Language of document : ECLI:EU:T:2010:511

Věci T-494/08 až T-500/08 a T-509/08

Ryanair Ltd

v.

Evropská komise

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001– Dokumenty související s řízením o kontrole státních podpor – Implicitní odepření přístupu – Výslovné odepření přístupu – Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu – Povinnost provést konkrétní a individuální přezkum“

Shrnutí rozsudku

1.      Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Lhůta stanovená k odpovědi na žádost o přístup – Prodloužení – Podmínky

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1049/2001, článek 8)

2.      Žaloba na neplatnost – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba směřující proti implicitnímu zamítavému rozhodnutí Komise týkajícímu se žádosti o přístup k dokumentům – Rozhodnutí, které bylo vzato zpět z toho důvodu, že Komise později přijala výslovné rozhodnutí – Žalobce, který podpůrně podal žalobu proti posledně uvedenému rozhodnutí – Zánik právního zájmu na pokračování v řízení

(Článek 230 ES; nařízení Evropského parlamentu a Rady 1049/2001)

3.      Akty orgánů – Presumpce platnosti – Právně nicotný akt – Pojem

4.      Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu – Působnost

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1049/2001, čl. 4 odst. 2 třetí odrážka)

5.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Působnost – Žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění – Žalobní důvod vycházející z nesprávného odůvodnění – Rozlišení

(Článek 253 ES)

1.      Lhůta stanovená v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise má závaznou povahu a nemůže být prodloužena mimo okolnosti stanovené v čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení, neboť jinak by byl tento článek zbaven jakéhokoliv užitečného účinku, jelikož by žadatel přesně nevěděl, od kterého data může podat opravný prostředek nebo stížnost stanovené v čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení.

(viz bod 39)

2.      Žaloba na neplatnost podaná fyzickou nebo právnickou osobou je přípustná pouze v případě, že žalobce má zájem na zrušení napadeného aktu. Tento právní zájem na podání žaloby musí ve vztahu k předmětu žaloby existovat ve fázi jejího podání, jinak by žaloba byla nepřípustná. Mimoto právní zájem na pokračování v řízení musí přetrvávat až do vydání soudního rozhodnutí, neboť jinak by nebylo vydáno rozhodnutí ve věci samé, což předpokládá, že žaloba musí být ve svém výsledku způsobilá přinést prospěch účastníku řízení, který ji podal. Pokud právní zájem žalobce na pokračování v řízení v průběhu řízení zanikne, nemůže mu rozhodnutí Tribunálu ve věci samé přinést žádný prospěch.

Co se týče návrhu na zrušení implicitních zamítavých rozhodnutí přijatých v rámci řízení o přístupu veřejnosti k dokumentům Komise, které je upraveno nařízením č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, k jejichž zpětvzetí Komise skutečně přistoupila tím, že přijala pozdější výslovná zamítavá rozhodnutí, je taková žaloba nepřípustná, jelikož žalobce nemá právní zájem na podání žaloby proti uvedeným implicitním rozhodnutím z důvodu přijetí výslovných rozhodnutí, jejichž zrušení podpůrně navrhuje, před podáním uvedené žaloby. Případné zrušení takových implicitních rozhodnutí pro formální vadu by totiž mohlo vést pouze k přijetí nových rozhodnutí, totožných po věcné stránce s výslovnými rozhodnutími. Mimoto přezkum žaloby proti těmto implicitním rozhodnutím nemůže být odůvodněn ani snahou zabránit opakování vytýkané protiprávnosti, ani usnadněním případné žaloby na náhradu škody, neboť těchto cílů je možné dosáhnout přezkumem žaloby proti výslovným rozhodnutím.

(viz body 41–48)

3.      Kvalifikace právně nicotného aktu musí být vyhrazena aktům, které jsou stiženy zvláště závažnými a zjevnými vadami. Závažnost následků, které jsou spojeny se zjištěním nicotnosti aktu orgánů, předpokládá, že z důvodů právní jistoty je toto zjištění vyhrazeno jen pro skutečně zcela krajní případy.

(viz bod 49)

4.      Pro účely výkladu výjimky stanovené v čl. 4 odst. 2 třetí odrážce nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise je třeba zohlednit okolnost, že jiné zúčastněné strany v řízeních o kontrole státních podpor než dotyčný členský stát nemají právo nahlížet do dokumentů obsažených ve správním spise Komise, a tudíž uznat existenci obecné domněnky, podle které zpřístupnění dokumentů obsažených ve správním spise v zásadě porušuje ochranu cílů vyšetřování.

Komise může podle čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001 odepřít přístup k veškerým dokumentům souvisejícím s řízením o kontrole státních podpor, a to aniž předtím provede konkrétní a individuální přezkum těchto dokumentů.

Tato obecná domněnka nevylučuje právo zúčastněných stran prokázat, že se na daný dokument, jehož zpřístupnění je požadováno, uvedená domněnka nevztahuje nebo že existuje převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění uvedeného dokumentu podle čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001.

(viz body 70–72)

5.      Z odůvodnění vyžadovaného článkem 253 ES musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody přijatého opatření a bránit svá práva a soud mohl vykonávat svůj přezkum. Nemůže však být požadováno, aby odůvodnění obsahovalo všechny jednotlivé relevantní skutkové a právní okolnosti. Otázka, zda odůvodnění rozhodnutí splňuje tyto požadavky, musí být totiž posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast.

Kromě toho porušení povinnosti uvést odůvodnění představuje žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí, jenž se jako takový liší od žalobního důvodu vycházejícího z nesprávného odůvodnění rozhodnutí, jehož přezkum spadá do přezkumu opodstatněnosti tohoto rozhodnutí.

(viz body 96–97)