ROZSUDEK TRIBUNÁLU (třetího senátu)
28. února 2024(*)
„Odrůdová práva – Udělení odrůdového práva Společenství pro odrůdu SK20 – Nepřípustnost odvolání k odvolacímu senátu – Neexistence právního zájmu na podání opravného prostředku – Článek 81 odst. 1 nařízení (ES) č. 2100/94“
Ve věci T‑556/22,
House Foods Group, Inc., se sídlem v Osace (Japonsko), zástupci: G. Würtenberger, advokát,
žalobkyně,
proti
Odrůdovému úřadu Společenství (CPVO), zástupci: M. García-Moncó Fuente a O. Lamberti, jako zmocněnkyně,
žalovanému,
TRIBUNÁL (třetí senát),
ve složení: F. Schalin, předseda, I. Nõmm a G. Steinfatt (zpravodajka), soudci,
za soudní kancelář: A. Juhász-Tóth, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
po jednání konaném dne 13. září 2023,
vydává tento
Rozsudek
1 Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně House Foods Group, Inc. domáhá zrušení rozhodnutí odvolacího senátu Odrůdového úřadu Společenství (CPVO) ze dne 1. července 2022 (věc A 018/2021) (dále jen „napadené rozhodnutí“).
Skutečnosti předcházející sporu
2 Dne 18. září 2017 podala žalobkyně u CPVO žádost o odrůdové právo Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. 1994, L 227, s. 1; Zvl. vyd. 03/16, s. 390).
3 Odrůdou, pro niž bylo odrůdové právo Společenství žádáno, je odrůda cibule SK20 náležející k druhu Allium cepa.
4 V technickém dotazníku přiloženému k dotčené žádosti o odrůdové právo Společenství žalobkyně v odpovědi na otázku 07.02 – „Existují kromě informací poskytnutých v oddíle 5 a 6 dodatečné vlastnosti, které mohou pomoci odlišit danou odrůdu?“ – odkázala na „velmi nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznové„ u přihlašované odrůdy.
5 CPVO uložil Naktuinbouw (Inspekce zahradnictví, Nizozemsko, dále jen „zkušební úřad“), aby provedla technické zkoušení podle čl. 55 odst. 1 nařízení č. 2100/94.
6 Dne 14. září 2020 předložil zkušební úřad závěrečnou zprávu o technickém zkoušení, v níž bylo uvedeno, že odrůda splňuje kritéria odlišnosti, uniformity a stálosti (dále jen „kritéria OUS“), a byl k ní přiložen návrh popisu přihlašované odrůdy. CPVO zaslal tuto závěrečnou zprávu žalobkyni dne 21. října 2020 a vyzval ji, aby vyjádřila své stanovisko v souladu s čl. 57 odst. 2 nařízení č. 2100/94.
7 Dne 21. prosince 2020 předložila žalobkyně k CPVO žádost, aby byly slzný faktor a kyselina pyrohroznová, které byly popsány v bodě 07.02 technického dotazníku, zahrnuty do popisu vlastností, neboť tento popis určuje rozsah ochrany odrůdy, a jelikož tento nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznová představují výjimečnou vlastnost, která má vysokou pěstitelskou hodnotu, a zejména pro použití přihlašované odrůdy.
8 Dne 4. února 2021 informoval CPVO žalobkyni, že po interní debatě nelze její žádosti vyhovět, jelikož popis odrůdy musí obsahovat vlastnosti odpovídající použitelnému technickému protokolu nebo v některých případech dodatečné vlastnosti, ale pouze pokud byly použity při technickém zkoušení k posouzení odlišnosti mezi přihlašovanou odrůdou a obecně známými odrůdami, což se v tomto případě nestalo.
9 Dne 9. února 2021 žalobkyně odpověděla CPVO, přičemž zejména zdůraznila obchodní hodnotu svého šlechtění, a odkázala na uvedení dodatečné vlastnosti v bodě 07.02 technického dotazníku. Vysvětlila, že podle jejího výkladu takový odkaz zavazoval CPVO k tomu, aby zohlednil uvedenou vlastnost, a proto se dotázala, zda uvedená vlastnost byla zohledněna před zahájením technického zkoušení, a pokud ne, proč nebyla tato vlastnost zkoumána.
10 Dne 7. dubna 2021 informoval CPVO žalobkyni, že přezkum dodatečné vlastnosti „nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznové“ nebyl zohledněn a výsledek zkoušení byl průkazný na základě standardních vlastností. CPVO byl dle svého názoru povinen použít svůj technický protokol a jelikož vlastnost, jejíž zohlednění žádala žalobkyně, nebyla jeho součástí, zkušební úřad neměl žádný důvod ji sledovat při standardních zkoušeních týkajících se kritérií OUS. CPVO nemá za úkol zkoumat všechny vlastnosti uplatněné žadateli, pokud takové zkoumání není nezbytné k přijetí jeho rozhodnutí o žádosti. Tato dodatečná informace však byla obsažena ve spisu k odrůdě SK20. CPVO předává technické dotazníky Evropskému patentovému úřadu, takže kdyby třetí osoba podala patentovou přihlášku týkající se dotčené vlastnosti, existoval by v jeho spisech záznam, který prokazuje stav techniky.
11 Rozhodnutím ze dne 3. května 2021 udělil CPVO odrůdové právo přihlašované odrůdě (dále jen „rozhodnutí o udělení odrůdového práva“). K tomuto rozhodnutí byl připojen úřední popis odrůdy, tak jak byl vypracován zkušebním úřadem.
12 Dne 1. července 2021 podala žalobkyně proti rozhodnutí o udělení odrůdového práva odvolání, jehož cílem bylo, aby byl nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznové zohledněn v úředním popisu odrůdy, nebo podpůrně, aby bylo provedeno nové technické zkoušení za účelem hodnocení přihlašované odrůdy s ohledem na tuto vlastnost.
13 Dne 16. září 2021 nápravný výbor CPVO rozhodl, že nenapraví rozhodnutí o udělení odrůdového práva, jelikož odvolání žalobkyně je nepřípustné podle čl. 49 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 874/2009 ze dne 17. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 2100/94, pokud jde o řízení před CPVO (Úř. věst. 2009, L 251, s. 3). Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o udělení odrůdového práva nebylo napraveno, bylo odvolání předáno odvolacímu senátu CPVO.
14 Napadeným rozhodnutím odvolací senát CPVO odmítl odvolání jako nepřípustné podle čl. 49 odst. 1 nařízení č. 874/2009 ve spojení s článkem 81 nařízení č. 2100/94. Odvolací senát měl za to, že žalobkyně neměla právní zájem na podání opravného prostředku v rozsahu, v němž její odvolání nijak neumožňovalo zrušit napadené rozhodnutí, protože nezpochybňovala rozhodnutí o udělení odrůdového práva Společenství odrůdě SK20. Kromě toho odvolací senát v podstatě uvedl, že prezident CPVO nebyl nikterak povinen provést postup stanovený v článku 23 nařízení č. 874/2009, který jej opravňuje k doplnění popisu odrůdy o dodatečné vlastnosti a jejich vyjádření, jelikož odlišnost přihlašované odrůdy již byla zjištěna na základě vlastností uvedených v příslušném technickém protokolu, a k tomu, aby mohla být chráněna, stačí, aby se odrůda zřetelně odlišovala přinejmenším jednou vlastností. K prokázání odlišnosti nebylo tedy nezbytné zohlednit dodatečnou vlastnost uplatněnou žalobkyní.
Návrhová žádání účastníků řízení
15 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil CPVO náhradu nákladů řízení.
16 CPVO navrhuje, aby Tribunál:
– žalobu zamítl;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
17 Žalobkyně uplatňuje v podstatě dva žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení článku 81 nařízení č. 2100/94 a druhý z porušení článku 76 téhož nařízení.
K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení článku 81 nařízení č. 2100/94
18 Jak potvrdila na jednání, žalobkyně má v podstatě za to, že má právní zájem na podání opravného prostředku, neboť ji CPVO přiznal užší ochranu, než jakou požadovala, když do úředního popisu odrůdy nezahrnul nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznové, takže její odvolání mělo být považováno za přípustné.
19 CPVO s argumenty žalobkyně nesouhlasí.
20 Odvolací senát měl v bodě 14 napadeného rozhodnutí za to, že odvolání žalobkyně je nepřípustné na základě čl. 49 odst. 1 nařízení č. 874/2009 ve spojení s článkem 81 nařízení č. 2100/94. Právní zájem na podání opravného prostředku totiž neexistuje, pokud odvolání vůbec neumožňuje zrušení napadeného rozhodnutí. Tak je tomu přitom v projednávané věci, jelikož žalobkyně nezpochybňuje rozhodnutí o udělení odrůdového práva, ale pouze část popisu odrůdy týkající se seznamu jejích vlastností.
21 Článek 81 odst. 1 nařízení č. 2100/94 stanoví, že neobsahuje-li uvedené nařízení nebo předpisy přijaté na základě téhož nařízení procesní ustanovení, použije CPVO zásady procesního práva obecně uznávané v členských státech.
22 Je nesporné, že žádné ustanovení nařízení č. 2100/94 nebo nařízení č. 874/2009 neupravuje otázku nepřípustnosti odvolání z důvodu nedostatku právního zájmu na podání opravného prostředku. Odvolací senát tedy správně odkázal na čl. 81 odst. 1 nařízení č. 2100/94, který odkazuje na zásady procesního práva obecně uznávané v členských státech.
23 Jak účastníci řízení uznali na jednání, podmínka žalobního právního zájmu představuje obecně uznávanou zásadu procesního práva členských států.
24 Právní zájem na podání žaloby totiž představuje zásadní a prvořadou podmínku všech soudních řízení. Žaloba na neplatnost podaná fyzickou nebo právnickou osobou je tedy přípustná pouze tehdy, pokud má žalobce zájem na zrušení napadeného aktu. Právní zájem žalobce na podání žaloby předpokládá, že samotné zrušení napadeného aktu může vyvolat právní následky a žaloba může ve svém výsledku přinést straně, která ji podala, prospěch (viz rozsudek ze dne 12. listopadu 2015, HSH Investment Holdings Coinvest-C a HSH Investment Holdings FSO v. Komise, T‑499/12, EU:T:2015:840, bod 24 a citovaná judikatura).
25 Je tedy třeba přezkoumat, zda v projednávané věci může změna popisu chráněné odrůdy přiloženého k rozhodnutí o udělení odrůdového práva přinést žalobkyni prospěch. To předpokládá určení, zda, jak tvrdí žalobkyně, vlastnosti uvedené v úředním popisu chráněné odrůdy určují rozsah ochrany, která je jí přiznána.
26 Podle čl. 5 odst. 1 nařízení č. 2100/94 mohou být předmětem odrůdových práv Společenství odrůdy všech botanických rodů a druhů, mimo jiné i hybridy mezi rody nebo druhy.
27 Podle čl. 5 odst. 2 nařízení č. 2100/94 se „odrůdou“ rozumí soubor rostlin uvnitř jediného botanického taxonu nejnižšího známého botanického třídění, který může být, nezávisle na tom, zda zcela splňuje podmínky pro udělení odrůdového práva, definován projevem vlastností vyplývajících z určitého genotypu nebo určité kombinace genotypů, odlišen od jakéhokoli jiného souboru rostlin projevem alespoň jedné z uvedených vlastností a považován za jednotku vzhledem ke své schopnosti množit se v nezměněné podobě.
28 Podle čl. 5 odst. 3 nařízení č. 2100/94 sestává soubor rostlin z celých rostlin nebo z částí rostlin, pokud tyto části mohou vyprodukovat zase celé rostliny, obojí je nazýváno „složky odrůdy“.
29 Kromě toho podle článku 6 nařízení č. 2100/94 se odrůdová práva Společenství udělí odrůdám, které jsou odlišné, uniformní, stálé a nové.
30 Článek 7 odst. 1 nařízení č. 2100/94 upřesňuje, že odrůda je považována za odlišnou, pokud se dá projevem vlastností vyplývajících z genotypu nebo z kombinace genotypů jasně odlišit od jakékoli jiné odrůdy, jejíž existence je obecně známa ke dni podání žádosti.
31 Navíc článek 8 nařízení č. 2100/94 uvádí, že odrůda je považována za uniformní, pokud – s výhradou odchylky, kterou je třeba očekávat na základě zvláštností jejího množení – je dostatečně jednotná v projevech těch vlastností, které jsou zahrnuty do přezkoumání odlišnosti, jakož i všech ostatních, které slouží k popisu odrůdy.
32 Konečně podle článku 9 nařízení č. 2100/94 se odrůda považuje za stálou, pokud projev těch vlastností, které jsou zahrnuty do přezkoumání odlišnosti, jakož i všech ostatních znaků, které slouží popisu odrůdy, zůstane po opakovaném množení nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého cyklu nezměněna.
33 Zaprvé, jak vyplývá z čl. 5 odst. 2 první odrážky nařízení č. 2100/94, „odrůdou“ se rozumí soubor rostlin, který může být zejména definován projevem všech vlastností vyplývajících z jejího genotypu.
34 Zadruhé z článků 6 až 9 nařízení č. 2100/94 vyplývá, že projev vlastností vyplývajících z genotypu odrůdy slouží k určení, zda odrůda splňuje kritéria OUS, a zda tak může být chráněna.
35 Kromě toho bod 11 odůvodnění nařízení č. 2100/94 uvádí, že „při udělování ochrany odrůdě záleží na stanovení charakteristických ukazatelů, které jsou pro odrůdu určující“, a že „tyto se nutně nemusí týkat jejich hospodářského významu“.
36 Z výše uvedených úvah tak vyplývá, že udělení odrůdového práva Společenství přihlašované odrůdě nevyžaduje, aby byly vyčerpávajícím způsobem posouzeny všechny vlastnosti, které mohou vyplývat z genotypu této odrůdy, ale pouze ty vlastnosti, které mají určitý význam pro její způsobilost být chráněna, a zejména její odlišnost. Cílem technického zkoušení stanoveného v článku 55 nařízení č. 2100/94 je tak pouze určit, zda přihlašovaná odrůda je dostatečně odlišná, uniformní a stálá v porovnání s jinými obecně známými odrůdami. Uvedené zkoušení však nemá posuzovat všechny vlastnosti, které mohou vyplývat z genotypu přihlašované odrůdy, ani užitečnost nebo obchodní hodnotu uvedených vlastností, jelikož udělení odrůdového práva nové odrůdě není nijak podmíněno přítomností ukazatelů, které mají vlastní obchodní hodnotu.
37 Ani úřední popis odrůdy provedený zkušebním úřadem, který představuje pouze shrnutí stanovisek vyjádřených při technickém zkoušení, tedy nemá za cíl odrážet vyjádření všech vlastností, které vyplývají z genotypu přihlašované odrůdy a které ji charakterizují, jako je nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznové, jehož se žalobkyně dovolává, ale pouze některých zvláštních vlastností, které postačují k prokázání odlišnosti odrůdy.
38 Podle čl. 5 odst. 2 druhé odrážky nařízení č. 2100/94 ve spojení s čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení totiž k tomu, aby mohla být odrůda chráněna, stačí, aby se odrůda jasně odlišovala alespoň jednou z vlastností vyplývajících z jejího genotypu. I když tedy přihlašovaná odrůda vykazuje určité vlastnosti totožné s obecně známou odrůdou, k tomu, aby byla chráněna, stačí, že se jasně odlišuje jednou nebo několika jinými vlastnostmi. Tudíž i v případě, že by dodatečná vlastnost uplatňovaná žalobkyní byla zahrnuta při technickém zkoušení a uvedena v úředním popisu odrůdy SK20, nemělo by to žádný dopad na ochranu přiznanou této odrůdě, jelikož nová odrůda, která by vykazovala stejný nízký obsah slzného faktoru a kyseliny pyrohroznové, by přesto mohla být chráněna, pokud by tato odrůda vykazovala jednu nebo více jiných vlastností, které by ji jasně odlišovaly od odrůdy žalobkyně.
39 Kromě toho zahrnutí dodatečné vlastnosti požadované žalobkyní do popisu jí nemůže přinést žádný prospěch z toho důvodu, že se odrůdové právo Společenství vztahuje na odrůdu samotnou (viz čl. 5 odst. 1 nařízení č. 2100/94), která se považuje za soubor rostlin (viz čl. 5 odst. 2 nařízení č. 2100/94), který sestává z celých rostlin nebo z částí rostlin, pokud tyto části mohou vyprodukovat zase celé rostliny, přičemž obojí se nazývá „složky odrůdy“ (viz čl. 5 odst. 3 nařízení č. 2100/94). Podle čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení č. 2100/94 má totiž odrůdové právo Společenství za následek, že jeho držitel je oprávněn provést určité úkony týkající se složek odrůdy definovaných v čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení nebo sklizeného materiálu chráněné odrůdy. Z toho vyplývá, že se ochrana vztahuje na samotný rostlinný materiál, jak je definován všemi vlastnostmi vyplývajícími z jeho genotypu, ať již jsou uvedeny v úředním popisu odrůdy, či nikoli.
40 Doplnění vlastnosti požadované žalobkyní do popisu tak nijak nemění rozsah ochrany, která jí byla udělena pro odrůdu SK20. Odvolací senát měl tudíž správně za to, že žalobkyně nemá právní zájem na podání opravného prostředku.
41 Tento závěr nemohou zpochybnit rozhodnutí Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo), která žalobkyně uplatnila a která podle ní uznávají, že rozsah ochrany chráněné odrůdy spočívá na vlastnostech, které jsou uvedeny v jejím úředním popisu. Režim odrůdového práva Společenství je totiž autonomním systémem, který se skládá ze souboru pravidel a sleduje cíle jemu vlastní, přičemž jeho použití je nezávislé na jakémkoli vnitrostátním systému a legalita rozhodnutí odvolacích senátů CPVO musí být posuzována výlučně na základě nařízení č. 2100/94 a nařízení č. 874/2009, tak, jak jsou vykládána unijním soudem (obdobně viz rozsudek ze dne 6. června 2018, Apcoa Parking Holdings v. EUIPO, C‑32/17 P, nezveřejněný, EU:C:2018:396, bod 31 a citovaná judikatura). Unijní soud tak není vázán rozhodnutím přijatým na úrovni členského státu, i když takové rozhodnutí bylo přijato na základě harmonizovaných vnitrostátních právních předpisů [obdobně viz rozsudek ze dne 27. února 2002, Streamserve v. OHIM (STREAMSERVE), T‑106/00, EU:T:2002:43, bod 47].
42 První žalobní důvod je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněný.
K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení článku 76 nařízení č. 2100/94
43 V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně v podstatě tvrdí, že v souladu s článkem 76 nařízení č. 2100/94 byl CPVO povinen zohlednit a přezkoumat celou její žádost o zahrnutí významné dodatečné vlastnosti do technického zkoušení a úředního popisu odrůdy.
44 CPVO s touto argumentací nesouhlasí.
45 Vzhledem k tomu, že zaprvé z bodů 21 až 42 výše vyplývá, že odvolací senát právem odmítl odvolání žalobkyně jako nepřípustné, a zadruhé, že odvolací senát měl pouze pro úplnost za to, že odvolání je rovněž neopodstatněné, a to v podstatě z toho důvodu, že v projednávané věci nebyl prezident CPVO nikterak povinen provést postup stanovený v článku 23 nařízení č. 874/2009, který jej opravňuje doplnit popis odrůdy o dodatečné vlastnosti a jejich vyjádření, je druhý žalobní důvod irelevantní.
46 Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že žalobu je třeba zamítnout v plném rozsahu.
K nákladům řízení
47 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
48 Vzhledem k tomu, že CPVO požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (třetí senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti House Foods Group, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 28. února 2024.
Podpisy