Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bucureşti (Rumunsko) dne 8. března 2022 – trestní řízení proti AR

(Věc C-179/22)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bucureşti

Účastník původního trestního řízení, na kterého byl vydán evropský zatýkací rozkaz

AR

Předběžné otázky

Musí být článek 25 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV¹ vykládán v tom smyslu, že pokud justiční orgán vykonávající evropský zatýkací rozkaz hodlá pro účely uznání odsouzení použít čl. 4 [odst.] 6 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV² , je povinen požádat o [postoupení] rozsudku a osvědčení vydaných podle rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV a získat souhlas státu odsouzení podle čl. 4 [odst.] 2 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV?

Musí být čl. 4 [odst.] 6 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV ve spojení s článkem 25 a čl. 4 [odst.] 2 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV vykládán v tom smyslu, že odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu odnětí svobody a uznání odsouzení, bez skutečného výkonu prostřednictvím uvěznění odsouzené osoby v důsledku omilostnění a přerušení výkonu trestu v souladu s právem vykonávajícího státu a bez získání souhlasu státu odsouzení v rámci řízení o uznání, [mají za následek] ztrátu práva státu odsouzení přistoupit k výkonu trestu v souladu s čl. 22 [odst. 1] rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV?

Musí být čl. 8 [odst.] 1 písm. c) rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV vykládán v tom smyslu, že rozsudek odsuzující osobu k trestu odnětí svobody, na jehož základě byl vydán evropský zatýkací rozkaz, jehož výkon byl odmítnut podle čl. 4 [odst.] 6 [uvedeného rámcového rozhodnutí], s uznáním rozsudku, ale bez jeho skutečného výkonu prostřednictvím uvěznění odsouzené osoby v důsledku omilostnění a přerušení výkonu trestu v souladu s právem vykonávajícího státu a bez získání souhlasu státu odsouzení v rámci řízení o uznání, ztrácí svou vykonatelnost?

Musí být čl. 4 [odst.] 5 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV vykládán v tom smyslu, že rozsudek, kterým se odmítá výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu odnětí svobody a uznává odsouzení podle čl. 4 [odst.] 6 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, ale bez skutečného výkonu prostřednictvím uvěznění odsouzené osoby v důsledku omilostnění a přerušení výkonu trestu v souladu s právem vykonávajícího státu (členského státu EU) a bez získání souhlasu státu odsouzení v rámci řízení o uznání, představuje „odsouzení za stejný čin třetím státem“?

V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku:

Musí být čl. 4 [odst.] 5 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV vykládán v tom smyslu, že rozsudek, kterým se odmítá výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu odnětí svobody a uznává odsouzení podle čl. 4 [odst.] 6 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, s přerušením výkonu trestu v souladu s právem vykonávajícího státu, představuje „odsouzení, které je vykonáváno“, pokud dohled nad odsouzeným ještě nebyl zahájen?

____________

¹ Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 27).

¹ Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1; Zvl. vyd 19/06 S. 34).