Věc T-60/03

Regione Siciliana

v.

Komise Evropských společenství

„Žaloba na neplatnost – Přípustnost – Článek 230 čtvrtý pododstavec ES – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně dotýkají – Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Rozhodnutí Komise, kterým se zrušuje finanční pomoc a žádá o její vrácení – Článek 24 nařízení (EHS) č. 4253/88 – Zjevně nesprávné posouzení“

Shrnutí rozsudku

1.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Bezprostřední dotčení – Rozhodnutí Komise určené členskému státu, kterým se zrušuje finanční pomoc Společenství a žádá o její vrácení – Místní orgán, který je příjemcem pomoci – Bezprostřední dotčení tohoto orgánu

(Čl. 230 čtvrtý pododstavec ES)

2.      Hospodářská a sociální soudržnost – Strukturální pomoc – Financování Společenství – Zpětná účinnost hmotněprávního předpisu – Podmínky

(Nařízení Rady č. 1787/84, čl. 32 odst. 1 a nařízení č. 4253/88, ve znění nařízení č. 2082/93, článek 24)

3.      Hospodářská a sociální soudržnost – Strukturální pomoc – Financování Společenství – Podmínka – Fungování financovaného projektu

(Nařízení Rady č. 1787/84, čl. 18 odst. 1 a nařízení č. 4253/88, ve znění nařízení č. 2082/93, článek 24)

1.      Ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES je rozhodnutím Komise, určeným členskému státu, kterým se zrušuje finanční pomoc poskytnutá Evropským fondem pro regionální rozvoj a které se týká vymáhání zálohy vyplacené Komisí z titulu uvedené pomoci, bezprostředně dotčen regionální orgán, který je příjemcem této pomoci.

Nejprve, pokud jde o změnu právního postavení uvedeného orgánu, je prvním přímým a okamžitým účinkem tohoto rozhodnutí změna jeho majetkového postavení, neboť byl připraven o zůstatek pomoci nevyplacený Komisí. Zatímco před přijetím uvedeného rozhodnutí mohl v rámci realizace projektu tento orgán s jistotou počítat s uvedenou částkou, byl po přijetí tohoto rozhodnutí nucen zaprvé konstatovat, že o ni byl připraven, a zadruhé hledat náhradní financování za účelem splnění smluvních závazků v rámci realizace dotčených prací. Uvedené rozhodnutí rovněž bezprostředně mění právní postavení tohoto orgánu, co se týče povinnosti vrátit částky vyplacené z titulu zálohy. Následkem tohoto rozhodnutí je totiž bezprostřední změna právního statutu tohoto orgánu z nepopiratelného věřitele na přinejmenším možného dlužníka těchto částek, jelikož ukončilo nemožnost italských orgánů jak na základě práva Společenství, tak vnitrostátního práva, vymáhat po uvedeném orgánu vyplacené zálohy. Druhým přímým a automatickým účinkem uvedeného rozhodnutí tak byla změna právního postavení tohoto orgánu vůči vnitrostátním orgánům.

Pokud jde dále o kritérium automatické použitelnosti tohoto rozhodnutí, založilo samo o sobě mechanicky vůči tomuto orgánu uvedený dvojí účinek. Tento dvojí účinek vyplývá výlučně ze samotné právní úpravy Společenství, a sice z čl. 211 třetí odrážky ES a čl. 249 čtvrtého pododstavce ES, ve vzájemném spojení. V tomto ohledu neměly italské orgány žádnou posuzovací pravomoc, co se týče jejich povinnosti vykonat toto rozhodnutí.

(viz body 48, 53–54, 56–57, 63)

2.       Podmínky, za kterých může být finanční pomoc poskytnutá Společenstvím v rámci systému strukturálních fondů zrušena, jsou upraveny nikoliv procesními, nýbrž hmotněprávními předpisy. Tato hlediska se tedy v zásadě řídí právní úpravou použitelnou v době poskytnutí pomoci. Zrušení pomoci Společenství z důvodu nesrovnalostí vytýkaných příjemci tak má povahu sankce, jestliže se neomezuje na vrácení částek neprávem vyplacených z důvodu těchto nesrovnalostí. Je proto přípustné pouze tehdy, pokud je odůvodněno jak s ohledem na právní úpravu použitelnou v době poskytnutí pomoci, tak s ohledem na právní úpravu platnou v době rozhodnutí o zrušení.

(viz bod 73)

3.      Za účelem zajištění řádného fungování systému strukturálních fondů Společenství a jejich řádného finančního řízení musí realizace veškerých projektů spolufinancovaných fondy Společenství v tomto rámci vést k fungování uvedeného projektu, přičemž tento požadavek je podkladem pro rozhodnutí poskytující financování Společenství.

V případě, kdy dílo zamýšlené tímto projektem není ani v provozu, ani využitelné k datu rozhodnutí Komise, kterým se zrušuje finanční pomoc a žádá o její vrácení, by bylo zjevně neslučitelné s čl. 18 odst. 1 nařízení č. 1787/84 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, který stanoví, že financování investic do infrastruktury se týká infrastruktury, která přispívá k rozvoji regionu nebo oblasti, ve které se nachází, povolit příjemci pomoci, aby si ponechal pomoc Společenství poskytnutou za účelem realizace díla i přesto, že uvedené dílo nebylo využitelné. Takový přístup by navíc nebyl slučitelný s cílem řádného řízení strukturálních fondů Společenství.

(viz body 82-83)