Žaloba podaná dne 5. října 2009 - Evonik Degussa a AlzChem Hart v. Komise

(Věc T-391/09)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evonik Degussa GmbH (Essen, Německo) a AlzChem Hart GmbH (Trostberg, Německo) (zástupci: C. Steinle, O. Andresen a I. Hermeneit, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

prohlásit rozhodnutí Komise K (2009) 5791 v konečném znění ze dne 22. července 2009 (věc COMP/39.396 - Činidla na bázi karbidu vápníku a hořčíku pro ocelářský průmysl a plynárenský průmysl, v části, v níž je určeno žalobkyním, za neplatné;

podpůrně snížit pokutu uloženou žalobkyním podle čl. 2 písm. g) a písm. h) tohoto rozhodnutí;

podpůrně v případě, že návrh č. 1 bude zamítnut, změnit čl. 2 písm. g) a písm. h) rozhodnutí tak, že SKW Stahl Metallurgie GmbH je odpovědná společně a nerozdílně za celou částku pokuty, která je uložena žalobkyním;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise K (2009) 5791 v konečném znění ze dne 22. července 2009 ve věci COMP/39.396 - Činidla na bázi karbidu vápníku a hořčíku pro ocelářský průmysl a plynárenský průmysl. Tímto rozhodnutím byla žalobkyním a dalším společnostem uložena pokuta za porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP. Podle názoru Komise se žalobkyně účastnily jediného a trvajícího protiprávního jednání v odvětví karbidu vápníku a hořčíku v celém EHP s výjimkou Španělska, Portugalska, Irska a Spojeného království, které spočívalo v rozdělení trhu, dohodách o kvótách, rozdělení zákazníků, určování cen a výměně citlivých obchodních informací o cenách, zákaznících a prodaných objemech.

Na podporu své žaloby uvádějí žalobkyně na prvním místě, že neporušily článek 81 ES. V tomto ohledu zvláště tvrdí, že nemohou být shledány odpovědnými za porušení, kterého se dopustila jejich bývalá dceřiná společnost SKW Stahl Metallurgie GmbH, protože ani ony, ani jejich právní předchůdci s ní netvořili hospodářskou entitu. Žalobkyně naopak prokázaly, že jejich právní předchůdci nevykonávali rozhodující vliv na SKW Stahl Metallurgie GmbH. Žalovaná tudíž rovněž nerespektovala zásadu osobní odpovědnosti, presumpci neviny, zásadu zavinění a požadavek zavinění.

Dále žalobkyně napadají jim uloženou pokutu. V tomto ohledu uvádějí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003¹ a s pokyny pro výpočet pokut² a kromě toho s oznámením o shovívavosti³, se zásadou rovného zacházení a se zásadou proporcionality.

Konečně žalobkyně tvrdí, že Komise nesplnila svou povinnost vyplývající z článku 253 ES uvést odůvodnění týkající se zjištění o společné a nerozdílné odpovědnosti SKW Stahl Metallurgie GmbH.

____________

¹ - Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

² - Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2).

³ - Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3; Zvl. vyd. 08/02, s. 155).