Věc T‑88/13 P

(zveřejnění ve výňatcích)

Z

v.

Soudní dvůr Evropské unie

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Nestrannost Soudu pro veřejnou službu – Návrh na vyloučení soudce – Přeřazení – Zájem služby – Pravidlo souladu mezi platovou třídou a pracovním místem – Článek 7 odst. 1 služebního řádu – Disciplinární řízení – Právo na obhajobu“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (kasačního senátu) ze dne 19. června 2015

1.      Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti – Prosté zamítnutí – Potvrzující akt – Nepřípustnost

(Služební řád úředníků, čl. 91 odst. 1)

2.      Žaloby úředníků – Předcházející stížnost v rámci administrativy – Stížnost směřující proti aktu, který je předmětem soudního řízení – Neexistence dopadu na povinnost administrativy provést přezkum

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

3.      Soudní dvůr Evropské unie – Povinnost nezávislosti unijních soudů – Rozsah – Výkon funkcí týkajících se vnitřní administrativy orgánu – Přípustnost

(Statut Soudního dvora, článek 4)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 141)

2.      Pokud jde o řízení o stížnosti na základě článku 90 služebního řádu, musí mít stěžovatel možnost domáhat se u unijního soudu přezkumu legality rozhodnutí, kterým se zamítá stížnost, a nikoli pouze legality původního aktu, proti němuž stížnost směřovala.

Zájem stěžovatele na řádném průběhu řízení o stížnosti a tedy na tom, aby rozhodnutí o zamítnutí jeho stížnosti bylo v případě zjištěných vad řízení zrušeno, musí být totiž posuzován samostatně, a nikoli v souvislosti s případnou žalobou podanou proti původnímu aktu, proti němuž směřovala stížnost. V opačném případě by se dotyčná osoba nikdy nemohla dovolávat vad řízení o stížnosti, přestože ji tyto vady připravily o možnost řádného předsoudního přezkumu rozhodnutí administrativy, a to pokaždé, když bude žaloba směřovat proti původnímu aktu, proti němuž směřuje stížnost. Ztratil by tak možnost využít postupu, jehož předmětem je umožnit a podpořit smírné urovnání sporu mezi úředníkem a administrativou a uložit orgánu, pod nějž úředník spadá, přezkoumat své rozhodnutí v souladu s pravidly a ve světle jeho případných námitek.

(viz body 144–146)

3.      Článek 4 první pododstavec statutu Soudního dvora, podle něhož soudci nesmí vykonávat žádnou politickou nebo správní funkci, má za cíl zajistit nezávislost soudců jak při výkonu funkce, tak po něm, a to zejména vůči členským státům nebo ostatním orgánům Unie. Další pododstavce článku 4 statutu Soudního dvora rovněž vyjadřují tuto snahu zachovat nezávislost soudců.

Z článku 4 prvního pododstavce statutu Soudního dvora však nelze dovodit nemožnost vykonávat funkce týkající se vnitřní administrativy orgánu. Výkon funkcí týkajících se vnitřní administrativy orgánu soudci totiž nezasahuje do jejich nezávislosti a umožňuje zajistit administrativní autonomii orgánu.

(viz bod 167)