Věc T‑10/13
Bank of Industry and Mine
v.
Rada Evropské unie
„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu s cílem zamezit šíření jaderných zbraní – Zmrazení finančních prostředků – Žaloba na neplatnost – Lhůta k podání žaloby – Přípustnost – Námitka protiprávnosti – Nesprávné právní posouzení – Přiměřenost – Právo na vlastnictví – Pravomoc Rady – Povinnost (uvést) odůvodnění – Práva na obhajobu – Přezkum přijatých omezujících opatření – Právo na účinnou soudní ochranu – Nesprávné posouzení“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 29. dubna 2015
1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Soudní přezkum legality – Rozsah – Článek 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2010/413, a čl. 1 odst. 8 rozhodnutí 2012/635 – Vyloučení
[Článek 29 SEU; čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU a čl. 275 druhý pododstavec SFEU; rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP, čl. 20 odst. 1 písm. c), a 2012/635/SZBP, čl. 1 odst. 8]
2. Žaloba na neplatnost – Podmínky přípustnosti – Právní zájem na podání žaloby – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Žaloba směřující proti aktu zavádějícímu omezující opatření namířená proti žalobci – Veřejnoprávní subjekt dovolávající se ochrany a záruk plynoucích ze základních práv – Otázka, která se netýká přípustnosti žalobního důvodu, nýbrž jeho opodstatněnosti
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU a čl. 275 druhý pododstavec SFEU; rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP; nařízení Rady č. 945/2012)
3. Právo Evropské unie – Základní práva – Rozsah osobní působnosti – Právnické osoby představující odnože třetích států – Zahrnutí – Odpovědnost třetího státu za dodržování základních práv na vlastním území – Neexistence vlivu
(Listina základních práv Evropské unie, články 17, 41 a 47)
4. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Omezující opatření vůči Íránu – Opatření přijatá v rámci boje proti šíření jaderných zbraní – Rozsah přezkumu – Omezený přezkum obecných pravidel – Přezkum zahrnující posouzení skutečností a ověření důkazů u aktů uplatňovaných na konkrétní subjekty
[Článek 29 SEU; čl. 215 odst. 2 SFEU a čl. 275 druhý pododstavec SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47; rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP, čl. 20 odst. 1 písm. c); nařízení Rady č. 267/2012, čl. 23 odst. 2 písm. d)]
5. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Omezující opatření vůči Íránu – Opatření přijatá v rámci boje proti šíření jaderných zbraní – Rozsah přezkumu – Omezený přezkum obecných pravidel – Kritéria pro přijetí omezujících opatření – Podpora íránské vládě – Rozsah – Dodržení zásady právní jistoty vyžadující jasnost, určitost a předvídatelnost účinků právních pravidel
[Rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP, čl. 20 odst. 1 písm. c), a 2012/35/SZBP, bod 13 odůvodnění; nařízení Rady č. 267/2012, čl. 23 odst. 2 písm. d)]
6. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Omezení práva na vlastnictví a práva na svobodný výkon hospodářské činnosti – Porušení zásady proporcionality – Neexistence
[Rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP, čl. 20 odst. 1 písm. c), 2012/35/PESC, bod 13 odůvodnění, a 2012/635/SZBP, čl. 1 odst. 8; nařízení Rady č. 267/2012, čl. 23 odst. 2 písm. d)]
7. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Rozhodnutí přijaté v rámci Smlouvy o EU – Procesní požadavky stanovené čl. 215 odst. 2 SFEU – Nepoužitelnost
(Článek 29 SEU; čl. 215 odst. 2 SFEU; nařízení Rady č. 2012/635/SZBP)
8. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Pravomoc Rady využít postupu stanoveného v čl. 291 odst. 2 SFEU v oblasti omezujících opatření na základě článku 215 SFEU
(Článek 215 SFEU a čl. 291 odst. 2 SFEU; nařízení Rady č. 267/2012, čl. 23 odst. 2)
9. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Opatření přijatá v rámci boje proti šíření jaderných zbraní – Postup zařazení na seznam osob a subjektů, na něž se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů – Volba právního základu – Nařízení č. 267/2012 – Dodržení požadavků stanovených v článku 291 SFEU
(Článek 24 odst. 1 druhý pododstavec SEU, článek 29 SEU a čl. 31 odst. 1 SEU; článek 215 SFEU a čl. 291 odst. 2 SFEU; rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP, příloha II; nařízení Rady č. 267/2012, čl. 23 odst. 2 a čl. 46 odst. 2)
10. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Rozhodnutí přijaté v souvislostech, které jsou dotčené osobě známy a které jí umožňují pochopit dosah opatření, jež bylo vůči ní přijato – Přípustnost stručného odůvodnění
(Článek 296 druhý pododstavec SFEU; rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP; nařízení Rady č. 945/2012)
11. Právo Evropské unie – Zásady – Práva obhajoby – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Právo na přístup k dokumentům – Právo podmíněné předložením příslušné žádosti Radě
(Rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP; nařízení Rady č. 945/2012)
12. Právo Evropské unie – Zásady – Práva obhajoby – Právo na účinnou soudní ochranu – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podporujících íránskou vládu – Povinnost sdělit skutečnosti uplatněné v neprospěch – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, článek 47; rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP; nařízení Rady č. 945/2012)
13. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících – Povinnost Rady přezkoumat tato opatření v pravidelných intervalech – Porušení – Neexistence vlivu na platnost těchto opatření – Podmínky – Naplnění cíle spočívajícího v povinnosti přezkumu a neexistence nepříznivých účinků na situaci dotčeného subjektu
(Rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP, čl. 26 odst. 3; nařízení Rady č. 267/2012, čl. 46 odst. 6)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 27–30)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 48, 49)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 53, 55, 57, 58)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 74, 75, 170–173)
5. Rada má při obecném a abstraktním vymezování právních kritérií a podmínek pro přijetí omezujících opatření širokou posuzovací pravomoc. V tomto ohledu kritérium podpory íránské vládě přiznává Radě svou velmi širokou formulací posuzovací pravomoc. Tato pravomoc však není ani mimořádnou, ani svévolnou pravomocí. Zaprvé zásada právní jistoty, která představuje obecnou zásadu unijního práva a která zejména vyžaduje, aby právní pravidla byla jasná a přesná, a jejich účinky byly předvídatelné, zejména pokud mohou vyvolat nepříznivé důsledky pro jednotlivce a podniky, je zajisté použitelná ohledně omezujících opatření, jež se značně dotýkají práv a svobod dotyčných osob a subjektů. Zadruhé kritérium podpory íránské vládě je součástí právního rámce, který je jasně vymezen cíli sledovanými právními předpisy upravujícími omezující opatření přijatá vůči Íránu, a to zejména právního rámce bodu 13 odůvodnění rozhodnutí 2012/35, kterým bylo toto kritérium vloženo do čl. 20 odst. 1 rozhodnutí 2010/413 o omezujících opatřeních vůči Íránu. Jak vyplývá z tohoto bodu 13 odůvodnění rozhodnutí 2012/35, uvedené kritérium se cíleně a selektivně vztahuje na vlastní činnosti dotyčné osoby nebo dotyčného subjektu, které sice jako takové nemají přímou či nepřímou souvislost s šířením jaderných zbraní, avšak mohou napomáhat je podporovat poskytováním zdrojů nebo nástrojů materiálního, finančního nebo logistického charakteru íránské vládě, které jí umožňují provádět činnosti spočívající v šíření jaderných zbraní.
Uvedené kritérium se tedy netýká jakékoli formy podpory íránské vládě, ale forem podpory, které svým kvantitativním nebo kvalitativním významem přispívají k vyvíjení íránských jaderných aktivit. Toto kritérium tak definuje objektivně vymezenou kategorii osob a subjektů, jejichž finanční prostředky mohou být zmrazeny. Uvedené kritérium lze tudíž použít na každý subjekt poskytující podporu zejména ve formě finanční pomoci íránské vládě. Nevztahuje se naopak na veškeré subjekty vlastněné íránskou vládou nebo subjekty, které s ní udržují vztahy, ani na všechny íránské daňové poplatníky.
(viz body 75–80, 83, 84, 88)
6. Vzhledem k prvořadému významu zachování míru a mezinárodní bezpečnosti může Rada, aniž by tím překročila meze své posuzovací pravomoci, dospět k závěru, že zásahy do práva na vlastnictví, které vyplývají z uplatnění kritéria podpory íránské vládě stanoveného bodem 13 odůvodnění rozhodnutí 2012/35, kterým se mění rozhodnutí 2010/413, a čl. 20 odst. 1 rozhodnutí 2010/413 o omezujících opatřeních vůči Íránu, směřující ke zmražení finančních prostředků některých osob a veřejnoprávních subjektů, které takovou podporu poskytují, jsou přiměřené a nezbytné k vyvinutí tlaku na íránskou vládu za účelem donutit ji ukončit její činnosti spočívající v šíření jaderných zbraní. Toto kritérium je tudíž slučitelné se zásadou proporcionality a nepřiznává Radě mimořádně širokou pravomoc.
(viz body 78, 91, 92, 195–199)
7. Předchozí přijetí rozhodnutí podle kapitoly 2 hlavy V Smlouvy o EU představuje nezbytnou podmínku k tomu, aby Rada mohla přijmout omezující opatření na základě pravomocí, které jí jsou svěřeny ustanovením čl. 215 odst. 2 SFEU. Toto konstatování však neznamená, že by přijetí rozhodnutí podle kapitoly 2 hlavy V Smlouvy o EU podléhalo procesním požadavkům podle čl. 215 odst. 2 SFEU, a nikoli požadavkům zakotveným samotným článkem 29 SEU. Tento článek opravňuje Radu, aby sama přijala rozhodnutí, která jsou v něm uvedena.
(viz body 99, 101)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 105–107)
9. Taková nařízení, jako je nařízení č. 267/2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 o omezujících opatřeních vůči Íránu, která upravují opatření na základě článku 215 SFEU, mají v oblasti působnosti Smlouvy o FEU provést v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) rozhodnutí přijatá podle článku 29 SEU. Konkrétně omezující opatření přijatá na základě čl. 23 odst. 2 nařízení č. 267/2012, jejichž cílem je vyvinout tlak na Íránskou islámskou republiku, aby ukončila šíření jaderných zbraní, jsou z důvodu jejich účelu, povahy a předmětu svázána úžeji s prováděním SZBP než s výkonem pravomocí svěřených Unii Smlouvou o FEU.
V rámci Smlouvy o EU přitom z čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 29 SEU a čl. 31 odst. 1 SEU vyplývá, že je obecně úkolem Rady vykonávat rozhodovací pravomoc v oblasti SZBP, a to na základě jednomyslného rozhodování. Je to především Rada, která jedná sama a která rozhoduje o zápisu jména osoby nebo subjektu do přílohy II rozhodnutí 2010/413. Právě tento zápis je přitom v rámci působnosti Smlouvy o FEU proveden prostřednictvím přijetí opatření spočívajícího ve zmrazení finančních prostředků na základě čl. 23 odst. 2 nařízení č. 267/2012.
Vzhledem ke zvláštnostem opatření přijatých na základě čl. 23 odst. 2 nařízení č. 267/2012, nezbytnosti zajistit soulad mezi seznamem obsaženým v příloze II rozhodnutí 2010/413 a seznamem obsaženým v příloze IX uvedeného nařízení, jakož i ke skutečnosti, že Komise nemá přístup k údajům informačních služeb členských států, které se mohou jevit jako nezbytné pro realizaci uvedených opatření, může Rada za těchto okolností oprávněně dospět k závěru, že provedení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 267/2012 týkajícího se zmrazení finančních prostředků představuje zvláštní případ ve smyslu čl. 291 odst. 2 SFEU, a tudíž je oprávněna vyhradit si v čl. 46 odst. 2 uvedeného nařízení pravomoc k jeho provedení.
Pokud jde o otázku, zda byla náležitě odůvodněna existence zvláštního případu, odůvodnění toho, že si Rada v čl. 46 odst. 2 nařízení č. 267/2012 vyhradila prováděcí pravomoci, vyplývá z výkladu bodů odůvodnění a ustanovení uvedeného nařízení ve spojení s relevantními ustanoveními Smlouvy o EU a Smlouvy o FEU upravujícími zmrazení finančních prostředků. Požadavky stanovené v čl. 291 odst. 2 SFEU k tomu, aby prováděcí pravomoci mohly být svěřeny Radě, jsou tedy v případě čl. 46 odst. 2 nařízení č. 267/2012 splněny.
(viz body 109–114, 119)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 122–127, 133–139)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 144)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 149, 151)
13. Podle čl. 26 odst. 3 rozhodnutí 2010/413 o omezujících opatřeních vůči Íránu a čl. 46 odst. 6 nařízení č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu má Rada povinnost přezkoumat omezující opatření týkající se žalobkyně ve lhůtě dvanácti měsíců od přijetí rozhodnutí 2012/635, kterým se mění rozhodnutí 2010/413, a prováděcího nařízení č. 945/2012, kterým se provádí nařízení č. 267/2012.
Porušení povinnosti přezkumu přijatých omezujících opatření ovšem neodůvodňuje zrušení aktů, kterými byla tato opatření přijata, jelikož cíl ustanovení upravujících pravidelný přezkum omezujících opatření byl, byť opožděně, splněn a porušení lhůty pro přezkum Radou již tedy nemá nepříznivé účinky na situaci žalobkyně. Tímto cílem je zajistit pravidelné ověřování toho, že přijatá omezující opatření jsou nadále odůvodněná.
(viz body 155–157, 160–162, 164, 165)