Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Německo) dne 18. května 2021 – CM v. TimePartner Personalmanagement GmbH
(Věc C-311/21)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesarbeitsgericht
Účastníci původního řízení
Žalobce: CM
Žalovaná: TimePartner Personalmanagement GmbH
Předběžné otázky
Jak je vymezen pojem „celková ochrana zaměstnanců agentur práce“ uvedený v čl. 5 odst. 3 směrnice 2008/104/ES1 , zejména, zahrnuje více než to, co vnitrostátní a unijní právo závazně stanoví jako ochranu všech zaměstnanců?
Jaké podmínky a jaká kritéria musí být splněny, aby bylo možno mít za to, že ustanovení týkající se pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání zaměstnanců agentur práce, která se odchylují od zásady rovného zacházení stanovené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2008/104/ES, byla do kolektivní smlouvy zahrnuta při respektování celkové ochrany zaměstnanců agentur práce?
a) Týká se přezkum respektování celkové ochrany – abstraktně – pracovních podmínek stanovených v kolektivní smlouvě, která platí pro zaměstnance agentur práce spadající do oblasti působnosti takovéto kolektivní smlouvy, nebo je třeba provést srovnávací posouzení pracovních podmínek stanovených v kolektivní smlouvě a pracovních podmínek, které existují v podniku, do kterého jsou zaměstnanci agentury práce přiděleni (uživatel)?
b) Vyžaduje respektování celkové ochrany stanovené v čl. 5 odst. 3 směrnice 2008/104/ES v případě odchýlení se od zásady rovného zacházení, pokud jde o odměnu za práci, aby mezi poskytovatelem a zaměstnancem agentury práce existoval pracovní poměr na dobu neurčitou?
Musí podmínky a kritéria týkající se respektování celkové ochrany zaměstnanců agentur práce ve smyslu čl. 5 odst. 3 směrnice 2008/104/ES sociálním partnerům stanovit vnitrostátní zákonodárce, pokud jim přiznává možnost uzavírat kolektivní smlouvy, které obsahují ustanovení týkající se pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání zaměstnanců agentur práce, která se odchylují od pravidla rovného zacházení, a vnitrostátní systém uzavírání kolektivních smluv stanoví požadavky, na jejichž základě lze očekávat přiměřenou rovnováhu mezi zájmy stran kolektivních smluv (tzv. záruka správnosti kolektivních smluv)?
V případě kladné odpovědi na třetí otázku:
a) Je respektování celkové ochrany zaměstnanců agentur práce ve smyslu čl. 5 odst. 3 směrnice 2008/104/ES zajištěno zákonnými ustanoveními, která stejně jako znění Arbeitnehmerüberlassungsgesetz (zákon o dočasném přidělování zaměstnanců) účinné od 1. dubna 2017 stanoví minimální výši mzdy zaměstnanců agentur práce, maximální dobu přidělení k témuž uživateli, časové omezení odchýlení se od zásady rovného zacházení, pokud jde o odměnu za práci, nemožnost použít ustanovení kolektivních smluv, která se odchylují od zásady rovného zacházení, na zaměstnance agentur práce, kteří u uživatele nebo zaměstnavatele, který s uživatelem tvoří koncern ve smyslu § 18 Aktiengesetz (zákon o akciových společnostech), přestali pracovat v posledních šesti měsících před přidělením k uživateli, jakož i povinnost uživatele poskytnout zaměstnanci agentury práce přístup k vybavení nebo společným zařízením (jako jsou zejména zařízení pro péči o děti, jídelna a dopravní služby) v zásadě za stejných podmínek, jako jsou podmínky, které se vztahují na kmenové zaměstnance?
b) V případě kladné odpovědi:
Platí to i tehdy, jestliže v příslušné zákonné úpravě, jako tomu bylo ve znění zákona o dočasném přidělování zaměstnanců účinném do 31. března 2017, není stanoveno časové omezení odchýlení se od zásady rovného zacházení, pokud jde o odměnu za práci, a požadavek, že přidělení může být pouze „dočasné“, není časově upřesněn?
V případě záporné odpovědi na třetí otázku:
Mohou vnitrostátní soudy v případě ustanovení kolektivních smluv týkajících se pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání zaměstnanců agentur práce podle čl. 5 odst. 3 směrnice 2008/104/ES, která se odchylují od zásady rovného zacházení, tyto kolektivní smlouvy neomezeně přezkoumávat z hlediska toho, zda k daným odchýlením došlo při respektování celkové ochrany zaměstnanců agentur práce, nebo článek 28 Listiny základních práv či odkaz na „autonomii sociálních partnerů“ uvedený v bodě 19 odůvodnění směrnice 2008/104/ES vyžadují, aby byl stranám kolektivních smluv, pokud jde o respektování celkové ochrany zaměstnanců agentur práce, přiznán prostor pro uvážení, který podléhá pouze omezenému soudnímu přezkumu, a – pokud ano – jak daleko tento prostor pro uvážení sahá?
____________
1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9).