Věc C-83/10

Aurora Sousa Rodríguez a další

v.

Air France SA

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil nº 1 de Pontevedra)

„Řízení o předběžné otázce – Letecká doprava – Nařízení (ES) č. 261/2004 – Článek 2 písm. l) – Náhrady cestujícím v případě zrušení letu – Pojem ‚zrušení‘ – Článek 12 – Pojem ‚další náhrady‘ – Náhrada škody podle vnitrostátního práva“

Shrnutí rozsudku

1.        Doprava – Letecká doprava – Nařízení č. 261/2004 – Společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu – Zrušení – Pojem

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004, čl. 2 písm. l) a čl. 5 odst. 3)

2.        Doprava – Letecká doprava – Nařízení č. 261/2004 – Společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu – Další náhrady – Dosah – Náhrada nehmotné újmy – Zahrnutí

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004, články 8, 9 a 12; Montrealská úmluva z roku 1999)

1.        Pojem „zrušení“, tak jak je definován v čl. 2 písm. l) nařízení č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení č. 295/91, musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje výlučně na případ, v němž dotčené letadlo vůbec nevzlétne, ale zahrnuje rovněž případ, v němž toto letadlo vzlétlo, ale bylo ať už z jakéhokoli důvodu následně nuceno vrátit se na letiště odletu a cestující z uvedeného letadla byli převedeni na jiné lety.

Důvod, proč bylo letadlo nuceno vrátit se na letiště odletu, nemá v tomto ohledu žádný vliv. Tento důvod je totiž relevantní pouze pro účely určení, zda je uvedené zrušení případně způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata, ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004, a přitom v takovém případě povinnost k náhradě škody nevzniká.

(viz body 34–35, výrok 1)

2.        Pojem „další náhrady“ uvedený v článku 12 nařízení č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení č. 295/91, musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu umožňuje za podmínek stanovených Montrealskou úmluvou o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu nebo vnitrostátním právem přiznat náhradu škody, včetně nehmotné újmy, způsobené v důsledku porušení smlouvy o letecké přepravě. Naproti tomu nemůže tento pojem „další náhrady“ vnitrostátnímu soudu sloužit jako právní základ k tomu, aby uložil leteckému dopravci povinnost nahradit cestujícím, jejichž let byl zpožděn nebo zrušen, výdaje, které posledně uvedení museli vynaložit v důsledku nesplnění povinností uvedeného dopravce poskytnout cestujícím pomoc a péči stanovených v článcích 8 a 9 tohoto nařízení.

(viz bod 46, výrok 2)