Žaloba podaná dne 7. září 2010 - Mamoli Robinetteria v. Komise

(Věc T-376/10)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mamoli Robinetteria SpA (Miláno, Itálie) (zástupci: F. Capelli a M. Valcada, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit článek 1 rozhodnutí Evropské komise K(2010) 4185 v konečném znění ze dne 23. června 2010 týkající se řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 53 Dohody o EHP, oznámené (věc COMP/39092 - sanitární keramika a vodovodní kohouty), v části, v níž shledává, že Mamoli Robinetteria spa porušila článek 101 SFEU, a v důsledku toho zrušit článek 2 téhož rozhodnutí v části, v níž ukládá Mamoli Robinetteria spa zaplatit pokutu ve výši 10 % z celkového obratu za rok 2009, která byla poté snížena na 1 041 531 eur z důvodu specifické situace Mamoli;

zrušit článek 2 rozhodnutí Evropské komise K (2010) 4185 v konečném znění ze dne 23. června 2010 týkající se řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 53 Dohody o EHP, oznámené (věc COMP/39092 - sanitární keramika a vodovodní kohouty) a znovu vypočíst pokutu a snížit ji na částku rovnající se 0,3 % obratu Mamoli Robinetteria spa za rok 2003, nebo v každém případě na částku nižší než je uložená pokuta, kterou bude Soud považovat za přiměřenou.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v projednávaném sporu je totožné s rozhodnutím ve věci T-364/10, Duravit a další v. Komise a T-368/10 Rubinetteria Cisal v. Komise.

Na podporu žaloby se žalobkyně dovolává následujících důvodů.

Porušení práva na obhajobu, zásady kontradiktornosti a zásady rovného zacházení v rozsahu, v němž mohli ostatní účastníci řízení uplatnit argumenty na obranu ohledně okolností, které nebyly Mamoli zpřístupněny. Mimoto je zpochybňováno, že vytýkané skutečnosti jsou formulovány rovněž na základě dokumentů klasifikovaných jako důvěrné a které nemohly být účastníky řízení konzultovány.

Porušení zásady legality spojených ustanovení článků 101 až 105 SFEU, jakož i článku 23 nařízení Rady č. 1/2003¹. V tomto bodě žalobkyně tvrdí, že Komise při neexistenci aktu evropského zákonodárce nemá žádnou pravomoc přiznat částečnou nebo úplnou imunitu podnikům a založit na základě takového oznámení řízení ve věci hospodářské soutěže, jehož výsledkem je uložení vysokých sankcí.

Porušení článku 101 SFEU a článku 2 nařízení ES č. 1/2003.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že se Komise v průběhu šetření dopustila závažných pochybení tím, že ponechala bez povšimnutí zvláštní povahu italského trhu (např. strukturu, charakteristiky, úlohu velkoobchodníků) a tím, že postavila na roveň situaci na italském trhu a situaci na trhu německém. Toto pochybení narušilo závěry Komise ohledně existence cenového kartelu na italském trhu. Mimoto Komise z důvodu údajných pochybení neunesla důkazní břemeno, které na ni bylo kladeno.

Co se týče výše pokuty, žalobkyně tvrdí, že Komise správně neposoudila její skutečné chování a vliv tohoto chování v rámci napadeného porušení, přičemž nevzala řádně v úvahu závažnou hospodářskou situaci, v níž se nachází.

Žalobkyně tvrdí, že ačkoliv Komise věděla, že se Mamoli ve skutečnosti nachází v závažné hospodářské situaci, jež oslabuje platební schopnost podniku, přijala rozhodnutí, které je nepřiměřené k dosažení cíle v něm stanoveného.

____________

¹ - Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).