpovědi na základě jiných kritérií, než jsou kritéria stanovená čl. 2 odst. 3 nařízení, přístup k daným odpovědím nebyl nutný k tomu, aby žalobkyně mohla Komisi v průběhu správního řízení připomenout význam těchto kritérií.

113    To platí tím spíše, že Tetra měla od počátku skutečně přístup, jak uznala ve svém memorandu ze dne 18. října 2001, k dotazníkům zaslaným zákazníkům a zpracovatelům. Komise byla sice povinna jí poskytnout přístup rovněž k dotazníku zaslanému jejím soutěžitelům, žalobkyně nicméně při jednání uznala, že k němu následně přístup měla jinými prostředky. V každém případě, jak Tetra rovněž uznala při jednání, její tvrzení se ve skutečnosti netýkají tohoto posledně uvedeného dotazníku. Jasně se tedy zdá, že na základě svého přístupu k dotazníkům a díky shrnutím odpovědí na průzkum připraveným Komisí mohla ve své stížnosti úředníkovi pro slyšení připomenout povinnost Komise použít pouze kritéria stanovená čl. 2 odst. 3 nařízení.

114    Pokud jde o údajně klamavý charakter popisu závazku společnosti Tetra týkajícího se licence v dotaznících zaslaných zákazníkům a zpracovatelům, z pouhého přečtení těchto dotazníků vyplývá, že běžně pozorný adresát nemohl být uveden v omyl. Ačkoliv položené otázky obsahovaly některé podrobnosti týkající se licence, které by mohly v krajním případě potenciálně uvést adresáta, který by si je neprostudoval s přihlédnutím k nedůvěrné verzi závazků zaslané v příloze, v omyl, je třeba podotknout, že Komise byla oprávněna se domnívat, že k takovému prostudování došlo. V projednávaném případě žalobkyně neprokázala, že pokud některý adresát považoval tyto podrobnosti za nejednoznačné, nestačilo pouhé ověření ve vztahu k závazku týkajícímu se licence k objasnění přesného dosahu tohoto závazku.

115    V každém případě z nedůvěrné verze odpovědí na průzkum poskytnutých zákazníky a zpracovateli nevyplývá, že byli uvedeni v omyl nebo že by byli zmateni při formulaci svých odpovědí. Ze shrnutí odpovědí poskytnutých společnosti Tetra Komisí, posuzovaných s přihlédnutím k uvedené verzi odpovědí, mimoto nevyplývá, že informace nebo podrobnosti, které by mohly být pro žalobkyni užitečné k prokázání existence takového zmatení adresátů dotazníků, nebyly uvedeny. Tento závěr je podpořen rozhodnutím společnosti Tetra zdržet se doplňujících písemných připomínek k uvedené verzi odpovědí při probíhajícím řízení (viz v tomto smyslu rozsudek Chemicals v. Komise, uvedený výše, bod 80).

116    Ze shrnutí odpovědí na průzkum konečně ani nevyplývá, že tato shrnutí nevěrohodně uvádí jedinou odpověď, jejíž zcela důvěrný charakter byl po ověření uznán Soudem (viz bod 78 výše).

117    Z toho vyplývá, že rozhodnutí Komise poskytnout společnosti Tetra přístup pouze k nedůvěrným shrnutím odpovědí na průzkum neporušilo právo na obhajobu posledně uvedené.

4.     Závěr

118    Ze všeho předcházejícího vyplývá, že žalobní důvod vycházející z porušení práva přístupu ke spisu musí být zamítnut.

II –  K žalobním důvodům vycházejícím z porušení článku 2 nařízení

A –  Úvodní poznámky

119    Je třeba bez dalšího připomenout, že hmotněprávní pravidla nařízení a zejména jeho článek 2 svěřují Komisi především při hospodářských posouzeních určitou diskreční pravomoc. Proto musí být přezkum výkonu takové pravomoci soudem Společenství, která má pro vymezení pravidel v oblasti spojování podniků zásadní význam, proveden s přihlédnutím k prostoru pro uvážení, jenž vyplývá z norem hospodářského charakteru, které jsou součástí právní úpravy spojování podniků (rozsudek Soudního dvora ze dne 31. března 1998, Francie a další v. Komise, zvaný ,Kali & Salz‘, C‑68/94 a C‑30/95, Recueil, s. I‑1375, body 223 a 224; rozsudky Soudu ze dne 25. března 1999, Gencor v. Komise, T‑102/96, Recueil, s. II‑753, body 164 a 165, a ze dne 6. června 2002, Airtours v. Komise, T‑342/99, Recueil, s. II‑2585, bod 64).

120    Je třeba rovněž připomenout, že podle čl. 2 odst. 3 nařízení se spojení, která vytvářejí nebo posilují dominantní postavení, v jehož důsledku je významně narušena účinná hospodářská soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, prohlásí za neslučitelná se společným trhem. Komise je naopak povinna prohlásit každé oznámené spojení podniků, které spadá do rozsahu působnosti nařízení, za slučitelné se společným trhem, pokud nejsou splněny obě podmínky stanovené v uvedeném ustanovení (rozsudek Soudu ze dne 19. května 1994, Air France v. Komise, T‑2/93, Recueil, s. II‑323, bod 79; viz rovněž v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Gencor v. Komise, bod 170, a výše uvedený rozsudek Airtours v. Komise, body 58 a 82). Nedojde-li k vytvoření nebo posílení dominantního postavení, musí být spojení podniků povoleno, aniž by bylo třeba zkoumat účinek spojení na účinnou hospodářskou soutěž (výše uvedený rozsudek Air France v. Komise, bod 79).

121    S přihlédnutím k těmto úvahám je třeba přezkoumat opodstatněnost druhého až čtvrtého žalobního důvodu dovolávaných žalobkyní.

B –  K žalobnímu důvodu vycházejícímu z neexistence horizontálních a vertikálních protisoutěžních účinků pozměněného spojení podniků

1.     Úvodní poznámky

122    Žalobkyně uplatňuje, že závazky vyloučily veškeré „horizontální“ a „vertikální“ nepříznivé účinky případně vyplývající z oznámeného spojení podniků, které jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí. V rozsahu, v němž nicméně Komise uvádí některé námitky vůči spojení podniků založené na takových účincích (body 263 až 324 odůvodnění), Tetra tvrdí, že s přihlédnutím k závazkům se uvedené námitky staly zcela nepodložené.

123    Podle Komise se žalobkyně dopouští chyby, když uvádí, že napadené rozhodnutí obsahuje námitky z hlediska horizontálních nebo vertikálních účinků. Toto rozhodnutí totiž nezmiňuje vytvoření nebo posílení dominantního postavení z důvodu horizontálních nebo vertikálních účinků spojení podniků vzatých samostatně. Komise nicméně tvrdí, že pozměněné spojení podniků bude mít v tomto ohledu významné účinky, které nemůže nevzít v úvahu. Uplatňuje, že napadené rozhodnutí při posuzování konglomerátních účinků spojení podniků správně zohlednilo horizontální a vertikální účinky existující po spojení podniků, a sice účinky existující po závazcích.

124    Soud konstatuje, že je sice skutečností, že Komise neopírá napadené rozhodnutí o tyto horizontální a vertikální účinky, nic to ale nemění na tom, že je zohlednila na podporu svého závěru, že pozměněné spojení podniků musí být zakázáno. Komise tak v napadeném rozhodnutí tvrdí, že „posílení a vytvoření dominantních postavení“ na trzích zařízení pro PET obaly, zvláště strojů SBM s vysokou a nízkou kapacitou, a na trhu systémů pro lepenkové obaly „by vyplývalo z několika faktorů“, včetně „horizontálních a vertikálních účinků“ (bod 262 odůvodnění). Z vyjádření Komise a především z vysvětlení poskytnutých jejím zmocněncem na jednání ostatně vyplývá, že zejména její obavy týkající se trhů PET zařízení se opírají o takové účinky. Je tedy třeba přezkoumat odlišný žalobní důvod vznesený žalobkyní týkající se vytvoření dominantního postavení na těchto posledně uvedených trzích z důvodu těchto účinků.

2.     K horizontálním účinkům

a)     Argumenty účastnic řízení

125    Žalobkyně nejprve podotýká, že ačkoliv napadené rozhodnutí konstatuje vznik horizontálního překrytí mezi třemi trhy posuzovanými jako tři odlišné trhy, a sice trh strojů SBM s nízkou kapacitou, strojů pro aseptické plnění PET a technologií bariérového zpracování, Komise nepředvídá vytvoření ani posílení dominantního postavení na žádném z uvedených trhů. Hlavní problém identifikovaný Komisí, pokud jde o horizontální účinky, se týká trhu strojů SBM s nízkou kapacitou, ale rozhodnutí společnosti Tetra oddělit se od společnosti Dynaplast, tedy od své vlastní činnosti v oblasti strojů SBM, by tento problém vyřešil. Žalobkyně rovněž zdůrazňuje, že její závazek poskytnout licenci ke strojům SBM společnosti Sidel by ještě více snížil již existující postavení společnosti Sidel na trhu strojů SBM s nízkou kapacitou.

126    Komise sice připouští, že horizontální účinky pozměněného spojení podniků by samy o sobě, tedy bez ohledu na jiné účinky spojení, nevedly k vytvoření nebo posílení dominantního postavení, tvrdí však, že by významně posílily postavení nového subjektu na trhu PET a nebyly by závazky odstraněny. Navíc, závazky by nevyřešily problém posílení dominantního postavení společnosti Tetra na trzích lepenky vyplývající podle Komise z vyloučení společnosti Sidel jakožto potenciálního soutěžitele na celém trhu s balicími systémy pro citlivé výrobky. Komise zdůrazňuje, že převod společnosti Dynaplast by pouze vyloučil horizontální překrytí činností společností Tetra a Sidel, pokud jde o stroje SBM s nízkou kapacitou, zatímco závazky by neměly žádný vliv na přední postavení společnosti Sidel, pokud jde o stroje SBM s vysokou kapacitou. Jak ve své žalobní odpovědi, tak ve své odpovědi na písemné otázky Komise rovněž zdůrazňuje posílení celkového postavení nového subjektu vytvořeného spojením podniků, pokud jde o taková PET zařízení, jako jsou stroje pro aseptické balení PET, technologie bariérového zpracování a systémy pro uzavírání PET lahví.

b)     Závěry Soudu

127    Horizontální problémy z hlediska hospodářské soutěže, tak jak jsou identifikovány v napadeném rozhodnutí, jsou tři, a jak uznala Komise při jednání, týkají se pouze trhu PET. Jedná se o údajné nepříznivé účinky oznámeného spojení podniků na trzích strojů SBM s nízkou kapacitou, strojů pro aseptické plnění PET a technologií bariérového zpracování. Je tedy třeba přezkoumat, zda i přes závazky stále existují nepříznivé horizontální účinky, které by mohly podporovat tezi Komise, pokud jde o dosažení dominantního postavení na trhu PET novým subjektem vytvořeným spojením podniků tak, že využije svého stávajícího dominantního postavení na trzích lepenky jako páky.

128    Pokud jde o stroje SBM s nízkou kapacitou, závazek žalobkyně oddělit se od společnosti Dynaplastu má za následek, že by spojení podniků žádným způsobem neposílilo podíl na tomto trhu, který má společnost Sidel v současnosti. Je tedy vyloučeno, že by postavení společnosti Sidel bylo na tomto trhu posíleno, a tím spíše, že by spojení podniků mohlo „významně“ narušovat hospodářskou soutěž na této části trhu strojů SBM. Vyloučení horizontálního překrytí činností stran oznámeného spojení podniků týkajícího se těchto strojů díky závazkům je dokonce uznáno v napadeném rozhodnutí (bod 427 odůvodnění). I když informace získané v odpovědích na průzkum, na které Komise odkazuje ve své žalobní odpovědi k tomuto bodu, mají určitou důkazní hodnotu, Komise se nemůže ani opírat o přínos, který společnost Dynaplast představuje pro postavení společnosti Sidel na trhu strojů SBM s nízkou kapacitou, a sice téměř [20 až 30 %] z hlediska podílů na trhu (bod 266 odůvodnění), ani se před Soudem dovolávat malého významu a výnosnosti uvedeného sortimentu strojů uvedených v některých odpovědích. Mimoto pouhá skutečnost, že Tetra nemohla následně nalézt kupujícího pro Dynaplast, jak potvrdila ve svých odpovědích na písemné otázky a při jednání, rovněž nemůže podporovat závěr, ke kterému došla Komise, jelikož pouze potvrzuje málo výnosné, a bez ohledu na významný podíl na trhu, ve skutečnosti relativné slabé postavení společnosti Tetra na trhu strojů SBM s nízkou kapacitou před spojením podniků.

129    Je tedy nutno dospět k závěru, že pozměněné spojení podniků nevytvoří žádné horizontální překrytí činností stran tohoto spojení podniků na trhu strojů SBM s nízkou kapacitou. Tento závěr nemůže být zpochybněn přinejmenším pro účely podpory platnosti napadeného rozhodnutí odkazem učiněným Komisí poprvé v jejích odpovědích na písemné otázky na údajnou novou technologii, zvanou „TetraFast“, která byla vyvinuta společností Tetra pro stroje SBM s nízkou kapacitou.

130    Pokud jde o stroje pro aseptické plnění PET, je třeba konstatovat, že existence významných a nepříznivých horizontálních účinků pro hospodářskou soutěž měla být Komisí vyloučena. Pozměněné spojení podniků zaprvé pouze velmi mírným způsobem posílí podíl subjektu vytvořeného spojením podniků na tomto trhu (a sice [0 až 10 %] sortimentu strojů tohoto typu v provozu v EHP v roce 2000), je-li tento podíl vypočten ve vztahu ke stávajícímu postavení společnosti Sidel, které je [10 až 20 %] na uvedeném trhu (bod 288 odůvodnění). Dále, na tomto trhu již existují významní soutěžitelé, včetně subjektů nově příchozích na tento trh, kteří již získali významný podíl obchodů na tomto trhu (a sice [40 až 50 %]), jak uznává napadené rozhodnutí (bod 251 odůvodnění). Konečně, důraz kladený Komisí v jejích písemných odpovědích a při jednání na obchodní potenciál strojů typu LFA-20, na které napadené rozhodnutí odkazuje (bod 82 odůvodnění, poznámka pod čarou 32, a bod 202 odůvodnění) a které dokáží za aseptických podmínek plnit jak PET lahve, tak PEHD lahve, nemůže její tezi podpořit. Uvedené stroje se nacházejí přinejmenším podle společnosti Tetra, jejíž tvrzení nebylo v tomto ohledu rozporováno při jednání Komisí, ve fázi testů u společnosti Tetra a u jejích tří soutěžitelů, které je rovněž vyvíjejí.

131    Pokud jde o trh technologií bariérového zpracování, Komise uznává, že ačkoliv účinky oznámeného spojení podniků významně zlepší postavení subjektu vytvořeného spojením podniků na tomto trhu, nepovedou k „vytvoření dominantního postavení“ (bod 282 odůvodnění). Komise nemohla ostatně dospět k jinému závěru, jelikož spojení činností společností Tetra a Sidel v této oblasti by novému subjektu poskytlo pouze podíl na trhu v řádu [10 až 20 %], a to, jak Komise potvrzuje ve svých odpovědích na písemné otázky, aniž by byly zohledněny přinejmenším potenciální účinky prodeje licence společností Tetra k technologii Sealica. Tento odhad podílu na tomto trhu je mimoto silně zpochybňován žalobkyní v jejích odpovědích na písemné otázky. Posledně uvedená přesvědčivým způsobem tvrdila, že s ohledem na raný stav daných technologií nejsou podíly na trhu vypočtené s odkazem na dnes existující výrobky velmi spolehlivé. Mimoto se při jednání Tetra dovolávala problémů, které v současnosti vyvolává vývoj takových plazmových bariér, jako je technologie Actis společnosti Sidel pro pivo, přičemž toto tvrzení je ostatně podpořeno zprávou o činnosti společnosti Sidel. Trvala rovněž na skutečnosti, že nová technologie bariérového zpracování, zvláště pokud jde o některé citlivé výrobky jako jsou TMV, nepoužívá PET, ale předpokládá vývoj nové plastové pryskyřice. S přihlédnutím k předcházejícímu je třeba konstatovat, že Komise neprokázala existenci významných nepříznivých horizontálních účinků na hospodářskou soutěž na trhu technologií bariérového zpracování.

132    Z toho vyplývá, že jsou-li zohledněny závazky, nepříznivé horizontální účinky spojení podniků, na které Komise odkazuje v napadeném rozhodnutí, jsou pouze minimální, pokud ne téměř neexistující, na jednotlivých relevantních trzích zařízení pro PET obaly. Za těchto okolností je třeba dospět k závěru, že pokud se Komise opírá o horizontální účinky pozměněného spojení podniků na podporu svého závěru ohledně vytvoření dominantního postavení na uvedených trzích PET ve prospěch nového subjektu prostřednictvím pákového efektu, dopustila se zjevně nesprávného posouzení.

3.     K vertikálním účinkům

a)     Argumenty účastnic řízení

133    Žalobkyně podotýká, že hlavní obava Komise vyplývá z údajné vertikální integrace nového subjektu v oblasti systémů pro lepenkové obaly, PET obaly a PEHD obaly. Protože by subjekt Tetra/Sidel měl významné postavení na trhu strojů SBM, podle Komise by existoval „konflikt v oběhu“ („channel conflict“) vyplývající z částečné závislosti zpracovatelů vůči společnosti Sidel. Tento konflikt by novému subjektu umožnil uvést zpracovatele do okrajového postavení na trhu tím, že by jeho zákazníkům nabízel celek složený ze strojů SBM, předforem a „zařízení na klíč“ („turnkey installations“), a sice integrované PET linky, čímž by tak zpracovatelé byli vyloučeni z těchto činností. Komise však uznala, že její obavy by se naplnily jen tehdy, pokud by se Sidel stala dominantní na trhu strojů SBM. Uznala však rovněž to, že obchodní rozhodnutí společnosti Tetra opustit trh předforem by vyloučilo všechny obavy vznesené zpracovateli a že obávané vertikální problémy by v žádném případě samy o sobě nestačily k vytvoření dominantního postavení nového subjektu na trzích PET zařízení nebo předforem. Žalobkyně tak dospívá k závěru, že pozměněné spojení podniků nemá vertikální protisoutěžní účinky na trhu PET obalů, neposiluje již existující vertikální integraci společnosti Tetra na trzích lepenky a nevytváří, jak uznala Komise, žádné dominantní postavení na trhu strojů EBM vyrábějících aseptické lahve PEHD s držadly.

134    Komise tvrdí, že vertikální integrace nového subjektu by mohla vést k vyloučení zpracovatelů z trhu. Ačkoliv jej jeho vertikální integrace nečiní dominantním na trzích týkajících se dodávek předforem a PET zařízení, příležitost, kterou mu tato integrace poskytne, a sice uvést zpracovatele do okrajového postavení na trhu, má význam při posuzování konglomerátních účinků spojení podniků. Závazky by všechny tyto účinky nevyloučily, protože nový subjekt by dále mohl nabízet integrovaná řešení PET, aniž by nabízel předformy, například prostřednictvím dohod HTW. Navržený převod činností společnosti Tetra v oblasti předforem ani poskytnutí licence k technologii společnosti Sidel by nevyloučily závislost zpracovatelů vůči novému subjektu. Tyto posledně uvedené závazky by dokonce mohly zajistit zachování silného postavení nového subjektu, pokud jde o prodej SBM zpracovatelům, protože by již neexistoval žádný „konflikt v oběhu“, který by tyto posledně uvedené motivoval ke koupi strojů SBM od soutěžitelů společnosti Sidel.

b)     Závěry Soudu

135    Úvodem je třeba uvést, že obavy Komise ohledně pozměněného spojení podniků se týkají především společnosti Tetra, jak Komise několikrát uplatnila při slyšení. Vyplývají ze skutečnosti, že na rozdíl od společnosti Sidel je společnost Tetra značně integrovaným podnikem na vertikální úrovni, pokud jde o trhy aseptické lepenky, a je tedy její praxí, s ohledem na její pověst, nabízet svým zákazníkům integrované balicí systémy. Podle Komise by přítomnost žalobkyně v novém subjektu vedla k významnému omezení hospodářské soutěže na trzích zařízení pro PET obaly.

136    Nejprve je třeba konstatovat, že kdyby společnost Tetra prodala svoji účast v oblasti předforem, zcela by to vyloučilo původní obavu vznesenou Komisí ve vztahu ke zpracovatelům.

137    Pokud jde o obavu Komise týkající se období po provedení závazků, která se týká zpracovatelů, a sice, že posledně uvedení budou ochotněji nakupovat u společnosti Sidel poté, co se Tetra vzdá své účasti v oblasti předforem, a že tudíž postavení nového subjektu bude posíleno, Komise v napadeném rozhodnutí neuvádí žádné důkazy, s výjimkou odkazu na odpovědi na průzkum (bod 428 odůvodnění). I když nelze vyloučit, že by u některých zpracovatelů vyvolá nákup strojů SBM od nového subjektu, pokud tento subjekt již nebude působit v oblasti předforem, znepokojení v menší míře, nemůže se takový utěšující účinek zdaleka vyrovnat „konfliktu v oběhu“, tak jak byl uveden v oznámení námitek (body 232 až 236 a bod 249 tohoto oznámení). Protože v současnosti existuje na trhu předforem živá hospodářská soutěž, měla by taková útěcha některých zpracovatelů tendenci nanejvýše nepatrně snížit možnosti soutěžitelů společnosti Sidel prodávat stroje SBM takovým zpracovatelům.

138    I když je skutečností, že by pozměněné spojení podniků umožnilo společnosti Sidel prostřednictvím přítomnosti společnosti Tetra na trhu systémů pro uzavírání plastových lahví nabízet téměř integrované PET linky, je zřejmé, že by vertikální účinky vstupu společnosti Sidel na tento trh prostřednictvím nového subjektu, jakož i její současné zmizení jakožto potenciální zákazník jiných subjektů již působících na tomto trhu, byly pouze minimální s ohledem na relativně slabé postavení společnosti Tetra na uvedeném trhu. Celková kapacita nového subjektu ve vztahu ke kapacitě, kterou má Sidel v současnosti, nabízet takové integrované PET linky, by krom toho nebyla pozměněným spojením podniků posílena vzhledem ke skutečnosti, že by se Tetra vzdala svých činností v oblasti předforem PET. V tomto ohledu totiž ze zprávy o činnosti společnosti Sidel vyplývá, že prodej uvedených linek představoval v roce 2001 jen přibližně 20 % z prodejů strojů SBM Sidel, a to bez ohledu na údajný „exponenciální růst“ o 30 % mezi roky 1999 a 2000, na který Komise odkazuje ve své žalobní odpovědi.

139    Pokud jde o údajné účinky na trhu strojů EBM, napadené rozhodnutí výslovně připouští, že s přihlédnutím k odpovědi společnosti Tetra ze dne 1. října 2001 na doplňující oznámení námitek „postavení ostatních aktérů rozptyluje obavu z dominantního postavení na potenciálním trhu strojů určených k výrobě aseptických [PEHD] lahví“ (bod 297 odůvodnění, poznámka pod čarou 125). Jasně se tedy zdá, že by pozměněné spojení podniků nemohlo mít významné nepříznivé účinky na postavení zpracovatelů působících na trhu PEHD, který po spojení zůstane trhem, který podléhá vysoké úrovni hospodářské soutěže.

140    V důsledku toho nebylo prokázáno, že by pozměněné spojení způsobilo významné nebo přinejmenším výrazné vertikální účinky na relevantních trzích zařízení pro PET obaly. Za těchto okolností je třeba dospět k závěru, že pokud se Komise opírá o vertikální účinky pozměněného spojení podniků na podporu svého závěru ohledně vytvoření dominantního postavení na uvedených trzích PET ve prospěch nového subjektu prostřednictvím pákového efektu, dopustila se zjevně nesprávného posouzení.

4.     Závěr

141    Z předcházejícího vyplývá, že se Komise dopustila zjevně nesprávných posouzení, když se opřela o horizontální a vertikální účinky pozměněného spojení podniků na podporu své analýzy týkající se vytvoření dominantního postavení na relevantních trzích PET. Tato pochybení nicméně nezpůsobují neplatnost napadeného rozhodnutí, jelikož konglomerátní účinek dovolávaný Komisí by sám o sobě mohl stačit k odůvodnění uvedeného rozhodnutí. Je tedy třeba přezkoumat žalobní důvod vycházející z neexistence konglomerátního účinku.

C –  K žalobnímu důvodu vycházejícímu z neexistence předvídatelného konglomerátního účinku

1.     Úvodní poznámky

142    Mezi účastnicemi řízení je nesporné, že pozměněné spojení podniků je spojením konglomerátního typu, tedy spojením mezi podniky, mezi kterými neexistuje významnější již existující soutěžní vztah buď jakožto přímých soutěžitelů, nebo jakožto dodavatelů a zákazníků. Tato spojení nevedou ke skutečným horizontálním překrytím mezi činnostmi stran spojení, ani vertikálním vztahům mezi těmito stranami v přísném slova smyslu. V důsledku toho se nelze obecně domnívat, že taková spojení mají protisoutěžní účinky. V určitých případech však takové účinky mít mohou.

143    V napadeném rozhodnutí se Komise v podstatě domnívá, že pozměněné spojení podniků bude mít předvídatelným způsobem protisoutěžní konglomerátní účinek ve třech směrech. Zaprvé, spojení podniků by novému subjektu umožnilo využít jeho dominantního postavení na celém trhu lepenkových obalů jako „páky“ k získání dominantního postavení na trzích zařízení pro PET obaly. Zadruhé, spojení podniků by posílilo stávající dominantní postavení společnosti Tetra na trzích zařízení pro lepenkové aseptické obaly a aseptické lepenky v důsledku vyloučení konkurenčního tlaku společnosti Sidel pocházejícího ze sousedních trhů PET. Zatřetí, spojení podniků by obecně posílilo celkové postavení nového subjektu na trzích obalů citlivých výrobků.

144    Při jednání Komise zdůraznila výhradně prospektivní charakter své analýzy, prostřednictvím které musí posoudit budoucí účinky spojení podniků, které je jí předloženo. Zdůraznila, že ve věci týkající se spojení podniků s konglomerátním účinkem, stejně jako ve věci, která se týká klasického horizontálního spojení podniků, je snahou Komise předejít budoucímu protisoutěžnímu chování, ke kterému by mohlo pravděpodobně dojít po spojení podniků, a že její analýza musí být provedena s ohledem na spojení stávajících prostředků a schopností stran oznámeného spojení podniků. Pouhá skutečnost, že v případě spojení podniků konglomerátního typu, na rozdíl od jiných typů spojení podniků, nevyplývá pravděpodobnost, že dojde k takovému chování, přímo z kumulace, na jediném a tomtéž trhu, podílů na trhu, které budou od daného okamžiku v držení nového subjektu, neodůvodňuje přijetí odlišného přístupu.

145    Je třeba postupně přezkoumat tři pilíře úvah Komise týkajících se pákového efektu, vyloučení potenciální hospodářské soutěže a obecného účinku posílení soutěžního postavení nového subjektu.

2.     K prvnímu pilíři, týkajícímu se výkonu pákového efektu

a)     Úvahy týkající se obecného rámce věci

146    Nejprve je třeba poznamenat, že nařízení konkrétně ve svém čl. 2 odst. 2 a 3 nečiní žádný rozdíl mezi jednak spojeními s horizontálními a vertikálními účinky, a jednak spojeními s konglomerátním účinkem. Z toho vyplývá, že spojení podniků může být zakázáno nezávisle na jeho formě jen tehdy, jsou-li splněna obě kritéria upravená v čl. 2 odst. 3 (viz bod 120 výše). Spojení s konglomerátním účinkem tedy musí být Komisí povoleno stejně jako každé jiné spojení (viz bod 120 výše), pokud není prokázáno, že vytváří nebo posiluje dominantní postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části, a že v jeho důsledku dojde k významnému narušení hospodářské soutěže.

147    Analýza potenciálně protisoutěžních konlomerátních účinků spojení podniků však přináší několik zvláštních problémů spočívajících v jeho povaze, které je třeba úvodem vyřešit. V tomto ohledu budou postupně přezkoumány časové aspekty konglomerátních účinků a aspekty týkající se zvláštní povahy těchto účinků, které mohou být buď strukturální v tom smyslu, že vyplývají přímo z vytvoření hospodářské struktury, nebo se vztahovat ke způsobu chování v tom smyslu, že vzniknou pouze tehdy, pokud subjekt vytvořený spojením podniků přijme určité obchodní praktiky.

 i) Časové aspekty konglomerátních účinků

148    Nejprve je třeba zkoumat, zda spojení podniků, které vytváří soutěžní strukturu, která nevede okamžitě k dominantnímu postavení subjektu vytvořeného spojením, může být zakázáno na základě čl. 2 odst. 3 nařízení, pokud tomuto subjektu s největší pravděpodobností umožní, aby pákovým efektem, který vykonává nabývající účastník z trhu, na kterém má již dominantní postavení, získal v poměrně blízké budoucnosti dominantní postavení na jiném trhu, na němž získaný účastník zaujímá přední postavení, a pokud dotčené nabytí má významné protisoutěžní účinky na dotyčných trzích.

149    V tomto ohledu žalobkyně trvala na nutnosti s jistotou prokázat, že v důsledku spojení podniků jí bude umožněno získat dominantní postavení na relevantních trzích PET zařízení, tedy neprokázat možný vznik takového postavení, ale stanovit jeho okamžitý vznik. Jak bylo uvedeno v bodě 144 výše, Komise odkazem na výše uvedený rozsudek Kali & Salz zdůraznila již svou povahou prospektivní charakter analýzy, kterou je povinna učinit, přezkoumává-li předvídatelné účinky spojení podniků, které je jí předloženo, na referenční trh.

150    Soud podotýká, že spojení podniků činných na rozdílných trzích nevede obvykle a priori po jeho uskutečnění k vytvoření nebo posílení dominantního postavení z důvodu kumulace podílů na trhu držených stranami spojení. Významné prvky vzájemného postavení soutěžitelů na určitém trhu se totiž obecně nacházejí na tomto trhu jako takovém, a sice zejména podíly na trhu držené soutěžiteli a podmínky hospodářské soutěže na uvedeném trhu. Z toho však nevyplývá, že podmínky hospodářské soutěže na trhu nemohou být ovlivněny faktory mimo tento trh.

151    Pokud se například jedná o sousední trhy nebo jedna ze stran spojení již zaujímá dominantní postavení na jednom z těchto trhů, může dojít k tomu, že prostředky a schopnosti sdružené spojením okamžitě vytvoří podmínky, které novému subjektu umožní, aby s využitím pákového efektu získal v poměrně blízké budoucnosti dominantní postavení na jiném trhu. To může nastat zejména v případě, že dotčené trhy mají sklon konvergovat tehdy, a pokud vedle dominantního postavení jedné ze stran spojení zaujímá další nebo jedna z dalších stran spojení přední postavení na druhém trhu.

152    Při jakémkoli jiném výkladu čl. 2 odst. 3 nařízení by existovalo nebezpečí, že by Komise byla zbavena možnosti vykonávat kontrolu nad spojeními, jež mají výlučně nebo zásadně konglomerátní účinek.

153    Dospěje-li tedy Komise v rámci analýzy pravděpodobných dopadů spojení konglomerátního typu k závěru, že se vzhledem ke konglomerátním účinkům, které zjistila, v poměrně blízké budoucnosti s největší pravděpodobností vytvoří nebo posílí dominantní postavení, v jehož důsledku dojde na dotyčném trhu k významnému narušení hospodářské soutěže, musí toto spojení zakázat (viz v tomto smyslu výše uvedené rozsudky Kali & Salz, bod 221; Gencor v. Komise, bod 162, a Airtours v. Komise, bod 63).

 ii) Aspekty týkající se zvláštní povahy konglomerátních účinků

154    V tomto kontextu je rovněž třeba rozlišovat jednak mezi situací, kdy spojení s konglomerátním účinkem bezprostředně změní soutěžní podmínky na druhém trhu a vede k vytvoření nebo posílení dominantního postavení z důvodu již existujícího dominantního postavení na prvním trhu, a jednak situací, kdy ze spojení neplyne okamžitě vytvoření nebo posílení dominantního postavení na druhém trhu, avšak dojde k němu po určité době v důsledku chování nového subjektu na prvním trhu, na kterém již zaujímá dominantní postavení. V posledně uvedeném případě spočívá vytvoření nebo posílení dominantního postavení ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení nikoli v samotné struktuře vyplývající ze spojení, nýbrž v dotčeném budoucím chování.

155    Analýza Komise ohledně spojení majícího konglomerátní účinek je podmíněna požadavky, jež jsou obdobné těm, které definovala judikatura ohledně vytvoření společného dominantního postavení (výše uvedené rozsudky Kali & Salz, bod 222, a Airtours v. Komise, bod 63). Analýza spojení s očekávaným protisoutěžním konglomerátním účinkem provedená Komisí tak předpokládá obzvláště pozorné zkoumání okolností, které se jeví jako relevantní pro účely posouzení tohoto účinku na hospodářskou soutěž na referenčním trhu. Jak již Soud potvrdil, musí Komise, je-li toho názoru, že takové spojení musí být zakázáno, protože v dohledné době vytvoří nebo posílí dominantní postavení, předložit přesvědčivé důkazy pro takový závěr (výše uvedený rozsudek Airtours v. Komise, bod 63). Vzhledem k tomu, že účinky spojení konglomerátního typu na hospodářskou soutěž na dotčených trzích jsou často považovány za neutrální, nebo dokonce prospěšné, jak v projednávaném případě uznává hospodářská nauka, která je citována v analýzách přiložených ke spisům účastnic řízení, je k prokázání protisoutěžních konglomerátních účinků takového spojení zapotřebí přesného a přesvědčivými důkazy podloženého přezkoumání okolností, z nichž mají takové účinky vyplývat (viz obdobně výše uvedený rozsudek Airtours v. Komise, bod 63).

156    V projednávaném případě by pákový efekt, který je popsán v napadeném rozhodnutí a který vychází z trhů aseptické lepenky – vedle možnosti nového subjektu vytvořeného spojením uchýlit se k různým praktikám jako svázání prodeje zařízení a potravin pro lepenkové obaly s prodejem zařízení pro PET obaly, včetně nucených prodejů (bod 345 a 365 odůvodnění) – spočíval zaprvé v tom, že by tento subjekt pravděpodobně stanovil predátorské ceny („predatory pricing“, bod 364 odůvodnění, uvedený v bodě 49), zadruhé v cenové válce a zatřetí v poskytování věrnostních slev. Těmito praktikami by si nový subjekt zajistil, že jeho zákazníci na trzích lepenky pokryjí svou případnou potřebu PET zařízení, pokud možno u společnosti Sidel. V tomto ohledu je třeba podotknout, že napadené rozhodnutí konstatuje, že žalobkyně má dominantní postavení na trhu aseptické lepenky, tedy na trzích systémů pro balení do aseptické lepenky a trzích aseptické lepenky (bod 231 odůvodnění, viz bod 40 výše), a že žalobkyně toto zjištění nezpochybnila.

157    Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury musí podnik mající dominantní postavení své chování případně přizpůsobit tak, aby nebyla omezena účinná hospodářská soutěž na trhu, a to nezávisle na tom, zda Komise vydala za tímto účelem rozhodnutí (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. listopadu 1983, Michelin v. Komise, 322/81, Recueil, s. 3461, bod 57; rozsudky Soudu ze dne 10. července 1990, Tetra Pak v. Komise, T‑51/89, Recueil, s. II‑309, bod 23, a ze dne 22. března 2000, Coca-Cola v. Komise, T‑125/97 a T‑127/97, Recueil, s. I‑1733, bod 80).

158    Krom toho je třeba podotknout, že Komise v odpovědi na otázky Soudu při jednání nepopřela, že by výkon pákového efektu ze strany společnosti Tetra prostřednictvím výše uvedených chování mohl představovat zneužití jejího již existujícího dominantního postavení na trzích aseptické lepenky. Podle obav vyjádřených Komisí v žalobní odpovědi by tomu tak mohlo být i tehdy, pokud by se nový subjekt odmítal podílet na případném umístění nebo přeměně strojů SBM společnosti Sidel, poskytovat poprodejní služby a plnit záruky týkající se těchto strojů, jež byly prodány zpracovateli. Podle Komise však skutečnost, že by chování mohlo představovat samostatné porušení článku 82 ES, nebrání tomu, aby toto chování bylo zohledněno v rámci Komisí provedeného posouzení všech forem pákového efektu umožněných spojením.

159    V tomto ohledu je třeba konstatovat, že nařízení sice stanoví zákaz spojení, která vytvářejí nebo posilují dominantní postavení a která mají významné protisoutěžní účinky, avšak tyto podmínky nepředpokládají důkaz zneužívajícího, a tím i protiprávního chování subjektu vytvořeného spojením jako důsledek tohoto spojení. I když tak nelze předpokládat, že účastníci spojení konglomerátního typu poruší právo Společenství, nemůže být taková možnost Komisí při její kontrole spojování vyloučena. Pokud se Komise při zkoumání účinků takového spojení opírá o předpokládané chování, které samo o sobě může představovat zneužití existujícího dominantního postavení, pak musí objasnit, zda je přes zákaz takového chování pravděpodobné, že se tak subjekt vytvořený spojením bude chovat, nebo zda naopak protiprávnost chování nebo nebezpečí jeho odhalení činí tuto strategii málo pravděpodobnou. V rámci takového posouzení je sice vhodné přihlédnout k podnětům pro protisoutěžní chování, jak v projednávaném případě vyplývají pro žalobkyni z očekávaných výhod na trzích pro zařízení PET (bod 359 odůvodnění), Komise však musí rovněž přezkoumat, v jakém rozsahu by tyto podněty byly sníženy nebo dokonce vyloučeny z důvodu protiprávnosti dotčeného chování, pravděpodobnosti jeho odhalení, jeho stíhání příslušnými orgány jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni, a možných finančních sankcí, jež by z nich mohly plynout.

160    Vzhledem k tomu, že Komise takové zkoumání v napadeném rozhodnutí neprovedla, je nutno její závěry v rozsahu, v němž jsou založeny na možnosti, nebo dokonce pravděpodobnosti chování společnosti Tetra na trhu aseptické lepenky, v tomto ohledu odmítnout.

161    Krom toho je i okolnost, že žalobkyně v projednávaném případě navrhla závazky vztahující se ke způsobu jejího budoucího chování, hlediskem, které Komise měla nutně zohlednit, aby mohla posoudit, zda je pravděpodobné, že by se nový subjekt choval způsobem, který by mohl vést k vytvoření dominantního postavení na jednom nebo více relevantních trzích pro PET zařízení. Z napadeného rozhodnutí však nevyplývá, že by Komise ve své analýze týkající se vytvoření takového postavení v budoucnu v důsledku předpokládaného výkonu pákového efektu zohlednila účinky těchto závazků.

162    Z výše uvedeného vyplývá, že je třeba zkoumat, zda Komise svou analýzu pravděpodobnosti pákového efektu vycházejícího z trhů aseptické lepenky a důsledků takového efektu vykonávaného novým subjektem opřela o dostatečně přesvědčivé důkazy. V rámci tohoto zkoumání je třeba v projednávaném případě zohlednit pouze chování, které by alespoň pravděpodobně nebylo protiprávní. Protože by však k očekávanému dominantnímu postavení došlo až po uplynutí určité doby, podle Komise do roku 2005, musí být prospektivní analýza posledně uvedené, bez ohledu na volné uvážení Komise, zvláště hodnověrná.

b)     Argumenty účastnic řízení

 i) K možnosti výkonu pákového efektu

163    Žalobkyně uplatňuje, že Komise neprokázala, že by nový subjekt mohl vykonávat pákový efekt, který by mu umožnil získat dominantní postavení na trzích zařízení pro PET obaly, konkrétně na trzích strojů SBM s nízkou a vysokou kapacitou.

164    Žalobkyně zaprvé zdůrazňuje, že Komise uznala skutečnost, že zařízení pro PET obaly a zařízení pro lepenkové obaly nejsou komplementárními výrobky v ekonomickém smyslu, ale spíše technickými zastupitelnými výrobky (bod 345 odůvodnění). V tomto případě je však na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, ekonomická motivace vykonávat pákový efekt slabší než v případě komplementárních výrobků. Zaprvé, motivace ke spojenému prodeji různých výrobků je totiž zjevně slabší než v tomto případě. Zadruhé, v tomto případě nedochází k významnému překrytí zákazníků obou výrobků. Zatřetí, neexistence komplementarity mezi relevantními výrobky vylučuje vznik překážek z důvodu neslučitelnosti lepenkových strojů společnosti Tetra a strojů SBM nabízených jinými výrobci než společností Sidel.

165    Stanovisko Komise je o to překvapivější, že její rozhodovací praxe svědčí o tom, že se ustáleně opírá o komplementaritu výrobků, aby odůvodnila obavy týkající se konglomerátního účinku [viz mimo jiné rozhodnutí Komise, kterými se prohlašuje spojení podniků za slučitelné se společným trhem, ze dne 18. ledna 1991 (věc IV/M.0050 – AT&T v. NCR) (Úř. věst. 1991, C 16, s. 20), ze dne 13. prosince 1991 (věc IV/M.164 – Mannesmann v. VDO) (Úř. věst. 1992, C 88, s. 13), ze dne 8. listopadu 1996 (věc IV/M.836 – Gillette v. Duracell) (Úř. věst. 1996, C 364, s. 4), ze dne 29. září 2000 (věc COMP/M.1879 – Boeing v. Hughes), a kterými se prohlašuje spojení podniků za neslučitelné se společným trhem, ze dne 3. července 2001 (věc COMP/M.2220 – General Electric v. Honeywell)].

166    Prokázání pákového efektu budoucím růstem trhů PET není přesvědčivé. Tento růst by nebyl způsoben významným způsobem přechodem z lepenky na PET, neboť většina výrobků v současnosti balených do PET nemůže být zabalena do lepenky. Výrobky, které lze zabalit do lepenky nebo do PET, představují jen 5 % celkového používání PET. Navíc PET obaly piva představují nejvýznamnější perspektivy růstu z důvodu možného opuštění skleněných obalů.

167    Velcí zákazníci, kteří jsou většinou jediní, kdo používá současně lepenkové i PET obaly, by byli mimoto schopni takovému pákovému efektu odolat.

168    Komise má za to, že spojení podniků vytvoří strukturální podmínky příznivé pro pákový efekt. V tomto ohledu se opírá o několik skutečností, a sice zaprvé o dominantní postavení společnosti Tetra na trzích aseptické lepenky a přední postavení společnosti Sidel na trhu zařízení pro PET obaly, zadruhé, o nevýznamná postavení soutěžitelů společností Tetra a Sidel na těchto trzích, a zatřetí o výhodu zvanou „prvního na trhu“ („first-mover advantage“) nového subjektu vyplývající z jeho silné přítomnosti v segmentu citlivých výrobků, což jsou výrobky společné pro trhy lepenky i PET. Komise zdůrazňuje finanční sílu nového subjektu mnohem větší než jeho soutěžitelů, vysoký stupeň jeho vertikální integrace bez ohledu na závazky, jakož i vysokou odbornost a know-how tohoto subjektu v oblasti aseptických obalů.

169    Pákový efekt je možný nejen tehdy, jsou-li relevantní výrobky „komplementárními výrobky“ v ekonomickém smyslu slova, ale rovněž tehdy, jsou-li „obchodními“ komplementárními výrobky, tedy jsou-li výrobky spotřebovávány stejnou skupinou zákazníků. Tak tomu je tedy, pokud, jako v projednávaném případě, jsou relevantní výrobky příbuzné a patří do sousedních trhů. Přezkum výkonu pákového efektu dotýkajícího se výrobků, které spolu obchodně souvisejí (jako je whisky a gin nebo vitaminy pro různé fyziologické potřeby), spadá pod přístup, který je zastáván judikaturou (rozsudek Soudu ze dne 12. prosince 1991, Hilti v. Komise, T‑30/89, Recueil, s. II‑1439, potvrzený v řízení o kasačním opravném prostředku rozsudkem Soudního dvora ze dne 2. března 1994, Hilti v. Komise, C‑53/92 P, Recueil, s. I‑667, a výše uvedené rozsudky Tetra Pak II).

170    Podle Komise, jelikož Tetra má nezpochybnitelné dominantní postavení na trzích aseptické lepenky a jelikož zákazníci budou nadále požadovat takové obaly, aby současně pracovali s novými postupy PET po dobu přechodu na PET, Komise tvrdí, že kapacita žalobkyně vykonávat pákový efekt na „ztracených zákaznících“ při budoucím přechodu na tento materiál je zjevná.

171    Pokud jde o překrytí zákazníků stran spojení podniků, jestliže většina výrobců citlivých výrobků v současnosti používá lepenku, budoucí potenciální překrytí mezi lepenkovými obaly a PET obaly by bylo v řádu 100 %, pokud by existovaly technologie bariérového zpracování, které by umožnily na obchodní úrovni používání PET pro všechny tyto výrobky.

172    Komise uvádí, že odhady růstu PET uvedené v napadeném rozhodnutí (viz body 32 a 33 výše) vychází z obezřetné analýzy studií PCI, Warrick a Pictet (dále jen „nezávislé studie“) a spočívají na uceleném a koherentním souboru důkazů získaných Komisí prostřednictvím jejího obecného průzkumu trhu (body 141 až 143 odůvodnění).

173    Pokud jde o ostatní faktory příznivé pro výkon pákového efektu, Komise zdůrazňuje úlohu vůdce, kterou by měl nový subjekt s ohledem na význam přechodu z lepenky, kde má Tetra v segmentu aseptické lepenky téměř monopolní dominantní postavení, na PET.

 ii) K účinkům uzavření

174    Podle společnosti Tetra, jelikož je „nepravděpodobné“ (bod 367 odůvodnění), že by nový subjekt používal vázané nebo spojené obchody, obavy Komise jsou ve skutečnosti založeny na schopnosti nového subjektu používat nepřímé prostředky jako „pobídky“ nebo „nátlak“ (bod 364 odůvodnění) za účelem uzavření trhů PET. Takové prostředky by přitom nebyly protisoutěžní, pokud by neměly za následek uzavření relevantních trhů PET zařízení ostatním soutěžitelům. V tomto ohledu je argumentace Komise nedostatečná.

175    Zaprvé, Komise nesprávně rozlišuje trhy podle konečného výrobku, který má být zabalen. Vymezení těchto údajně odlišných trhů je rovněž chybné, protože stroje SBM jsou nespecifické a mohou být používány pro jakékoli citlivé výrobky. V tomto ohledu Tetra při jednání prohlásila, že stroje SBM lze upravit za vynaložení nízkých nákladů tak, aby byly přizpůsobeny výrobku, který má být zabalen. Kombinované stroje a stroje pro plnění v horkém stavu jsou používány v odvětví citlivých výrobků pouze velmi málo.

176    Zadruhé, segment citlivých výrobků představuje pouze malou část veškerých činností v oblasti PET obalů. Z toho vyplývá, že i kdyby se nový subjekt pokusil uvést stávající soutěžitele společnosti Sidel na trhu strojů pro citlivé výrobky do okrajového postavení, nebyl by schopen významným způsobem snížit jejich finanční prostředky.

177    Zatřetí, je málo pravděpodobné, i kdyby byly perspektivy silného růstu uvedené Komisí pro citlivé výrobky správné, že by spojení podniků zabránilo soutěžitelům společnosti Sidel, zejména společnosti SIG, aby nadále pokračovali ve svém rozvoji.

178    Začtvrté, Tetra při jednání zdůraznila, že technické překážky (především technologie bariérového zpracování proti světlu a kyslíku) se nedotýkají všech citlivých výrobků stejným způsobem. Technologie tak již nepředstavuje problém, pokud jde o PET obaly NOP a čajových a kávových nápojů. Jakýkoli subjekt působící v segmentu necitlivých výrobků je tak schopen vstoupit do segmentů citlivých výrobků, pro které není vyžadován žádný zvláštní technický požadavek. Pokud jde o segmenty, kterých se týká bariérové zpracování, nezbytné technologie bariérového zpracování by nebyly dostupné pouze u nového subjektu, jelikož tento subjekt by měl jen [10 až 20 %] zvláštního trhu těchto technologií.

179    Zapáté, význam stávajícího překrytí mezi zákazníky společností Tetra a Sidel je nadhodnocen. Několik případů překrytí se týká zákazníků, kteří mají významnou kupní sílu, která by jim umožnila odolat případnému nátlaku.

180    Komise uplatňuje, že čl. 2 odst. 3 nařízení nevyžaduje, aby bylo prokázáno, že zamýšlené spojení podniků povede ke konečnému vytlačení soutěžitelů. Relevantním právním kritériem je spíše to, zda by soutěžitelé byli uvedeni do okrajového postavení na trhu; tedy, zda by nový subjekt mohl jednat ve velké míře nezávisle na svých soutěžitelích, svých zákaznících a v konečném výsledku na svých spotřebitelích (rozsudek Hoffmann-La Roche v. Komise, uvedený výše, body 38 a 39).

181    Argumentace společnosti Tetra směřující k prokázání neexistence odlišných trhů strojů SBM pro citlivé výrobky a necitlivé výrobky je v napadeném rozhodnutí správně zanalyzována a odmítnuta (body 176 až 188 a 346 až 358 odůvodnění). I údajně „nespecifické“ stroje SBM by musely být značně upraveny za účelem jejich zvláštního konečného použití a jejich použití by vyžadovalo složité doplňující součásti. Segmentace trhu PET zařízení na oddělené podtrhy rozlišením zejména citlivých a necitlivých výrobků je odůvodněná (rozsudek Soudu ze dne 21. října 1997, Deutsche Bahn v. Komise, T‑229/94, Recueil, s. II‑1689, bod 56).

182    Pokud jde o cenovou diskriminaci, Komise uplatňuje, že předložené důkazy prokazují, že cenová diskriminace podle konečného použití byla již společností Sidel praktikována.

183    Napadené rozhodnutí správně konstatuje, že by soutěžitelé mohli ztratit svou motivaci k vývoji v odvětví citlivých výrobků. Téměř celý trh PET zařízení by jim nebyl otevřen, protože trhy strojů SBM by byly vysoce koncentrované s tím, že by společnost Sidel měla podíl na trhu přibližně [60 až 70 %]. Soutěžitelé zbývající na trhu po spojení podniků by nebyli schopni posílit svou přítomnost v odvětví citlivých výrobků z důvodu překážek vstupu technické, obchodní a strategické povahy.

184    Pokud jde o technické překážky, Komise vypočítává několik doplňujících součástek, které jsou podle ní nezbytné k tomu, aby mohl být stroj SBM používán v postupu PET pro citlivé výrobky, když současně tvrdí, konkrétně při jednání, že skutečně aseptické zařízení vyžaduje rovněž složité technologie bariérového zpracování proti kyslíku pro džusy, NOP a čajové a kávové nápoje, a v případě TMV, dodatečnou bariéru proti světlu.

185    Pokud jde o obchodní překážky, z důvodu vysokého rizika nákazy by výrobci citlivých výrobků nechtěli nést riziko s dodavateli zařízení aseptického PET bez dobré pověsti. Nezpochybnitelná dobrá pověst společnosti Tetra, pokud jde o aseptické plnění, představuje pro nový subjekt velmi významné zvýhodnění.

186    Existovaly by rovněž významné strategické překážky vstupu na trh PET pro citlivé výrobky vyplývající ze skutečnosti, že více než [80 až 90 %] výrobců UHT mléka (tedy aseptického) jsou nyní zákazníky společnosti Tetra na trhu lepenky. Podle napadeného rozhodnutí zákazníci společnosti Tetra pokrývají téměř všechny TMV a džusy (bod 361 odůvodnění). Nový subjekt by tedy měl značnou výhodu „prvního na trhu“ v těchto odvětvích. To by bylo doplněno širokou základnou zákazníků nového subjektu, jeho enormní finanční silou, jeho značnými schopnostmi v oblasti výzkumu a vývoje, jakož i jeho významnou přítomností, pokud jde o tři obalové materiály, lepenku, PET a PEHD, které jsou všechny v různém rozsahu používány k balení citlivých výrobků.

187    Při slyšení Komise zdůraznila velmi silné postavení společnosti Sidel na trzích strojů SBM s vysokou kapacitou (a sice strojů schopných vyfouknout více než 8 000 lahví za hodinu, dále jen „lzh“), kde vlastní nejvýkonnější stroj na světě s kapacitou více než [...] lzh. Zdůraznila rovněž sílu společnosti Sidel, pokud jde o stroje s nízkou kapacitou nacházející se na horní hranici tohoto segmentu trhu, tedy těsně pod uvedenou prahovou hodnotou 8 000 lzh, a využívající rotační technologii srovnatelnou s technologií, která je používaná ve strojích s vysokou kapacitou.

c)     Závěry Soudu

188    Je třeba bez dalšího poznamenat, že z napadeného rozhodnutí (zejména z bodů 213 a 389 odůvodnění, uvedených v bodech 39 a 54 výše) vyplývá, že posouzení Komise z hlediska hospodářské soutěže týkající se pákového efektu je založeno na postulátu okamžitého vytvoření struktury trhu, která by subjektu vytvořenému spojením podniků poskytla nezbytnou motivaci a nástroje k přeměně jeho stávajícího předního postavení na trzích PET zařízení, zvláště na trhu strojů SBM s nízkou a vysokou kapacitou používaných pro citlivé výrobky, na dominantní postavení. Z oznámení námitek (bod 289) a z napadeného rozhodnutí (bod 328 odůvodnění, uvedený v bodě 45 výše) rovněž vyplývá, že získání dominantního postavení na trzích PET zařízení v blízké době by bylo umožněno pákovým efektem vykonávaným díky dominantnímu postavení společnosti Tetra na trzích aseptické lepenky spíše než díky stávajícímu postavení společnosti Sidel na trzích strojů SBM.

189    Nejprve je třeba konstatovat, že vymezení relevantních trhů žalobkyně prakticky nezpochybňuje. Musí tak být rozlišeny trh strojů SBM, který sám je dále rozdělen na stroje s nízkou a vysokou kapacitou v závislosti na lzh (bod 167 odůvodnění), trh technologie bariérového zpracování (body 189 až 191 odůvodnění), trh strojů pro plnění PET, který sám je dále rozdělen na aseptické a neaseptické stroje (bod 201 odůvodnění), trh předforem PET (bod 206 odůvodnění), jakož i trhy pomocných zařízení, balicích zařízení pro distribuci a služeb spojených s různými dotčenými odvětvími (bod 257 odůvodnění).

190    Žalobkyně naopak zpochybňuje rozdělení trhů strojů SBM v závislosti na jejich konečném použití a zvláště vymezení zvláštního trhu dotčených citlivých výrobků (bod 188 odůvodnění), a sice „výrobků společných“ pro trh lepenky a PET (bod 45 odůvodnění). Za účelem zpochybnění tohoto rozdělení Tetra v podstatě uplatňuje, že stroje SBM nejsou specifické a nejsou vyráběny pro zvláštní použití. Z toho podle ní vyplývá, že pákový efekt dotýkající se prodejů strojů SBM nemůže být úspěšný ve vztahu k těm soutěžitelům, kteří působí konkrétně na trhu strojů s nízkou kapacitou. V důsledku toho bude toto zpochybnění dále přezkoumáno jen v rámci posouzení předvídatelných následků případného pákového efektu na trzích strojů SBM.

191    Zaprvé je třeba přezkoumat, zda uskutečnění spojení podniků novému subjektu přinejmenším v zásadě umožní vykonávat pákový efekt.

 i) K možnosti vykonávat pákový efekt

192    Analýza, kterou Komise věnuje předvídatelnému pákovému efektu, který by byl umožněn pozměněným spojením podniků, vychází ve značné míře z objektivních a prokázaných skutečností. Pokud jde o úzké spojení mezi trhy zařízení pro lepenkové obaly a PET obaly, analýza vychází z řady skutečností, které, posuzované společně, právně dostačujícím způsobem prokazují závěr Komise: oba trhy patří do stejného průmyslového odvětví; PET může být používán pro balení většiny výrobků balených v lepence, a sice citlivých výrobků, takže tento materiál může být považován za slabý zastupitelný výrobek lepenky; hlavní dodavatelé lepenkových obalů, a sice Tetra (přinejmenším do okamžiku prodeje svých činností, pokud jde o předformy PET, a převod své účasti ve společnosti Dynaplast), SIG a Elopak, působí všichni na trzích PET; někteří zákazníci požadují současně lepenkové stroje a stroje SBM a jejich počet se bude v budoucnosti nevyhnutelně zvyšovat s předpokládaným růstem PET pro citlivé výrobky (bod 329 odůvodnění).

193    Pokud jde o růst odvětví PET, žalobkyně uznává, jak konstatuje napadené rozhodnutí (bod 72 odůvodnění) a jak souhlasila při jednání, že určitý růst je pro citlivé výrobky jako jsou NOP a čajové nebo kávové výrobky očekáván. Naopak, úroveň očekávaného růstu pro ostatní citlivé výrobky je žalobkyní zpochybňována, stejně jako skutečnost, že Komise odmítla zohlednit účinky předvídatelného růstu používání PET k balení piva.

194    Když Komise v napadeném rozhodnutí odmítla argument stran spojení podniků, podle kterého do roku 2005 nedojde k významnému růstu používání PET z důvodu technických omezení, vycházela rovněž z přesvědčivých důkazů. Z napadeného rozhodnutí (konkrétně, body 73 až 88 odůvodnění) vyplývá, že v současnosti dostupné technologie aseptického plnění a bariérového zpracování umožňují použití PET pro všechny citlivé výrobky a tyto technologie budou nadále zlepšovány. Největší brzdou vývoje těchto technologií v projednávaném případě budou současné obchodní obtíže při použití těchto technologií, zejména v případě TMV.

195    V tomto ohledu se Soud domnívá, že Komise právně dostačujícím způsobem prokázala, že v odvětví PET dojde k předvídatelnému růstu, který umožní avizovaný pákový efekt. Úroveň tohoto růstu podle jednotlivých citlivých výrobků bude však posouzena následně při přezkumu tvrzení Komise, podle kterého bude tento růst motivovat nový subjekt k výkonu tohoto pákového efektu.

196    Soud má za to, že argumentace žalobkyně, podle které neexistuje žádná možnost vykonávat pákový efekt z jednoho trhu na druhý, pokud je zboží na jednom trhu a zboží na druhém trhu jako v projednávaném případě pouze technickými zastupitelnými výrobky, není přesvědčivá. Obdobně z výše uvedeného rozsudku Hoffmann La Roche v. Komise a z výše uvedených rozsudků ze dne 12. prosince 1991, Hilti v. Komise, a ze dne 2. března 1994, Hilti v. Komise, vyplývá, že pákový efekt může být vykonáván tehdy, pokud jsou relevantními výrobky ty, které zákazník považuje za vhodné pro použití současně ke stejným účelům, a sice v projednávaném případě k zabalení určitých typů nápojů. Toto posouzení není zpochybněno předchozí rozhodovací praxí Komise uváděnou společností Tetra (viz bod 165 výše), jelikož tato rozhodnutí se týkala spojení podniků se skutkovými okolnostmi velmi odlišnými od okolností projednávané věci. Když se Komise v projednávané věci opřela o takové skutečnosti, jako je používání relevantních výrobků stejnou skupinou zákazníků, a sice výrobci citlivých výrobků, za stejným účelem, a sice k balení těchto nápojů, a o skutečnost, že průzkum trhu, který Komise provedla, potvrzuje, aniž by tato skutečnost byla žalobkyní zpochybněna, vůli uvedených výrobců používat oba obaly současně, nedopustila se žádného pochybení. V tomto ohledu správně zdůraznila, že rozsah potřeby těchto výrobců, pokud jde o PET, je rozhodnutím, které se týká především prodeje, ačkoliv otázka nákladů nemůže být opomenuta (bod 333 odůvodnění). Budou tedy na základě vší pravděpodobnosti, jak Komise podotkla při jednání, málo ochotní zcela opustit lepenku, ale pocítí pravděpodobně potřebu použít pro část své výroby PET, což potvrzuje spojení mezi relevantními výrobky v projednávaném případě.

197    Za takových okolností se s ohledem na velmi silné dominantní postavení společnosti Tetra na trzích aseptické lepenky s přibližně 80% podíly na trhu (bod 219 odůvodnění) a na dominantní postavení, které má na celém trhu lepenkových obalů, a sice na trzích aseptické a neaseptické lepenky posuzovaných společně, s přibližně [60 až 70 %] (bod 231 odůvodnění), jasně jeví, že významná část výrobců citlivých výrobků, kteří se rozhodnou použít pro část své výroby namísto lepenky PET, je stávajícími zákazníky společnosti Tetra. Napadené rozhodnutí konstatuje konkrétně pokud jde o TMV, aniž by byl tento bod zpochybňován žalobkyní, že „spotřeba mléka v malých lahvích a ochuceného mléka by například měla rychle růst“, a že „kapacita pro balení těchto výrobků tedy nemusí nutně nahradit stávající kapacitu“ (bod 99 odůvodnění). Když Komise dospěla k závěru přinejmenším v případech, kdy se jedná o uvedení nových výrobních linek do provozu v mlékárnách, že náklady na přechod na PET nemusí nutně příliš zpozdit vývoj používání PET, nedopustila se zjevně nesprávného posouzení. Komise tedy správně zdůraznila výhodu zvanou „prvního na trhu“, kterou by měl nový subjekt, pokud jde o tyto výrobky. K tomu je třeba přičíst zvláště finanční sílu stran spojení podniků, zejména finanční sílu společnosti Tetra, výjimečně dobrou pověst společnosti Tetra a velmi uznávanou dobrou pověst společnosti Sidel na trzích lepenky a PET, jakož i velký sortiment nabízených výrobků a služeb, včetně služeb poprodejních.

198    Možnost, kterou by měl nový subjekt, vykonávat pákový efekt, není vyvrácena argumentací žalobkyně týkající se neexistence významného překrytí zákazníků každé ze stran spojení podniků. Komise se nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla na základě zjištěného stávajícího překrytí a s přihlédnutím k předpokládanému růstu používání PET pro citlivé výrobky za to, že počet zákazníků používajících současně lepenková zařízení a PET zařízení se bude zvyšovat a teoreticky by mohl představovat velmi významné překrytí, pokud jde o balení citlivých výrobků (bod 341 odůvodnění).

199    V důsledku toho se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že by nový subjekt měl možnost vykonávat pákový efekt.

200    Je tedy třeba přezkoumat, zda bude nový subjekt, jak tvrdí Komise, motivován využít této možnosti díky předvídatelnému růstu používání PET.

 ii) Úroveň pravděpodobného růstu

201    Z napadeného rozhodnutí vyplývá, jak potvrdila Komise při jednání, že motivace nového subjektu vykonávat pákový efekt závisí ve značné míře na předpokládané úrovni růstu trhů PET. Je třeba proto přezkoumat, zda předvídatelný objem citlivých výrobků balených do PET do roku 2005 ve srovnání s budoucím celkovým objemem výrobků balených do PET činí uvedenou motivaci nepravděpodobnou nebo ji přinejmenším významným způsobem snižuje, jak tvrdí žalobkyně.

202    Podle Komise „se používání PET v segmentech společných výrobků během následujících pěti let značně zvýší“ (bod 103 odůvodnění). Při formulaci své analýzy týkající se uvedeného růstu Komise použila zejména kromě svého průzkumu trhu studii Canadean a nezávislé studie (bod 104 odůvodnění). Nejprve je třeba posoudit relevantní odhady uvedené v těchto studiích.

203    Pro období let 2000 až 2005 předvídá studie Canadean růst v řádu 0,7 % v používání PET pro balení TMV a 0,6 % pro balení džusů (tabulka 5, bod 105 odůvodnění). Pokud jde o NOP a čajové a kávové nápoje, předpokládá „rychlejší růst“, o 1,5 % a o 5,1 % (bod 107 odůvodnění). Komise odkazuje rovněž na nezávislou studii provedenou Canadean v roce 2000 týkající se průniku PET do segmentu džusů. Podle Komise bez ohledu na skutečnost, že studie prokazuje, že v roce 2000 PET v tomto segmentu „neexistoval“, „pokud Evropa bude následovat příklad jiných regionů, představuje potenciál pro výrazný růst“ (bod 126 odůvodnění).

204    Studie PCI, nazvaná „Potenciál PET v oblasti obalů tekutých mléčných výrobků – 2001“ („The Potential for PET in the Packaging of Liquid Dairy Products – 2001“), uvádí, že PET nemůže získat nové podíly na trhu, pokud jde o UHT mléko, a že dosáhne 9,2 % trhu, pokud jde o čerstvé neochucené mléko, a 25 % pro ostatní mléčné nápoje, tedy ochucené mléko, mléčné a jogurtové nápoje. Pokud jde o odvětví obyčejného čerstvého mléka, studie PCI nepředpokládá, že PET „bude moci nahradit stávající obaly, především lepenku a PEHD, hlavně proto, že se jedná o segment, který je celkově citlivý na cenu“ (PCI, s. 12, uvedená v bodě 129 odůvodnění).

205    Studie Warrick, nazvaná „Zpráva Warrick týkající se trhů obalů, ‚Trhy aseptických obalů ve světě a v západní Evropě – 2000‘“ (Warrick Research Report Packaging Markets, „Aseptic Packaging Markets World and Western Europe – 2000“), předpokládá pro období let 1999 až 2003 růst tohoto trhu o 2,4 % ročně, čemuž odpovídá celkem 28 miliard zabalených litrů (Warrick, s. 4). Zatímco je uvedeno, že mléko a džusy představují přibližně 80 % objemu výrobků balených aseptickým způsobem (viz rovněž bod 131 odůvodnění), předpokládaný roční růst, pokud jde o UHT mléko a ochucené mléko, je v řádu 0,8 % a 1 %, a malý útlum je předpokládán pro ostatní mléčné nápoje (Warrick, s. 6). Studie předpokládá, že aseptické obaly se zvýší přibližně o 50 % v období let 1999 až 2003 a že tento růst se bude týkat především PET, jehož použití by se mohlo zdvojnásobit, čímž by dosáhl 2 miliardy obalů ročně (Warrick, s. 32, viz rovněž bod 136 odůvodnění). Tento růst se bude týkat zvláště hotových čajů (Warrick, s. 16). Aseptické lepenkové obaly však budou představovat 70 % obalů, což odpovídá 90 % balených výrobků z hlediska objemu (Warrick, s. 15). Je předpokládán růst používání těchto obalů o přibližně 2 % ročně, aby bylo dosaženo 30,8 miliard obalů v roce 2003. Ideální uplatnění aseptických PET obalů se bude týkat výrobků vysoké kvality, které nevyžadují úplnou bariéru, jako jsou čajové a kávové nápoje (včetně izotonických nápojů), a případě džusy a džusové nápoje (Warrick, s. 4). Tento předpokládaný růst se tak bude týkat nejvíce těchto výrobků (Warrick, s. 32).

206    Podle studie Pictet nazvané „Posudek, Pictet – ‚Balicí stroje v Evropě, pohyb směrem k PET‘ – září 2000“ („Analysts' Report, Pictet ‚European Packaging Machinery, Move into PET‘ – september 2000“) představuje PET výhody pro velkoobjemové plnění spotřebních výrobků, jako jsou minerální vody a sycené nápoje, a budoucí světová poptávka po PET se zvýší o 10 % ročně, což bude silně podpořeno používáním lahví pro výrobky citlivé na kyslík (Pictet, s. 5 a 12). Podle tohoto posudku „PET nádoby mají zjevné výhody z hlediska hospodářské soutěže ve srovnání s aseptickou lepenkou [a] plast rychle získá prostor na úkor lepenek“ (Pictet, s. 11, viz rovněž bod 138 odůvodnění). Třebaže žádné číslo není uvedeno ohledně růstu používání PET pro mléko, růst o 12 až 25 % v období let 1996 až 2006 je předpokládán pro džusy.

207    Napadené rozhodnutí konstatuje podobně jako oznámení námitek (bod 90), že z průzkumu trhu provedeného Komisí vyplývá, že „třetí osoby se ukázaly jako velmi optimistické, pokud jde o budoucí růst PET, jakmile budou zlepšení technologie bariérového zpracování účinná“ (bod 143 odůvodnění). V takovém případě očekává do roku 2005 velké množství subjektů více než 50% růst pro mléko a džusy na úkor lepenky. V tomto ohledu Komise při jednání uvedla, že nesdílí tuto úroveň optimismu, ale že naopak přijala mnohem obezřetnější odhady (viz bod 33 výše).

208    Napadené rozhodnutí odkazuje rovněž na některé dřívější odhady společností Tetra a Sidel. Tak v prezentaci z května 2000 tato posledně uvedená předpokládala, že prodej PET pro džusy a čajové a kávové nápoje dozná růst o více než [...] (bod 139 odůvodnění), zatímco její předseda představenstva v rozhovoru poskytnutém časopisu PET Planet zveřejněném v témže měsíci prohlásil, že předpokládá růst o [...] % díky „novým používáním materiálu pro pivo, mléko, džusy [...]“ (bod 139 odůvodnění). Pokud jde o Tetra, napadené rozhodnutí odkazuje na její odhad růstu o [20 až 30 %] ročně během následujících let na trhu aseptických PET obalů (bod 140 odůvodnění).

209    Na základě těchto skutečností Komise předpokládá v období let 2000 až 2005 významný růst v segmentech TMV a džusů, čímž PET dosáhne podíl přinejmenším 10 až 15 % pro čerstvé mléko a 25 % pro ochucené mléko a mléčné nápoje (viz bod 33 výše). Pokud jde o UHT mléko, které představuje přibližně 50 % trhu mléka, Komise připouští, že budoucí růst PET je „nejistý“ (bod 147 odůvodnění), ale přesto předpokládá, že dosáhne 1 %. Za použití nejvyššího čísla 15 % předpokládaného pro čerstvé mléko a při zohlednění svých odhadů pro ostatní mléčné nápoje, Komise dospívá k závěru, že PET bude v roce 2005 sloužit jako obal pro přibližně 3 miliardy litrů ročně, a sice 9 % evropského trhu TMV (viz bod 33 výše). Pokud jde o džusy, Komise předpokládá do roku 2005 růst vedoucí k 20% podílu z celkového trhu, když současně připouští, že tento růst bude způsoben především přechodem ze skla na PET. Pokud jde o NOP a čajové a kávové nápoje, Komise má za to, že PET bude nadále získávat podíly na trhu na úkor lepenky, čímž dosáhne 30 % v každém z těchto segmentů do roku 2005.

210    Komise při jednání uvedla, že její uvažování nespočívá na přesnosti jejích odhadů, ale na domněnce, že v budoucnu dojde ke značnému růstu. Při jednání Komise rovněž připustila, že vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně možného komerčního využití nezbytných bariérových technologií nemůže s jistotou trvat na značném růstu PET na trhu UHT mléka a že i nízká míra růstu přepokládaná v napadeném rozhodnutí se může ukázat jako nadhodnocená. Jako hlavní myšlenku však uvedla přijatelnost svých odhadů očekávaného značného růstu používání tohoto materiálu v segmentech čerstvého mléka, džusů, NOP a zejména čajových a kávových nápojů.

211    Soud konstatuje, že používání PET se nebude ve skutečnosti u UHT mléka, a tedy přibližně u poloviny trhu TMV, zvyšovat.

212    Pokud jde o zbytek trhu TMV, je třeba konstatovat, že zpráva PCI, jediná nezávislá studie, která se zaměřuje na trh TMV, předpovídá růst, na jehož základě používání PET na trhu čerstvého neochuceného mléka dosáhne v roce 2005 9,2 % (PCI, s. 64). Krom toho dochází zpráva Warrick ohledně aseptických obalů k závěru, že u ochuceného mléka dojde pouze k minimálnímu růstu ve výši 1 % a u ostatních mléčných nápojů dojde k mírnému poklesu, zatímco zpráva Pictet neobsahuje žádné zvláštní předběžné odhady ohledně TMV. Na základě těchto skutečností je třeba mít za to, že Komise v rozporu s tím, co uplatňuje v žalobní odpovědi, neprokázala, že se její domněnky ohledně TMV opírají o důkladnou analýzu nezávislých studií nebo o souhrn přesvědčivých a soudržných důkazů získaných průzkumem trhu. Odhady růstu, z nichž vychází (výše, bod 209), nejsou totiž příliš přesvědčivé. Ze zprávy PCI naopak vyplývá, že samotný odhad podílu PET na trhu u ostatních mléčných nápojů (ochucené mléko a mléčné a jogurtové nápoje) ve výši 25 % v roce 2005 se opírá o poměrně bezpečný základ (PCI, s. 63 a 64). Pokud by však mělo dojít k tomuto růstu, zvýšilo by se dotyčné množství pouze o 62 000 tun v roce 2000 a 92 800 tun v roce 2005; takové zvýšení však není ve srovnání s 120 miliony tun mléka, které jsou ročně vyrobeny ve Společenství (studie PCI, s. 9), příliš významné. Obecně není v napadeném rozhodnutí náležitým způsobem vysvětleno, jak by PET mohl, obzvláště v důležitém odvětví balení čerstvého mléka, nahradit do roku 2005 PEHD jako nejdůležitější materiál konkurující lepence. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Komise nepopírá ani celkové číslo týkající se používání PEHD u TMV ve výši 17,3 % poskytnuté společností Canadean (viz tabulka 3, bod 66 odůvodnění), ani odhad, podle nějž by toto číslo mohlo do roku 2005 dosáhnout 19,5 % (viz tabulka 5, bod 105 odůvodnění).

213    V případě džusů je předběžný odhad Komise ještě méně přesvědčivý. Ačkoli sama připouští, že dotčený růst vyplývá především z přechodu ze skla na PET, neprovádí žádnou analýzu trhu skla. Bez takové analýzy nemůže Soud správnost předběžných odhadů Komise ohledně džusů přezkoumat. Taková analýza by byla nezbytná, aby Soudu umožnila přezkoumání pravděpodobného rozsahu přechodu ze skla zejména k lepence, PET a PEHD. Tato analýza by byla ještě nezbytnější s ohledem na rozdíly ve výši růstu a období, jež jsou předmětem analýzy, mezi příslušnými předběžnými odhady jednak ve studiích společností Canadean a Warrick, jednak ve studiích společnosti Pictet.

214    Z toho vyplývá, že odhady růstu TMV v napadeném rozhodnutí učiněné Komisí s ohledem na TMV a džusy nejsou právně dostačujícím způsobem prokázány. Určitý růst je v těchto odvětvích zejména u výrobků vysoké kvality sice pravděpodobný, chybějí však přesvědčivé důkazy o výši tohoto růstu.

215    Z nezávislých studií naproti tomu vyplývá, že do roku 2005 dojde s nejvyšší pravděpodobností k značnému zvýšení používání PET pro balení NOP a čajových a kávových nápojů, včetně izotonických nápojů. Vzhledem k tomu, že růst předpokládaný v napadeném rozhodnutí nebyl žalobkyní při jednání vážně zpochybněn ani není nepřiměřeně vysoký ve srovnání s růstem předpokládaným v uvedených studiích, je třeba mít za to, že se Komise v tomto ohledu nedopustila žádného pochybení.

216    Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že používání PET se pravděpodobně do roku 2005 zvýší, byť ne tak zřetelně, jak stanoví Komise, motivace k výkonu pákového efektu nemůže být vyloučena. Je tedy třeba přezkoumat způsoby, kterými by takový pákový efekt mohl být novým subjektem vykonáván.

 iii) Ke způsobům výkonu pákového efektu

217    Způsoby výkonu pákového efektu, jež jsou vyjmenovány v bodě 364 odůvodnění napadeného rozhodnutí (uvedeném výše v bodě 49), jsou založeny na dominantním postavení společnosti Tetra na trzích aseptické lepenky. S přihlédnutím zejména k závazku společnosti Tetra ohledně převodu svých činností v oblasti předforem by byl pákový efekt vykonáván dvěma skupinami opatření, a to jednak tlakem vedoucím k vázaným nebo spojeným prodejům zařízení nebo spotřebního zboží pro lepenkové obaly se zařízením na PET obaly. Tento tlak by mohl být vyvíjen na zákazníky společnosti Tetra, kteří nadále potřebují pro část své výroby lepenkové obaly, a především na zákazníky, kteří se společností Tetra uzavřeli dlouhodobé smlouvy pro své potřeby lepenkových obalů (bod 365 odůvodnění, uvedený v bodě 50 výše). Krom toho mohou být přijata podněcující opatření jako predátorské ceny, cenová válka nebo věrnostní slevy.

218    Při použití tlaku, jako například nucených prodejů, nebo podnětů jako predátorské ceny nebo objektivně neodůvodněné věrnostní slevy podnikem, který zaujímá stejně jako Tetra dominantní postavení na trzích aseptické lepenky, se však obvykle jedná o zneužití tohoto postavení. Jak již Soud konstatoval, nesmí Komise předpokládat možné použití těchto strategií, jak to učinila v napadeném rozhodnutí k odůvodnění rozhodnutí, jímž se spojení oznámené podle nařízení zakazuje (body 154 až 162 výše). Z toho plyne, že způsoby výkonu pákového efektu, jež mohou být Soudem zohledněny, jsou omezeny na ty, jež alespoň pravděpodobně nepředstavují zneužití dominantního postavení na trzích aseptické lepenky.

219    Ve výsledku tedy musejí být vzaty v úvahu strategie týkající se vázaných a spojených obchodů, které jako takové nejsou nucenými obchody, věrnostních slev, které jsou na trzích lepenky objektivně odůvodněné, nebo nabídek příznivých cen za zařízení na lepenkové nebo PET obaly, které nejsou predátorskými cenami ve smyslu ustálené judikatury (rozsudek Soudního dvora ze dne 3. července 1991, AKZO v. Komise, C‑62/86, Recueil, s. I‑3359, zejména body 102, 115, 156 a 157; výše uvedený rozsudek ze dne 14. listopadu 1996, Tetra Pak v. Komise, body 41 až 44, potvrzující výše uvedený rozsudek 6. října 1994, Tetra Pak v. Komise, a stanovisko generálního advokáta M. Fennellyho předcházející rozsudku Soudního dvora ze dne 16. března 2000, Compagnie maritime belge transports a další v. Komise, C‑395/96 P a C‑396/96 P, Recueil, s. I‑1365, I‑1371, zejména body 123 až 130). V tomto kontextu je třeba zkoumat, zda Komise zohlednila závazek týkající se oddělení společnosti Sidel od společností spadajících pod Tetra Pak, sjednaný v zásadě na období deseti let, podle nějž „nesmí být předložena žádná společná nabídka výrobků společnosti Tetra Pak z lepenky a strojů SBM společnosti Sidel“.

220    Jak krom toho vyplývá z napadeného rozhodnutí, požádala Tetra Komisi, aby vzala na vědomí její již existující závazky podle čl. 3 odst. 3 rozhodnutí Komise 92/163/EHS ze dne 24. července 1991 v řízení podle článku [82] Smlouvy o [ES] (IV/31.043 – Tetra Pak II) (Úř. věst. 1992, L 72, s. 1), který stanoví:

„Tetra Pak nestanoví ani predátorské, ani diskriminující ceny a neposkytne zákazníkům žádné slevy nebo příznivější platební podmínky, jež nejsou odůvodněny objektivním protiplněním. V obchodě s lepenkou jsou přípustné pouze množstevní slevy pro každou objednávku, které nelze kumulovat pro lepenku různých druhů.“

221    Z toho plyne, že Tetra dala jasně najevo svou vůli dodržet v plném rozsahu své zvláštní závazky, které jí ukládá článek 82 ES v důsledku dominantního postavení, které zaujímá na trzích aseptické lepenky. Zopakovala rovněž svůj souhlas se všemi relevantními závazky, které jí byly uloženy poté, co bylo rozhodnutím 92/163 konstatováno porušení článku 82 ES týkající se těchto trhů. Krom toho se v rámci této věci zavázala neučinit žádnou společnou nabídku svých lepenkových výrobků a strojů SBM společnosti Sidel.

222    V důsledku toho by jediné vázané a spojené obchody, které by nový subjekt mohl skutečně provést, spočívaly v tom, že Tetra učiní svým současným zákazníkům na lepenkovém trhu nabídky, které by nemohly být závazné či donucující a týkaly by se jednak pouze zařízení na lepenkové obaly nebo lepenkové výrobky, a jednak zařízení na PET obaly s výjimkou strojů SBM. V tomto ohledu je rovněž třeba podotknout, že nehledě na důraz, který Komise v napadeném rozhodnutí (body 177 a 369 odůvodnění) ve svých písemnostech a svých řečech klade na význam schopnosti nového subjektu nabízet téměř veškeré zařízení nezbytné ke zřízení integrované výrobní linky PET, ze závazků vyplývá, že pro posledně uvedeného nebude možné učinit zákazníkovi společnou nabídku zařízení na lepenkové obaly a integrovanou výrobní linku, alespoň pokud by posledně uvedená obsahovala stroj SBM společnosti Sidel.

223    Krom toho závěr učiněný v napadeném rozhodnutí ohledně cenové diskriminace, které se údajně v minulosti dopouštěla Sidel, i když není podle písemností účastnic řízení a řečí Komise týkajících se ekonometrické analýzy, z níž závěr vychází, postižen zjevně nesprávným posouzením, nemůže představovat dostatečně přesvědčivý důkaz pro pokračování obdobného chování nového subjektu. Posledně uvedený by byl na rozdíl od společnosti Sidel před spojením vázán nejen závazky, ale i různými povinnostmi omezujícími chování společnosti Tetra.

224    Je tedy třeba učinit závěr, že možnosti nového subjektu vykonávat pákový efekt jsou velmi omezené. Při zkoumání předpokládaných důsledků takového případného chování by toto mělo být zohledněno.

225    Při přezkumu předvídatelných následků výkonu pákového efektu je třeba rozlišit jednotlivé trhy PET zařízení od zvláštních trhů strojů SBM.

 iv) K předvídatelným následkům výkonu pákového efektu na trzích PET zařízení, s výjimkou trhů strojů SBM

 Úvodní úvahy

226    Aniž by bylo dotčeno zpochybnění učiněné žalobkyní ve vztahu k vymezení jednotlivých trhů pro každou kategorii citlivého výrobku, který lze zabalit do lepenky nebo PET, Komisí (viz body 45 a 188 odůvodnění), z napadeného rozhodnutí jasně vyplývá, že volba Komise omezit svou analýzu pouze na přezkoumávané citlivé výrobky vyplývá ze skutečnosti, že tyto výrobky mohou být v současnosti přinejmenším z technického hlediska zabaleny jak do PET, tak do lepenky, a že předpokládaný růst používání PET činí přechod z jednoho materiálu na druhý pravděpodobným. V závěru své analýzy pákového efektu Komise předpokládá přeměnu „vedoucího postavení“, které by měl nový subjekt „na trhu zařízení pro PET obaly […] na dominantní postavení“ (bod 389 odůvodnění). Jelikož se tato analýza týká strojů používaných k balení citlivých výrobků, je tedy třeba přezkoumat následky případného pákového efektu na jednotlivé trhy PET zařízení identifikované v napadeném rozhodnutí.

227    Ačkoliv z napadeného rozhodnutí, tak jak bylo upřesněno při jednání Komisí, vyplývá, že hlavní obava Komise z hlediska hospodářské soutěže se týká budoucího vytvoření dominantního postavení novým subjektem na trzích strojů SBM, zejména strojů s vysokou kapacitou, napadené rozhodnutí trvá na možném získání dominantního postavení na každém z trhů PET zařízení, na kterých by nový subjekt působil. Je třeba přezkoumat ve vztahu k objektivním skutečnostem týkajícím se těchto trhů PET, zda je hodnověrnost tohoto odhadu podpořena přesvědčivými důkazy.

228    Vzhledem k závazku společnosti Tetra vzdát se svých činností v oblasti předforem PET, jsou relevantními trhy technologie bariérového zpracování, strojů pro plnění aseptického a neaseptického PET, jakož i systémů pro uzavírání plastových lahví. Je třeba rovněž zohlednit zájmy společnosti Sidel na trzích pomocných zařízení, především dopravních pásů a balicích zařízení pro distribuci, jako jsou „paletizační zařízení“, jejichž význam byl při jednání zdůrazněn Komisí, pokud jde o atraktivní charakter sortimentu výrobků (a služeb), který by nový subjekt mohl nabízet.

 K technologii bariérového zpracování

229    Napadené rozhodnutí přezkoumává především postavení stran spojení podniků v oblasti plazmového technologie, přičemž tato technologie je používána pro PET lahve prostřednictvím zvláštních strojů v odlišné fázi po vyfouknutí lahve (bod 272 odůvodnění). Tento přístup je odůvodněný a není žalobkyní prakticky zpochybňován. Je založen na průzkumu trhu provedeném Komisí, který se týká oznámeného spojení podniků, podle kterého není podle velmi rozšířeného názoru v odvětví taková „vrstvená“ technologie, jako je technologie společnosti Tetra zvaná „Sealica“, „výherní technologií“, tedy technologií budoucnosti, kterou je naopak případ plazmové technologie. Je tedy třeba posoudit postavení stran v oblasti plazmové technologie a předvídatelné konglomerátní účinky uskutečnění pozměněného spojení podniků na toto postavení.

230    V tomto ohledu Komise připouští, že až do současnosti Sidel nebyla příliš úspěšná, pokud jde o její technologii, zvanou „Actis“ (bod 273 odůvodnění). Komise mimoto nerozporovala tvrzení žalobkyně při jednání, že se jedná především o technologii určenou k balení piva a že se Sidel setkala s obtížemi při vývoji této technologie. Komise pouze trvala na významu technologie Actis Lite, na kterou je rovněž učiněn odkaz v témže bodě odůvodnění, přinejmenším pokud jde o džusy. Pokud jde o Tetra, Komise odkazuje na dvě různé technologie (bod 274 odůvodnění), a sice na technologii zvanou „Glaskin“, plazmovou technologii, a na Sealica, když současně poukazuje na obchodní rozhodnutí opustit tuto posledně uvedenou technologii, přičemž toto rozhodnutí se ostatně objevilo v jednom ze závazků. Komise konstatuje, že „[n]a celém trhu bariérové technologie by spojení technologií stran přiznalo subjektu vytvořenému spojením podniků podíl na trhu přibližně [10 až 20 %], pokud jde o počet lahví vyrobených bariérovou technologií v roce 2000“ (bod 275 odůvodnění). Při jednání upřesnila, že tento odhad je založen na odhadu stran spojení podniků (bod 156 oznámení), když současně z odhadu vyloučila některé technologie zvané „jednovrstvé“ (a sice vylepšené plasty s bariérovými vlastnostmi), zatímco strany spojení uvedly, že tyto technologie měly být do odhadu zahrnuty (body 192 a 195 odůvodnění a poznámky pod čarou 93 a 95).

231    Komise však prohlásila, že technická složitost trhu jí brání potvrdit nebo vyvrátit tvrzení stran spojení podniků, podle kterého by spojení technologií Actis společnosti Sidel a Glaskin společnosti Tetra nepředstavovalo, byť by to bylo možné, „vítěznou“ vylepšenou plazmovou bariéru (bod 279 odůvodnění). Dochází nicméně k závěru, že „spojení technologií stran by značně zlepšilo“ postavení nového subjektu, ale „nikoliv v tom rozsahu, že by vedlo k vytvoření dominantního postavení na tomto trhu“ (bod 282 odůvodnění).

232    Soud má za to, že je jasné, že podíl na trhu ve výši [10 až 20 %] zdaleka neodpovídá dominantnímu postavení na uvedeném trhu. V tomto ohledu je třeba připomenout, že v preambuli nařízení (bod 15 odůvodnění) se uvádí, že „spojování, které z důvodu omezeného podílu na trhu spojujících se podniků nemůže narušit účinnou hospodářskou soutěž, lze pokládat za slučitelné se společným trhem; že […] existuje náznak v tomto smyslu, zejména tam, kde podíl na trhu daných podniků nepřesahuje 25 %“. Napadené rozhodnutí neposkytuje žádný dodatečný důkaz, s možnou výjimkou různých odkazů na finanční sílu nového subjektu a dobrou pověst údajných extenzivních výzkumných programů společností Tetra a Sidel, jejichž význam byl zdůrazněn několikrát při jednání Komisí, který by mohl tezi Komise odůvodňovat.

233    V napadeném rozhodnutí totiž není prokázáno, že je žalobkyně v lepším postavení než její různí soutěžitelé na tomto trhu. Strany spojení podniků v oznámení uvedly, že existuje přinejmenším 20 jiných stávajících a potenciálních soutěžitelů, kteří pracují sami nebo na základě licencí na výzkumu vysoce výkonné technologie. Mezi tyto soutěžitele patří podniky se zdroji srovnatelnými se zdroji nového subjektu. Soud konstatuje, že pravdivost těchto informací je v zásadě potvrzena napadeným rozhodnutím (viz konkrétně body 69 a 87 odůvodnění).

234    Za těchto okolností by objevení technologie budoucnosti bylo obvykle jedinečnou příležitostí umožňující podniku nebo sdružení podniků působících na tomto trhu získat dominantní postavení. Komise se tedy dopustila pochybení, když měla za to, přinejmenším na základě skutečností, na které odkazuje v napadeném rozhodnutí, že pozměněné spojení podniků by značně zlepšilo postavení nového subjektu, pokud jde o bariérové zpracování.

235    Z toho vyplývá, že pokud jde o trh technologií bariérového zpracování, skutečnosti uvedené v napadeném rozhodnutí nejsou právním způsobem dostačující k prokázání toho, že v případě, že by došlo k výkonu předvídaného pákového efektu, jeho předvídatelné následky by měly takový rozsah, že by novému subjektu umožnily získat do roku 2005 na tomto trhu dominantní postavení.

 Ke strojům pro plnění PET

236    Pokud jde o stroje pro plnění PET, Komise zachovává rozlišení, které učinila zejména ve věci Tetra Pak II mezi systémy pro aseptické a neaseptické obaly (body 201 a 204 odůvodnění). Toto zjištění není zpochybněno (bod 51 odůvodnění) žalobkyní, která ostatně trvala na tom, aby stroje pro plnění PET byly rozděleny na tyto dva trhy odlišných výrobků (oznámení, bod 312, bod 200 odůvodnění).

237    Je sice nesporné, že aseptické plnění je možné se skleněnými nádobami a obaly PET a PEHD, Komise však podotýká, že lepenka představuje převažující aseptický balicí materiál (bod 46 odůvodnění). Tento způsob plnění je podle Komise převážně používán pro některé citlivé výrobky, „a sice džusy (nebo džusové nápoje) a [TMV]“, ačkoliv by tyto výrobky mohly být „rovněž baleny neasepticky, přičemž by musely být distribuovány chlazené“, zatímco „[v]ětšina ostatních výrobků je balena neasepticky, ale jejich distribuce nevyžaduje chlazení“ (bod 47 odůvodnění). Z toho vyplývá, že významná část trhu citlivých výrobků vymezeného Komisí v napadeném rozhodnutí, a sice citlivé výrobky náležející do „segmentů společných výrobků“ (bod 45 odůvodnění), se týká, pokud jde o plnění relevantních výrobků, neaseptických způsobů. Je tedy třeba nejprve přezkoumat postavení stran spojení podniků na trhu strojů pro neaseptické plnění PET.

–       Ke strojům pro neaseptické plnění PET

238    Napadené rozhodnutí poskytuje jen několik informací týkajících se trhu strojů pro neaseptické plnění PET. Zaprvé, rozhodnutí obsahuje pod kolonkou „Přední postavení společnosti Sidel, pokud jde o zařízení pro PET obaly“, sekci týkající se „[s]olidní zkušenosti společnosti Sidel v oblasti neaseptického plnění PET […] a inovačních kombinovaných strojů“, která zahrnuje body 249 až 255 odůvodnění. Zadruhé, Komise konstatuje, že Sidel vyrábí stroje pro neaseptické plnění (bod 250 odůvodnění). Zatřetí, pokud jde o kombinované stroje, a sice stroje SBM a stroje pro plnění integrované v jediném stroji, jejichž metoda je popsána jako inovační (bod 243 odůvodnění), je učiněn odkaz na sortiment strojů „Combi SRU“ (ultra-čisté neaseptické plnění) společnosti Sidel pro citlivé výrobky (body 173 a 254 odůvodnění). Napadené rozhodnutí uvádí (bod 84 odůvodnění), že Sidel již prodala tři kombinované stroje tohoto typu ve Spojených státech pro plnění mléka s prodlouženou dobou trvanlivosti („extended shelf life“). V napadeném rozhodnutí (tabulka 8, bod 299 odůvodnění) je konečně uznána skutečnost, že Tetra nepůsobí na trhu strojů pro neaseptické plnění a že Sidel má podíl na trhu méně než 10 %.

239    Z těchto informací nevyplývá, že by nový subjekt, jehož postavení by nebylo posíleno přínosem, který představuje společnost Tetra, byl schopen do roku 2005 či později získat dominantní postavení. I když je skutečností, že Sidel je prvním podnikem, který nabízí kombinovaný stroj pro neaseptický PET pro necitlivé výrobky, což je skutečnost uznaná v samotném oznámení (bod 380), a z informací poskytnutých při jednání jasně vyplývá, že současné používání těchto strojů zůstává nadále téměř výlučně omezeno na tento segment (56 kombinovaných strojů prodaných na světové úrovni různými výrobci ve srovnání s pouze dvěma stroji prodanými v segmentu aseptického plnění, tedy s vyloučením mléka s prodlouženou dobou trvanlivosti, mezi nimiž jeden byl prodán společností Sidel], v napadeném rozhodnutí není uveden žádný důkaz, který by umožňoval dojít k závěru, že toto zvýhodnění společnosti Sidel by bylo spojením podniků posíleno takovým úžasným způsobem, že by do roku 2005 získala dominantní postavení na trhu strojů pro neaseptické plnění. Tento závěr je podpořen skutečností, že technické obtíže, které v současnosti brání vývoji a prodeji kombinovaných strojů pro aseptické plnění, neexistují, pokud jde o stroje pro neaseptické plnění. Tetra tak při jednání tvrdila, aniž by byla v tomto ohledu Komisí rozporována, že téměř všichni výrobci strojů pro neaseptické plnění již nabízejí neaseptické kombinované stroje.

–       Ke strojům pro aseptické plnění PET

240    Tetra i Sidel působí na trhu strojů pro aseptické plnění PET prostřednictvím akvizic v roce 1999. V letech 1998 až 2002 zaznamenal trh těchto strojů růst ve výši [70 až 80 %] a Komise má na základě informací poskytnutých v oznámení za to, že bude nadále růst o přinejmenším [20 až 30 %] během následujících let (bod 250 odůvodnění). S odkazem na podíly společností Tetra a Sidel, pokud jde o sortiment těchto strojů již uvedených do provozu v EHP, které jsou vymezeny z hlediska kapacity z toho důvodu, že se jedná o nejdůvěryhodnější způsob výpočtu ke znázornění jejich skutečného postavení na tomto novém a rostoucím trhu, dospěla Komise k závěru, že by nový subjekt „měl silné postavení v oblasti strojů pro aseptické plnění PET, protože je jedním ze tří hlavních subjektů na tomto trhu s třetinou strojů uvedených do provozu, vysoce kvalitní technologií pro aseptické plnění PET, solidní všeobecně známou ochrannou známkou v aseptickém odvětví a mezinárodní prodejní silou“ (bod 290 odůvodnění). Ve svých odpovědích na písemné otázky Komise však připouští, že tento podíl na trhu musí být konkrétněji chápán tak, že dosahuje jen [25 až 35 %]. Uznává, že společnost Procomac je „nezpochybnitelným lídrem“ tohoto trhu, který uskutečnil [... %] prodejů v období let 1998 až 2000, což představuje [30 až 40 %] sortimentu strojů uvedených do provozu v roce 2000 (body 288 a 289 odůvodnění). Uznává rovněž, že Procomac prodala na světové úrovni pět strojů z 21 prodaných během prvních dvou čtvrtletí roku 2001 ve srovnání se třemi stroji prodanými společností Sidel (bod 289 odůvodnění, poznámka pod čarou 121), a že na tento trh vstoupilo od roku 1998 několik nových soutěžitelů a „získalo podíl [40 až 50 %] z nových prodejů v letech 1998 až 2000“ (bod 288 odůvodnění).

241    Je třeba nejprve konstatovat, že spojení činností společností Tetra a Sidel na tomto trhu jim neumožní přímo získat vedoucí postavení na tomto trhu, jelikož toto spojení posílí pouze velmi střídmě (a sice [0 až 10 %]) stávající podíl společnosti Sidel (viz bod 130 výše). S ohledem na sílu společnosti Procomac a intenzitu hospodářské soutěže na trhu, zvláště s ohledem na subjekty nově příchozí na tento trh, je rovněž na základě stávajících podílů na tomto trhu společností Tetra a Sidel málo pravděpodobné, že by nový subjekt mohl získat v blízké budoucnosti dominantní postavení na tomto trhu díky výkonu pákového efektu z trhů aseptické lepenky. To je přinejmenším implicitně uznáno Komisí v napadeném rozhodnutí, když zmiňuje pouze „silné postavení“, které by nový subjekt na tomto trhu měl (bod 290 odůvodnění).

242    V napadeném rozhodnutím je nicméně uvedeno několik skutečností, které by na první pohled mohly podporovat tezi Komise týkající se vytvoření dominantního postavení do roku 2005 na tomto trhu. Jedná se o interní analýzu společnosti Tetra, podle které „[s]e zdá, že podnik jednající rozhodně bude moci zaujmout postavení lídra“ (bod 289 odůvodnění, který odkazuje na dokument společnosti Tetra přiložený v příloze k oznámení), a o existenci strojů pro aseptické plnění typu „LFA-20 ON“ společnosti Tetra a „Combi SRA“ společnosti Sidel (viz bod 130 výše).

243    Pokud jde nicméně o analýzu společnosti Tetra, samotná skutečnost, že tato posledně uvedená považuje získání vedoucího postavení na trhu, a nahrazení tak společnosti Procomac jako přední společnosti za možné, nemá sama o sobě bez dalších důkazů podporujících tuto analýzu žádnou důkazní hodnotu, a v každém případě žádným způsobem neprokazuje, že by takové postavení mohlo být následně přeměněno na dominantní postavení. Komise sice zdůrazňuje nesrovnatelnou dobrou pověst společnosti Tetra v oblasti aseptického plnění lepenky, která by mohla činit atraktivním nákup strojů pro aseptické plnění vyráběných novým subjektem přinejmenším pro stávající nebo původní zákazníky společnosti Tetra na trzích aseptické lepenky, kteří hodlají začít používat PET, i když technologie týkající se lepenky není přímo použitelná na stroje pro plnění PET. V tomto ohledu však napadené rozhodnutí neobsahuje přezkum zvýhodnění, které má v této oblasti podnik Serac, který je přinejmenším potenciálně srovnatelně obchodně významný.

244    Podle oznámení je podnik Serac na rozdíl od společností Tetra i Sidel jedním z průkopníků v používání aseptického plnění PET, a má v současnosti silné a uznávané postavení v této oblasti s podílem na trhu [... %] v roce 2000 (body 244 a 250). Má mimoto rovněž přední postavení na trhu aseptického plnění PEHD s podílem na trhu ve výši [... %] (bod 323). Pokud napadené rozhodnutí odkazuje na skutečnost, že stávající technické rozdíly, které v současnosti oddělují trhy strojů pro plnění PET a PEHD, „mohou v blízké budoucnosti zaniknout“ s vývojem takových strojů, jako je LFA-20 ON Tetra, „schopných přejít z aseptického plnění PEHD na aseptické plnění PET a naopak“ (bod 202 odůvodnění), měla Komise přinejmenším přezkoumat zřejmé zvýhodnění společnosti Serac v této oblasti. Tak tomu mělo být tím spíše s přihlédnutím k relativně slabému postavení společnosti Tetra na trhu strojů pro aseptické plnění PET (bod 284 odůvodnění) s přihlédnutím ke skutečnosti, že Tetra nebyla přinejmenším do data oznámení schopna prodat stroj pro aseptické plnění PEHD, s možnou výjimkou stroje, který je ve zkušebním provozu (oznámení, bod 322), a s přihlédnutím ke skutečnosti, že stroj LFA-20 ON je rovněž ve zkušební době (viz bod 130 výše).

245    Komise se v každém případě dopustila pochybení, když nepřezkoumala hlavní skutečnost, kterou představuje intenzita stávající hospodářské soutěže na trhu strojů pro aseptické plnění PET, na kterém dojde podle nezpochybněného odhadu k silnému a trvalému růstu. V tomto ohledu napadené rozhodnutí neuvádí způsob, jakým by se novému subjektu podařilo prostřednictvím způsobů výkonu pákového efektu, které jsou možné (viz body 217 až 224 výše), zabránit novým soutěžitelům vstoupit na trh. Jinými slovy, i když je možné konstatovat růst spojených prodejů strojů SBM se stroji pro aseptické plnění PET, nebylo prokázáno, že by počet těchto prodejů mohl dosáhnout takové úrovně, která by mohla ohrozit silnou hospodářskou soutěž na tomto trhu, představovanou zejména společností Procomac (viz bod 240 výše).

246    Je tedy nutno dospět k závěru, že odhad Komise ohledně budoucího získání dominantního postavení na trhu strojů pro aseptické plnění není hodnověrný.

247    Pokud jde o kombinované aseptické PET stroje, Komise v napadeném rozhodnutí rozhodla nezacházet s nimi jako s odděleným trhem (bod 175 odůvodnění). Ačkoliv v současnosti existuje pouze jediný stroj společnosti Sidel tohoto typu, a sice „Combi SRA“, uvedený do provozu u španělského výrobce džusů (bod 85 odůvodnění), jasně se zdá, že s ohledem na výhody těchto strojů (a sice především tak, jak jsou uvedeny v bodě 174 odůvodnění, skutečnost, že zabírají méně místa a vyžadují méně zaměstnanců než běžná PET linka) obchodní úspěch tohoto stroje posílí stávající postavení společnosti Sidel na trhu strojů pro aseptické plnění PET. Je však mnohem méně zřejmé, že by tyto výhody stačily k tomu, aby novému subjektu umožnily získat dominantní postavení na tomto posledně uvedeném trhu prodejem strojů tohoto typu „Combi SRA“.

248    V tomto ohledu je nejprve třeba podotknout, že Komise nezpochybnila dvě z relevantních tvrzení učiněných při jednání žalobkyní ohledně těchto strojů. Zaprvé, Tetra uvedla, že jedna z nevýhod kombinovaných strojů, která alespoň do současnosti přispěla ke zpoždění jejich prodeje v odvětví aseptického plnění, spočívá v povinném dodržování aseptických podmínek při výměně forem. Zadruhé, používání těchto strojů je méně pružné než používání spojení stroje SBM a stroje pro plnění PET v běžné PET lince.

249    Komise mimoto v napadeném rozhodnutí (bod 174 odůvodnění) nezpochybňuje tvrzení společnosti Tetra v její odpovědi na oznámení námitek, podle kterého vykazují kombinované stroje některých významných soutěžitelů nového subjektu, a sice společností Krones a Procomac/Sipa, „v podstatě stejné výhody“. Tetra krom toho rovněž tvrdila ve své odpovědi na oznámení námitek a své stanovisko zopakovala při jednání, že Procomac/Sipa prodala jediný jiný kombinovaný aseptický stroj již uvedený do provozu v Evropě. Toto tvrzení není v napadeném rozhodnutí zpochybněno a Komise se omezila na poznámku ve své řeči, že se jedná o stroj, který je pouze „kvazikombinovaným“ typem. V každém případě samotná Komise zdůraznila investice, které v současné době různé podniky působící na trhu aseptického plnění uskutečňují za účelem vývoje aseptických kombinovaných strojů. S ohledem na stávající úroveň hospodářské soutěže na tomto trhu je pravděpodobné, že alespoň jednomu z hlavních soutěžitelů se v blízké budoucnosti podaří uvést na trh kombinovaný stroj srovnatelný s „Combi SRA“ společnosti Sidel.

250    Konečně, pokud jde o stroje pro plnění v horkém stavu, jejichž význam byl přinejmenším pro německý trh zdůrazněn Komisí při jednání, je třeba jednak poznamenat, že Komise v napadeném rozhodnutí uznává, že tyto stroje „jsou v EHP málo používány“ (bod 171 odůvodnění). Zdá se, že Sidel jich prodala v EHP jen pět (bod 170 odůvodnění) z celkového počtu osmi prodejů těchto strojů odhadnutého v oznámení (bod 315). Komise měla krom toho za to, že tyto stroje netvoří trh odlišný od trhu strojů pro aseptické plnění. Soud zaprvé konstatuje, že stroje pro plnění v horkém stavu představují pouze malý podíl na trhu strojů pro aseptické plnění a, zadruhé, že je málo pravděpodobné, že se tento podíl významně zvýší z důvodu nevýhod vlastních této technologii (narušení chuti). Komise se tak nemůže opírat o podíl na trhu nového subjektu, pokud jde o stroje pro plnění v horkém stavu, aby prokázala budoucí získání dominantního postavení na trhu strojů pro aseptické plnění PET.

–       Závěr týkající se strojů pro plnění PET

251    Z předcházejícího vyplývá, že pokud jde o trhy strojů pro aseptické a neaseptické plnění PET, napadené rozhodnutí neposkytuje právně dostačujícím způsobem důkazy k prokázání, že uskutečnění pozměněného spojení podniků by v návaznosti na výkon pákového efektu především vůči stávajícím zákazníkům společnosti Tetra, pokud jde o lepenku, kteří chtějí začít používat PET jako obal pro citlivé výrobky, pravděpodobně vedlo k budoucímu vytvoření dominantního postavení na uvedených trzích nejpozději do roku 2005.

 K systémům pro uzavírání plastových lahví a k pomocným PET zařízením

252    Pokud jde o trh systémů pro uzavírání plastových lahví, z relativně slabého postavení společnosti Tetra na tomto trhu, a sice podíl na trhu pouze [10 až 20 %] (viz bod 44 výše), vyplývá, že je velmi nepravděpodobné, že by předvídaný pákový efekt přinejmenším v blízké budoucnosti stačil k přeměně tohoto postavení na dominantní postavení. I když stávající postavení společnosti Sidel na některých z různých trhů pomocných PET zařízení je významnější než postavení společnosti Tetra na uvedeném trhu uzavírání lahví, Komise nezpochybňuje tvrzení žalobkyně, podle kterého dotčené podíly na trhu obecně nepřekračují [20 až 30 %] (bod 257 odůvodnění). Napadené rozhodnutí ostatně nereaguje na tvrzení uvedené v oznámení, podle kterého není dané zařízení technicky velmi složité a může být v každém případě snadno dodáno „několika strojírenskými společnostmi“ (bod 347).

253    Jasně se tedy zdá, že pravděpodobnost vytvoření dominantního postavení novým subjektem na těchto trzích do roku 2005 není prokázána.

 Obecný závěr k trhům PET zařízení, s výjimkou strojů SBM

254    Z předcházejícího vyplývá, že napadené rozhodnutí neposkytuje právně dostačujícím způsobem přesvědčivé důkazy k prokázání, že v návaznosti na pákový efekt vykonávaný z trhů aseptické lepenky dojde do roku 2005 k vytvoření dominantního postavení nového subjektu na trzích technologie bariérového zpracování, strojů pro aseptické a neaseptické plnění, systémů pro uzavírání plastových lahví a pomocných zařízení.

255    Při jednání Komise silně trvala na skutečnosti, že posílení postavení nového subjektu na těchto trzích PET zařízení by vyplývalo kaskádovým efektem z postavení získaného na trzích strojů SBM. Je však třeba konstatovat, že tato analýza se výslovně v napadeném rozhodnutí neobjevuje, a nebyla tedy právně dostačujícím způsobem prokázána. V každém případě, předvídatelné postavení nového subjektu na trzích PET zařízení, s výjimkou strojů SBM, tak jak bylo zjištěno výše, je dostatečně slabé proto, aby i tehdy, pokud by byl takový kaskádový efekt předvídatelný, uvedené postavení zásadně nezměnil.

256    Při nedostatku přesvědčivých důkazů je třeba dospět k závěru, že pokud jde o uvedené trhy PET zařízení, první podmínka vyžadovaná čl. 2 odst. 3 nařízení není splněna.

257    Dále je třeba přezkoumat analýzu Komise týkající se vytvoření dominantního postavení na trzích strojů SBM.

 v) K trhům strojů SBM

 K nespecifickému charakteru strojů SBM

258    Je třeba nejprve přezkoumat skutečnosti, ze kterých Komise vychází, když rozlišuje podtrhy zvláštní pro stroje SBM v závislosti na citlivých výrobcích, což žalobkyně zpochybňuje z důvodu nespecifického charakteru těchto strojů.

259    Komise v napadeném rozhodnutí nejprve konstatuje, že „i v případě údajně ‚nespecifického‘ zařízení jako stroje SBM je odůvodněné zkoumání trhu zařízení ve vztahu k segmentu konečné spotřeby“; to platí „tím spíše, jsou-li celé balicí systémy srovnávány mezi sebou, aby bylo možné určit, zda mohou být součástí stejného výrobkového trhu, či nikoli“ (bod 43 odůvodnění). Komise dále uvádí, že každý tekutý výrobek určený k zabalení má své „zvláštní vlastnosti, které jsou rozhodující pro použitelnost dané formy balení“, před učiněním závěru ve prospěch rozdělení podle konečného použití jako nástroje analýzy trhů zařízení pro balení tekutých potravin (bod 44 odůvodnění, uvedený v bodě 30 výše). Rozlišuje tedy mezi citlivými výrobky patřícími ke „společným segmentům výrobků“ a ostatními výrobky, přičemž se opírá o to, že prvně uvedené mohou být přinejmenším z technického hlediska zabaleny jak do lepenky, tak do PET, zatímco necitlivé výrobky jako minerální vody nebo sycené nápoje nemohou být baleny do lepenky (bod 58 odůvodnění). Komise sice připouští, že „většina strojů SBM je ‚nespecifickými‘ stroji“ (bod 177 odůvodnění), avšak v témže bodě odůvodnění uplatňuje, že „balicí PET linka, u níž je stroj SBM pouze její součástí, je obecně speciálně upravená pro konkrétní výrobky balené zákazníkem“; to platí zejména pro citlivé výrobky, jak bylo připomenuto při posouzení důsledků pákového efektu (bod 369 odůvodnění). Jako příklad uvádí „SRS G Combi“ od společnosti Sidel ‚určený k balení sycených nápojů, který nemůže představovat náhradní řešení pro výrobce nápojů, který by chtěl balit džusy‘ (bod 177 odůvodnění), neboť k tomu je zapotřebí aseptického stroje „Combi SRA“. Uvádějíc své sdělení ze dne 9. prosince 1997 o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (Úř. věst. C 372, s. 5, bod 43), Komise dále konstatuje, že obě obvykle nezbytné podmínky pro existenci zvláštní skupiny zákazníků, a tím i užšího trhu výrobků, jsou v projednávané věci splněny: a sice možnost přesného určení, do které skupiny daný zákazník v okamžiku koupě stroje SBM patří, a skutečnost, že obchod mezi zákazníky nebo nabytí prostřednictvím třetích osob ohledně těchto strojů nejsou proveditelné (bod 178 odůvodnění).

260    Soud nejprve konstatuje, že důraz kladený v napadeném rozhodnutí na citlivé výrobky náležející do ‚společných segmentů výrobků‘ se opírá o objektivní kritérium, a to o příslušnost těchto výrobků ke skupině výrobků balených do lepenky a o okolnost, že je přinejmenším z technického hlediska možné balit je do PET a že se tato možnost vzhledem k očekávanému růstu (viz body 201 až 216 výše) pravděpodobně stane přinejmenším v případě NOP a čajových a kávových nápojů do roku 2005 poměrně rozšířenou hospodářskou skutečností.

261    Napadené rozhodnutí však neobsahuje žádné přesvědčivé důkazy, které by prokazovaly údajné zvláštní vlastnosti strojů SBM používaných k balení citlivých výrobků. Kombinovaný stroj určený především k plnění sycených nápojů zajisté nemůže být používán pro džusy. To však není žádný důkaz pro to, že stroje SBM s nízkou a vysokou kapacitou, i když byly upraveny podle přání osob, které je kupují, nezůstávají, jak v podstatě tvrdí žalobkyně, nespecifickými stroji, tedy stroji vhodnými k balení více druhů výrobků.

262    Pokud jde o údajný specifický ráz forem balení podle daných výrobků, tvrzený v tomto ohledu Komisí, ačkoli žalobkyně nezpochybňuje, že počet forem určuje kapacitu stroje, takový specifický ráz neprokazuje, že stroje SBM, u nichž jsou formy pouze jejich součástí, se od sebe podstatně liší. Z oznámení vyplývá, že jedna forma může být v průměru používána pouze přibližně tři roky, zatímco životnost stroje SBM činí patnáct let (bod 304). I když Sidel vyrábí vlastní formy, v napadeném rozhodnutí nejsou zpochybněny informace předložené v oznámení týkající se trhu forem, podle nichž Sidel na tomto trhu (jako dodavatel forem třetím osobám) není činná a mezi podniky činnými na tomto trhu panuje silná hospodářská soutěž, zejména ze strany společnosti SIG, která má podle svých internetových stránek výsadní postavení na trhu (bod 309).

263    Krom toho není v napadeném rozhodnutí zpochybněno tvrzení obsažené v oznámení, že zákazník může ve velkém podniku použít více strojů SBM, aby jejich kombinací uspokojil své různé výrobní potřeby. Napadené rozhodnutí neobsahuje žádné zkoumání otázky, zda flexibilitu forem pro stroje SBM požadovanou některými zákazníky lze vysvětlit potřebami spočívajícími v takovém používání.

264    Komise ve své žalobní odpovědi odkazuje na řadu změn, které by mohly být provedeny u stroje SBM, aby byl zvýšen jeho výkon nebo užitek v integrované PET lince, jako je zabudování speciálního systému vzduchových filtrů nebo úprava ultrafialovým světlem ke snížení nebezpečí znečištění před tím, než jsou do stroje vloženy předformy. Komise při jednání upřesnila, že tyto změny ukazují, že stroj SBM používaný v postupu plnění PET má velmi zvláštní vlastnosti, na které se odkazuje v napadeném rozhodnutí (bod 177 odůvodnění). Tetra, která zpochybnila postup Komise, kterým byly strojům SBM přiznány zvláštní vlastnosti jiných součástí PET linky, však podotkla, že tyto změny představují pouze 5 % nákladů stroje SBM.

265    Nejprve je třeba konstatovat, že napadené rozhodnutí neobsahuje žádný odkaz na tyto informace. Toto rozhodnutí sice správně zdůrazňuje význam zvláštních požadavků zákazníků, kteří potřebují zejména aseptickou plnicí PET linku, a sice záruku aseptických vlastností, to však nemůže odůvodnit definici odlišného dílčího trhu pro stroje SBM používané v dotčené plnicí lince pro citlivé výrobky. Samotná skutečnost, že každý stroj SBM musí být instalován v PET lince, aby byl užitečný svému kupujícímu, totiž neodůvodňuje, aby zvláštní vlastnosti ostatních součástí této linky, a zejména vlastnosti aseptického plnění PET, byly přiznány samotným strojům SBM.

266    Nespecifický charakter strojů SBM musí být přijat tím spíše, že Komise nebyla při jednání schopna vyvrátit tvrzení společnosti Tetra, pokud jde o poměrně nízké náklady případných změn ve srovnání s náklady ‚standardního‘ stroje SBM pro zvýšení způsobilosti stroje SBM pro použití se stroji s aseptickým, a nikoli aseptickým plněním PET, a případně se stroji s aseptickým plněním, které mohou přecházet mezi PET a PEHD, zejména pokud se jedná o stroj SBM s vysokou kapacitou.

267    Mezi účastnicemi řízení je mimoto nesporné, že kombinované stroje, jejichž použití pro aseptické plnění zůstává velmi omezené (viz body 248 a 249 výše), nepředstavují žádný odlišný trh, jak rovněž vyplývá z napadeného rozhodnutí.

268    Pokud jde o možnosti přesného určení, do které skupiny patří daný zákazník v okamžiku koupě stroje SBM, a možnosti takového zákazníka, aby v současné době v EHP dosáhl obchodní volbou mezi dostupnými dodavateli nižší ceny, je zcela nepochybné, že tyto možnosti budou v případě své existence dány u strojů SBM pro necitlivé výrobky stejně jako pro stroje pro balení citlivých výrobků. Možnost nového subjektu zjistit, do které skupiny zákazník patří, spočívá v tom, že mnoho zákazníků na trzích lepenky, kteří přejdou k PET, budou současně zákazníky společnosti Tetra. Tato možná výhoda, která vyplývá z předpokládaného postavení nového subjektu jako „prvního na trhu“, však nevylučuje, že by se zákazníci mohli obrátit na jiné dodavatele strojů SBM, pokud by již nebyli spokojeni s podmínkami nabízenými uvedeným subjektem.

269    Na základě důkazů předložených v napadeném rozhodnutí se tedy Komise dopustila pochybení, když jednak konstatovala, že „většina strojů SBM je ‚nespecifická‘“ (bod 177 odůvodnění), a jednak je rozlišovala podle jejich konečného použití. Napadené rozhodnutí totiž neobsahuje dostatek poznatků, které by odůvodnily definici rozdílných dílčích trhů strojů SBM podle jejich konečného použití. Jediné dílčí trhy, mezi nimiž je třeba rozlišovat, jsou tedy trhy pro stroje s nízkou a vysokou kapacitou.

 K předvídatelným účinkům uzavření

270    Bez dalšího je třeba konstatovat, že oba odlišné trhy vymezené Komisí, pokud jde o stroje SBM, mají značné rozdíly ohledně úrovně a síly stávající hospodářské soutěže, které musí Sidel na těchto trzích strojů SBM čelit. Je třeba tedy přezkoumat samostatně následky předvídatelného pákového efektu vykonávaného novým subjektem z trhů lepenky na odlišné trhy strojů SBM s nízkou nebo vysokou kapacitou.

–       K trhu strojů SBM s nízkou kapacitou

271    Pokud jde o stroje SBM s nízkou kapacitou, je třeba připomenout, že spojení podniků by žádným způsobem neposílilo stávající podíl společnosti Sidel na trhu (viz bod 128 výše). Závěr napadeného rozhodnutí, podle kterého by nový subjekt „byl zdaleka hlavním subjektem“ na tomto trhu a podle kterého by „na trhu nadále existovalo několik soutěžitelů, ale s nízkými podíly na trhu nepřevyšujícími [10 až 20 %]“ (bod 269 odůvodnění), nepředstavuje s přihlédnutím k závazku společnosti Tetra vzdát se Dynaplast, který je podnikem působícím na tomto trhu, přesvědčivý důkaz pravděpodobnosti budoucího vytvoření dominantního postavení nového subjektu na tomto trhu. Komise ve svých písemnostech tvrdí – s odkazem na napadené rozhodnutí, které konstatuje, že soutěžitelé společnosti Sidel by mohli být vytlačeni z trhu strojů SBM s nízkou kapacitou (bod 370 odůvodnění) – že není nutné prokázat, že soutěžitelé společnosti Sidel budou vyloučeni z trhu potud, pokud budou uvedeni do okrajového postavení na tomto trhu. Při jednání Komise trvala na skutečnosti, že v návaznosti na kaskádový efekt by oznámené spojení podniků mohlo novému subjektu umožnit získat dominantní postavení na tomto trhu s ohledem na rozptýlení soutěžitelů společnosti Sidel a na již přední postavení posledně uvedené na některých částech trhu zejména v segmentech strojů s nízkou kapacitou, které však mají zvýšenou kapacitu a jsou vybaveny rotační technologií, tedy technologií používanou ve všech strojích s vysokou kapacitou, s výjimkou strojů Sasib, podniku, nad kterým v nedávné době získala kontrolu SIG a jehož stroje používají dvouetapovou lineární technologii s kapacitou [...] lzh (oznámení, bod 48).

272    Za účelem přezkumu závěru Komise týkajícího se tohoto trhu je třeba posoudit podíl na tomto trhu, který by měl mít nový subjekt po uskutečnění pozměněného spojení podniků. V tomto ohledu z napadeného rozhodnutí vyplývá, že Komise připouští, že Sidel má „podíl na trhu ve výši [30 až 40 %] z hlediska kapacity a kusů prodaných v roce 2000 v EHP“ na trhu strojů SBM s nízkou kapacitou (bod 233 odůvodnění). Komise zdůrazňuje skutečnost, že soutěžitelé společnosti Sidel, mezi kterými je nejdůležitější ADS s podílem na trhu přibližně [10 až 20 %] (bod 233 odůvodnění), jsou „mnohem menší“ než Sidel. V rozsahu, v němž Komise na jiných místech napadeného rozhodnutí odkazuje na „vedoucí postavení s [60 až 70 %] strojů SBM“, které má v současnosti Sidel, jasně opomenula zohlednit závazek společnosti Tetra týkající se Dynaplast (bod 370 odůvodnění).

273    V oznámení je uvedeno, že v období let 1998 až 2000 byl podíl společnosti Sidel na trhu strojů SBM s nízkou kapacitou bez výjimky pod 40 % a že tento podíl, jakož i podíl společnosti Tetra – tato posledně uvedená přišla na tento trh tím, že získala kontrolu nad společností Dynaplast, která byla na svém vrcholu, čímž získala podíl 24 % – jsou pouze „odhady“, které mohly být dokonce nadhodnocené (bod 56). Uvedením jmen dvanácti dalších soutěžitelů, které jsou podle stran spojení podniků všichni schopni dodávat stroj SBM upravený pro potřeby jakéhokoli zákazníka kupujícího stroje s nízkou kapacitou, tyto strany trvaly na skutečnosti, že na trhu existuje nejen významná, ale i intenzivní hospodářská soutěž (body 57 a 71). Ve své odpovědi na oznámení námitek (bod 51) ostatně Tetra poznamenala, že následně v roce 2001 vstoupili na trh dva noví významní soutěžitelé, z nichž jeden, společnost Uniloy, má přední postavení na trhu strojů EBM, zatímco druhý, společnosti Husky, má podobné postavení na trhu strojů pro výrobu předforem, přičemž význam tohoto postavení je uznán v napadeném rozhodnutí (bod 321 odůvodnění, poznámka pod čarou 138).

274    Aniž by napadené rozhodnutí zohledňovalo tyto informace, které jsou velmi relevantní, omezuje se na uznání, bez jakéhokoli upřesnění, že Sidel zaznamenala od roku 1998 pokles „pouze o [0 až 10 %]“ na trhu strojů s nízkou kapacitou (bod 238 odůvodnění). Pouze tato skutečnost nestačí na podporu závěru Komise týkajícího se údajné bezvýznamnosti hospodářské soutěže, které by musel nový subjekt čelit, zvláště bez prostředků a kapacity společnosti Dynaplast. Mimoto v napadeném rozhodnutí ani v písemnostech Komise není uvedeno žádné posouzení týkající se pravděpodobného vývoje podílu na trhu společnosti Dynaplast, který do roku 2000 stále rostl. Při jednání v odpověď na otázky Soudu týkající se činností společnosti Dynaplast, která během relativně krátkého období pod kontrolou společnosti Tetra (1994 až 2000) získala relativně vysoký podíl na trhu, Komise uvedla, že tento původní úspěch může být přičítán finanční síle společnosti Tetra a skutečnosti, že Tetra byla schopna nabízet zajímavé spojené prodeje strojů SBM a předforem PET. S přihlédnutím k závazku společnosti Tetra vzdát se svých činností v oblasti předforem a ke skutečnosti, že Sidel nepůsobí na trhu předforem, by takové strategie přitom nemohl nový subjekt využít. Toto omezení by neplatilo pro jeho soutěžitele, zvláště pro nově příchozí společnost Husky, která je předním kanadským podnikem na světové úrovni, pokud jde o výrobu strojů pro výrobu předforem.

275    Napadené rozhodnutí neposkytuje důkazy prokazující, že by nový subjekt byl schopen získat zvláště významnou část bývalých zákazníků společnosti Dynaplast nebo prostřednictvím jiných prostředků získat v dostatečně blízké budoucnosti a zejména do roku 2005 dostatek nových zákazníků, aby mu bylo umožněno získat dominantní postavení na trhu strojů SBM s nízkou kapacitou. Takové postavení není tím spíše předvídatelné vzhledem k rozsahu a rostoucí stávající hospodářské soutěži na tomto trhu.

276    Jak ve svých písemnostech, tak ve své řeči Komise zdůraznila význam postavení společnosti Sidel na trhu strojů s vysokou kapacitou a přinejmenším částečně postavila na roveň prodej strojů SBM s nízkou kapacitou a balení necitlivých výrobků, když zdůraznila sílu nového subjektu „na trzích PET budoucnosti (tedy trzích ‚citlivých‘ nápojů)“ (bod 369 odůvodnění). Podle napadeného rozhodnutí by podíl na trhu, který by měl nový subjekt na „trhu strojů SBM (bez ohledu na typ používání) […], ponechal jen malou část trhu hospodářské soutěži“, zatímco „trhy necitlivých výrobků […] jsou nasyceny a […] měly by růst pouze mírně“ (bod 370 odůvodnění). Závěr týkající se tohoto nasycení je založen na popisu v účetní závěrce společnosti Sidel za rok 1999 a na studii BNP-Paribas o společnosti Sidel ze dne 9. října 2000.

277    Význam trhu strojů s nízkou kapacitou však nemůže být takto minimalizován ani obecně, ani pokud jde o citlivé výrobky. Ze spisu vyplývá, že přinejmenším do současnosti neexistovala žádná odchylka v používání jak strojů s nízkou kapacitou, tak strojů s vysokou kapacitou pro balení necitlivých výrobků. Jak žalobkyně uplatnila při jednání, vše závisí na potřebách zákazníků. Ze všech nápojů balených v současnosti do PET spadá 95 % do kategorie necitlivých výrobků. Žádná analýza rozdělení strojů SBM s nízkou kapacitou a s vysokou kapacitou podle výrobků však není v napadeném rozhodnutí uvedena. V oznámení je uvedeno, že stroje s vysokou kapacitou jsou obvykle prodávány takovým velkým zákazníkům, jako je [...], kteří vyrábějí významný objem sycených nápojů a vod (bod 93). Ve své odpovědi na oznámení námitek Tetra podotkla, že nejrychlejší stroj prodaný společností Sidel má kapacitu […] lzh a byl prodán v […] […] výrobci především minerálních vod (bod 44), a že uvedené oznámení nevzalo v úvahu skutečnost, že stroje s nízkou kapacitou jsou mezi různými druhy používání rovněž používány k balení citlivých výrobků (bod 45).

278    Pokud jde tedy o necitlivé výrobky, Soud není schopen přesně posoudit rozsah prodejů strojů SBM s nízkou a vysokou kapacitou k balení těchto výrobků. Vzhledem k velmi významnému objemu těchto výrobků již balených v PET (více než 35 miliard litrů v roce 1999, pokud jde o vody a sycené nápoje podle tabulky 2 v bodě 56 odůvodnění) je pravděpodobné, že prodeje obou těchto typů strojů zůstanou i po uskutečnění pozměněného spojení podniků velmi významné pro balení necitlivých výrobků. Tvrzení týkající se údajného nasycení trhu PET obalů těchto výrobků není právně dostačujícím způsobem prokázáno. Aniž by nezávislé studie uvedené v napadeném rozhodnutí hovořily o potenciálním významném trhu pro PET, který představuje pivo, potvrzují, že zvláště PET obaly pro minerální vody trvale porostou. Z toho vyplývá, že neexistuje žádný důkaz, že se poptávka po strojích SBM s nízkou kapacitou v období let 2000 až 2005 významně sníží.

279    Pokud jde o obaly citlivých výrobků, analýza učiněná v napadeném rozhodnutí není rovněž přesvědčivá. Podle údajů poskytnutých žalobkyní v její odpovědi na oznámení námitek docházelo až do současnosti k významnému, pokud ne většinovému, používání strojů s nízkou kapacitou pro citlivé výrobky. Podle této odpovědi tak byla průměrná rychlost strojů prodávaných společností Dynaplast používaných k balení takových výrobků právě pod [...] lzh, zatímco rychlost strojů společnosti Sidel byla (přinejmenším pro džusy) [...] lzh (bod 45). Žalobkyně uvedla, že používání strojů s nízkou kapacitou je vysvětleno skutečností, že citlivé nápoje jsou v současnosti a z většiny zůstanou „málo exponovanými výrobky“ s méně významným objemem výroby než ostatní výrobky. Komise v napadeném rozhodnutí odpověděla tím, že dospěla k závěru, že všechny stroje SBM s kapacitou vyšší než 8 000 lzh používané za tímto účelem musí být považovány za stroje s vysokou kapacitou a že používání strojů s nízkou kapacitou může být vysvětleno skutečností, že zákazníci nechtějí kupovat stroje s vysokou kapacitou, když si prvně pořizují zařízení k balení citlivých výrobků v PET (body 184 a 185 odůvodnění). I když toto posledně uvedené posouzení není zjevně nesprávné, nic to nemění na tom, že významná část strojů SBM používaných k balení citlivých výrobků se bude týkat na základě vší pravděpodobnosti strojů s nízkou kapacitou. Toto ustálené používání se zdá o to pravděpodobnější, jak uvedla žalobkyně při jednání, pokud jde o specializovanější nápoje, jako jsou čajové a kávové nápoje a NOP, u nichž dojde k určitému růstu s ohledem na jejich omezenější objemy výroby, než jsou objemy výroby TMV a džusů. Významná část předvídatelného růstu do roku 2005 v balení citlivých výrobků v PET se tak bude pravděpodobně týkat výrobků, pro které je použití strojů s nízkou kapacitou zvláště vhodné.

280    Napadené rozhodnutí tedy neprovádí dostatečnou analýzu stávajícího a budoucího používání strojů SBM s nízkou kapacitou. Jasně se zdá, že s odchodem společnosti Tetra z tohoto trhu zůstane postavení nového subjektu v zásadě nezměněné ve srovnání se stávajícím postavením společnosti Sidel. Tato posledně uvedená nebude mít přitom zdaleka dominantní postavení. Nový subjekt zajisté zůstane nejvýznamnějším podnikem na tomto trhu s podílem na trhu přibližně [30 až 40 %], bude muset však čelit hospodářské soutěži ze strany přinejmenším dvanácti jiných podniků, bez zohlednění nových soutěžitelů, kteří na tento trh právě vstoupili (viz bod 272 výše).

281    Napadené rozhodnutí tak neposkytuje dostatečně přesvědčivé důkazy k prokázání, že v návaznosti na pákový efekt vůči stávajícím zákazníkům společnosti Tetra na trzích lepenky, kteří si chtějí koupit stroj SBM s nízkou kapacitou nebo balicí PET linku se strojem SBM s nízkou kapacitou, by byl nový subjekt schopen se prosadit vůči svým soutěžitelům, zvláště těm, jejichž zákazníci jsou převážně výrobci necitlivých nápojů a piva, tak, že by se mu podařilo do roku 2005 přeměnit své stávající postavení na dominantní postavení. Takový závěr platí tím spíše, že nabídka spojeného prodeje učiněná novým subjektem takový stroj nemůže zahrnovat.

282    Pokud jde o argument, že by získání dominantního postavení na trhu strojů s nízkou kapacitou mohlo být díky kaskádovém efektu vyplývajícímu z budoucího vytvoření dominantního postavení na trhu strojů s vysokou kapacitou umožněno, stačí konstatovat, že jelikož analýza v napadeném rozhodnutí takovou možnost neuvádí, Soud není schopen ji přezkoumat.

283    Pokud jde o stroje SBM s nízkou kapacitou, je tedy nutno dospět k závěru, že když Komise předpokládá pravděpodobné vytvoření dominantního postavení na tomto trhu do roku 2005 v návaznosti na výkon pákového efektu, dopustila se zjevně nesprávného posouzení.

–       K trhu strojů SBM s vysokou kapacitou

284    Je třeba bez dalšího konstatovat, že Komise správně zdůraznila přední postavení společnosti Sidel na tomto trhu. S podílem na trhu [60 až 70 %] z hlediska kapacity je Sidel, jak Komise poznamenala při jednání, třikrát větší než každý z jejích tří hlavních soutěžitelů a téměř o [45 až 55 %] větší než všichni soutěžitelé na tomto trhu. Zdaleka tedy zaujímá vedoucí postavení na tomto trhu. Nemá však dominantní postavení (bod 248 odůvodnění) a Tetra by novému subjektu nic, pokud jde o tento trh, nepřinesla.

285    Je tedy třeba nejprve posoudit, zda by pozměněné spojení podniků novému subjektu umožnilo pákovým efektem vykonávaným vůči stávajícím zákazníkům společnosti Tetra na trhu lepenky získat do roku 2005 dostatek dalších zákazníků na trhu PET, aby získal dominantní postavení na trhu strojů SBM s vysokou kapacitou, a zda by v takovém případě došlo k významnému omezení zbývající hospodářské soutěže.

286    Nový subjekt by byl sice schopen, pokud jde o NOP a čajové nebo kávové nápoje a pravděpodobně džusy, přinejmenším ty, které mají vysokou kvalitu, nabízet svým zákazníkům na trzích lepenky, kteří chtějí pro část své výroby začít používat PET, spojené prodeje strojů pro aseptické plnění PET nebo kombinovaných strojů s jinými důležitými součástmi PET linky jako jsou uzávěry. Tyto nabídky by mohly být atraktivní pro tyto výrobky vzhledem k významu aseptické záruky pro tyto zákazníky a silné dobré pověsti, kterou má Tetra v oblasti aseptického plnění zvláště jako dodavatel balicích zařízení pro aseptickou lepenku. Tak by tomu mohlo být tím spíše, pokud tito zákazníci mají dlouhodobé smlouvy se společností Tetra.

287    Existuje nicméně několik skutečností, které snižují předpokládaný význam těchto výhod, z nichž většina není náležitým způsobem v napadeném rozhodnutí zanalyzována.

288    Zaprvé, výhoda „prvního na trhu“ dotčená v projednávaném případě je nadhodnocena. Rozsah předpokládaného růstu používání PET stávajícími zákazníky společnosti Tetra na trzích aseptické lepenky není značný (viz body 201 až 216 výše). Je tak málo pravděpodobné, že mlékárny, které jsou jejími zákazníky, by chtěly nahradit lepenku PET vzhledem k neexistenci bariéry proti světlu, kterou by bylo možné použít na obchodní úrovni uspokojivým způsobem, a vyšším nákladům na tento materiál ve srovnání s lepenkou a PEHD (viz bod 34 výše). Pokud má dojít k významnému přechodu k plastu, napadené rozhodnutí náležitě nevysvětluje důvody, proč by k tomuto přechodu zcela nebo zčásti nedošlo směrem k PEHD namísto PET. Tento závěr je podpořen skutečností, že Komise již netrvá na pravděpodobnosti významného růstu používání PET do roku 2005 pro UHT mléko, které je velmi významným segmentem TMV. Je třeba ostatně poznamenat, že podíl na trhu TMV již držený PEHD, materiálem, který je nyní hlavním výrobkem konkurujícím lepence, by se měl do roku 2005 zvýšit ve významných segmentech UHT mléka a čerstvého mléka jak podle studie Canadean, tak podle nezávislé studie PCI.

289    Pokud jde konkrétněji o čerstvé mléko, napadené rozhodnutí náležitě nevysvětluje vztah mezi PEHD a PET. Vzhledem k rozdílu v nákladech ve prospěch PEHD ve výši 10 % je přinejmenším také pravděpodobné, že stávající zákazníci společnosti Tetra, kteří chtějí pro část své výroby čerstvého mléka začít používat plast, si zvolí PEHD spíše než PET. Čerstvé mléko není totiž výrobkem, pro který mají výhody v oblasti prodeje, které má PET, velký význam. Napadené rozhodnutí rovněž nevysvětluje, proč by se měla Tetra, která jedná jako zpracovatel na trhu PEHD, zabývat přechodem jejích zákazníků na PET namísto toho, aby jim jednoduše prostřednictvím dohod HTW prodala PEHD lahve vyfouknuté pro jejich potřeby z hlediska plastu, jak podle oznámení (bod 326) v současné době činí ve Spojeném království. V tomto ohledu je třeba rovněž poznamenat, že by nový subjekt byl schopen nabízet významné části linky pro plnění PEHD, jako jsou stroje EBM a stroje pro aseptické nebo neaseptické plnění PEHD. Protože technologie bariérového zpracování nejsou ostatně pro čerstvé mléko, které je distribuováno chlazené, relevantní, je těžko myslitelné, že by výkon pákového efektu byl novým subjektem považován za užitečnou strategii, pokud jde o tyto výrobky, jelikož hodně soutěžitelů nového subjektu by bylo schopno nabízet jak stroje SBM, tak jiné součásti linky neaseptického PET nezbytné pro mlékárnu, která by chtěla nahradit výrobu čerstvého mléka v lepence výrobou čerstvého mléka v PET.

290    Pokud jde o džusy, bez ohledu na skutečnost, že „Komise očekává […] významný přechod ze skla na PET a omezenější přechod z lepenky na PET“ (bod 148 odůvodnění), žádná analýza týkající se trhu skla není poskytnuta. Žalobkyně přitom uplatňuje, že tato skutečnost staví zejména její soutěžitele, SIG, Krones a KHS (Klöckner), kteří všichni tři působí na trzích skleněných obalů a PET obalů, do postavení, ve kterém mohou využít významné výhody „prvního na trhu“ vůči zákazníkům přecházejícím ze skla na PET. Za těchto okolností Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala dosah výhody „prvního na trhu“, kterou by měl nový subjekt vzhledem k růstu, jehož úroveň je nejistá, ke kterému pravděpodobně dojde v období let 2000 až 2005 v používání PET k balení džusů.

291    Pokud jde o NOP a čajové nebo kávové nápoje, je nesporné, že objem balených výrobků zůstane dost omezený. I se zvýšením do roku 2005 o 20 až 30 % pro tyto prvně uvedené výrobky a o 25 až 30 % pro druhé výrobky (tedy celkem 1,8 miliard litrů zabalených ročně), dosah výhody „prvního na trhu“ z hlediska objemu, kterou by měl nový subjekt, by byl omezený. Mimoto, ačkoliv napadené rozhodnutí nezpochybňuje odhad společnosti Canadean ohledně používání lepenky v těchto segmentech (do roku 2005 je pro tyto výrobky předpokládána úroveň používání ve výši 37 a 46 % ve srovnání s úrovní 42 a 53 % pro rok 2000), neuvádí důvod, proč by taková zvýšení používání PET novému subjektu umožnila prostřednictvím pákového efektu vykonávaného vůči stávajícím zákazníkům společnosti Tetra na trhu lepenky získat další podíl na trhu strojů SBM s vysokou kapacitou dostatečný k získání dominantního postavení. Toto prokázání je o to nutnější, jelikož je přinejmenším pravděpodobné, že významná část strojů používaných v nových PET linkách určených pro tyto málo exponované výrobky bude stroji s nízkou kapacitou, kdy se jedná o trh, na kterém je velmi významná hospodářská soutěž (viz body 271 až 283 výše).

292    Zadruhé, závazek společnosti Tetra nenabízet spojené prodeje jejích lepenkových výrobků a strojů SBM by snížil dosah pákového efektu. Stávající zákazník na trzích lepenky by totiž mohl být přilákán atraktivní cenou některé součásti postupu balení PET jiného, než je stroj SBM, zejména nejdůležitější součásti, a sice stroje pro aseptické plnění PET, když by si současně koupil stroj SBM od jednoho ze stávajících soutěžitelů společnosti Sidel. I když je skutečností, že tuto možnost by neměl, pokud by se spojená nabídka týkala kombinovaného stroje, napadené rozhodnutí však neposkytuje důkazy umožňující prokázat, že používání těchto strojů přinejmenším, pokud jde o trh aseptického plnění – který by byl obecně nejvíce dotčen předpokládaným růstem používání PET v segmentech citlivých výrobků – se stane dostatečně rozšířené, aby nový subjekt mohl ve skutečnosti prodejem kombinovaných strojů obejít svůj závazek nečinit nabídky, které se týkají současně zařízení pro lepenkové obaly a stroje SBM.

293    Zatřetí, Komise se dopustila pochybení, když konstatovala, že kromě společnosti SIG, „[ž]ádný jiný dodavatel balicího zařízení nebude schopen nabízet současně lepenková zařízení a zařízení PET“ (bod 372 odůvodnění). Podle samotného napadeného rozhodnutí je příkladem zavedení PET pro čerstvé mléko z poslední doby příklad české mlékárny OLMA. Elopak přitom dodává dotčený „nový postup balení PET“ (bod 94 odůvodnění). Napadené rozhodnutí ostatně uznává, že Elopak „uzavřela dohody s výrobci PET zařízení, aby vyhověla potřebám svých zákazníků“ (poznámka pod čarou 146, bod 329 odůvodnění). Jasně se proto zdá, že přinejmenším dva významní soutěžitelé společnosti Tetra na trzích zařízení pro lepenkové obaly jsou již schopni nabízet současně lepenkové výrobky a PET výrobky, a to bez omezení, pokud jde o sortiment dotčených PET zařízení, která se vztahovala na spojené nabídky, které by mohl činit nový subjekt. Vzhledem zejména k rostoucímu překrytí trhů zařízení pro lepenkové obaly a PET obaly předpokládanému v napadeném rozhodnutí chybí náležitá analýza potenciálního významu výhody typu „prvního na trhu“, kterou již mají společnosti SIG a Elopak.

294    Soud rovněž nemůže provést své posouzení předvídatelných účinků pákového efektu vykonávaného novým subjektem z důvodu nedostatku náležité analýzy hospodářské soutěže na trhu strojů s vysokou kapacitou, které musí společnost Sidel čelit, v napadeném rozhodnutí. Hospodářská soutěž vyvíjená jejími třemi hlavními soutěžiteli, a sice SIG, SIPA a Krones, je totiž podhodnocena. Tito soutěžitelé zvýšili své postavení na trhu z [10 až 20 %] na [35 až 45 %] ve třech letech (od 1997 do 2000), když každý z nich získal srovnatelné nové podíly na trhu, což není zdaleka bez významu. Jelikož trh je proto zjevně trhem, na kterém existuje rostoucí, a přinejmenším dost významná, hospodářská soutěž, napadené rozhodnutí mělo podrobněji přezkoumat schopnost této hospodářské soutěže odolat případným pákovým praktikám ze strany nového subjektu.

295    Je totiž přezkoumáno pouze postavení společnosti SIG, a to stručným způsobem. Napadené rozhodnutí konstatuje, že SIG nemá „úplný sortiment PET zařízení, který bude mít nový subjekt“, jakož i „ ‚bariérovou‘ technologii nutnou pro jakékoli proniknutí na nové segmenty PET výrobků“ (bod 372 odůvodnění). Toto tvrzení nelze uvést bez dalších upřesnění, která však v tomto ohledu chybí, v soulad s obsahem oznámení, které zejména prokazuje zdaleka ne zanedbatelné postavení společnosti SIG na trzích strojů pro aseptické a neaseptické plnění PET díky získáním kontroly nad společností Sasib v nedávné době. Mimoto, vzhledem ke skutečnosti, že existuje „více než dvacet podniků“ (bod 87 odůvodnění), které mají různá technická řešení, pokud jde o bariéru proti kyslíku nutnou pro džusy, z napadeného rozhodnutí nevyplývá způsob, jakým by bylo společnosti SIG bráněno soutěžit s novým subjektem na tomto trhu – kde bude růst z hlediska objemu pravděpodobně nejvýznamnější. Potud, pokud tento růst bude způsoben sklem, SIG bude mít výhodu typu „prvního na trhu“, kterou nebude mít nový subjekt. Komise mimoto při jednání nezpochybnila tvrzení žalobkyně, podle kterého má SIG rovněž k dispozici technologii bariérového zpracování nutnou pro NOP a čajové a kávové nápoje.

296    Navíc, ve svých poznámkách k řeči a ve své řeči Tetra zdůraznila, že při prezentaci učiněné v dubnu 2002 na prvním světovém kongresu PET se SIG popsala jako dodavatel s kapacitou nabízet úplnou balicí PET linku. Z této prezentace vyplývá, že na rozdíl od nového subjektu, tak jak vznikne zejména na základě závazku společnosti Tetra vzdát se jejích činností v oblasti předforem, bude SIG od nynějška působit na trhu předforem. Mimoto z oznámení vyplývá, že SIG má velmi významné postavení na trhu výroby forem pro stroje SBM a v oblasti forem má více než 50tileté zkušenosti (bod 309).

297    Z toho na základě skutečností dovolávaných v napadeném rozhodnutí vyplývá, že se Komise dopustila pochybení, když podhodnotila význam stávajícího postavení společnosti SIG na trhu strojů s vysokou kapacitou a banalizovala postavení ostatních hlavních soutěžitelů nového subjektu, zejména společností SIPA a Krones, na tomto trhu.

298    Je třeba rovněž zohlednit skutečnost, že stroje SBM s vysokou kapacitou stejně jako stroje s nízkou kapacitou jsou skutečně nespecifické. Může se proto stát, že soutěžitelé nového subjektu budou mít významné postavení, pokud jde o prodej strojů SBM s vysokou kapacitou výrobcům necitlivých nápojů a výrobcům piva, které by jim umožnilo odolat případnému výkonu pákového efektu ze strany nového subjektu, založeného na postavení posledně uvedeného subjektu na trzích zařízení pro aseptické lepenkové obaly, na prodeje strojů SBM s vysokou kapacitou. Závěr napadeného rozhodnutí, podle kterého by tomu tak být nemohlo, není založen na důkazech, které by byly právně dostačujícím způsobem průkazné.

299    Krom toho, pokud je pákový efekt zejména na trhu strojů s vysokou kapacitou podle Komise předvídatelný díky růstu odvětví PET, je třeba v tomto ohledu zdůraznit, že pivo má významný podíl na předpokládaném růstu v tomto odvětví. Pouhá skutečnost, že pivo nelze balit do lepenky, nestačí k odůvodnění úplného opomenutí tohoto odlišného citlivého výrobku (používání PET k jeho zabalení vyžaduje podle bodu 41 odůvodnění bariérovou technologii současně proti světlu i proti kyslíku), pokud jde o vývoj trhů PET. To platí tím spíše, že růst jeho balení v PET je předpokládán nejen žalobkyní, ale rovněž ve studii Pictet.

300    Podle oznámení je předpokládán růst PET obalů pro pivo v řádu 10 % ročně v pěti následujících letech (bod 86). Navíc s přechodem ve výši 5 % světové výroby piva na obaly v PET lahvích bude tento trh čítat patnáct miliard obalů ročně, což jej učiní srovnatelným se stávajícím trhem sycených nápojů prodávaných v PET obalech v Evropě (bod 15). Tento předpoklad je podpořen přinejmenším částečně nezávislými studiemi uváděnými Komisí k odůvodnění jejích vlastních předpokladů růstu v segmentech společných výrobků. Podle studie Pictet tak bude rozsáhlý trh piva otevřen PET („the vast beer market is about to be opened for PET“, s. 10). Oznámení rovněž uvádí, že PET je již používán v Evropě k balení piva některými významnými pivovary, jako je [...], díky bariérovým technologiím vrstveného typu dodávaným soutěžiteli společností Tetra a Sidel (především Schmabach-Lubeca) (body 119 a 157).

301    Jelikož přitom pivo není baleno do lepenky, nový subjekt by neměl žádnou možnost vykonávat pákový efekt vůči pivovarům, které přejdou ze skla a plechovek na PET. Mimoto, jelikož někteří významní soutěžitelé nového subjektu na trzích strojů SBM [a sice společnosti SIG, Krones a KHS (Klöckner)] rovněž působí na trzích skleněných obalů a plechovek, budou mít výhodu typu „prvního na trhu“ vůči pivovarům, které začnou pro část své výroby používat PET. Pokud by do roku 2005 došlo k významnému růstu pro pivo, zvýšila by se motivace soutěžitelů nového subjektu zůstat na trhu strojů SBM. Napadené rozhodnutí však neposkytuje žádnou analýzu potenciálního významu této perspektivy.

302    Je třeba rovněž podotknout, že podle oznámení by technologie bariérového zpracování nutná pro balení piva v PET mohla být změněna, aby byla používána pro citlivé výrobky v segmentech společných výrobků, přinejmenším pro džusy (body 119 a 157). Při jednání žalobkyně zopakovala tento argument, když tvrdila, že pivo představuje velmi obtížné technické problémy v případě používání PET (zejména nebezpečí, že oxid uhličitý unikne z obalu), ale že jelikož tyto problémy mohou být vyřešeny, dotčená technologie by mohla být používána pro jiné aseptické i neaseptické použití PET. Napadené rozhodnutí tuto skutečnost, která je potenciálně velmi důležitá, rovněž nepřezkoumává.

303    V rámci prospektivní analýzy, kterou Komise provedla, pokud jde o ostatní citlivé výrobky, měla Komise vysvětlit důvody, proč možný růst PET obalů pro pivo do roku 2005 neodůvodnil analýzu vlivu, který by tato skutečnost mohla mít na motivaci nového subjektu vykonávat pákový efekt na citlivé výrobky ve společných segmentech zjištěných v analýze Komise.

304    Je tedy třeba konstatovat, že žalobkyně vznesla při jednání správně otázku zpracovatelů. Jelikož zpracovatelé nepůsobí na trzích aseptické lepenky, provádění obchodní politiky novým subjektem směřující k výkonu pákového efektu by jim nemohlo významně bránit v dodávkách konečných PET lahví v rámci dohod HTW, a případně strojů SBM, které předtím nakoupili od výrobců, výrobcům citlivých výrobků, včetně stávajících zákazníků společnosti Tetra na trzích lepenky, kteří by se rozhodli použít pro část své výroby PET. Stávající průmyslová struktura, a sice struktura vyplývající z obchodní strategie dodavatelů PET zařízení soustředit se na prodej PET zařízení spíše než nabízet úplné linky s nebo bez předforem, usnadňuje činnosti zpracovatelů a je v napadeném rozhodnutí uznána (body 293 a 294 odůvodnění). Toto rozhodnutí nevysvětluje důvod, proč by významné zvýšení uvedených prodejů úplných linek novým subjektem do roku 2005 ve srovnání s jejich současnou úrovní (tedy 20 % prodejů strojů SBM společnosti Sidel v roce 2001) mohlo stačit k tomu, že by zpracovatelé byli uvedeni do okrajového postavení na trhu.

305    Komise však uplatňuje, že zpracovatelé „v určitém rozsahu“ závisí na společnosti Sidel, pokud jde o jejich nákupy strojů SBM, a že „by byli nadále závislí na subjektu vytvořeném spojením podniků“ (bod 310 odůvodnění). Při jednání Komise dodala, že nepřítomnost zpracovatelů na trzích lepenky pro ně představuje nevýhodu, pokud hodlají prodávat stroje SBM stávajícím zákazníkům společnosti Tetra na trzích lepenky. S ohledem na stávající úroveň existující hospodářské soutěže, včetně hospodářské soutěže na trhu strojů s vysokou kapacitou, není přitom závěr ohledně závislosti zpracovatelů na společnosti Sidel přesvědčivý. Pokud by se podmínky prodeje nabízené novým subjektem staly méně atraktivní, zpracovatelé by měli stále možnost koupit si takové stroje od stávajících soutěžitelů společnosti Sidel (viz bod 137 výše), zejména společnosti SIG, zatímco SIG a Elopak by jim mohly rovněž nabídnout lepenková zařízení v případě, že by zákazníci zpracovatelů chtěli společnou dodávku zařízení pro PET obaly a pro lepenkové obaly.

306    V důsledku toho, pokud jde o trh strojů SBM s vysokou kapacitu, skutečnosti, o které se Komise opřela, neodůvodňují její závěr, že by jak soutěžitelé nového subjektu, tak zpracovatelé byli do roku 2005 uvedeni do okrajového postavení na trhu výkonem pákového efektu tímto subjektem vůči stávajícím zákazníkům společnosti Tetra na trzích lepenky, kteří během tohoto období hodlají zcela či částečně začít používat PET pro obaly citlivých výrobků.

 Závěr týkající se strojů SBM

307    Je tedy nutno dospět k závěru, že napadené rozhodnutí právně dostačujícím způsobem neprokazuje, že by nový subjekt mohl do roku 2005 získat dominantní postavení na trzích strojů s nízkou a vysokou kapacitou, a tedy, že pokud jde o tyto trhy, podmínky vyžadované čl. 2 odst. 3 nařízení jsou splněny.

 vi) Obecný závěr k výkonu pákového efektu

308    Z předcházejícího vyplývá, že když Komise vycházela z následků pákového efektu vykonávaného novým subjektem na podporu svého závěru ohledně vytvoření dominantního postavení na trzích zařízení pro PET obaly, konkrétně na trzích strojů SBM s nízkou a vysokou kapacitou používaných pro citlivé výrobky, do roku 2005, dopustila se zjevně nesprávného posouzení.

309    Jelikož podmínky vyžadované čl. 2 odst. 3 nařízení nejsou splněny, pokud jde o pákový efekt předpokládaný Komisí, je třeba posoudit, zda jsou tyto podmínky splněny, pokud jde o druhý pilíř uvažování Komise týkající se trhů lepenky.

3.     K druhému pilíři, týkajícímu se omezení potenciální hospodářské soutěže na trzích lepenky

a)     Úvodní úvahy

310    Napadené rozhodnutí konstatuje, že pozměněné spojení podniků by společnosti Tetra umožnilo posílit „její stávající dominantní postavení na trhu lepenkových obalů tím, že by vyloučilo zdroj významných tlaků z hlediska hospodářské soutěže“ (bod 390 odůvodnění). Projednávaná věc tedy vznáší otázku, zda je Komise oprávněna, pokud chce zakázat spojení podniků z důvodu, že by posílilo stávající dominantní postavení, v projednávaném případě postavení nabývající strany na trzích aseptické lepenky, vycházet z vyloučení nebo, jak upřesnila při jednání, přinejmenším z významného omezení potenciální, ale rostoucí hospodářské soutěže ze strany podniku nabytého v rámci spojení na jiném sousedním trhu, v projednávaném případě společnosti Sidel, která zaujímá významné postavení na trzích PET.

311    Komise se dovolává na podporu své analýzy týkající se významu oslabení potenciální hospodářské soutěže judikatury Tetra Pak II. Při jednání Komise uvedla, že závazky by žádným způsobem nesnížily účinky nepříznivé pro hospodářskou soutěž vyplývající z tohoto oslabení a že by tedy spojení podniků umožnilo společnosti Tetra cítit se mnohem méně ohrožená na trzích aseptické lepenky, což by se rovnalo posílení dominantního postavení posledně uvedené, jelikož hospodářská soutěž na těchto trzích je již velmi omezená.

312    V tomto ohledu Soud konstatuje, že pokud se Komise dovolává vyloučení nebo významného omezení potenciální hospodářské soutěže, byť soutěže s rostoucí tendencí, za účelem odůvodnění zákazu oznámeného spojení podniků, musejí být identifikované okolnosti zakládající posílení dominantního postavení podloženy přesvědčivými důkazy. Pouhá skutečnost, že nabývající podnik již zaujímá velmi silné dominantní postavení na dotyčném trhu, sice představuje, jak je konstatováno v napadeném rozhodnutí, důležitou okolnost, tato však sama o sobě nedostačuje k odůvodnění závěru, že zmenšení potenciální hospodářské soutěže, jíž musí tento podnik čelit, vede k posílení jeho postavení.

b)     Argumenty účastnic řízení

313    Podle žalobkyně napadené rozhodnutí konstatuje, že trhy zařízení pro PET obaly a pro lepenkové obaly jsou odlišné z důvodu zejména stávající slabé křížové cenové pružnosti poptávky ve vztahu k cenám obou materiálů. Žalobkyně tvrdí, že faktory týkající se prodeje a technologií bariérového zpracování jsou a zůstanou určující pro výběr obalu a v budoucnu zabrání zvýšení takové křížové cenové pružnosti mezi PET a lepenkou.

314    Specifické argumenty Komise týkající se strategií, které by Tetra sledovala prostřednictvím nového subjektu k posílení svého dominantního postavení na trzích aseptické lepenky, jsou chybné. Konkrétně Komise nesprávně tvrdí, že by nový subjekt byl motivován nesnižovat své ceny a nepokračovat v inovacích na trzích lepenky.

315    Pokud jde o ceny, oznámené spojení podniků by nemělo vliv na motivaci nového subjektu snížit ceny lepenky, protože, zaprvé, zákazníci na trzích lepenky, kteří by přešli na PET, by se mohli zásobovat od jednoho ze soutěžitelů společnosti Sidel, a zadruhé, nový subjekt bude jistě dávat přednost prodeji systému pro lepenkové obaly namísto stroje SBM.

316    Pokud jde o inovaci, spojení podniků by nemělo ani vliv na tempo inovací na trzích lepenky. Zaprvé, jakýkoliv nedostatek inovace v oblasti lepenky by prospíval především stávajícím soutěžitelům společnosti Tetra na trzích lepenky. Zadruhé, hlavní zdroj inovací v oblasti lepenky spočívá v preferencích spotřebitelů a v prodejních strategiích, a nikoliv v příchodu PET na trh obalů, jak prokazuje minulost.

317    Podle Komise se napadené rozhodnutí neomezuje na uznání, že by nový subjekt mohl jednoduše zpomalit erozi jeho síly na trzích lepenky, ale uvádí, že oznámené spojení podniků „by posílilo“ dominanci společnosti Tetra na těchto trzích (bod 399 odůvodnění). S odkazem na judikaturu Tetra Pak II Komise tvrdí, že zabránění oslabení dominantního postavení ve prospěch vnějšího zdroje hospodářské soutěže může být kvalifikováno jako „posílení“ ve smyslu článku 2 nařízení.

318    Komise tvrdí, že bez ohledu na skutečnost, že systémy pro lepenkové obaly a PET obaly nepatří do stejného trhu, mohly by v budoucnosti splynout, a že již existují významné interakce mezi nimi. Jelikož jsou v projednávaném případě trhy aseptické lepenky vysoce koncentrované, hospodářská soutěž na nich je již oslabena v takovém rozsahu, že jakékoli další omezení, byť způsobené vnějšími zdroji, by mohlo mít významný vliv. Komise tvrdí, že lepenka a PET budou v budoucnosti používány k balení stejných výrobků. PET tak bude vykonávat tlak na trhy aseptické lepenky, aniž by bylo nutné, aby oba materiály patřily do stejného relevantního výrobkového trhu.

319    Pokud jde o cenovou politiku společnosti Tetra, Komise tvrdí, že nový subjekt bude mít větší schopnost chovat se nezávisle na svých soutěžitelích. Tento subjekt by mohl přitáhnout zákazníky, kteří chtějí namísto lepenky používat PET, s tím, že by současně zachoval vysoké ceny lepenky nebo by je zvýšil s větší jistotou, než se kterou by tak mohla učinit Tetra bez spojení podniků. Nový subjekt by v každém případě měl mnohem menší motivaci soutěžit, aby si udržel okrajové zákazníky, jelikož je pravděpodobné, že většinu ztracených stávajících zákazníků společnosti Tetra na trzích lepenky by získala Sidel.

320    Pokud jde o tempo inovací v oblasti lepenky, je od nynějška určováno především hospodářskou soutěží ohledně PET. Pokud Tetra dodává lepenkové obaly specifické pro své zákazníky, činí tak proto, aby jim umožnila soutěžit s výrobky zabalenými do PET lahví. Komise zvláště zdůrazňuje, že zvýšení rychlosti výroby zařízení pro lepenkové obaly, jehož význam je uznán nezávislou studií Warrick, by mohlo společnosti Tetra umožnit lépe odolat hrozbě z hlediska hospodářské soutěže, kterou představuje PET.

c)     Závěry Soudu

321    Před přezkumem dosahu potenciální hospodářské soutěže, která by mohla být uskutečněním pozměněného spojení podniků vyloučena nebo omezena, je třeba přezkoumat, zda je judikatura Tetra Pak II uváděná Komisí relevantní. V tomto ohledu je třeba bez dalšího poznamenat, že žalobkyně nezpochybňuje závěry napadeného rozhodnutí, podle kterých má Tetra stále dominantní postavení na trzích aseptické lepenky a přední postavení na trzích neaseptické lepenky (viz bod 40 výše).

322    Je třeba nejprve konstatovat, jak uvádí napadené rozhodnutí (body 224, 226 a 227 odůvodnění), že v rámci kontroly spojování podniků v zásadě nic nebrání použití teorie „spojených svazků“, která byla uznána v rámci použití článku 82 ES judikaturou Tetra Pak II. Analýza Komise podporující druhý pilíř jejího uvažování se vztahuje k posílení stávajícího dominantního postavení společnosti Tetra na trzích aseptické lepenky vyplývajícímu z vyloučení potenciální hospodářské soutěže představované společností Sidel na sousedních trzích zařízení pro PET obaly. Věc, v níž byly vydány rozsudky Tetra Pak II, se však týkala chování, ke kterému došlo na trzích neaseptické lepenky, a které bylo výjimečně považováno za chování představující zneužití dominantního postavení společnosti Tetra na trzích aseptické lepenky na základě článku 82 ES, jelikož obě kategorie trhů byly „úzce spojené“ a Tetra se nacházela „v postavení považovaném za dominantní postavení na všech relevantních trzích“ (rozsudek ze dne 14. listopadu 1996, Tetra Pak v. Komise, uvedený výše, bod 31).

323    Odkaz na judikaturu Tetra Pak II však není v projednávaném případě relevantní, neboť projednávaná věc se týká pouze účinků vyloučení nebo významného omezení potenciální hospodářské soutěže, která je podle Komise značná a roste. V tomto ohledu stačí připomenout, že kritéria čl. 2 odst. 1 nařízení uložená Komisi v rámci jejího posouzení oznámených spojení podniků zahrnují „strukturu všech dotčených trhů a […] [potenciální] soutěž ze strany podniků [...]“. Komise se tudíž nedopustila žádného pochybení, když přezkoumala význam omezení potenciální hospodářské soutěže na trzích PET zařízení pro trhy lepenky. Přísluší jí však prokázat, že takové omezení, pokud existuje, má za cíl posílení dominantního postavení společnosti Tetra vůči jejím soutěžitelům na trzích aseptické lepenky.

324    Když Komise tvrdí, že v důsledku pozměněného spojení podniků dojde k zániku významných tlaků z hlediska hospodářské soutěže, opírá se především o značný růst, který předpokládá, pokud jde o používání PET k balení citlivých výrobků. Z analýzy prvního pilíře týkajícího se pákového efektu (viz body 201 až 216 výše) však vyplývá, že tento růst bude, s výjimkou růstu u NOP a čajových a kávových nápojů, pravděpodobně mnohem menší, než odhaduje Komise. Pokud jde o NOP a čajové a kávové nápoje, napadené rozhodnutí samo uznává, že jejich potenciální vliv na postavení lepenky je omezenější, s ohledem na „menší význam“ těchto segmentů, než je vliv jiných citlivých výrobků (bod 393 odůvodnění). Není tedy na základě skutečností dovolávaných v napadeném rozhodnutí možné určit s přesností vyžadovanou k odůvodnění zákazu spojení podniků, zda by pozměněné spojení podniků uvedlo společnost Tetra do situace, kdy by mohla být nezávislejší než v minulosti ve vztahu ke svým soutěžitelům na trzích aseptické lepenky.

325    V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že dvě skutkové okolnosti ohledně budoucího chování společnosti Tetra, o které se Komise opírá, aby prokázala údajné nepříznivé účinky pozměněného spojení podniků na trzích aseptické lepenky, nejsou v každém případě právně dostačujícím způsobem prokázány. Není tak prokázáno, že v případě vyloučení nebo omezení tlaků z hlediska hospodářské soutěže z trhů PET by Tetra byla motivována nesnižovat ceny svých lepenkových obalů a dále neinovovat.

326    Pokud jde o cenovou hospodářskou soutěž, je totiž třeba konstatovat, že napadené rozhodnutí nezpochybňuje zjištění nezávislé studie Warrick, na kterou odkazuje a podle které jsou náklady na „PET v současnosti o 30 až 40 % vyšší než v případě lepenky“, a „aby byla cena PET obalu konkurenceschopná, pokud jde o celkové náklady“, „musela by být nižší o 5 až 10 % než cena aseptické lepenky za účelem vyrovnání nižších nákladů na distribuci systémů pro lepenkové obaly“ (bod 90 odůvodnění).

327    Pokud jde o zákazníky na trhu lepenky „citlivější na ceny“, kteří Komisi v rámci jejího průzkumu trhu sdělili, že „by začali namísto lepenky používat PET jen tehdy, pokud by se ceny lepenky značně zvýšily o 20 či více procent“ (bod 397 odůvodnění), jasně se jeví, že snížení ceny lepenky není nutné k jejich udržení na trzích lepenky. Když napadené rozhodnutí pouze konstatuje, že „[t]ito zákazníci by byli pravděpodobně odrazeni od přechodu z lepenky na PET, pokud by snížení ceny lepenky zvýšilo rozdíl v ceně mezi linkou pro lepenkové obaly a linkou pro PET obaly“ (bod 397 odůvodnění), nevysvětluje, proč by Tetra byla v případě nespojení podniků nucena provést takováto snížení ceny, aby si udržela uvedené zákazníky. Tito zákazníci by totiž nepřešli na PET, ledaže by se cena lepenky zvýšila o přinejmenším 20 % nebo by došlo k odpovídajícímu snížení ceny PET. Zjištění, že v případě nespojení podniků by Tetra „urputně hájila své postavení […] snížením cen lepenky“ (bod 398 odůvodnění), tedy není založeno na přesvědčivých důkazech. Pokud se Komise dovolává před Soudem možnosti, že by Tetra po uskutečnění spojení podniků byla více motivována zvýšit své ceny na trzích aseptické lepenky vůči takovým zákazníkům, nevysvětluje konkrétně, proč by to soutěžitelům společnosti Tetra na trzích lepenky, kteří rovněž působí na trzích PET, jako společnosti SIG a Elopak, neumožnilo mít z toho prospěch.

328    Pokud jde o výrobce nápojů, kteří začnou namísto lepenky používat PET z obchodních důvodů i přes skutečnost, že PET je značně dražší než lepenka, tito zákazníci „necitliví na ceny“ by nebyli nutně přesvědčeni, že mají zůstat u lepenkových obalů, z důvodu snížení ceny tohoto materiálu. Napadené rozhodnutí neprokazuje, proč by společnosti působící na trzích PET zařízení, které by v případě neuskutečnění pozměněného spojení podniků „pravděpodobně vyvíjely živou hospodářskou soutěž, aby získaly podíly na trhu na úkor lepenky“ (bod 398 odůvodnění), změnily své chování v návaznosti na dotčené spojení podniků. V případě, že by zmizel tlak vykonávaný společností Sidel, napadené rozhodnutí žádným způsobem nevysvětluje, proč by při neuvedení soutěžitelů této posledně uvedené do okrajového postavení na trhu díky úspěšnému výkonu pákového efektu ostatní společnosti působící na trzích PET zařízení již nebyly schopny propagovat výhody PET u zákazníků společnosti Tetra na trzích lepenky. Závěr napadeného rozhodnutí, podle kterého by Tetra byla vystavena menšímu tlaku, aby snížila své ceny lepenky v případě, že by mohla získat kontrolu nad společností Sidel, tedy není založen na přesvědčivých důkazech.

329    Pokud jde o údajně sníženou nutnost inovací pro Tetra po uskutečnění pozměněného spojení podniků, z napadeného rozhodnutí, jakož i z vysvětlení poskytnutých v písemnostech a v řeči Komise vyplývá, že v současnosti dochází k hospodářské soutěži na jednotlivých trzích lepenky především prostřednictvím inovací. Podle Komise zavedení „nových, snadněji použitelných, lepenkových obalů, jako je lepenkový obal ‚gable top‘ se šroubovacím uzávěrem“ (bod 398 odůvodnění) společností Tetra v minulosti prokazuje existenci nutnosti inovací. Podle vyjádření společnosti Tetra předloženého při jednání, které nebylo v tomto ohledu zpochybněno Komisí, není však důvodem pro takové inovace tlak z trhů PET zařízení, ale naopak poptávka spotřebitelů po výrobcích balených v lepence. I kdyby získání společnosti Sidel snížilo tlak na inovace vyplývající z nepřímé, ale rostoucí hospodářské soutěže z trhů PET zařízení, přinejmenším pokud jde o obaly NOP a čajových a kávových nápojů, kde je do roku 2005 předpokládán nezanedbatelný růst, napadené rozhodnutí by neposkytovalo žádnou odpověď na otázku, proč by poptávka zákazníků chtějících zůstat u lepenky nadále nenutila v budoucnosti k inovacím zvláště na trzích aseptické lepenky. Pokud Komise správně zdůrazňuje zvláště možnost společnosti Tetra zvýšit rychlost výroby jejích zařízení pro lepenkové obaly, napadené rozhodnutí neprokazuje, že by motivace k takovému rozvoji z důvodu získaní společnosti Sidel přestala existovat. To je o to méně pravděpodobné, jelikož není zpochybňováno, že činnosti společnosti Tetra na trzích lepenky jsou velmi výnosné. Je tedy málo pravděpodobné, že by Tetra po uskutečnění pozměněného spojení podniků byla méně ochotna investovat do veškerých možných inovací, pokud jde o sortiment zařízení a výrobků, které nabízí svým zákazníkům na trzích lepenky.

330    Tento závěr je podpořen trvající přítomností soutěžitelů nového subjektu na trzích aseptické lepenky. Ačkoliv je podíl společnosti Tetra na těchto trzích v současnosti velmi silný, Komise uznává, že její postavení je „mírně slabší“ (bod 220 odůvodnění) než postavení, které měla v roce 1991. Důvod, proč by soutěžitelé společnosti Tetra, zejména společnost SIG, „její hlavní soutěžitel“ (bod 400 odůvodnění), s podílem na trhu mezi [10 až 20 %], nemohli mít prospěch z případného rozhodnutí nového subjektu méně inovovat, není vůbec patrný. Takové vysvětlení bylo o to nutnější, že SIG působí zejména na trzích zařízení pro lepenkové obaly a zařízení pro PET obaly a na rozdíl od nového subjektu by nepodléhala žádnému omezení, pokud jde o návrhy spojených nabídek týkajících se jak lepenky, tak strojů SBM. Za těchto okolností nestačí pouhá skutečnost, že Tetra má „know-how“ a že „je technicky zdatnější“ v odvětví aseptické lepenky a že by SIG již nemohla „soutěžit se systémem společnosti Tetra pro aseptické lepenkové balení prostřednictvím souvislé role“ (bod 218 odůvodnění), k prokázání, že SIG nebo její jiní soutěžitelé by nebyli schopni mít prospěch z případného rozhodnutí nového subjektu méně inovovat v oblasti lepenky. Odkaz učiněný Komisí při jednání na významné náklady na inovace na relevantních trzích, byť relevantní a pravděpodobně správný, nemůže sám o sobě odůvodnit její závěr, že by soutěžitelé společnosti Tetra nebyli schopni mít prospěch z rozhodnutí nového subjektu méně inovovat.

331    Rovněž nesprávně Komise konstatovala, že kromě Tetra je skupina SIG „jedinou další společností na světě, která vyrábí a současně prodává zařízení pro lepenkové obaly a zařízení pro PET obaly“ (bod 400 odůvodnění), jelikož, jak vyplývá z napadeného rozhodnutí (bod 94 odůvodnění a poznámka pod čarou 146, bod 329 odůvodnění), skupina Elopak je rovněž tohoto schopna díky dohodám uzavřeným s jinými společnostmi působícími na trzích PET zařízení (viz v tomto ohledu bod 291 výše). Ačkoliv tato schopnost společnosti Elopak byla Komisi v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí známa, Komisi se nepodařilo vysvětlit, proč měla za to, že je pro účely napadeného rozhodnutí irelevantní.

332    V důsledku toho z napadeného rozhodnutí právně dostačujícím způsobem nevyplývá, že by nový subjekt byl motivován méně, než jak je v současnosti motivována k inovacím v oblasti lepenky Tetra.

333    Z toho vyplývá, že okolnosti dovolávané v napadeném rozhodnutí z právního hlediska dostatečně neprokazují, že účinky pozměněného spojení na postavení společnosti Tetra především na trzích aseptické lepenky by při vyloučení společnosti Sidel jako případného soutěžitele byly takové, že by byly splněny podmínky čl. 2 odst. 3 nařízení. Z výše uvedeného totiž vyplývá, že nebylo prokázáno, že by postavení nového subjektu bylo vůči jeho soutěžitelům na trzích lepenky posíleno.

4.     K třetímu pilíři, týkajícímu se obecného účinku posílení

334    Poslední pilíř uvažování Komise, pokud jde o konglomerátní účinek pozměněného spojení podniků, se vztahuje k celkovému postavení, které by nový subjekt získal v odvětvích obalů citlivých výrobků, a sice „dominantní postavení na dvou sousedních trzích (zařízení pro lepenkové obaly a PET obaly) a významná přítomnost na třetím trhu (PEHD)“ (bod 404 odůvodnění). Podle Komise by tak byl nový subjekt schopen posílit své dominantní postavení na trzích zařízení pro lepenkové obaly a obaly PET prostřednictvím překážek vstupu na tyto trhy a uvedením jeho soutěžitelů do okrajového postavení na trhu.

335    V tomto ohledu Soud konstatuje, že tento pilíř napadeného rozhodnutí se vztahuje k celkovému postavení nového subjektu v oblasti balení citlivých výrobků. Tyto účinky oznámeného spojení podniků však nemohou být posuzovány odděleně od analýzy napadeného rozhodnutí týkající se prvních dvou pilířů uvažování Komise. Protože analýza týkající se těchto dvou pilířů je stižena vadami spočívajícími ve zjevně nesprávných posouzeních (viz body 146 až 333 výše), třetí pilíř musí být rovněž zamítnut, aniž by bylo třeba jej podrobně přezkoumat.

5.     Obecný závěr ohledně žalobního důvodu vycházejícího z neexistence předvídatelného konglomerátního účinku

336    Ze všeho předcházejícího vyplývá, že napadené rozhodnutí právně dostačujícím způsobem neprokazuje, že by pozměněné spojení podniků mělo značné konglomerátní protisoutěžní účinky. Zvláště právně dostačujícím způsobem neprokazuje, že by došlo k vytvoření jakéhokoli dominantního postavení na jednom z různých relevantních trhů zařízení pro PET obaly a že by bylo posíleno stávající postavení společnosti Tetra na trzích aseptické lepenky. Je tedy nutno dospět k závěru, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že zakázala pozměněné spojení podniků na základě skutečností uvedených v napadeném rozhodnutí týkajících se předvídaného konglomerátního účinku.

III –  Celkový závěr

337    Za těchto okolností musí být žalobní důvody vycházející z neexistence horizontálních, vertikálních a konglomerátních protisoutěžních účinků prohlášeny za opodstatněné, aniž by bylo namístě přezkoumat ostatní žalobní důvody.

338    V důsledku toho se napadené rozhodnutí zrušuje.

 K nákladům řízení

339    Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a žalovaná neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení žalobkyně.

Z těchto důvodů

SOUD (první senát)

rozhodl takto:

1)      Rozhodnutí Komise K(2001) 3345 v konečném znění ze dne 30. října 2001, kterým se prohlašuje spojení podniků za neslučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP (věc COMP/M.2416 – Tetra Laval v. Sidel), se zrušuje.

2)      Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Vesterdorf Pirrung Forwood

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 25. října 2002.

Vedoucí soudní kanceláře       Předseda

H. Jung       B. Vesterdorf

Obsah

Právní rámec

Skutečnosti předcházející sporu

Napadené rozhodnutí

Odvětví obalů tekutých potravin

Relevantní výrobkové trhy

K relevantnímu zeměpisnému trhu

K posouzení oznámeného spojení podniků z hlediska hospodářské soutěže

K závazkům

Řízení

Návrhová žádání účastnic řízení

Právní otázky

I –  K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení práva přístupu ke spisu

A –  Argumenty účastnic řízení

B –  Závěry Soudu

1.  Úvodní poznámky

2.  K první části žalobního důvodu týkající se Ivaldiho zprávy

3.  K druhé části žalobního důvodu týkající se odpovědí na průzkum

4.  Závěr

II –  K žalobním důvodům vycházejícím z porušení článku 2 nařízení

A –  Úvodní poznámky

B –  K žalobnímu důvodu vycházejícímu z neexistence horizontálních a vertikálních protisoutěžních účinků pozměněného spojení podniků

1.  Úvodní poznámky

2.  K horizontálním účinkům

a)  Argumenty účastnic řízení

b)  Závěry Soudu

3.  K vertikálním účinkům

a)  Argumenty účastnic řízení

b)  Závěry Soudu

4.  Závěr

C –  K žalobnímu důvodu vycházejícímu z neexistence předvídatelného konglomerátního účinku

1.  Úvodní poznámky

2.  K prvnímu pilíři, týkajícímu se výkonu pákového efektu

a)  Úvahy týkající se obecného rámce věci

i) Časové aspekty konglomerátních účinků

ii) Aspekty týkající se zvláštní povahy konglomerátních účinků

b)  Argumenty účastnic řízení

i) K možnosti výkonu pákového efektu

ii) K účinkům uzavření

c)  Závěry Soudu

i) K možnosti vykonávat pákový efekt

ii) Úroveň pravděpodobného růstu

iii) Ke způsobům výkonu pákového efektu

iv) K předvídatelným následkům výkonu pákového efektu na trzích PET zařízení, s výjimkou trhů strojů SBM

Úvodní úvahy

K technologii bariérového zpracování

Ke strojům pro plnění PET

–  Ke strojům pro neaseptické plnění PET

–  Ke strojům pro aseptické plnění PET

–  Závěr týkající se strojů pro plnění PET

K systémům pro uzavírání plastových lahví a k pomocným PET zařízením

Obecný závěr k trhům PET zařízení, s výjimkou strojů SBM

v) K trhům strojů SBM

K nespecifickému charakteru strojů SBM

K předvídatelným účinkům uzavření

–  K trhu strojů SBM s nízkou kapacitou

–  K trhu strojů SBM s vysokou kapacitou

Závěr týkající se strojů SBM

vi) Obecný závěr k výkonu pákového efektu

3.  K druhému pilíři, týkajícímu se omezení potenciální hospodářské soutěže na trzích lepenky

a)  Úvodní úvahy

b)  Argumenty účastnic řízení

c)  Závěry Soudu

4.  K třetímu pilíři, týkajícímu se obecného účinku posílení

5.  Obecný závěr ohledně žalobního důvodu vycházejícího z neexistence předvídatelného konglomerátního účinku

III –  Celkový závěr

K nákladům řízení

* Jednací jazyk: angličtina.

1 – Skryté důvěrné údaje.