Žaloba podaná dne 24. června 2014 – Španělsko v. Komise

(Věc T-466/14)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, Abogado del Estado)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

částečně zrušil rozhodnutí Komise ze dne 14. dubna 2014, kterým se konstatuje, že prominutí dovozního cla podle článku 236 ve spojení s čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství [nařízení (EHS) č. 2913/92] je odůvodněné a prominutí dovozního cla v jiné částce v jednom konkrétním případě (věc REM 02/2013) odůvodněné není, a to v rozsahu, ve kterém zamítá prominutí dovozního cla nesprávně považované za neodůvodněné, a

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod, vycházející z porušení práva na řádnou správu v souvislosti s článkem 872a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3)

V této souvislosti žalobce tvrdí, že rozhodnutí přijaté v rámci takového řízení, jako je řízení o prominutí, ve kterém si může Komise vyžádat jakékoli doplňující informace, které považuje za nezbytné, a ve kterém musí oznámit důvody pro přijetí nepříznivého rozhodnutí, a obsahující zamítnutí z jiných důvodů, než jaké byly uvedeny jejím předchozím oznámení, je v rozporu s článkem 41 Listiny základních práv Evropské unie.Druhý žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307)Podle žalobce jsou splněny požadavky plynoucí z ustálené judikatury, na kterých byla v minulosti založena mnohá kladná rozhodnutí Komise o prominutí v odvětví rybolovu tuňáků. Konkrétně jsou splněny požadavky na komplexnost právní úpravy, nepředložení nesprávných skutečnosti ze strany vývozce, rozdílný výklad právní úpravy na základě správných informací, částečnou odpovědnost Komise a na trvalost chyby ze strany příslušných orgánů, které nikdy neuplatňovaly daný předpis správně.