Language of document :

Žaloba podaná dne 12. dubna 2022 – BNP Paribas v. ECB

(Věc T-186/22)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: BNP Paribas (Paříž, Francie) (zástupci: A. Gosset-Grainville, M. Trabucchi a M. Dalon, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil oddíl 1.10 a oddíly 3.10.1 až 3.10.8 rozhodnutí ECB č. ECB-SSM-2022-FRBNP-7 (spolu s jeho přílohami) ze dne 2. února 2022 v rozsahu, v němž ukládá opatření, která je nutno přijmout k neodvolatelným platebním příslibům týkajícím se systémů pojištění vkladů nebo fondů pro řešení krizí;

uložil žalované všechny náklady řízení;

přijal podle článků 88 a 89 jednacího řádu organizační procesní opatření, aby ECB sdělila rozhodnutí týkající se neodvolatelných platebních příslibů přijatých za rok 2021 pro další bankovní instituce, a zejména ta, jež se týkají ostatních francouzských bankovních institucí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a porušení článku 266 SFEU. Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že ECB překročila pravomoci, které jí svěřuje nařízení č. 1024/20131 , jak bylo vyloženo v judikatuře Tribunálu Evropské unie, když v rámci napadeného rozhodnutí uložila obecné zásadní opatření, které spočívá na úvahách, které nezohledňují její individuální obezřetnostní situaci.

Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení a porušení zásady řádné správy. Žalobkyně má za to, že ECB tím, že nezohlednila veškeré relevantní okolnosti charakterizující její specifickou situaci, vyvodila na její individuální situaci nesprávné závěry ohledně obezřetnostních rizik, které byly vyvolány použitím neodvolatelných platebních příslibů (dále jen „NPP“).

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení z důvodu, že ustanovení unijního práva upravující použití NPP byla zbavena užitečného účinku. Vzhledem k tomu, že ECB založila svou analýzu na zásadních úvahách, které mohou vést pouze k požadavku úplného odpočtu NPP od kmenového kapitálu tier 1, vede to k tomu, že ustanovení unijního práva umožňující úvěrovým institucím využít NPP, aby se zbavily části svých závazků vůči fondům pro řešení krizí a systémům pojištění vkladů, by pozbyla svého užitečného účinku.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality, jelikož ECB žalobkyni uložila odpočet, který je z hlediska její obezřetnostní situace neodůvodněný a nepřiměřený.

____________

1 Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. 2013, L 287, s. 63).