USNESENÍ TRIBUNÁLU (prvního senátu)
10. listopadu 2014 (*)(i)
„Žaloba na neplatnost a žaloba na náhradu škody – Program podpory stability pro Kypr – Memorandum o porozumění o politice zvláštní hospodářské podmíněnosti uzavřené mezi Kyperskou republikou a EMS – Pravomoc Tribunálu – Příčinná souvislost – Žaloba zčásti nepřípustná a zčásti zjevně postrádající jakýkoli právní základ“
Ve věci T‑289/13,
Ledra Advertising Ltd, se sídlem v Nikósii (Kypr), zastoupená C. Paschalidem, solicitor, a A. Paschalidem, advokátem,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, zastoupené B. Smuldersem a J.‑P. Keppennem, jako zmocněnci,
a
Evropské centrální bance (ECB), zastoupené A. Sáinzem de Vicuña Barroso, N. Lenihanem a F. Athanasiouem, jako zmocněnci, ve spolupráci s W. Bussianem, W. Devroem a D. Artsem, advokáty,
žalovaným,
jejímž předmětem je zaprvé návrh na zrušení bodů 1.23 až 1.27 memoranda o porozumění o politice zvláštní hospodářské podmíněnosti uzavřeného mezi Kyperskou republikou a Evropským mechanismem stability (EMS) dne 26. dubna 2013 a zadruhé návrh na náhradu škody údajně způsobené žalobkyni v důsledku zahrnutí bodů 1.23 až 1.27 do tohoto memoranda a porušení povinnosti Komise vykonávat dohled,
TRIBUNÁL (první senát),
ve složení H. Kanninen (zpravodaj), předseda, I. Pelikánová a E. Buttigieg, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
vydává toto
Usnesení
Skutečnosti předcházející sporu
Smlouva o EMS
1 Dne 2. února 2012 byla v Bruselu (Belgie) uzavřena Smlouva o zřízení Evropského mechanismu stability mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maltou, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko a Slovenskou republikou (dále jen „Smlouva o EMS“; citace z uvedené smlouvy použité v textu tohoto usnesení jsou neoficiálním překladem). V souladu s články 1 a 2 a čl. 32 odst. 2 této smlouvy smluvní strany, tzn. členské státy, jejichž měnou je euro, zřizují mezi sebou mezinárodní finanční instituci s názvem Evropský mechanismus stability (EMS), která má právní subjektivitu. Smlouva o EMS vstoupila v platnost dne 27. září 2012.
2 Bod 1 odůvodnění Smlouvy o EMS zní takto:
„Evropská rada se dne 17. prosince 2010 shodla na tom, že je potřeba, aby členské státy eurozóny vytvořily stálý mechanismus stability. [EMS] bude plnit úlohu, kterou v současné době plní Evropský nástroj finanční stability (‚EFSF‘) a Evropský mechanismus finanční stabilizace (‚EFSM‘) a která spočívá v poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny v případě potřeby.“
3 Článek 3 Smlouvy o EMS popisuje účel uvedené smlouvy takto:
„Účelem EMS je mobilizovat finanční zdroje a v rámci přísné podmíněnosti přizpůsobené zvolenému nástroji finanční pomoci poskytovat podporu stability svým členům, kteří se potýkají se závažnými potížemi s financováním nebo kterým takové potíže hrozí, je-li to nezbytné k zajištění finanční stability eurozóny jako celku a jejích členských států. Za tím účelem je EMS oprávněn opatřovat si finanční prostředky emisí finančních instrumentů nebo uzavíráním finančních či jiných smluv nebo dohod se svými členy, s finančními ústavy nebo s jinými subjekty.“
4 Článek 4 Smlouvy o EMS stanoví:
„1. EMS má radu guvernérů a správní radu, jakož i generálního ředitele a potřebné zaměstnance.
[...]
3. K přijetí rozhodnutí vzájemnou dohodou se vyžaduje jednomyslný souhlas hlasujících členů. Zdržení se hlasování není překážkou přijetí rozhodnutí vzájemnou dohodou.
4. Odchylně od odstavce 3 se použije naléhavý hlasovací postup, jestliže se Komise a [Evropská centrální banka] shodnou na tom, že nebude‑li naléhavě přijato rozhodnutí o poskytnutí nebo o provedení finanční pomoci stanovené v článcích 13 až 18, ohrozí to hospodářskou a finanční udržitelnost eurozóny [...]“
5 Článek 5 odst. 3 Smlouvy o EMS stanoví, že „[z]asedání rady guvernérů [EMS] se mohou účastnit jako pozorovatelé člen Evropské komise odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti a prezident [Evropské centrální banky], jakož i předseda Euroskupiny (není-li sám předsedou nebo členem rady guvernérů).“
6 Článek 6 odst. 2 Smlouvy o EMS stanoví, že „[č]len Evropské komise odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti a prezident [Evropské centrální banky] mohou každý jmenovat jednoho pozorovatele [do správní rady EMS]“.
7 Článek 12 Smlouvy o EMS stanoví zásady, jimiž se řídí podpora stability, a jeho odstavec 1 zní:
„Je-li to nezbytné k zajištění finanční stability eurozóny jako celku a jejích členských států, může EMS poskytnout členovi EMS podporu stability, jež podléhá přísné podmíněnosti přizpůsobené zvolenému nástroji finanční pomoci. Tato podmíněnost může mít zejména podobu makroekonomického ozdravného programu nebo povinnosti nadále splňovat předem stanovené podmínky pro poskytnutí podpory.“
8 Postup pro poskytnutí podpory stability členovi EMS je v článku 13 Smlouvy o EMS popsán následovně:
„1. Člen EMS může předložit žádost o podporu stability předsedovi rady guvernérů. V této žádosti se uvede nástroj nebo nástroje finanční pomoci, které mohou připadat v úvahu. Po obdržení této žádosti pověří předseda rady guvernérů Evropskou komisi v součinnosti s [Evropskou centrální bankou]:
a) posouzením, zda je dáno riziko pro finanční stabilitu eurozóny jako celku nebo jejích členských států, ledaže již [Evropská centrální banka] předložila analýzu podle čl. 18 odst. 2;
b) posouzením, zda je veřejný dluh udržitelný. Je‑li to účelné a možné, mělo by být toto posouzení provedeno ve spolupráci s [Mezinárodním měnovým fondem];
c) posouzením skutečné či potenciální potřeby financování dotyčného člena EMS.
2. Na základě žádosti člena EMS a posouzení provedeného podle odstavce 1 může rada guvernérů v zásadě rozhodnout o poskytnutí podpory stability dotyčnému členovi EMS v podobě programu finanční pomoci.
3. Přijme-li rada guvernérů rozhodnutí podle odstavce 2, pověří Evropskou komisi, aby v součinnosti s [Evropskou centrální bankou] a pokud možno společně s [Mezinárodním měnovým fondem] s dotyčným členem EMS vyjednala memorandum o porozumění, v němž bude podrobně vymezena podmíněnost, s níž je tento program finanční pomoci spojen. Obsah memoranda o porozumění bude odrážet závažnost nedostatků, které je třeba řešit, a zvolený nástroj finanční pomoci. Generální ředitel EMS souběžně připraví návrh dohody o programu finanční pomoci, ve kterém se upřesní finanční podmínky a pravidla pomoci a zvolené nástroje a který přijímá rada guvernérů.
Memorandum o porozumění musí být plně slučitelné s opatřeními na koordinaci hospodářských politik upravenými [SFEU], zejména s veškerými akty práva Evropské unie, včetně veškerých stanovisek, varování, doporučení nebo rozhodnutí určených dotyčnému členovi EMS.
4. Evropská komise podepíše memorandum o porozumění jménem EMS, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 a pokud bylo schváleno radou guvernérů.
5. Správní rada schválí dohodu o programu finanční pomoci, jež upřesňuje finanční aspekty poskytované podpory stability a případně i pravidla pro vyplacení první tranše pomoci.
[…]
7. Evropská komise dbá v součinnosti s [Evropskou centrální bankou] a pokud možno společně s [Mezinárodním měnovým fondem] na dodržování podmíněnosti, s níž je program finanční pomoci spojen.“
Finanční potíže Kyperské republiky a přijatá opatření
9 Během prvních měsíců roku 2012 zaznamenaly některé banky se sídlem na Kypru – včetně Cyprus Popular Bank Public Co Ltd (Laïki) a Trapeza Kyprou Dimosia Etaira Ltd (BoC) finanční potíže. Kyperská republika považovala za nezbytné provést rekapitalizaci těchto bank a podala v tomto ohledu předsedovi Euroskupiny žádost o finanční pomoc z Evropského nástroje finanční stability (EFSF) nebo z EMS.
10 V prohlášení ze dne 27. června 2012 Euroskupina uvedla, že požadovanou finanční pomoc poskytne EFSF nebo EMS v rámci makroekonomického ozdravného programu, který bude konkretizován v memorandu o porozumění, o němž budou vedena jednání mezi Evropskou komisí ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na jedné straně a kyperskými orgány na straně druhé.
11 Kyperská republika a další členské státy, jejichž měnou je euro, dospěly v březnu 2013 k politické dohodě o návrhu memoranda o porozumění. Euroskupina ve svém prohlášení ze dne 16. března 2013 tuto dohodu uvítala a připomněla několik plánovaných ozdravných opatření, včetně zavedení daně z bankovních vkladů. Euroskupina uvedla, že vzhledem k těmto souvislostem zastává názor, že poskytnutí finanční pomoci schopné zajistit finanční stabilitu Kyperské republiky a eurozóny je v zásadě odůvodněné, a vyzvala zúčastněné strany k urychlení probíhajících jednání.
12 Dne 18. března 2013 nařídila Kyperská republika uzavření bank v pracovních dnech 19. a 20. března 2013. Kyperské orgány rozhodly, že uzavření bank prodlouží až do 28. března 2013, aby se zabránilo hromadnému vybírání vkladů.
13 Dne 19. března 2013 odmítl kyperský parlament návrh kyperské vlády na vydání zákona o zavedení daně ze všech bankovních vkladů v Kyperské republice. Kyperská vláda proto vypracovala nový návrh, podle něhož měly být restrukturalizovány pouze dvě banky – BoC a Laïki.
14 Dne 22. března 2013 přijal kyperský parlament O peri exiyiansis pistotikon kai allon idrimaton nomos [zákon o ozdravení úvěrových institucí a dalších finančních institucí, EE, příloha I (I), č. 4379, 22. 3. 2013, dále jen „zákon ze dne 22. března 2013“]. Na základě čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 uvedeného zákona byla ozdravením finančních institucí na základě tohoto zákona pověřena Kyperská centrální banka (KCB) společně s ministerstvem financí. Článek 12 odst. 1 zákona ze dne 22. března 2013 za tímto účelem zaprvé stanoví, že KCB může nařízením provést restrukturalizaci dluhů a závazků dotčené instituce, a to snížením, přeměnou, stanovením nových lhůt splatnosti či novací jmenovitého kapitálu anebo zůstatku jakýchkoli stávajících nebo budoucích pohledávek vůči této instituci, popřípadě konverzí dluhopisů do vlastního kapitálu. Zadruhé tento článek stanoví, že pro účely čl. 2 pátého pododstavce zákona ze dne 22 března 2013 jsou z těchto opatření vyloučeny „pojištěné vklady“. Mezi účastníky řízení je nesporné, že se jedná o vklady do 100 000 eur.
15 V prohlášení ze dne 25. března 2013 Euroskupina uvedla, že dosáhla dohody s kyperskými orgány o základních prvcích budoucího makroekonomického ozdravného programu, který má podporu všech členských států, jejichž měnou je euro, jakož i Komise, ECB a MMF. Euroskupina kromě toho přivítala plány na restrukturalizaci finančního sektoru zmiňované v příloze tohoto prohlášení.
16 Dne 25. března 2013 zahájil guvernér KCB proces ozdravení BoC a Laïki. Dne 29. března 2013 byla na základě zákona ze dne 22. března 2013 za tímto účelem vydána dvě nařízení, a to:
– to peri diasosis me idia mesa tis Trapezas Kyprou Dimosias Etaireias Ltd Diatagma tou 2013, Kanonistiki Dioikitiki Praxi č. 103 [nařízení z roku 2013 o ozdravení BoC vlastními prostředky BoC, regulační správní akt č. 103, dále jen „nařízení č. 103“, EE, příloha III (I), č. 4645, 29. 3. 2013, s. 769 až 780] a
– to Peri tis Polisis Orismenon Ergasion tis Cyprus Popular Bank Public Co Ltd Diatagma tou 2013, Kanonistiki Dioikitiki Praxi č. 104 [nařízení z roku 2013 o prodeji některých činností Laïki, regulační správní akt č. 104, dále jen „nařízení č. 104“, EE, příloha III (I), č. 4645, 29. 3. 2013, s. 781 až 788].
17 Nařízení č. 103 stanoví rekapitalizaci BoC, zejména na náklady jejích nepojištěných vkladatelů, jejích akcionářů a držitelů jejích dluhopisů, aby mohla pokračovat v poskytování bankovních služeb. Nepojištěné vklady tak byly přeměněny na akcie BoC (37,5 % z každého nepojištěného vkladu), na převoditelné cenné papíry BoC – buď na akcie, nebo na vklady (22,5 % z každého nepojištěného vkladu) – a na cenné papíry, jež může KCB převést na vklady (40 % každého nepojištěného vkladu). Nařízení č. 103 vstoupilo v souladu se jeho bodem 10 v platnost dnem 29. března 2013 v 6:00 hodin.
18 Co se týče nařízení č. 104, ustanovení jeho článku 2 ve spojení s jeho článkem 5 stanoví ke dni 29. března 2013 6:10 hodin převod některých aktiv a pasiv Laïki, včetně vkladů do částky 100 000 eur, na BoC. Vklady převyšující částku 100 000 eur byly ponechány v Laïki až do její likvidace.
19 V okamžiku vstupu v platnost nařízení č. 103 a č. 104 vlastnila žalobkyně, Ledra Advertising Ltd, finanční prostředky uložené u BoC. Uplatnění opatření stanovených nařízením č. 103 způsobilo podstatné snížení hodnoty tohoto vkladu, které bylo žalobkyní přesně vyčísleno.
20 Rada guvernérů EMS na svém zasedání konaném dne 24. dubna 2013
– rozhodla v souladu s návrhem generálního ředitele EMS o poskytnutí podpory stability Kyperské republice v podobě programu finanční pomoci (dále jen „PFP“);
– schválila návrh memoranda o porozumění, sjednaný mezi Komisí (ve spolupráci s ECB a MMF) a Kyperskou republikou;
– zmocnila Komisi k podpisu tohoto memoranda jménem EMS.
21 Memorandum o porozumění bylo podepsáno dne 26. dubna 2013 ministrem financí Kyperské republiky, guvernérem KCB a místopředsedou Komise O. Rehnem jménem tohoto orgánu.
22 Body 1.23 až 1.27 memoranda o porozumění, jak je předložila žalobkyně v příloze k žalobě (dále jen „sporné pasáže“), nadepsané „Restrukturalizace a řešení situace [Laïki] a [BoC], znějí takto:
„1.23 Z již zmíněného posouzení finanční a účetní hodnoty vyplynulo, že se dvě největší kyperské banky nacházejí v platební neschopnosti. K nápravě této situace zahájila vláda provádění plánu řešení a zásadní restrukturalizace. Aby se zabránilo budoucímu nárůstu nerovnovážné situace a zajistilo obnovení životaschopnosti odvětví při současném zachování hospodářské soutěže, byla přijata strategie nevyžadující použití peněz daňových poplatníků; tato strategie sestává ze čtyř složek.
1.24 Zaprvé byla prodána veškerá aktiva spojená s Řeckem, odhadované v nejhorším případě na 16,4 miliardy eur (včetně úvěrů v oblasti námořní dopravy), jakož i veškeré s Řeckem spojené závazky, odhadované v nejhorším případě na 15 miliard eur. Nabyvatelem těchto řeckých aktiv a pasiv se stala Piraeus Bank, jejíž restrukturalizaci provedou řecké orgány. Prodej byl uskutečněn na základě dohody podepsané dne 26. března 2013. Jelikož účetní hodnota aktiv činila 19,2 miliardy eur, tento prodej umožnil podstatně snížit objem vzájemných pohledávek mezi Řeckem a Kyprem.
1.25 Co se týče pobočky [Laïki] ve Spojeném království, veškeré vklady byly převedeny na britskou dceřinou společnost [BoC]. Související aktiva byla včleněna do [BoC].
1.26 Zadruhé [BoC] přebírá – postupem spočívajícím v nákupu a sloučení – kyperská aktiva [Laïki] v jejich reálné hodnotě, jakož i v nominální hodnotě její pojištěné vklady a její poskytování krizové pomoci v oblasti likvidity. Nepojištěné vklady [Laïki] zůstanou i nadále v původním subjektu. Cílem je, aby hodnota převáděného majetku byla vyšší než převedené závazky, tak aby rozdíl odpovídal rekapitalizaci [BoC] prováděné [Laïki] do výše 9 % převedených rizikově vážených aktiv. Rekapitalizace [BoC] se provede tak, aby tato banka po ukončení programu dosáhla prahové hodnoty pro poměr kmenového kapitálu (core tier 1 ratio) ve výši 9 % za nepříznivých podmínek zátěžového testu, což by mělo přispět k obnovení důvěry a k normalizaci podmínek financování. Převod 37,5 % nepojištěných vkladů v [BoC] na akcie třídy A spojené s plnými hlasovacími právy a právy na dividendy pokryje společně s dodatečnými vklady do vlastního kapitálu z někdejšího subjektu [Laïki] největší část kapitálových potřeb. Část zbývajících nepojištěných vkladů [BoC] bude dočasně zmrazena.
1.27 Zatřetí bude do konce června 2013 provedeno podrobnější a aktualizované nezávislé ocenění aktiv [BoC] a [Laïki] v souladu s požadavky rámce pro řešení problémů bank, s cílem zajistit dosažení cílů kapitalizace. Za tímto účelem budou po konzultaci s Evropskou komisí, [ECB] a [MMF] nejpozději do poloviny dubna 2013 dohodnuty podmínky provedení nezávislého ocenění. Po provedení tohoto ocenění bude v případě potřeby uskutečněna další přeměna nepojištěných vkladů na akcie třídy A tak, aby bylo po ukončení programu zajištěno dosažení cíle minimálního poměru kapitálu core tier 1 ve výši 9 % rizikově vážených aktiv. Pokud by ohledně tohoto cíle došlo k překapitalizování [BoC], přistoupí se ke zpětnému odkupu akcií, aby bylo možno vyplatit vkladatele ve výši částky odpovídající tomuto překapitalizování.“
23 Dne 8. května 2013 schválila Rada guvernérů EMS dohodu o PFP, jakož i navrhovaný způsob vyplacení první tranše pomoci Kyperské republice. Tato tranše byla rozdělena do dvou plateb provedených dne 13. května 2013 (dvě miliardy eur) a 26. června 2013 (miliarda eur).
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
24 Žalobou došlou kanceláři Tribunálu dne 24. května 2013 se žalobkyně domáhá, aby Tribunál:
– uložil Komisi a ECB, aby jí zaplatily náhradu odpovídající snížení hodnoty jejího vkladu u BoC;
– „dále, popř. podpůrně“ zrušil sporné pasáže;
– přednostně přezkoumal žalobu a před provedením tohoto přezkumu „přijal nezbytná předběžná opatření na základě článku [279 SFEU] k zachování [jejího] postavení, aniž by tím byla jakkoli ovlivněna stabilizační podpora poskytnutá [Kyperské republice]“.
25 Samostatnými podáními došlými kanceláři Tribunálu dne 24. září a 1. října 2013 vznesly Komise a Evropská centrální banka námitky nepřípustnosti na základě článku 114 jednacího řádu Tribunálu. Navrhují, aby Tribunál:
– odmítl žalobu jako nepřípustnou;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
26 Podpůrně Komise tvrdí, že žaloba zjevně postrádá jakýkoli právní základ ve smyslu článku 111 jednacího řádu.
27 Žalobkyně předložila ve dnech 13. a 16. prosince 2013 vyjádření k námitkám nepřípustnosti vzneseným Komisí a ECB.
Právní otázky
28 Podle čl. 114 odst. 1 jednacího řádu platí, že požaduje-li to některý z účastníků řízení, může Tribunál vydat rozhodnutí o nepřípustnosti, aniž by se zabýval věcí samou.
29 Na základě článku 111 jednacího řádu Tribunálu, postrádá-li žaloba zjevně jakýkoli právní základ, může Tribunál, aniž by pokračoval v řízení, rozhodnout usnesením obsahujícím odůvodnění.
30 V projednávaném případě má Tribunál za to, že věc je na základě písemností ve spise dostatečně objasněná a není třeba zahajovat ústní část řízení.
31 Je třeba přezkoumat jednak přípustnost a opodstatněnost prvního bodu návrhových žádání, a jednak přípustnost druhého a třetího bodu návrhových žádání.
K přípustnosti a opodstatněnosti prvního bodu návrhových žádání
32 První bod návrhových žádání obsahuje návrh na náhradu škody podle čl. 340 druhého pododstavce SFEU. ECB však ve své námitce nepřípustnosti argumentuje, že žaloba nesplňuje formální požadavky, které stanoví článek 21 statutu Soudního dvora Evropské unie a čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Tribunálu. Nejprve je třeba přezkoumat tuto námitku nepřípustnosti.
33 V tomto ohledu je třeba připomenout, že na základě čl. 21 prvního pododstavce statutu Soudního dvora, který se na řízení před Tribunálem použije v souladu s čl. 53 prvním pododstavcem téhož statutu, a čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Tribunálu musí žaloba obsahovat předmět sporu a stručný popis dovolávaných žalobních důvodů. Tyto prvky musí být dostatečně jasné a přesné, aby umožnily žalovanému připravit si svou obranu a Tribunálu případně rozhodnout o žalobě bez dalších informací. Za účelem zajištění právní jistoty a řádného výkonu spravedlnosti je třeba pro to, aby byla žaloba přípustná, aby hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je založena, vyplývaly, přinejmenším stručně, ale uceleně a srozumitelně, z textu samotné žaloby (usnesení Tribunálu ze dne 28. dubna 1993, De Hoe v. Komise, T‑85/92, Recueil, s. II‑523, bod 20, a ze dne 21. května 1999, Asia Motor France a další v. Komise, T‑154/98, Recueil, s. II‑1703, bod 49).
34 Z ustálené judikatury vyplývá, že aby byly splněny požadavky připomenuté v bodě 33 výše, musí žaloba na náhradu škody způsobené unijním orgánem obsahovat údaje, které umožňují určit jednání, které žalobce orgánu vytýká, důvody, na základě kterých má za to, že mezi tímto jednáním a škodou, o které tvrdí, že ji utrpěl, existuje příčinná souvislost, jakož i charakter a rozsah této škody (rozsudky Tribunálu ze dne 18. září 1996, Asia Motor France a další v. Komise, T‑387/94, Recueil, s. II‑961, bod 107, a ze dne 29. ledna 1998, Dubois et Fils v. Rada a Komise, T‑113/96, Recueil, s. II‑125, bod 30).
35 V projednávané věci žalobkyně nejprve připomíná, že Komise podepsala memorandum o porozumění na základě pravomocí, které jí svěřuje článek 13 Smlouvy o EMS, a uvádí, že sporné pasáže jsou v rozporu s článkem 1 protokolu č. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 a s článkem 17 Listiny základních práv Evropské unie.
36 Žalobkyně dále tvrdí, že existuje „dostatečná příčinná souvislost“ mezi vložením sporných pasáží do memoranda o porozumění, „[požadovaným] Komisí na základě článku 13 [Smlouvy o EMS], a ztrátou finančních prostředků, které tvořily její aktiva [...] a které jí byly odňaty [v důsledku] závažného porušení nadřazené právní normy chránící jednotlivce“.
37 Konečně žalobkyně přesně vymezuje škodu, kterou podle svého tvrzení utrpěla.
38 Je tedy třeba konstatovat, že co se týče prvního bodu návrhových žádání, žaloba splňuje formální požadavky stanovené článkem 21 statutu Soudního dvora a čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Tribunálu.
39 Dále je třeba zkoumat, zda je první bod návrhového žádání nepřípustný z jiných důvodů, jak tvrdí Komise a ECB ve svých námitkách nepřípustnosti. V tomto ohledu v podstatě zejména tvrdí, že jednání, jež má být příčinou utrpěné újmy, nelze přičítat orgánu Unie.
40 Ohledně tohoto tvrzení je třeba uvést, že jak vyplývá z bodů 35 a 36 výše, je v žalobě zmiňován jediný akt nebo jednání představující podle žalobkyně příčinu újmy, již podle svého mínění utrpěla, spočívající ve vložení sporných pasáží do memoranda o porozumění.
41 Žalobkyně totiž v žalobě neoznačuje žádný jiný akt nebo jednání, které by byly přijaty v rozporu s právními předpisy a měly za následek snížení hodnoty jejího vkladu v BoC. Toto zjištění je doloženo tvrzením žalobkyně obsaženým v jejím vyjádření k námitce nepřípustnosti vznesené ECB, podle něhož „[p]rávě tyto podmínky spojené s [PFP] poskytnutým [Kyperské republice] dne 26. dubna 2013 i způsob, jímž Komise a ECB vyžadovaly jejich plnění, způsobily žalobkyni újmu, ohledně níž se domáhá náhrady podle článku 268 [SFEU] a článku 340 SFEU“.
42 Podle ustanovení článku 268 SFEU a čl. 340 druhého a třetího pododstavce SFEU však Tribunál má v případě mimosmluvní odpovědnosti pravomoc projednávat pouze spory týkající se náhrady škody způsobené unijními orgány nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce.
43 Proto musí být návrh na náhradu škody směřující proti Unii a vycházející z pouhé protiprávnosti aktu nebo jednání, jež nebyly přijaty orgánem Unie nebo jeho zaměstnanci, odmítnut jako nepřípustný (v tomto smyslu viz usnesení Soudního dvora ze dne 4. července 2013, Diadikasia Symvouloi Epicheiriseon v. Komise a další, C 520/12 P, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, body 35 až 38, a rozsudek Tribunálu ze dne 4. února 1998, Laga v. Komise, T 93/95, Sb. rozh. s. II‑195, bod 47).
44 Memorandum o porozumění bylo přijato společně EMS a Kyperskou republikou. Memorandum o porozumění bylo totiž dne 26. dubna 2013 podepsáno na jedné straně kyperskými orgány zmíněnými v bodě 21 výše, a na straně druhé místopředsedou Komise jménem tohoto posledně uvedeného orgánu. Z článku 13 odst. 4 Smlouvy o EMS však vyplývá, že Komise podepisuje memorandum o porozumění pouze jménem EMS.
45 V tomto ohledu je třeba dodat, že i když Smlouva o EMS ukládá Komisi a ECB zvláštní úkoly spojené s uskutečňováním cílů této smlouvy, z judikatury Soudního dvora vyplývá, že jednak funkce svěřené Komisi a ECB v rámci Smlouvy o EMS v sobě nezahrnují žádnou vlastní rozhodovací pravomoc, a jednak činnost vykonávaná oběma těmito orgány v rámci téže smlouvy zavazuje pouze EMS (rozsudek Soudního dvora ze dne 27. listopadu 2012, Pringle, C‑370/12, bod 161).
46 Nelze tudíž mít za to, že přijetí memoranda o porozumění iniciovala Komise nebo ECB.
47 Podle judikatury uvedené v bodě 43 výše nemá tudíž Tribunál pravomoc zkoumat tento návrh na náhradu škody v rozsahu, v němž je založen na protiprávnosti některých ustanovení memoranda o porozumění.
48 Dále je třeba uvést, že žalobkyně ve svém vyjádření k námitkám nepřípustnosti vzneseným Komisí a ECB argumentovala, že se Komise „nevzdala účinné kontroly své úlohy v rozhodovacím procesu podle čl. 136 odst. 3 SFEU při uplatnění pravomocí, které jí přiznává článek 17 SEU, působit jako orgán [Unie] odpovědný za zajištění slučitelnosti [právních aktů uzavřených na základě Smlouvy o EMS] s unijním právem“.
49 V rozsahu, v němž by tento argument mohl být vykládán v tom smyslu, že chováním, které podle žalobkyně způsobilo újmu, je porušení údajné povinnosti Komise zajistit soulad memoranda o porozumění s unijním právem, a aniž by bylo třeba zkoumat, zda se jedná o nový argument předložený v průběhu řízení ve smyslu ustanovení čl. 44 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 48 odst. 2 jednacího řádu, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie ve smyslu článku 340 SFEU vázán na splnění souboru podmínek, a to protiprávnosti jednání vytýkaného orgánům Unie, skutečné existence škody a existence příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a uplatňovanou škodou (viz usnesení Tribunálu ze dne 17. prosince 2008 Portela v. Komise, T‑137/07, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 76 a citovaná judikatura).
50 Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že není-li splněna některá z těchto podmínek, musí být žaloba na náhradu škody zamítnuta v plném rozsahu, aniž by bylo nutno zkoumat další podmínky vzniku zmíněné odpovědnosti (viz usnesení Portela v. Komise, bod 49 výše, bod 77 a citovaná judikatura).
51 V projednávané věci je přezkum třeba začít otázkou, zda existuje příčinná souvislost mezi údajně protiprávním opomenutím vytýkaným Komisi a škodou, kterou podle svého tvrzení utrpěla žalobkyně.
52 Z ustálené judikatury vyplývá, že podmínka týkající se příčinné souvislosti vyžadovaná článkem 340 SFEU předpokládá existenci dostatečně přímé příčinné souvislosti mezi jednáním unijních orgánů a škodou (viz usnesení Portela v. Komise, bod 49 výše, bod 79 a citovaná judikatura).
53 Z judikatury kromě toho vyplývá, že v případech, kdy jednání, které údajně způsobilo dovolávanou škodu, spočívá v nečinnosti, je zvláště nutné mít jistotu, že uvedená škoda byla skutečně způsobena vytýkanou nečinností a nemohla být způsobena jednáním odlišným od jednání vytýkaného žalovanému orgánu (viz usnesení Portela v. Komise, bod 49 výše, bod 80 a citovaná judikatura).
54 Jednáním, které údajně způsobilo dovolávanou škodu, je v projednávané věci nečinnost Komise při podpisu memoranda o porozumění, neboť Komise měla podle tvrzení žalobkyně zajistit soulad tohoto memoranda s unijním právem (viz bod 49 výše). Memorandum však bylo podepsáno až po snížení hodnoty vkladu žalobkyně u BoC. K tomuto snížení totiž došlo k okamžiku nabytí platnosti nařízení č. 103, podle níž byla část vkladu přeměněna na akcie nebo převoditelné cenné papíry. Nelze tedy mít za to, že se žalobkyni podařilo s potřebnou jistotou prokázat, že škoda, kterou podle svého tvrzení utrpěla, byla skutečně způsobena nečinností vytýkanou Komisi.
55 Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že první bod návrhových žádání musí být odmítnut jako zčásti nepřípustný a zčásti zjevně postrádající jakýkoli právní základ, aniž je třeba zkoumat další důvody nepřípustnosti a argumenty vznesené Komisí a ECB.
K přípustnosti druhého bodu návrhových žádání
56 Je třeba uvést, že v rámci žaloby na neplatnost ve smyslu článku 263 SFEU je Tribunálu přiznána pouze pravomoc k přezkumu legality aktů orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.
57 Návrhem na zrušení sporných pasáží se žalobkyně domáhá částečného zrušení memoranda o porozumění přijatého společně Kyperskou republikou a EMS.
58 Jelikož však ani EMS, ani Kyperská republika nepatří k orgánům, institucím ani jiným subjektům Unie, nemá Tribunál pravomoc přezkoumávat legalitu jimi společně přijatých aktů.
59 Návrh na zrušení sporných pasáží je tedy nepřípustný.
60 Druhý bod návrhových žádání musí být tudíž odmítnut.
K přípustnosti třetího bodu návrhových žádání
61 Třetím bodem svých návrhových žádání se žalobkyně domáhá, aby Tribunál přijal předběžné opatření. Z článku 104 odst. 3, jednacího řádu nicméně vyplývá, že návrh na vydání předběžného opatření je přípustný pouze tehdy, je-li podán samostatným aktem, čemuž tak v projednávané věci nebylo.
62 Třetí bod návrhových žádání je tedy třeba odmítnout jako nepřípustný.
63 Žaloba proto musí být odmítnuta v plném rozsahu jako zčásti nepřípustná a zčásti zjevně postrádající jakýkoli právní základ.
K nákladům řízení
64 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise a ECB požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné jí uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (první senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se odmítá.
2) Společnost Ledra Advertising Ltd ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí též náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB).
V Lucemburku dne 10. listopadu 2014.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |
i Body 16 a 42 tohoto znění byly po jeho prvním on-line zpřístupnění předmětem jazykové úpravy.