USNESENÍ TRIBUNÁLU

(kasační senát)

28. června 2011

Věc T‑454/09 P

Rinse van Arum

v.

Evropský parlament

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Hodnocení – Hodnotící posudek – Hodnocení za rok 2005 – Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 10. září 2009, van Arum v. Parlament (F‑139/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑291 a II‑A‑1‑1571) a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí:      Kasační opravný prostředek se odmítá. Rinse van Arum ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Evropským parlamentem v tomto řízení.

Shrnutí

1.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Pouhé zopakování důvodů a argumentů vznesených před Soudem pro veřejnou službu – Nepřípustnost

(Článek 225 ES; statut Soudního dvora, příloha I, článek 11 odst. 1; jednací řád Tribunálu, čl. 138 odst. 1)

2.      Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh – Přidělování bodů za zásluhy

(Služební řád úředníků, článek 45)

3.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod předložený poprvé v rámci kasačního opravného prostředku – Nepřípustnost

(Statut Soudního dvora, článek 58)

4.      Úředníci – Hodnocení – Hodnotící posudek – Přezkum orgánem oprávněným ke jmenování v rámci stížnosti – Meze

(Služební řád úředníků, článek 90)

5.      Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti

[(Statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Tribunálu, čl. 43 odst. 1 a čl. 44 odst. 1 písm. c)]

6.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Chybné posouzení skutkového stavu – Nepřípustnost

(Statut Soudního dvora, příloha I, článek 11)

1.      Z článku 11 odst. 1 přílohy I statutu Soudního dvora, jakož i z čl. 138 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) jednacího řádu Tribunálu zejména vyplývá, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované části rozsudku, jehož zrušení se navrhovatel domáhá, jakož i právní argumenty, které tento návrh podporují specifickým způsobem. Kasační opravný prostředek, který se omezuje na opakování nebo doslovné převzetí důvodů a argumentů, které již byly uplatněny před Soudem pro veřejnou službu, tento požadavek nesplňuje. Takový kasační opravný prostředek totiž ve skutečnosti představuje návrh směřující pouze k opětovnému přezkoumání žaloby podané k Soudu pro veřejnou službu, což nespadá do pravomoci Tribunálu.

(viz body 26 a 27)

Odkazy: Tribunál, 17. března 2010, Parlament v. Collée, T‑78/09 P, body 20 až 22

2.      V souladu s článkem 45 služebního řádu, podle něhož se povýšení provádí výběrem po zvážení srovnatelných zásluh úředníků připadajících v úvahu pro povýšení, rozhodnutí o přidělení bodů za zásluhy upravené v obecných prováděcích ustanoveních nevychází z přezkumu hodnotícího posudku každého úředníka zvlášť, ale z porovnání jeho zásluh se zásluhami ostatních úředníků. Skutečnost, že konečný hodnotící posudek úředníka je pro něj příznivější než posudek existující ke dni rozhodnutí o přidělení bodů za zásluhy, tedy nutně neznamená, že tento úředník musí získat dodatečné body za zásluhy.

(viz bod 67)

Odkazy: Tribunál, 17. března 2010, Parlament v. Collée, uvedený výše, bod 61

3.      Umožnit účastníku řízení, aby vznesl důvod, který nevznesl u Soudu pro veřejnou službu, poprvé až před Tribunálem, by znamenalo umožnit mu, aby předložil Tribunálu, jehož pravomoc ve věci kasačního opravného prostředku je omezena, spor v širším rozsahu než spor, který projednával Soud pro veřejnou službu. V rámci kasačního opravného prostředku je tedy pravomoc Tribunálu omezena na posouzení právního řešení důvodů projednaných u soudu prvního stupně.

(viz bod 79)

Odkazy: Soudní dvůr, 11. listopadu 2004, Ramondín a další v. Komise, C‑186/02 P a C‑188/02 P, Sb. rozh. s. I‑10653, bod 60; Soudní dvůr, 22. června 2006, Storck v. OHIM, C‑25/05 P, Sb. rozh. s. I‑5719, bod 61

4.      Hodnotící posudky vyjadřují svobodně vyjádřené stanovisko hodnotitelů, a nikoli posouzení orgánu oprávněného ke jmenování. V rámci stížnosti podané proti hodnotícímu posudku tudíž orgán oprávněný ke jmenování není oprávněn – stejně jako soud, kterému byla předložena žaloba – nahradit hodnotitele a provést vyčerpávající přezkum a musí provést pouze omezený přezkum.

(viz bod 109)

Odkazy: Soudní dvůr, 3. července 1980, Grassi v. Rada, 6/79 a 97/79, Recueil, s. II-2141, bod 15; Tribunál, 16. července 1992, Della Pietra v. Komise, T‑1/91, Recueil, s. II‑2145, bod 23; Tribunál, 3. října 2000, Cubero Vermurie v. Komise, T‑187/98, Recueil FP, s. I‑A‑195 a II‑885, bod 36; Tribunál, 13. července 2006, Vounakis v. Komise, T‑165/04, Sb. VS s. I‑A‑2155 a II‑A‑735, bod 28

5.      Žaloba musí  obsahovat základní prvky argumentace žalobce, neboť přílohy mají pouze důkazní funkci.

(viz bod 133)

Odkazy: Tribunál, 5. prosince 2006, Angelidis v. Parlament, T‑416/03, Sb. VS s. I‑A‑2‑317 a II‑A‑2‑1607, body 92 a 93 a citovaná judikatura

6.      Jelikož se kasační opravný prostředek před Tribunálem na základě článku 11 přílohy I statutu Soudního dvora omezuje na právní otázky, jedině Soud pro veřejnou službu je příslušný zjistit skutkový stav kromě případu, kdy věcná nesprávnost jeho zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a tento skutkový stav posoudit.

(viz bod 153)

Odkazy: Tribunál, 19. března 2010, Bianchi v. ETF, T‑338/07 P, bod 61 a citovaná judikatura