Žaloba podaná dne 8. června 2011 - Italmobiliare v. Komise
(Věc T-305/11)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Italmobiliare SpA (Miláno, Itálie) (zástupci: M. Siragusa, F. Moretti, L. Nascimbene, G. Rizza a M. Piergiovanni, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
zrušil napadené rozhodnutí v plném rozsahu nebo částečně
uložil Komisi náhradu nákladů řízení
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.
První žalobní důvod vychází z nesprávného označení osoby, které je napadené rozhodnutí určeno, v rozporu s čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, jelikož je uvedené rozhodnutí určeno společnosti Italmobiliare, která je čistě finanční holdingovou společností a navíc nevlastí všechen kapitál, a nikoliv společnosti Italcementi, která zastává ve skupině úlohu operačního holdingu. Komise rovněž porušila zásady kontradiktornosti a legitimního očekávání v rozsahu, v němž označila žalobkyni za osobu, které je určeno napadené rozhodnutí, zatímco tato společnost vůbec nepodléhala vyšetřování, které dosud probíhá. Žalobkyně nakonec uvádí porušení zásady zákazu diskriminace, protože Italmobiliare je jediný čistě finanční holding dotčený řízením.
Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 18 odst. 1 nařízení č. 1/2003 v rozsahu, v němž Komise zahájila vyšetřování a přijala závazný akt, aniž k tomu měla pravomoc.
Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality. Zaprvé nejsou uvedené prostředky přiměřené k dosažení sledovaných cílů, protože Komise v rámci šetření, které není založené na zvláštních údajích, a tedy nemá stanovený cíl, uplatnila článek 18 nařízení č. 1/2003, aby získala skutečnosti, které měla získat prostřednictvím šetření v jednotlivých hospodářských odvětvích v souladu s článkem 17 nařízení č. 1/2003. Napadené rozhodnutí kromě toho nevzalo správně do úvahy potřeby vyšetřování a újmu způsobenou dotčeným jednotlivcům, jelikož Komise bezdůvodně uložila žalobkyni nepřiměřenou a nelogickou povinnost sepsat a předložit informace.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti odůvodnění zakotvené v článku 296 SFEU. Komise v napadeném aktu neuvedla důvody, které odůvodňují její volbu využít zvláštní právní nástroj v podobě rozhodnutí přijatého na základě čl. 18 odst. 3 nařízení č. 1/2003. Napadený akt je rovněž stižen nedostatkem odůvodnění předmětu a účelu žádosti o informace, jakož i nezbytnosti informací vyžadovaných v probíhajícím šetření. Porušení povinnosti odůvodnění představuje porušení podstatných formálních náležitostí ve smyslu článku 263 SFEU a porušení práva žalobkyně na obhajobu.
Pátý žalobní důvod vychází z protiprávnosti napadeného rozhodnutí z důvodu porušení zásady kontradiktornosti. Lhůta několika dní uložená Komisí k předložení připomínek k dotazníku přiloženému k oznámení ze dne 4. listopadu byla zjevně nedostatečná k tomu, aby se mohlo účinně uplatnit právo být vyslechnut. Kromě toho obsah oznámení ze dne 4. listopadu se v určité míře liší od obsahu napadeného rozhodnutí. Z toho vyplývá, že Komise bránila adresátům rozhodnutí v uplatnění jejich důvodů obhajoby týkající se odlišných otázek, které byly následně zahrnuty do konečného aktu. Komise dále v mnoha ohledech připomínky ignorovala. Vzniklá kontradiktornost byla tak následně anulována, což má důsledky pro právo na obhajobu a situaci žalobkyně v řízení.
Šestý žalobní důvod vychází z porušení zásady řádné správy, které spočívá v i) nedostatku koordinace mezi různými postupně zaslanými dotazníky, jejichž předmětem byla změna číslování, reformulace, metodické změny a doplnění ii) výrazném prodloužení doby šetření nad přiměřenou mez, jakož i iii) způsobu, jakým Komise vedla řízení.
____________