Věc T-68/03
Olympiaki Aeroporia Ypiresies AE
v.
Komise Evropských společenství
„Státní podpory – Podpora na restrukturalizaci poskytnutá Řeckou republikou letecké společnosti Olympic Airways – Rozhodnutí, kterým se prohlašuje podpora za neslučitelnou se společným trhem a nařizuje se její navrácení – Zneužití podpory – Nové podpory – Důkazní břemeno – Právo být vyslechnut – Kritérium soukromého věřitele – Nesprávné skutkové zjištění – Zjevně nesprávné posouzení – Odůvodnění – Článek 87 odst. 1 a 3 písm. c) ES“
Shrnutí rozsudku
1. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Zneužití dříve schválené podpory – Nové podpory – Důkazní břemeno
(Článek 10 ES, čl. 87 odst. 1 ES a čl. 88 odst. 2 a 3 ES)
2. Podpory poskytované státy – Správní řízení – Povinnost Komise vyzvat zúčastněné strany, aby předložily své připomínky – Odepření zúčastněným stranám práva na obhajobu
(Článek 88 odst. 2 ES)
3. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Žalobní důvody, které mohou být vzneseny vůči rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor – Žalobní důvody neuvedené v průběhu správního řízení
(Článek 88 odst. 2 ES a 230 ES)
4. Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Podpory na restrukturalizaci podniku v nesnázích
[Článek 87 odst. 3 písm. c) ES a čl. 88 odst. 2 a 3 ES; sdělení Komise 1999/C 288/02 body 3.2.2 a 3.2.4]
5. Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Omezení
(Článek 87 odst. 3 ES)
6. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Doplnění odůvodnění v průběhu soudního řízení – Nepřípustnost
(Článek 253 ES)
7. Podpory poskytované státy – Pojem – Kritéria posouzení – Kritérium soukromého věřitele
(Článek 87 odst. 1 ES)
8. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah
(Článek 87 odst. 1 ES a článek 253 ES)
9. Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise, kterým je podpora shledána neslučitelnou se společným trhem a je nařízeno její vrácení – Možnost Komise přenechat vnitrostátním orgánům vypočet přesné částky k navrácení
(Článek 88 odst. 2 ES)
10. Podpory poskytované státy – Pojem – Nezaplacení daně z přidané hodnoty – Zahrnutí – Podmínka
(Článek. 87 odst.1 ES)
1. V zásadě náleží Komisi, aby v rozhodnutí, kterým se konstatuje zneužití dříve schválené podpory a uvádí existence nových neoznámených podpor, prokázala jak zneužití podpory, tak poskytnutí nových podpor. Z ustanovení čl. 88 odst. 2 a 3 ES totiž vyplývá, že v případě, že to prokázáno není, musí být existující podpora považována za podporu, na kterou se vztahuje předchozí rozhodnutí o schválení, a dotčené nové podpory nemohou být považovány za státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES. Naopak důkazní břemeno slučitelnosti podpory se společným trhem, jako výjimky z ustanovení čl. 87 odst. 1 ES, náleží v zásadě dotyčnému členskému státu, který musí prokázat, že podmínky pro tuto výjimku jsou splněny.
Toto rozložení důkazního břemene však podléhá dodržení procesních povinností Komisí a dotyčným členským státem v rámci výkonu tímto orgánem pravomoci, kterou má k tomu, aby členský stát přiměl, aby mu poskytl všechny nezbytné informace.
Zejména za účelem získání schválení nových nebo upravených podpor výjimkou z pravidel Smlouvy přísluší dotyčnému členskému státu na základě jeho povinnosti spolupráce s Komisí vyplývající z článku 10 ES poskytnout všechny poznatky, které umožní tomuto orgánu ověřit, že podmínky pro výjimku jsou splněny. Komise je krom toho oprávněna přijmout rozhodnutí na základě dostupných informací, pokud jí členský stát v rozporu se svou povinností spolupráce neposkytne informace, o které jej požádala buď pro přezkoumání kvalifikace a slučitelnosti nové nebo upravené podpory se společným trhem, nebo pro ověření řádného použití dříve schválené podpory. Komise však před přijetím takového rozhodnutí musí dát členskému státu příkaz, aby jí poskytl ve lhůtě, kterou stanoví, všechny dokumenty a informace nezbytné pro výkon jejího přezkumu. Pouze v případě, že členský stát opomene i přes příkaz Komise poskytnout požadované informace, má Komise pravomoc ukončit řízení a přijmout na základě informací, které má k dispozici, podle případu, rozhodnutí týkající se existence a slučitelnosti podpory se společným trhem nebo rozhodnutí konstatující řádné použití dříve schválené podpory.
Tyto procesní povinnosti jsou dotyčnému členskému státu a Komisi uloženy za účelem umožnění Komisi výkonu jejího přezkumu na základě dostatečně jasných a přesných informací, při současném dodržení práva dotyčného členského státu být vyslechnut.
(viz body 34–37)
2. Článek 88 odst. 2 ES opravňuje zúčastněné strany, mezi kterými figurují příjemci dotyčné podpory, k podání připomínek. Zúčastněné strany mají pouze právo účasti ve správním řízení v rozsahu přiměřeném s ohledem na okolnosti projednávaného případu. Dodržení takto vymezených procesních práv zúčastněných stran je podstatnou náležitostí, jejíž porušení může vést ke zrušení napadeného rozhodnutí. Tak je tomu zejména v případě, jestliže příjemci podpory, která má být navrácena, neměli skutečně možnost podat v rámci formálního vyšetřovacího řízení připomínky, protože nebyli Komisí označeni v rozhodnutí o zahájení řízení nebo v pozdějším stadiu formálního vyšetřovacího řízení, a pokud nelze vyloučit, že v případě neexistence takové nesrovnalosti mohlo řízení vést k odlišnému výsledku.
V rozsahu, ve kterém je řízení v oblasti státních podpor zahájeno pouze vůči dotyčnému členskému státu, však zúčastněné strany v zásadě nemohou uplatňovat právo na obhajobu přiznané osobám, vůči kterým bylo zahájeno řízení, které mají nárok zúčastnit se kontradiktorní diskuse s Komisí obdobné té, která je zahájena ve prospěch dotyčného členského státu.
(viz body 42–43)
3. V rámci žaloby na neplatnost podané na základě článku 230 ES je nutno legalitu aktu Společenství posuzovat na základě skutkového a právního stavu, který existoval v době přijetí aktu. Především je třeba zkoumat komplexní posouzení, která Komise provedla, jen na základě informací, kterými disponovala v době provádění těchto posouzení.
Z toho vyplývá, že žalobce se v zásadě nemůže dovolávat argumentů týkajících se skutkových okolností, které byly Komisi neznámé a které jí nebyly oznámeny v průběhu vyšetřovacího řízení. Naopak nic nebrání zúčastněné straně uplatnit proti konečnému rozhodnutí právní důvod, který nebyl vznesen ve fázi správního řízení.
(viz body 72–73)
4. Z ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. c) ve spojení s ustanoveními čl. 88 odst. 2 a 3 ES, provedených body 3.2.2 písm. b), f) a g) a 3.2.4 pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích, vyplývá, že jakákoli významná změna restrukturalizačního plánu schváleného Komisí v rozhodnutí o schválení podpory na restrukturalizaci v zásadě vyžaduje, aby dotyčný členský stát předložil přepracovaný plán zahrnující všechny podrobnosti nezbytné k tomu, aby Komise mohla posoudit slučitelnost podpory se společným trhem s ohledem na podmínky uvedené v bodě 3.2.4 pokynů.
Na úrovni procesní, pokud jedna z podmínek, kterým podléhalo schválení podpory, není splněna, může Komise běžně přijmout rozhodnutí odchylující se od této podmínky, aniž by opět zahájila řízení stanovené čl. 88 odst. 2 ES, pouze pokud jsou odchylky od původní podmínky relativně malé. Zejména musí-li Komise, pokud jde o slučitelnost podpory, opět provést formální přezkum slučitelnosti této podpory se společným trhem.
Tato procesní pravidla potvrzují, že v případě neúplného provedení restrukturalizačního plánu schváleného v rozhodnutí o schválení podpory na restrukturalizaci může Komise popřípadě schválit významnou změnu tohoto plánu pouze na základě důkladnějšího formálního přezkumu souladu přepracovaného plánu předloženého dotyčným členským státem s podmínkami uvedenými pokyny. V případě nepředložení upraveného restrukturalizačního plánu dotyčným členským státem Komise tedy v zásadě ani nemusí, ani nemůže při svém posouzení slučitelnosti podpory zohlednit případné významné změny původního plánu na základě pouhých prohlášení úmyslu dotyčného členského státu.
(viz body 91–93)
5. Komise má při uplatňování čl. 87 odst. 3 ES širokou posuzovací pravomoc. Vzhledem k tomu, že soud Společenství nemůže nahradit posouzení skutečností a komplexních hospodářských okolností ze strany Komise svým vlastním posouzením, musí se tedy přezkum Soudu omezit na ověření dodržení procesních pravidel a pravidel týkajících se odůvodnění, jakož i věcné správnosti skutkových zjištění, neexistence zjevně nesprávného posouzení a zneužití pravomoci.
(viz bod 150)
6. Odůvodnění rozhodnutí musí být uvedeno v samotném textu rozhodnutí a pozdější vysvětlení předložená Komisí nemohou být, kromě výjimečných okolností, zohledněna. Z toho plyne, že rozhodnutí musí stačit samo o sobě a že jeho odůvodnění nemůže vycházet z později poskytnutých písemných nebo ústních vysvětlení, pokud je proti předmětnému rozhodnutí již podána žaloba před soudem Společenství.
(viz bod 254)
7. Pouhá skutečnost, že veřejný věřitel poskytuje platební výhody diskrečně, nepostačuje pro jejich kvalifikaci jako státní podpory. Dále je třeba, aby poskytnuté platební výhody byly zjevně významnější než platební výhody, se kterými by souhlasil soukromý věřitel nacházející se ve srovnatelné situaci vůči svému dlužníku, s ohledem zejména na výši dluhu, opravné prostředky, které má k dispozici veřejný věřitel, šance nápravy situace dlužníka, pokud je povoleno pokračování jeho činnosti, jakož i rizika pro věřitele, že se jeho ztráty dále zvýší v případě pokračování činnosti.
V tomto ohledu pojem „státní podpora“, tak jak je definován ve Smlouvě, má právní povahu a musí být vykládán na základě objektivních skutečností. Z tohoto důvodu musí soud Společenství v zásadě a s ohledem jak na konkrétní skutečnosti sporu, o kterém rozhoduje, tak na technickou nebo komplexní povahu posouzení učiněných Komisí vykonávat celkový přezkum, co se týče otázky, zda opatření spadá do působnosti čl. 87 odst. 1 ES.
Pokud však posouzení Komisí otázky, zda opatření splňuje kritérium soukromého věřitele, s sebou nese komplexní hospodářské posouzení, pro které má Komise širokou posuzovací pravomoc, omezuje se soudní přezkum na ověření dodržení procesních pravidel a povinnosti uvést odůvodnění, věcné správnosti skutkových zjištění použitých pro účely uskutečnění zpochybněné volby, neexistence zjevně nesprávného posouzení těchto skutkových zjištění nebo neexistence zneužití pravomoci. Soudu zejména nenáleží nahradit hospodářské posouzení Komise svým posouzením.
(viz body 283–285)
8. Co se týče rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor, odůvodnění se nemůže omezovat na konstatování, že dotčené opatření je státní podporou, ale musí obsahovat odkaz na konkrétní skutečnosti tak, aby umožnilo zúčastněným stranám užitečně se vyjádřit k existenci a relevanci tvrzených skutečností a okolností a soudu Společenství vykonat jeho přezkum.
Není však požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 253 ES, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast.
(viz body 286–287)
9. Žádné ustanovení práva Společenství nevyžaduje, aby Komise, když nařídí navrácení podpory, jež byla prohlášena za neslučitelnou se společným trhem, určila přesnou částku podpory, která má být navrácena. Postačuje totiž, že rozhodnutí Komise obsahuje údaje, které umožní osobě, jíž je určeno, aby sama bez nadměrných obtíží určila tuto částku. Komise se tedy mohla platně omezit na konstatování povinnosti navrácení dotčených podpor a přenechat vnitrostátním orgánům vypočtení přesné částky k navrácení.
V tomto ohledu výhoda, kterou pro dlužníka představuje tolerování, ze strany veřejného věřitele, nesplácení nebo opožděného splácení jeho dluhu, je v zásadě konkrétně tvořena nesplacením nebo opožděným splacením částky tohoto dluhu od okamžiku, ve kterém se stane splatnou. Tato výhoda nutně neodpovídá částce, kterou by soukromý věřitel mohl získat zpět, pokud by přestal tolerovat nesplácení nebo opožděné splácení.
Tudíž pro prokázání, zda byl dlužník zvýhodněn, náleží jedině Komisi prověřit, zda by nejpozději při přijetí jejího rozhodnutí soukromý věřitel nacházející se ve srovnatelné situaci zjevně nadále netoleroval nesplácení nebo opožděné splácení. Tento přezkum nevyžaduje určení přesné částky, u které by tento soukromý věřitel přestal tolerovat nesplácení nebo opožděné splácení a přijal opatření za účelem dosažení splacení své pohledávky.
(viz body 291, 293–294)
10. Daň z přidané hodnoty je v zásadě neutrální, co se týče situace hospodářské soutěže. Daň z přidané hodnoty zaplacená osobou povinnou k dani totiž může být okamžitě buď odečtena, jako daň zaplacená na vstupu, nebo v krátké lhůtě znovu získána zpět. Jediná případná výhoda, kterou by osoba povinná k dani mohla mít z důvodu nezaplacení daně z přidané hodnoty, by mohla tedy popřípadě spočívat ve výhodě likvidní hotovosti způsobené dočasným nezaplacením daně na vstupu.
Nezaplacení daně z přidané hodnoty v tomto kontextu v zásadě nepostačuje pro domněnku, že podnik byl zvýhodněn ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES. Komisi náleží prověřit, zda za podmínek projednávaného případu toto nezaplacení skutečně poskytuje zúčastněné straně výhodu likvidní hotovosti.
(viz body 361, 363)