Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Den Haag, zittingsplaats ‘s-Hertogenbosch (Nizozemsko) dne 23. července 2021 – E, F v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

(Věc C-456/21)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Den Haag, zittingsplaats ‘s-Hertogenbosch

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: E, F

Žalovaný: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

Předběžné otázky

Musí být čl. 10 odst. 1 písm. d) kvalifikační směrnice1 vykládán v tom smyslu, že je třeba západní normy, hodnoty a chování, které si státní příslušníci třetí země osvojí díky svému pobytu na území některého členského státu během značné části fáze jejich života, ve které se utváří jejich identita, přičemž se plně zapojují do společenského života, považovat za společnou minulost, kterou nelze změnit, resp. za rysy identity, které jsou natolik zásadní, že od dotčených osob nelze požadovat, aby se jich zřekly?

V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být státní příslušníci třetí země, kteří si – bez ohledu na příslušné důvody – díky faktickému pobytu na území některého členského státu během fáze jejich života, ve které se utváří jejich identita, osvojili obdobné západní normy a hodnoty, považováni za „příslušníky určité společenské vrstvy“ ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. d) kvalifikační směrnice? Musí být v této souvislosti otázka, zda se jedná o „určitou společenskou vrstvu, která má v dotyčné zemi odlišnou [identitu]“, posuzována z pohledu členského státu, nebo musí být tato podmínka ve spojení s čl. 10 odst. 2 kvalifikační směrnice vykládána v tom smyslu, že je rozhodující, že cizí státní příslušník může prokázat, že je v zemi původu považován za součást určité společenské vrstvy, resp. že jsou mu tam přinejmenším připisovány příslušné charakteristické rysy? Je požadavek, podle kterého může přijetí západního způsobu života odůvodnit přiznání postavení uprchlíka pouze v případě, že se toto přijetí západního způsobu života zakládá na náboženských nebo politických důvodech, slučitelný s článkem 10 kvalifikační směrnice ve spojení se zásadou nenavracení a právem na azyl?

Je vnitrostátní právní praxe, podle které orgán, který má vydat rozhodnutí, v rámci posouzení žádostí o mezinárodní ochranu zvažuje nejvlastnější zájem dítěte, aniž ho nejprve (v každém řízení) přesně zjistí (resp. nechá zjistit), slučitelná s unijním právem, zejména s čl. 24 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) ve spojení s čl. 51 odst. 1 Listiny? Je odpověď na tuto otázku odlišná, jestliže členský stát musí posoudit žádost o povolení pobytu z řádných důvodů a při rozhodnutí o této žádosti je třeba zohlednit nejvlastnější zájem dítěte?

Jakým způsobem a v jaké fázi posuzování žádosti o mezinárodní ochranu musí být ve světle čl. 24 odst. 2 Listiny zohledněn a zvážen nejvlastnější zájem dítěte, zejména újma, kterou nezletilý utrpěl v důsledku dlouhodobého faktického pobytu v členském státě? Je v této souvislosti relevantní, zda byl tento faktický pobyt oprávněný? Je při zvážení nejvlastnějšího zájmu dítěte v rámci tohoto posouzení relevantní, zda členský stát rozhodl o žádosti o mezinárodní ochranu ve lhůtách pro rozhodnutí stanovených unijním právem, zda nebyla splněna dříve uložená povinnost návratu a zda daný členský stát poté, co bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, upustil od vyhoštění, v důsledku čehož mohl pokračovat faktický pobyt nezletilého v tomto členském státě?

Je vnitrostátní právní praxe, podle které je mezi prvními a následnými žádostmi o mezinárodní ochranu rozlišováno v tom smyslu, že u následných žádostí o mezinárodní ochranu se nezohledňují řádné důvody, ve světle článku 7 Listiny ve spojení s čl. 24 odst. 2 Listiny slučitelná s unijním právem?

____________

1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. 2011, L 337, s. 9)