ROZSUDEK TRIBUNÁLU (kasačního senátu)

19. června 2015

Věc T‑88/13 P

Z

v.

Soudní dvůr Evropské unie

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Nestrannost Soudu pro veřejnou službu – Návrh na vyloučení soudce – Přeřazení – Zájem služby – Pravidlo souladu mezi platovou třídou a pracovním místem – Článek 7 odst. 1 služebního řádu – Disciplinární řízení – Právo na obhajobu“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 5. prosince 2012, Z v. Soudní dvůr (F‑88/09 a F‑48/10, Sb. VS, EU:F:2012:171), a znějící na zrušení uvedeného rozsudku.

Rozhodnutí:      Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu), Z v. Soudní dvůr (F‑88/09 a F‑48/10, Sb. VS, EU:F:2012:171), se zrušuje v rozsahu, v němž zamítá jako irelevantní žalobní důvod vznesený ve věci F‑48/10, vycházející z nepříslušnosti výboru pověřeného vyřizováním stížností a z protiprávnosti článku 4 rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. května 2004 o výkonu pravomocí přiznaných služebním řádem úředníků Evropské unie orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropské unie orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv. Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá. Žaloba ve věci F‑48/10 se zamítá v rozsahu, v němž se opírala o žalobní důvod vycházející z nepříslušnosti výboru pověřeného vyřizováním stížností a z protiprávnosti článku 4 rozhodnutí Soudního dvora ze dne 4. května 2004 o výkonu pravomocí přiznaných služebním řádem úředníků Evropské unie orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropské unie orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv. Pokud jde o náklady řízení související s řízením v tomto stupni, ponese Z tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Soudním dvorem a tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení a Soudní dvůr ponese čtvrtinu vlastních nákladů řízení a čtvrtinu nákladů řízení vynaložených Z.

Shrnutí

1.      Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti – Prosté a jednoduché zamítnutí – Potvrzující akt – Nepřípustnost

(Služební řád, čl. 91 odst. 1)

2.      Žaloby úředníků – Předchozí stížnost v rámci administrativy – Stížnost namířená proti aktu, který je předmětem žaloby – Žádný dopad na povinnost administrativy provést šetření

(Služební řád, články 90 a 91)

3.      Soudní dvůr Evropské unie – Povinná nezávislost unijních soudců – Rozsah – Výkon funkcí týkajících se vnitřní administrativy orgánu – Přípustnost

(Statut Soudního dvora, článek 4)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 141)

Odkazy:

Soudní dvůr: usnesení ze dne 16. června 1988, Progoulis v. Komise, 371/87, Recueil, EU:C:1988:317, bod 17

Tribunál: rozsudky ze dne 2. března 2004, Di Marzio v. Komise, T‑14/03, Recueil FP, EU:T:2004:59, bod 54, ze dne 21. září 2011, Adjemian a další v. Komise, T‑325/09 P, Sb. rozh., EU:T:2011:506, bod 32, a ze dne 21. května 2014, Mocová v. Komise, T‑347/12 P, Sb. rozh. (Výňatky), EU:T:2014:268, bod 34

2.      Co se týče řízení o stížnosti zavedeného článkem 90 služebního řádu, musí mít stěžovatel možnost požádat unijní soud, aby přezkoumal legalitu rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, a nikoli jen legalitu původního aktu, který je předmětem stížnosti.

Zájem stěžovatele na řádném průběhu řízení o stížnosti, a tedy na tom, aby rozhodnutí o zamítnutí stížnosti bylo v případě zjištěných vad řízení zrušeno, totiž musí být posuzován samostatně, a nikoli v souvislosti s případnou žalobou podanou proti původnímu aktu, proti němuž směřovala stížnost. V opačném případě by se dotyčná osoba nikdy nemohla dovolávat vad řízení o stížnosti, přestože ji tyto vady připravily o možnost řádného předsoudního přezkumu rozhodnutí administrativy, a to pokaždé, když bude podána žaloba proti původnímu aktu, proti němuž směřuje stížnost. Stěžovatel by tak ztratil možnost využít postupu, jehož předmětem je umožnit a podpořit smírné urovnání sporu mezi úředníkem a administrativou a uložit orgánu, pod nějž úředník spadá, přezkoumat své rozhodnutí v souladu s pravidly a ve světle jeho případných námitek.

(viz body 144 až 146)

Odkazy:

Tribunál: rozsudek Mocová v. Komise, EU:T:2014:268, bod 38

3.      Cílem čl. 4 prvního pododstavce statutu Soudního dvora, podle něhož soudci nesmí vykonávat žádnou politickou nebo správní funkci, je zajistit nezávislost soudců jak při výkonu funkce, tak po něm, a to zejména vůči členským státům nebo ostatním orgánům Unie. Další pododstavce článku 4 statutu Soudního dvora rovněž vyjadřují tuto snahu zachovat nezávislost soudců.

Z článku 4 prvního pododstavce statutu Soudního dvora však nelze dovozovat nemožnost vykonávat funkce týkající se vnitřní administrativy orgánu. Výkon funkcí týkajících se vnitřní administrativy orgánu soudci přitom nezasahuje do jejich nezávislosti a umožňuje zajistit administrativní autonomii orgánu.

(viz bod 167)