Language of document :

Žaloba podaná dne 13. května 2016 – Janukovyč v. Rada

(Věc T-244/16)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Viktor Fedorovyč Janukovyč (Kyjev, Ukrajina) (zástupce T. Beazley, QC)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/318 ze dne 4. března 2016, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2016 L 60, s. 76) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/311 ze dne 4. března 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2016 L 60, s. 1) na základě toho, že nezrušuje nařízení č. 208/2014 v rozsahu, v němž se týká žalobce;

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Rada Evropské unie (dále jen „Rada“) nezaložila sporná opatření na vhodném právním základě. Za prvé sporná opatření nesplňují podmínky pro to, aby Rada mohla vycházet z článku 29 SEU. Mimo jiné: (i) Radou výslovně zmíněné cíle (upevnění právního státu a dodržování lidských práv na Ukrajině) jsou pouze vágní tvrzení, která nemohou legitimně představovat platný základ pro tato opatření; (ii) právní základ, z kterého Rada vychází, postrádá jakoukoliv dostatečnou vazbu na náležitý soudní přezkum vyžadovaný za stávajících okolností; a (iii) uložení omezujících opatření žalobci totiž podporuje a ospravedlňuje chování nového režimu na Ukrajině, který sám podrývá spravedlivý proces a právní stát a který porušuje a je připraven systematicky porušovat lidská práva. Za druhé podmínky pro použití článku 215 SFEU nebyly splněny, jelikož neexistovalo žádné platné rozhodnutí podle hlavy V kapitoly 2 SEU. Za třetí, neexistovala dostatečná vazba pro uplatnění článku 215 SFEU vůči žalobci.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že se Rada dopustila zneužití pravomoci. Skutečným záměrem Rady při provádění sporných opatření byl v zásadě pokus zavděčit se současnému režimu na Ukrajině (s cílem, aby si Ukrajina vytvořila užší vazby s EU), a nebyl jím účel/odůvodnění uvedený na začátku sporných opatření.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Rada sporná opatření neodůvodnila. „Odůvodnění“, na základě kterého byl ve sporných opatřeních žalobce označen, je (mimo to, že je chybné) čistě formální, nevhodné a nedostatečně konkrétní.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalobce v rozhodné době nesplňuje uvedená kritéria pro zařazení osoby na seznam.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Rada se dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že zahrnula žalobce do sporných opatření. Bez ohledu na jasné oddělení „odůvodnění“ a příslušných určovacích kritérií se Rada tím, že znovu označila žalobce, dopustila zjevně nesprávného posouzení.

Šestý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že byla porušena práva žalobce na obhajobu a/nebo že byl zbaven účinné soudní ochrany. Rada mimo jiné s žalobcem nevedla přiměřené konzultace před znovu označením a žalobci nebyla poskytnuta náležitá a spravedlivá příležitost ani k opravení chyb ani k předložení informací týkajících se jeho osobní situace.

Sedmý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že práva žalobce vlastnit majetek podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv EU byla porušena mimo jiné tím, že omezující opatření představují neodůvodněná a nepřiměřená omezení těchto práv, protože kromě jiného: (i) neexistuje žádná informace o tom, že jakékoliv údajně žalobcem protiprávně vyvedené státní prostředky se považují za převedené mimo Ukrajinu; a (ii) není nezbytné ani vhodné zmrazit veškerý majetek žalobce, protože ukrajinské orgány nyní stanovily hodnotu ztrát údajně sledovaných v hlavních trestních případech vedených proti žalobci.

____________