Věc T-328/03

O2 (Germany) GmbH & Co. OHG

proti

Komisi Evropských společenství

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Oznámená dohoda – Mobilní telekomunikace třetí generace – Negativní atest – Individuální výjimka – Analýza situace v případě neexistence dohody – Dopad dohody na hospodářskou soutěž“

Shrnutí rozsudku

1.      Žaloba na neplatnost – Žalovatelné akty – Akty s právně závaznými účinky

(Článek 230 ES)

2.      Žaloba na neplatnost – Žaloba proti rozhodnutí Komise o žádosti o negativní atest či výjimku přijatému na základě nařízení č. 17/62 – Zrušující rozsudek – Účinky

(Článek 230 ES; nařízení Rady č. 17/62 a č. 1/2003)

3.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení

(Článek 81 odst. 1 ES)

1.      Rozhodnutí Komise o udělení atestu omezeného pouze na určité aspekty dohody a udělení časově omezené výjimky na dobu kratší než požadovanou pro ostatní aspekty dohody má závazné právní účinky, které mohou ovlivnit zájmy účastníků dohody mezi podniky oznámené Komisi s cílem získat negativní atest nebo, v případě jeho nevydání, výjimku po celou dobu jejího trvání. Žaloba jednoho z účastníků směřující ke zrušení uvedeného rozhodnutí pouze v rozsahu, v jakém přepokládá, že dohoda částečně spadá do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je tedy přípustná.

(viz body 45–46)

2.      Komise je v případě zrušení rozhodnutí týkajícího se žádosti o negativní atest nebo o výjimku, jež přijala na základě nařízení č. 17/62, povinna opět vydat rozhodnutí o ustanoveních oznámené dohody dotčených uvedeným zrušením a rozhodnout o žádosti o negativní atest k datu oznámení, a provést tedy přezkum v rámci nařízení č. 17/62. Skutečnost, že nařízení č. 1/2003 mezitím zrušilo dříve existující postup oznamování, tak nemá žádné důsledky pro vykonatelnost rozsudku, který vyhovuje návrhu žalobkyně na zrušení takového rozhodnutí Komise.

(viz bod 48)

3.      Za účelem posouzení slučitelnosti dohody se společným trhem s ohledem na zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 ES je třeba přezkoumat hospodářský a právní kontext, v němž byla dohoda uzavřena a zohlednit kritéria týkající se cíle dohody, jejích účinků, jakož i dopadu na obchod v rámci Společenství, se zohledněním hospodářského kontextu, v němž podniky působí, výrobků či služeb, na které se tato dohoda vztahuje, a také struktury a skutečných podmínek fungování dotčeného trhu. Tato metoda analýzy je obecně použitelná a není vyhrazena jedné kategorii dohod.

V případě, že bylo připuštěno, že dohoda nemá protisoutěžní cíl, je třeba přezkoumat účinky dohody, a aby tato dohoda podléhala zákazu, konstatovat existenci skutečností prokazujících, že hospodářská soutěž byla ve značné míře buď vyloučena, nebo omezena či narušena. Danou hospodářskou soutěž je třeba chápat ve skutečném kontextu, v němž by k ní došlo, pokud by neexistovala sporná dohoda, přičemž narušení hospodářské soutěže lze zpochybnit zejména tehdy, pokud se dohoda zdá být opravdu nezbytná k proniknutí podniku do zóny, kde nepůsobí. Taková metoda analýzy, zejména pokud jde o zohlednění situace hospodářské soutěže v případě neexistence dohody, nevede k vyhodnocení prosoutěžních a protisoutěžních účinků dohody, a tedy k použití pravidla „rozumného uvážení“, jehož použití v rámci čl. 81 odst. 1 ES soud Společenství nepřipustil.

Přezkum požadovaný čl. 81 odst. 1 ES totiž sestává v zásadě ze zohlednění dopadu dohody na skutečnou a potenciální hospodářskou soutěž a situace v případě neexistence dohody, přičemž tyto dva aspekty spolu vzájemně souvisejí.

Přezkum hospodářské soutěže v případě neexistence dohody se jeví zvláště nezbytným, pokud jde o právě liberalizované trhy nebo vznikající trhy, jako v případě trhů mobilních komunikací třetí generace, kde může být účinná hospodářská soutěž problematická, například kvůli přítomnosti dominantního provozovatele, koncentrované struktury trhu nebo existenci významných překážek vstupu na trh.

V důsledku toho musí být zrušeno rozhodnutí Komise týkající se oznámené dohody o sdílení infrastruktury a národním roamingu pro mobilní telekomunikace GSM třetí generace, pokud jednak neobsahuje objektivní analýzu situace hospodářské soutěže v případě neexistence uvedené dohody, což narušuje posouzení skutečných a potenciálních účinků dohody na hospodářskou soutěž, a jednak in concreto neprokazuje v kontextu vznikajícího relevantního trhu, že ustanovení dohody týkající se roamingu mají omezující účinky na hospodářskou soutěž, ale omezuje se v tomto ohledu na petitio principii a obecná tvrzení.

(viz body 66–69, 71–72,116)