ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

7. července 2009

Věc F-39/08

Giorgio Lebedef

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Dovolená za kalendářní rok – Činnosti zástupce zaměstnanců – Dočasné přidělení na polovinu pracovního úvazku pro účely odborového zastoupení – Činnosti spojené se zastupováním podle služebního řádu – Neoprávněná nepřítomnost – Snížení nároků na dovolenou za kalendářní rok – Článek 60 služebního řádu“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 EA, kterou se G. Lebedef domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 29. května, 20. června, 28. června a 6. července 2007, jakož i dvou rozhodnutí ze dne 26. července 2007 a rozhodnutí ze dne 2. srpna 2007 týkajících se odpočtu 32 dnů z jeho dovolené za kalendářní rok 2007.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobce ponese veškeré náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Zastupování – Výbor zaměstnanců – Účast úředníků nebo zaměstnanců, kteří nebyli dočasně přiděleni

2.      Úředníci – Neoprávněná nepřítomnost – Následné omluvení nepřítomnosti – Podmínky

(Služební řád, článek 60)

3.      Úředníci – Zastupování – Výbor zaměstnanců – Povinnost předchozího schválení nepřítomnosti

(Služební řád, článek 60)

4.      Úředníci – Nepřítomnost – Kontrolní pravomoc

1.      Není ani možné, ani žádoucí, aby zastupování zaměstnanců bylo zajišťováno pouze dočasně přidělenými úředníky nebo zaměstnanci bez ohledu na to, zda se jedná o 50 %, nebo 100 % jejich pracovní doby. Existuje nepochybný zájem na tom, aby část povinností týkajících se zastupování zaměstnanců pokrývali zaměstnanci, kteří nejsou dočasně přiděleni. Nicméně systém, který konkrétně upravuje dočasné přidělování některých zástupců zaměstnanců, obnáší to, že v případě úředníků nebo zaměstnanců, kteří nebyli dočasně přiděleni, má účast na zastupování zaměstnanců příležitostný charakter, a že vzhledem k tomu, že se vypočítává na pololetním nebo čtvrtletním základě, zahrnuje relativně omezenou procentní část pracovní doby.

Přesné vymezení „příležitostného“ charakteru účasti na zastupování zaměstnanců, jakož i přesné vymezení procentního podílu času věnovaného této činnosti je sice z povahy věci nemožné a lze je provést pouze případ od případu, avšak pokud by bylo připuštěno, aby úředník nebo zaměstnanec, který nebyl dočasně přidělen, věnoval zastupování zaměstnanců téměř nebo dokonce celou svou pracovní dobu, takže by útvaru, k němuž byl přidělen, věnoval pouze malou nebo dokonce žádnou část z pracovní doby, mělo by to za účinek obejití systému zavedeného jednotlivými dohodami uzavřenými mezi Komisí a odborovými a zaměstnaneckými organizacemi, čímž by mohlo být za okolností jednotlivých případů založeno zneužití práva, které může soud Společenství považovat za nezbytné sankcionovat.

(viz body 49 a 50)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 18. prosince 1997, Angelini v. Komise, T‑222/95, Recueil FP, s. I‑A‑491 a II‑1277, body 35 a 36; 18. prosince 1997, Costantini v. Komise, T‑57/96, Recueil FP, s. I‑A‑495 a II‑1293, body 28 a 29; 12. června 2001, Gogos v. Komise, T‑95/98 DEP, Recueil FP, s. I‑A‑123 a II‑571, bod 24

2.      V případě, že nebyla podána žádost o předchozí schválení nepřítomnosti nebo nedošlo alespoň k předchozímu informování o nepřítomnosti, může být nepřítomnost úředníka schválena osvědčením ex post podle článku 60 služebního řádu jedině v případě nemoci či úrazu. Každopádně i v případě, že bylo osvědčení ex post vydáno, musí mít příslušný administrativní útvar možnost zachovat si určité právo kontroly a posoudit opodstatněnost následného omluvení nepřítomnosti považované za neoprávněnou.

(viz bod 55)

3.      Ačkoli za jistých okolností mohou praktické obtíže nebo požadavky důvěrnosti bránit zástupcům zaměstnanců dodržovat povinnost předchozího schválení nepřítomnosti vedoucím oddělení (nebo přinejmenším povinnost jeho předchozího informování), pokud jde konkrétně o otázku důvěrnosti, pak, ponecháme-li stranou, že četné informace týkající se činností zastupování zaměstnanců nejsou důvěrné, zejména místa, doby a účastníci oficiálních schůzek, a že se tedy povinnost zachování důvěrnosti týká pouze části těchto činností, je stále možné, aby zástupce zaměstnanců, a to i v případě, že existují důvěrné údaje, poskytl svému bezprostřednímu nadřízenému obecné informace, které nejsou důvěrného charakteru, jako je například přibližná délka trvání schůzky.

Obecné a povrchní informace o činnostech úředníka v rámci zastupování zaměstnanců, které má útvar, do něhož je zařazen, nemohou být považovány za předchozí informování, ani a fortiori za předchozí svolení ze strany nadřízeného.

(viz body 57 a 58)

4.      Co se týče úředníka, který spadá pod dvě hierarchické struktury, z nichž první se týká zastoupení zaměstnanců v rámci jeho činností odborového zastupování a druhou je činnost v útvaru jeho zařazení, platí, že i když jsou zástupci zaměstnanců příslušní k provedení kontroly jeho nepřítomností v rámci jeho dočasného přidělení k výkonu odborové činnosti, není tomu tak u nepřítomností, které se týkají pracovní doby, kterou musí věnovat útvaru svého zařazení, k jejichž kontrole je příslušný pouze tento útvar.

(viz bod 59)