Věc T-291/03
Consorzio per la tutela del formaggio Grana Padano
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Ochranná známka Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Společenství GRANA BIRAGHI – Ochrana označení původu ,grana padano‘ – Neexistence druhové povahy – Článek 142 nařízení (ES) č. 40/94 – Nařízení (EHS) č. 2081/92“
Shrnutí rozsudku
1. Ochranná známka Společenství – Odvolací řízení – Žaloba k soudu Společenství – Procesní úloha Úřadu
(Jednací řád Soudu, čl. 133 odst. 2)
2. Ochranná známka Společenství – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranná známka zapsaná v rozporu s právní úpravou týkající se ochrany zeměpisných označení a označení původu
(Nařízení Rady č. 2081/92, články 13 a 14, a nařízení č. 40/94, článek 142)
3. Ochranná známka Společenství – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranná známka zapsaná v rozporu s právní úpravou týkající se ochrany zeměpisných označení a označení původu
(Nařízení Rady č. 2081/92, články 13 a 14, a nařízení č. 40/94, článek 142)
4. Zemědělství – Jednotné právní úpravy – Ochrana zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin – Nařízení č. 2081/92
(Nařízení Rady č. 2081/92, článek 3 a čl. 13 odst. 1 pododstavec 2)
5. Ochranná známka Společenství – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranná známka zapsaná v rozporu s právní úpravou týkající se ochrany zeměpisných označení a označení původu
(Nařízení Rady č. 2081/92, články 13 a 14, a nařízení č. 40/94, článek 142)
1. V řízení o žalobě v oblasti ochranných známek Společenství směřující proti rozhodnutí odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) Úřad může, aniž by změnil podmínky řízení, navrhnout, aby bylo vyhověno návrhům jednoho nebo druhého účastníka řízení, podle své volby, a předložit argumenty na podporu důvodů předložených tímto účastníkem. Oproti tomu nemůže formulovat autonomní návrhy na zrušení nebo předkládat důvody pro zrušení, které ostatní účastníci řízení nevznesli.
(viz bod 22)
2. Z článku 142 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství a článku 14 nařízení č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin vyplývá, že Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) je povinen použít nařízení č. 40/94 takovým způsobem, aby nebyla dotčena ochrana přiznaná chráněným označením původu nařízením č. 2081/92.
V důsledku toho Úřad musí zamítnout zápis každé ochranné známky, která se nachází v jedné ze situací popsaných v článku 13 nařízení č. 2081/92, a pokud ochranná známka již byla zapsána, musí ji prohlásit za neplatnou.
(viz body 53–56)
3. Pokud se chráněné označení původu skládá z několika částí, z nichž jedna představuje druhový název zemědělského produktu nebo potraviny, užití tohoto druhového názvu v zapsané ochranné známce musí být posuzováno tak, že je v souladu s čl. 13 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, a žádost o zrušení takovéto známky opírající se o označení původu musí být zamítnuta.
V tomto ohledu jsou v systému zápisu Společenství zavedeném nařízením č. 2081/92 otázky týkající se ochrany přiznané jednotlivým složkám označení, a zejména otázka, zda se jedná o druhové označení, nebo o složku chráněnou proti jednáním uvedeným v článku 13 uvedeného nařízení, předmětem posouzení provedeného na základě podrobné analýzy dotčeného skutkového kontextu.
V rámci řízení o zrušení zápisu ochranné známky Společenství na základě chráněného označení původu má Úřad pravomoc provést tento druh analýzy a případně zamítnout ochranu druhové části chráněného označení původu. Pokud se totiž nejedná o prohlášení neplatnosti chráněného označení původu jako takového, skutečnost, že čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 2081/92 vylučuje ochranu druhových označení obsažených v chráněném označení původu, opravňuje Úřad k tomu, aby ověřil, zda dotčený výraz představuje skutečně druhové označení zemědělského produktu nebo potraviny.
(viz body 58–60)
4. Článek 3 nařízení č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin po konstatování, že označení, která zdruhověla, nemohou být zapsána, stanoví, že pro určení, zda název zdruhověl, či nikoli, se přihlíží ke všem činitelům, a zejména ke stávající situaci v členském státě, odkud název pochází, a v oblastech spotřeby, ke stávající situaci v ostatních členských státech a k příslušným vnitrostátním předpisům nebo předpisům Společenství.
Tatáž kritéria musejí být použita za účelem provedení čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 2081/92. Definice pojmu „označení, které zdruhovělo“, kterou podává čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec téhož nařízení, je totiž rovněž použitelná na označení, která byla vždy druhová.
(viz body 63–64)
5. V rámci řízení o neplatnosti ochranné známky Společenství na základě chráněného označení původu Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) nemůže konstatovat, že název obsažený v uvedeném chráněném označení původu je druhový a že zápis ochranné známky, která jej obsahuje, nepředstavuje zásah do chráněného označení původu ve smyslu čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce nařízení č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, aniž by provedl podrobnou analýzu souhrnu činitelů způsobilých určit druhovou povahu názvu.
Nepřímými důkazy právního, hospodářského, technického, historického, kulturního a společenského druhu, které umožňují provést požadovanou podrobnou analýzu, jsou v tomto ohledu zejména příslušné vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Společenství, včetně jejich historického vývoje, vnímání, které má průměrný spotřebitel ohledně údajně druhového označení, včetně skutečnosti, že proslulost označení zůstává spojena s tradičně v určité oblasti vyráběným zralým sýrem v důsledku skutečnosti, že není běžně užíváno v dalších regionech členského státu nebo Evropské unie, okolnost, že výrobek byl legálně uveden na trh pod dotčeným označením v některých členských státech, skutečnost, že výrobek byl legálně vyroben pod dotčeným označením v zemi původu označení i při nedodržení tradičních metod výroby, okolnost, že takové operace přetrvávaly v čase, množství výrobků nesoucích dotčené označení a vyrobených nikoliv podle tradičních metod ve vztahu k množství výrobků vyrobených podle uvedených metod, tržní podíl výrobků nesoucích dotčené označení a vyrobených nikoliv podle tradičních metod ve vztahu k tržnímu podílu výrobků vyrobených podle uvedených metod, skutečnost, že výrobky vyrobené nikoliv podle tradičních metod jsou prezentovány tak, že odkazují na místa výroby výrobků vyráběných podle uvedených metod, ochrana dotčeného označení mezinárodními dohodami a počet členských států, které se případně dovolávají údajné druhové povahy dotčeného označení.
Krom toho není vyloučeno zohlednit při přezkoumání druhové povahy označení průzkum uskutečněný u spotřebitelů, organizovaný za účelem zjištění jejich vnímání dotčeného označení, nebo stanovisko výboru zavedeného rozhodnutím 93/53 o zřízení vědeckého výboru pro označení původu, zeměpisná označení a osvědčení o zvláštní povaze, který byl od té doby nahrazen vědeckou skupinou odborníků pro označení původu, zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality, zavedenou rozhodnutím 2007/71. Tento výbor složený z vysoce kvalifikovaných odborníků v právní a zemědělské oblasti má za úkol zejména zkoumat druhovou povahu označení.
Je konečně možné zohlednit další skutečnosti, zejména definici označení jako druhového v Codex alimentarius a mezinárodní úmluvy týkající se užívání a ochrany údajně druhového označení.
(viz body 65–67, 88–89)