Kasační opravný prostředek podaný dne 29. srpna 2023 UG proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 21. června 2023 ve věci T-571/17 RENV, UG v. Komise
(Věc C-546/23 P)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): UG (zástupci: M. Richard, advokát)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání
Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 21. června 2023 (sedmého rozšířeného senátu), vydaný ve věci T-571/17 RENV mezi dotčenými účastníky řízení, v rozsahu, v němž shledal propuštění navrhovatelky opodstatněným a uložil navrhovatelce povinnost nahradit dvě třetiny výdajů a nákladů Komise;
evokací přiznal navrhovatelce částku 68 000 eur z důvodu náhrady její majetkové újmy;
přiznal navrhovatelce částku 40 000 eur z důvodu náhrady její morální újmy;
uložil Komisi náhradu všech výdajů a nákladů řízení, jakož i nákladů na právní zastoupení, které musí navrhovatelka vynaložit na svou obhajobu v rámci tohoto řízení, předběžné vyčíslených na 10 000 eur, s výslovnou výhradou jejich zvýšení;
uložil Komisi náhradu všech výdajů a nákladů řízení, jakož i náhradu nákladů na právní zastoupení vynaložených navrhovatelkou v souvislosti s tímto sporem, vyčíslených na 30 000 eur.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
V první řadě je napadenému rozsudku vytýkáno, že porušil zákaz propuštění z důvodu rodičovské dovolené, vyplývající z článku 42a nařízení č. 31, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „služební řád“), vykládaného ve světle minimálních požadavků obsažených v ustanovení 5 odst. 4 rámcové dohody o rodičovské dovolené (směrnice 2010/18/EU1 ), a z čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).
Vzhledem k tomu, že se rozhodnutí o propuštění navrhovatelky výslovně zakládalo na čerpání rodičovské dovolené navrhovatelky, zakládá diskriminaci a porušuje článek 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 (dále jen „Evropská úmluva o lidských právech“, zkráceně „EÚLP“), ve spojení s článkem 8 EÚLP, který zaručuje právo na rodinný život, a s článkem 1 protokolu č. 16 k EÚLP.
V druhé řadě je rozsudku vytýkáno, že zkreslil obsah dopisu obsahujícího odůvodnění propuštění a písemnosti ve spisu tím, že nekonstatoval, že propuštění bylo odůvodněno odborovými činnostmi navrhovatelky jakožto zástupkyně zaměstnanců zvolené do místního výboru zaměstnanců a ústředního výboru zaměstnanců.
Rozhodnutí o propuštění zástupkyně zaměstnanců z jiných než závažných důvodů každopádně porušuje minimální požadavky stanovené v článku 7 směrnice 2002/14/ES1 a v článku 12 Listiny. Navíc představuje diskriminaci z důvodu výkonu odborových činností, jež je zakázána článkem 14 ve spojení s článkem 11 EÚLP.
V třetí řadě je rozsudku též vytýkáno, že neuvedl všechna zjevně nesprávná posouzení, jichž se dopustila Komise v dopise obsahujícím odůvodnění propuštění, zejména tím, že Komisi přiznal privilegované procesní postavení ve vztahu k navrhovatelce, a tím nezaručil rovnost zbraní, čímž byl porušen článek 6 EÚLP a článek 47 Listiny, který zaručuje právo na účinnou právní ochranu.
Navrhovatelka zejména tvrdí, že její právo být vyslechnuta plynoucí z čl. 51 odst. 2 služebního řádu bylo popřeno; důvody propuštění nejsou dostatečně přesné; popírá, že měla neodůvodněnou nepřítomnost; její údajná nezpůsobilost není prokázána.
Ve čtvrté řadě navrhovatelka podpůrně zpochybňuje přiměřenost jí uložené sankce.
V poslední řadě se navrhovatelka domáhá náhrady škody ve výši 68 000 eur z důvodu náhrady její majetkové újmy a ve výši 40 000 eur z důvodu její morální újmy, jakož i uložení náhrady výdajů a nákladů řízení Komisi.
____________
1 Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. 2010, L 68, s. 13)
1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. 2002, L 80, s. 29; Zvl. vyd. 05/04, s. 219).