Žaloba podaná dne 6. června 2011 - Heitkamp BauHolding v. Komise

(Věc T-287/11)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Heitkamp BauHolding GmbH (Herne, Německo) (zástupce: W. Niemann, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí žalované ze dne 26. ledna 2011, ve znění ze dne 15. dubna, ve věci C-720/10 (podle informací žalobkyně dosud nezveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie) a

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně uplatňuje na podporu své žaloby následující žalobní důvody.

Žalobkyně tvrdí, že ustanovení o ozdravení stanovené v § 8c odst. 1a německého zákona o dani z příjmu právnických osob (Körperschaftssteuergesetz, dále jen "KStG") nepředstavuje podporu ve smyslu článku 107 SFEU. Podle žalobkyně se žalovaná dopustila pochybení již klasifikací referenčního systému, jelikož za referenční systém považovala "ustanovení o převodu ztrát společností, jejichž podíly jsou předmětem převzetí". Žalobkyně má naopak za to, že převod ztrát na dobu neurčitou je ve skutečnosti referenčním systémem, jelikož se takový převod uplatní rovněž u daně z příjmu právnických osob jakožto důsledek objektivní zásady čistého zisku.

Žalobkyně v důsledku toho tvrdí, že zrušení převodu ztrát, stanovené v § 8c KStG, musí být kvalifikováno jako výjimka, zatímco ustanovení o ozdravení stanovené v § 8c odst. 1a KStG se spokojuje, jakožto výjimka z tohoto zrušení, s obnovením obecného pravidla, které umožňuje, aby se zásada proporcionality kapacit pro spoluúčast na financování veřejných závazků (Leistungsfähigkeitsprinzip) použila rovněž na případy ozdravení.

Přestože žalovaná uvádí, že "KStG, v platném znění, představuje referenční systém", nerespektuje podle žalobkyně, že se právní situace v Německu po vstupu zákona o urychlení hospodářského oživení (Wachstumsbeschleunigungsgesetz) změnila. Žalobkyně zdůrazňuje, že po zavedení ustanovení o skrytých rezervách v § 8c KStG mohou být ztráty ve zdravých podnicích i nadále odečítány nebo převáděny, pokud je změna držitelů podílů omezena na částku nižší nebo rovnu skrytým rezervám. Žalobkyně má z tohoto pohledu za to, že na ustanovení o skrytých rezervách zdravých podniků lze nahlížet jako na doplněk ustanovení o ozdravení podniků v krizi, jelikož v opačném případě by byly podniky vyžadující ozdravení ze strukturálního pohledu znevýhodněny.

Na rozdíl od výtky formulované Komisí se žalobkyně domnívá, že ustanovení o ozdravení, zavádějící nerovnost mezi hospodářsky zdravými podniky a podniky vyžadujícími ozdravení, není selektivním opatřením, ale je naopak zhmotněním zásady proporcionality kapacit pro spoluúčast na financování veřejných závazků, která je odjakživa uznávána německou ústavou (Grundgesetz). Podle žalobkyně taková nerovnost přispívá k vnitřní logice referenčního systému. Žalobkyně má v tomto ohledu za to, že ustanovení o ozdravení je v souladu se základními nebo hlavními zásadami německého daňového systému.

Žalobkyně tvrdí, že s ohledem na zásady, na nichž je ustanovení o ozdravení založeno, je vložení tohoto ustanovení do § 8c KStG každopádně opatřením "odůvodněným povahou nebo vnitřní strukturou daňového systému", přičemž toto opatření ostatně umožňuje odrážet vnitřní strukturu daňového systému pouze částečně.

____________