ROZSUDEK SOUDU
(první senát)
1. dubna 2009
Věc T-385/04
Gregorio Valero Jordana
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Žaloba na neplatnost – Žaloba na náhradu škody – Povýšení – Přidělení prioritních bodů“
Předmět: Žaloba, jejímž předmětem je zaprvé zrušení rozhodnutí generálního ředitele právní služby Komise o přidělení žalobci pro účely povýšení pouze jednoho prioritního bodu generálního ředitelství za rok 2003, sděleného dne 7. července 2003 a potvrzeného rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování oznámeným dne 16. prosince 2003; zadruhé rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování přidělit žalobci pro účely povýšení celkově 20 bodů za rok 2003, oznámeného dne 16. prosince 2003; seznamu zásluh úředníků třídy A5 za rok 2003, zveřejněného v Informations Administratives č.69 2003 dne 13. prosince 2003; seznamu úředníků povýšených do třídy A4 v roce 2003, zveřejněného v Informations Administratives č. 73 2003 ze dne 27. listopadu 2003; rozhodnutí nezapsat jméno žalobce na uvedené seznamy; zatřetí rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování neudělit žalobci dodatečné prioritní body pro účely povýšení za rok 2003, vyplývající z dopisu ze dne 22. února 2007 a z rozhodnutí ze dne 17. dubna 2007, a přiznání náhrady škody ve výši 5000 eur.
Rozhodnutí: Rozhodnutí Komise, která stanoví celkový počet bodů pro účely povýšení Gregoria Valera Jordany na 20 bodů a která zamítají jeho zapsání na seznam úředníků povýšených do třídy A4 při povyšování v roce 2003, se zrušují. Zbývající část žaloby se zamítá. Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Systém povyšování zavedený Komisí – Uzavření hodnotícího období pro povýšení aktem obsahujícím rozhodnutí, kterým se stanoví seznam povýšených úředníků, a rozhodnutí, kterým se stanoví body přidělené úředníkům – Samostatná rozhodnutí, která mohou být předmětem různých žalob nebo jediné žaloby
(Služební řád, čl. 45 odst. 1 a články 90 a 91)
2. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Předmět sporu – Změna v průběhu řízení
(Jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 48 odst. 2; služební řád, články 90 a 91)
3. Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh – Prováděcí pravidla–Kvantifikace zásluh pro účely přidělení bodů
(Služební řád, čl. 45 odst. 1)
1. V rámci systému povyšování zavedeného interním předpisem Komise, v němž je akt, který uzavírá povyšování, komplexní povahy v tom smyslu, že zahrnuje dvě různá rozhodnutí, a to rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, které stanoví seznam povýšených osob, a rozhodnutí uvedeného orgánu, které stanoví celkový počet bodů úředníků, na němž se výše uvedené rozhodnutí zakládá, představuje uvedené rozhodnutí, které stanoví celkový počet bodů, autonomní akt, který může být jako takový napaden stížností, případně žalobou před soudem v rámci opravných prostředků upravených služebním řádem.
Proto úředník, který nebyl povýšen v důsledku přiznání údajně neodůvodněného nedostatečného počtu bodů pro dosažení limitu stanoveného pro účely povyšovaní, může podat opravný prostředek současně proti rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, které stanoví celkový počet bodů, a proti rozhodnutí, které stanoví seznam povýšených úředníků.
Naopak rozhodnutí o přidělení prioritních bodů žalobci a rozhodnutí nezapsat jej na seznam sestavený na základě zásluh, jakož i seznam jako takový, jsou přípravnými akty, které nemohou být předmětem samostatné žaloby. Jejich legalita nicméně může být stále napadena v rámci žaloby namířené proti konečnému rozhodnutí.
(viz body 69 až 72)
Odkazy: Soud, 9. dubna 2003, Tejada Fernández v. Komise, T‑134/02, Recueil FP, s. I‑A‑125 a II‑609, bod 18; Soud, 19. října 2006, Buendía Sierra v. Komise, T‑311/04, Sb. rozh. s. II‑4137, body 90, 93 a 96 až 98
2. Článek 48 odst. 2 jednacího řádu Soudu, podle kterého nelze předkládat nové důvody v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení, se v některých případech může použít pro změnu návrhových žádání. Pokud je totiž napadený akt v průběhu řízení nahrazen aktem se stejným předmětem, je tento nový akt na základě požadavku hospodárnosti řízení novou skutečností umožňující žalobcům upravit jejich návrhová žádání a žalobní důvody. Nicméně z článků 90 a 91 služebního řádu naopak vyplývá, že žaloba směřující proti aktu nepříznivě zasahujícímu do právního postavení osoby, spočívajícímu v rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, je přípustná pouze tehdy, pokud se dotčená osoba dříve obrátila na uvedený orgán se stížností a pokud tato stížnost byla předmětem explicitního, nebo implicitního zamítnutí, přičemž toto platí rovněž pro nové rozhodnutí nahrazující po přezkoumání dřívější rozhodnutí.
(viz body 76 až 78)
Odkazy: Soud, 6. července 2001, Tsarnavas v. Komise, T‑161/00, Recueil FP, s. I‑A‑155 a II‑721, body 26 až 28; Soud, 26. října 2004, Brendel v. Komise, T‑55/03, Sb. VS s. I‑A‑311 a II‑1437, bod 50 a uvedená judikatura
3. Při hodnocení zásluh, k nimž je třeba přihlédnout v rámci rozhodnutí o povýšení podle článku 45 služebního řádu, a tím pádem i v rámci rozhodnutí o udělení prioritních bodů v systému povyšování, kde je takové hodnocení kvantifikováno, má administrativa širokou posuzovací pravomoc a přezkum soudu Společenství se musí omezit na posouzení otázky, zda s ohledem na způsoby a prostředky, na jejichž základě administrativa učinila své posouzení, se administrativa držela v mezích, k nimž nelze vyslovit výhrady, a neužila svou pravomoc zjevně nesprávným způsobem.
(viz bod 131)
Odkazy: Soud, 3. května 2007, Crespinet v. Komise, T‑261/04, Sb. rozh. s. II‑0000, bod 58 a uvedená judikatura