Věc T‑555/22
Francouzská republika
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 8. května 2024
„Jazykový režim – Oznámení o otevřeném výběrovém řízení k přijetí administrátorů a odborníků v oborech obranný průmysl a vesmír – Omezení volby druhého jazyka na angličtinu – Nařízení č. 1 – Článek 1d odst. 1, článek 27 a čl. 28 písm. f) služebního řádu – Diskriminace na základě jazyka – Zájem služby – Přiměřenost“
Úředníci – Výběrové řízení – Průběh otevřeného výběrového řízení – Jazyky pro účast na zkouškách – Omezení výběru druhého jazyka – Diskriminace na základě jazyka – Odůvodnění s ohledem na zájem služby – Dodržení zásady proporcionality – Důkazní břemeno
[Listina základních práv, čl. 21 odst. 1 a článek 22; služební řád úředníků, čl. 1d odst. 1, článek 27 a čl. 28 písm. f) a příloha III, čl. 1 odst. 1 písm. f); nařízení Rady č. 1, článek 1]
(viz body 23–29, 35–39, 65–69, 72, 88, 89)
Shrnutí
Tribunál, k němuž podala žalobu Francouzská republika, podporovaná dalšími třemi členskými státy, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, a sice Belgickým královstvím, Řeckou republikou a Italskou republikou, zrušil oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/400/22. Cílem tohoto výběrového řízení bylo sestavit rezervní seznamy pro nábor administrátorů a odborníků v oborech obranný průmysl a vesmír v rámci Komise. V rámci této žaloby rozhodl Tribunál poprvé o legalitě jazykového režimu otevřeného výběrového řízení, který omezuje výběr druhého jazyka uvedeného výběrového řízení na jediný úřední jazyk Unie (angličtinu) a stanoví, že všechny hlavní zkoušky v tomto výběrovém řízení musí být složeny pouze v tomto jazyce.
V projednávané věci Francouzská republika tvrdila, že dotčené oznámení o výběrovém řízení porušuje článek 1d služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) ve spojení s články 21 a 22 Listiny základních práv Evropské unie, které se týkají zásady zákazu diskriminace a respektování jazykové rozmanitosti. Žalobkyně vysvětlila, že s ohledem na používání a roli jiných úředních jazyků Unie, než je angličtina, v rámci Komise, zejména francouzštiny, nemůže důvod založený na potřebě, aby přijaté osoby byly schopny zapojit se do pracovního procesu okamžitě po přijetí, odůvodnit takové omezení, jelikož toto omezení nemůže uspokojit skutečné potřeby služby. Žalobkyně dodala, že Komise každopádně neprokázala přiměřenost této diskriminace.
Závěry Tribunálu
Úvodem Tribunál uvedl, že omezení volby druhého jazyka v případě uchazečů výběrového řízení na omezený počet jazyků s vyloučením ostatních úředních jazyků představuje diskriminaci na základě jazyka, která je v zásadě zakázána podle čl. 1d odst. 1 služebního řádu. Někteří potenciální uchazeči, kteří mají uspokojivou znalost alespoň jednoho z určených jazyků, jsou totiž zvýhodněni, jelikož se mohou zúčastnit výběrového řízení, a být tak zaměstnáni jako úředníci nebo ostatní zaměstnanci Unie, zatímco ostatní uchazeči, kteří takovou znalost nemají, jsou z tohoto výběrového řízení vyloučeni.
Široká posuzovací pravomoc, kterou disponují unijní orgány při organizaci svých útvarů, stejně jako Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO), při výkonu pravomocí, které mu byly uvedenými orgány svěřeny, je tudíž imperativně omezena článkem 1d služebního řádu. Rozdílné zacházení na základě jazyka, které vyplývá z omezení jazykového režimu výběrového řízení na omezený počet úředních jazyků, je přípustné pouze tehdy, je-li takové omezení objektivně odůvodněno a je-li přiměřené skutečným potřebám služby. Kromě toho jakákoliv podmínka týkající se specifických jazykových znalostí musí být založena na jasných, objektivních a předvídatelných kritériích, která uchazečům umožní pochopit důvod, proč musí tuto podmínku splnit, a unijním soudům umožní přezkoumat její legalitu.
Diskriminace na základě jazyka totiž může být odůvodněna zájmem služby mít k dispozici úředníky, kteří ovládají jazyk nebo jazyky používané dotčeným útvarem, a budou tedy schopni okamžitě se zapojit do pracovního procesu. Je však na orgánu, který omezil jazykový režim výběrového řízení na omezený počet úředních jazyků Unie, aby prokázal, že takové omezení vskutku sleduje skutečné potřeby související s pracovními činnostmi, které budou přijatí uchazeči vykonávat, je těmto potřebám přiměřené a je založeno na jasných, objektivních a předvídatelných kritériích. Pokud jde o Tribunál, přísluší mu provést konkrétní přezkum, zda je toto omezení objektivně odůvodněné a přiměřené s ohledem na uvedené potřeby.
Zaprvé, pokud jde o objektivní odůvodnění jazykového omezení skutečnými potřebami služby, takové omezení se musí vztahovat ke služebním povinnostem, které budou přijaté osoby vykonávat. Jinými slovy, Komisi přísluší, aby prokázala, že služební povinnosti popsané v oznámení o výběrovém řízení samy o sobě vyžadují znalost angličtiny na úrovni B2. V projednávané věci však Komise nespojuje potřebu, aby přijatí uchazeči ovládali angličtinu na úrovni B2, s nutností, aby tyto osoby byly schopny ihned vykonávat určité služební povinnosti, které jim budou příslušet, nýbrž jen s okolností, že tyto osoby budou muset vykonávat uvedené služební povinnosti v útvarech, ve kterých stávající zaměstnanci používají k jejich plnění hlavně angličtinu. Taková argumentace, která znamená pouze tolik, že služební povinnosti musí být vykonávány v angličtině, protože již v tomto jazyce vykonávány jsou, z podstaty věci neprokazuje, že sporné jazykové omezení vskutku sleduje skutečné potřeby služby související s pracovními činnostmi, které budou přijaté osoby vykonávat. Mimoto existence údajné „prokázané skutečnosti“ neodpovídá situaci nově vytvořeného útvaru, který je ještě ve fázi budování personálního obsazení v době zveřejnění oznámení o výběrovém řízení. V každém případě Tribunál konstatoval, že argumentace Komise není dostatečně podložena dokumenty předloženými za tímto účelem. Z toho vyplývá, že Komise neprokázala, že jazykové omezení bylo odůvodněné.
Zadruhé, pokud jde o přiměřenost jazykového omezení, je na orgánech, aby vzájemně vyvážily legitimní cíl odůvodňující omezení počtu jazyků výběrových řízení a možnosti přijatých úředníků naučit se u orgánů jazyky, které jsou v zájmu služby nezbytné. Vzhledem k tomu, že Komise takové vyvážení neprovedla, právně dostačujícím způsobem neprokázala, že je sporné jazykové omezení přiměřené potřebám služby.