Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Saarbrücken (Německo) dne 26. října 2020 – Koch Media GmbH v. FU
(Věc C-559/20)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Landgericht Saarbrücken
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Koch Media GmbH
Žalovaný: FU
Předběžné otázky
1. a) Musí být článek 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (dále jen „směrnice 2004/48“)1 vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na nezbytné náklady na právní zastoupení jakožto na „náklady řízení“ nebo na „další náklady“, které vzniknou nositeli práv duševního vlastnictví ve smyslu článku 2 směrnice 2004/48 tím, že vůči rušiteli těchto práv mimosoudně uplatní nárok na zdržení se protiprávního jednání prostřednictvím výzvy?
b) V případě záporné odpovědi na první otázku písm. a): Musí být článek 13 směrnice 2004/48 vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na náklady na právní zastoupení uvedené v první otázce písm. a) jakožto na náhradu škody?
2. a) Musí být unijní právo, zejména s ohledem na
– články 3, 13 a 14 směrnice 2004/48,
– článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti2 a
– článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění)3 ,
vykládáno v tom smyslu, že nositel práv duševního vlastnictví ve smyslu článku 2 směrnice 2004/48 má v zásadě nárok na náhradu nákladů na právní zastoupení uvedených v bodě 1a) v plném rozsahu, a každopádně přiměřené a podstatné části těchto nákladů i v případě, že
– stíhaného porušení práva se dopustila fyzická osoba mimo svou profesní nebo podnikatelskou činnost a
– vnitrostátní právní úprava pro tento případ stanoví, že takovéto náklady na právní zastoupení mohou být zpravidla nahrazeny pouze na základě snížené hodnoty sporu?
b) V případě kladné odpovědi na druhou otázku písm. a): Musí být unijní právo uvedené v druhé otázce písm. a) vykládáno tak, že výjimka ze zásady uvedené ve druhé otázce písm. a), podle níž musí být nositeli práv uhrazeny náklady na právní zastoupení uvedené v první otázce písm. a) v plném rozsahu, nebo každopádně jejich přiměřená nebo podstatná část,
přichází do úvahy při zohlednění dalších faktorů (jako například aktuálnost díla, doba trvání zveřejnění a porušení práv ze strany fyzické osoby mimo její podnikatelské nebo profesní zájmy),
i když porušení práv duševního vlastnictví ve smyslu článku 2 směrnice 2004/48 spočívá ve sdílení souborů, tedy ve veřejném zpřístupnění díla nabízením k bezplatnému stažení všem účastníkům na volně přístupné výměnné burze bez správy digitálních práv?
____________
1 Úř. věst. 2004, L 157, s. 45.
2 Úř. věst. 2001, L 167, s. 10.
3 Úř. věst. 2009, L 111, s. 16.