Prozatímní vydání
Věc T‑556/11
(zveřejněné výňatky)
European Dynamics Lucembursko SA a další
proti
Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
„Veřejné zakázky na služby – Zadávací řízení – Vývoj softwaru a servisních služeb – Odmítnutí nabídky uchazeče – Zařazení uchazeče v rámci kaskádového řízení – Důvody vyloučení – Střet zájmů – Rovné zacházení – Povinnost řádné péče – Kritéria pro zadání – Zjevně nesprávné posouzení – Povinnost uvést odůvodnění – Mimosmluvní odpovědnost – Ztráta příležitosti“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 27. dubna 2016
1. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Zadávání zakázek – Vyloučení uchazečů, kteří jsou ve střetu zájmů – Pojem střetu zájmu – Účast společnosti, která je členem konsorcia uchazeče, na přípravných pracích veřejné zakázky – Zahrnutí – Podmínka – Existence nebezpečí pro hospodářskou soutěž mezi uchazeči
[Nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 94 písm. a)]
2. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Zadávání zakázek – Vyloučení uchazečů, kteří jsou ve střetu zájmů – Povinnost zadavatele
[Nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 94 písm. a)]
3. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Zadávání zakázek – Vyloučení uchazečů – Povinnost úspěšného uchazeče předložit před zadáním zakázky aktuální výpis z trestního rejstříku – Rozsah – Možnost zadavatele spokojit se s čestným prohlášením učiněným před notářem – Vyloučení
[Nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 93 odst. 1 písm. a), b) a e); nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 134 odst. 3 první pododstavec]
4. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Stručné shrnutí žalobních důvodů – Žalobní důvod vycházející z protiprávnosti technických kritérií pro zadání veřejné zakázky a založený na argumentaci uvedené v příloze žaloby – Přípustnost – Podmínky
[Statut Soudního dvora, článek 21 a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]
5. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Zadávání zakázek – Kritéria zadávání – Požadavek jasnosti a přesnosti – Přezkum unijním soudem z úřední povinnosti – Vyloučení
(Nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 89 odst. 1)
6. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Rozhodnutí o odmítnutí nabídky – Neexistence nebo nedostatek odůvodnění – Přezkum unijním soudem z úřední povinnosti
(Článek 296 SFEU)
7. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Zadávání zakázek – Kritéria zadávání – Dodatečné uvedení podkritérií v hodnotící zprávě uchazečů – Nepřípustnost – Porušení zásad rovného zacházení a transparentnosti
(Nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 89 odst. 1)
8. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Zpochybnění zadávací dokumentace – Žaloba uchazeče zpochybňující prostřednictvím námitky protiprávnosti vzorec hodnocení finančních kritérií použitý zadavatelem – Přípustnost – Posuzovací pravomoc zadavatele, pokud jde o volbu kritérií pro zadání – Omezení
(Článek 263 SFEU; nařízení Rady č. 1605/2002)
9. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí o odmítnutí nabídky přijaté v rámci postupu při zadávání veřejné zakázky na služby – Povinnost zadavatele sdělit na písemnou žádost charakteristiky a relativní výhody zvolené nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče – Povinnost dodat podrobné shrnutí zohlednění každého detailu odmítnuté nabídky na základě jeho hodnocení nebo podrobné srovnávací analýzy zvolené nabídky a nabídky odmítnutého uchazeče – Absence
(Článek 296 druhý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 100 odst. 2)
10. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí o odmítnutí nabídky přijaté v rámci postupu při zadávání veřejné zakázky na služby – Použití vzorce při výpočtu známky uchazeče umožňujícího odečtení bodů za některá podkritéria pro zadání a jejich přičtení nabídkám ostatních uchazečů – Nedostatečné vysvětlení zadavatele, pokud jde o vztah mezi negativním hodnocením nabídky a provedeným odečtením bodů – Nepřípustnost
(Listina základních práv Evropské unie, čl. 47; nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 100 odst. 2)
11. Žaloba na neplatnost – Žaloba směřující proti rozhodnutí o nepřijetí nabídky v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku na služby – Rozhodnutí o zadání zakázky úzce související s rozhodnutím o zadání uvedené zakázky – Zamítnutí návrhu na zrušení rozhodnutí o zadání zakázky mající za následek zamítnutí návrhu na zrušení rozhodnutí o zadání
12. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Obdobné použití mimosmluvní odpovědnosti na protiprávní jednání Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
(Článek 340 odst. 2 SFEU; nařízení Rady č. 207/2009, čl. 118 odst. 3)
13. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Příčinná souvislost – Škoda způsobená uchazeči ztrátou zakázky v rámci nabídkového řízení – Rozhodnutí o zadání zakázky stižené porušením zásad rovného zacházení a transparentnosti a zjevně nesprávného posouzení – Existence příčinné souvislosti
[(Článek 340 odst. 2 SFEU, Listina základních práv Evropské unie, čl. 47; nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 93 odst. 1 písm. e)]
14. Mimosmluvní odpovědnost – Škoda – Hodnocení – Nedostatek důkazů umožňující unijnímu soudu rozhodnout v rámci řízení o rozsudku konstatujícího existenci protiprávního jednání Unie – Odklad řízení o určení výše škody na pozdější fázi
(Článek 340 SFEU)
1. Při zadávání veřejných zakázek může existence strukturálních vazeb mezi dvěma společnostmi, z nichž se jedna podílela na vypracování zadávací dokumentace a druhá se účastnila řízení o zadání dotčené veřejné zakázky, v zásadě vést ke střetu zájmů ve smyslu čl. 94 písm. a) nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Naproti tomu se jeví méně důležitým nebezpečí střetu zájmů, jestliže nejsou jedna nebo více společností pověřené přípravou zadávací dokumentace samy o sobě součástí konsorcia uchazeče, ale jsou toliko členy téže skupiny podniků, ke které je rovněž připojena společnost uvedeného konsorcia.
Pouhé zjištění o ovládacím vztahu mezi mateřskou společností a jejími jednotlivými dceřinými společnostmi v této souvislosti nepostačuje k tomu, aby některou z těchto společností mohl zadavatel automaticky vyloučit ze zadávacího řízení, aniž by ověřil, zda měl takový vztah konkrétní dopad na její jednání v rámci tohoto řízení. Tím spíše to platí pro zjištění o vykonání některých přípravných prací společností, která je součástí skupiny společností, z níž se jiná společnost účastní jako člen konsorcia uchazeče zadávacího řízení, přičemž tato posledně uvedená společnost musí mít možnost prokázat, že tato situace nepředstavuje pro soutěž mezi uchazeči žádné nebezpečí.
Kromě toho, pokud zadávací řízení dosud probíhalo a žádná zakázka ještě nebyla zadána ani nebyla v jejím rámci podepsána žádná smlouva, nemohl se uplatnit údajný střet zájmů jakožto důvod vyloučení, neboť byl tento střet ještě nejistý a hypotetický. Přitom, aby byl uchazeč ve střetu zájmů, je třeba, aby měl údajný střet zájmů vliv na průběh nebo výsledek zadávacího řízení.
(viz body 43, 45, 57)
2. V oblasti zadávání veřejných zakázek musí vést existence střetu zájmů zadavatele k vyloučení dotčeného uchazeče, pokud je tento postup jediným možným opatřením zabraňujícím porušení zásad rovného zacházení a transparentnosti, kterými se řídí všechna zadávací řízení, tedy pokud neexistuje méně omezující opatření k zajištění dodržování uvedených zásad. Střet zájmů představuje objektivně sám o sobě vážné narušení či abnormalitu, aniž by bylo k jeho kvalifikaci třeba zohledňovat úmysly zúčastněných a jejich dobrou víru.
(viz bod 46)
3. Podle čl. 134 odst. 3 prvního pododstavce nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, má úspěšný uchazeč do ukončení zadávacího řízení, tedy před zadáním zakázky, předložit „nejnovější výpis z trestního rejstříku, nebo pokud neexistuje, aktuální rovnocenný doklad vydaný soudním nebo správním orgánem země původu nebo provenience“ k prokázání toho, že není naplněn žádný z důvodů vyloučení ve smyslu čl. 93 odst. 1 písm. a), b) nebo e) nařízení č. 1605/2002. Tyto důkazy nemohou být nahrazeny místopřísežným nebo čestným prohlášením učiněným před notářem země původu nebo provenience.
Pokud se za těchto okolností spokojil zadavatel s čestným prohlášením za účelem prokázání neexistence důvodů vyloučení ve smyslu čl. 93 odst. 1 písm. e) nařízení č. 1605/2002 a zadávací dokumentace v tomto ohledu výslovně stanovuje povinnost, jejíž nerespektování musí nutně vést k vyloučení dotčeného uchazeče, porušil zadavatel zjevně svou povinnost řádné péče zejména při šetření existence důvodu vyloučení stanoveného v zadávací dokumentaci a čl. 93 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení. Z tohoto důvodu porušil uvedená ustanovení, jakož i zásadu rovného zacházení s uchazeči, která měla v souladu s povinností vyloučení uvedenou v zadávací dokumentaci vést k vyloučení dotčeného uchazeče.
(viz body 71, 76, 77)
4. Podle článku 21 statutu Soudního dvora, který je použitelný pro Soud na základě čl. 53 prvního pododstavce téhož statutu, a čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu z roku 1991 musí všechny žaloby obsahovat předmět sporu a stručný popis dovolávaných žalobních důvodů. Proto je k tomu, aby byla žaloba přípustná, zejména nezbytné, aby hlavní skutkové a právní okolnosti, na nichž je založena, vyplývaly přinejmenším stručně, avšak uceleně a srozumitelně z textu samotné žaloby. V tomto ohledu pokud jde o žalobní důvod založený na zjevně nesprávných posouzeních, která se vztahují k jednotlivým kritériím a podkritériím pro zadání veřejné zakázky, bude nutné vzhledem k jejich technickému charakteru rozhodnout o otázce, zda hlavní skutkové a právní okolnosti, na nichž jsou jednotlivé výtky založeny, vyplývají přinejmenším stručně nebo souhrnně, avšak uceleně a srozumitelně z textu samotné žaloby, toliko v rámci přezkumu opodstatněnosti každé z těchto výtek. Pouze takový přezkum totiž může v případě žalobního důvodu založeného na argumentaci, která odkazuje na přílohu žaloby, určit, zda se úvahy uvedené v příloze žaloby omezují na podporu a doplnění obsahu žaloby v konkrétních bodech zejména odkazy na uvedenou přílohu, nebo zda se jedná ve vztahu k některým výtkám, o obecný odkaz na ostatní písemnosti, který, i když jsou přiložené k žalobě, nemůže zhojit neexistenci základních prvků právní a skutkové argumentace, které by měly být uvedeny v samotné žalobě. Za těchto podmínek je tedy třeba namísto prohlášení takového žalobního důvodu za nepřípustný, rozhodnout o přezkumu přípustnosti úvah uvedených v příloze žaloby později a přistoupit k posouzení opodstatněnosti jednotlivých výtek vznesených v rámci projednávaného žalobního důvodu vycházejícího ze zjevně nesprávných posouzení, pokud jde o použití technických kritérií pro zadání, přičemž se toto posouzení musí primárně zakládat na skutkových a právních okolnostech uvedených v žalobě samé.
(viz body 83–88)
5. Znění kritéria pro zadání v rámci zadávacího řízení musí být dostatečně jasné, přesné a jednoznačné, aby je mohli všichni přiměřeně informovaní uchazeči, kteří postupují s běžnou řádnou péčí, vykládat stejným způsobem a aby je mohl zadavatel použít objektivně a jednotně ověřením, zda jejich nabídky odpovídají uvedeným požadavkům.
Nicméně pokud v rámci žaloby směřující proti rozhodnutí zadavatele o odmítnutí nabídky uchazeče, tento uchazeč přímo a výslovně nezpochybní nepřesnost či nesrozumitelnost tohoto kritéria pro zadání, není unijní soud oprávněn z úřední povinnosti zpochybnit legalitu uvedeného kritéria jako takovou a musí omezit svůj přezkum na argumenty výslovně uplatněné uvedeným uchazečem.
(viz body 101, 102)
6. Vzhledem k tomu, že odůvodnění podporující rozhodnutí o odmítnutí nabídky uchazeče neumožňuje jak uchazeči, tak unijnímu soudu posoudit opodstatněnost hodnocení zadavatele v tomto ohledu, je toto posouzení stiženo nedostatkem odůvodnění, který je unijní soud povinen z důvodu veřejného pořádku vznést i bez návrhu a zadavatel to již nemůže v průběhu řízení zhojit.
(viz bod 145)
7. Při zadávání veřejných zakázek je dodatečné uvedení podkritérií pro zadání zadavatelem v hodnotící zprávě obsahující kvalitativní hodnocení nabídek uchazečů zjevně v rozporu s ustálenou judikaturou, podle níž je za účelem zajištění dodržování zásad rovného zacházení a transparentnosti důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž zadavatel přihlíží při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a je-li to možné, jejich relativní význam, byly potenciálním uchazečům známy v okamžiku přípravy jejich nabídek a aby tedy nemohl zadavatel, pokud jde o kritéria pro zadání, uplatnit podkritéria, se kterými uchazeče předem neseznámil.
(viz bod 193)
8. Při zadávání veřejných zakázek je uchazeč oprávněn incidenčně napadnout legalitu vzorce hodnocení finančních kritérií stanoveného v zadávací dokumentaci a použitého zadavatelem při srovnávacím hodnocení nabídek. Pokud se jedná o věcnou legalitu výběru sporného vzorce hodnocení finančních kritérií, je zadavatel nadán širokou posuzovací pravomocí, pokud jde o volbu, obsah a provedení relevantních kritérií pro zadání spojených s dotčenou zakázkou, včetně těch k určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, přičemž musí tato kritéria odpovídat povaze, předmětu a zvláštnostem uvedené zakázky a nejlépe zohledňovat potřeby a cíle zadavatele.
(viz bod 215)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 240, 241, 244, 245, 257)
10. Ačkoli je zadavatel v zásadě nadán širokou posuzovací pravomocí, pokud jde o volbu hierarchických kritérií pro zadání a bodů, jež je třeba přidělit jednotlivým kritériím a podkritériím a nemusí vyloučenému uchazeči poskytnout podrobné shrnutí způsobu, jakým byl každý detail jeho nabídky zohledněn v rámci hodnocení nabídky, zůstává pravdou, že pokud zadavatel provede takový výběr, musí být unijní soud schopen na základě zadávací dokumentace a odůvodnění rozhodnutí o zadání zakázky ověřit váhu jednotlivých kritérií a podkritérií pro technická zadání v hodnocení, to znamená při výpočtu celkové známky, jakož i minimálního a maximálního počtu bodů pro každé z těchto kritérií a podkritérií. Krom toho jestliže zadavatel váže zvláštní hodnocení na způsob, jakým dotčená nabídka splňovala či nesplňovala tato jednotlivá kritéria a podkritéria, která jsou zjevně relevantní z hlediska celkové známky uvedené nabídky, zahrnuje povinnost uvést odůvodnění nutně i potřebu vysvětlit způsob, jakým vedla negativní hodnocení k odečtení bodů.
Dodržování tohoto požadavku je totiž o to více nezbytné tím, že má případné odečtení čistých bodů za některá podkritéria nebo podbody na základě zadavatelem použitého vzorce pro výpočet automaticky za následek navýšení počtu hrubých bodů přidělených nabídkám úspěšných uchazečů na základě jejich technické kvality. Jinak řečeno má uchazeč zájem na tom, znát odečet bodů pro každé z podkritérií a podbodů, u kterých hodnotící zpráva obsahuje negativní hodnocení, aby byl schopen vzhledem k tomuto zjevně nesprávnému posouzení namítat, že toto odečtení, jež v sobě obsahuje odpovídající nárůst bodů ve prospěch ostatních uchazečů, není důvodné.
V tomto ohledu, i kdyby získala nabídka uchazeče na základě své technické kvality maximální počet 100 hrubých bodů, zachovává si vzhledem k zásadě účinné soudní ochrany stanovené v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, která má úzkou vazbu na povinnost uvést odůvodnění, zájem znát rozsah, v němž vedlo negativní hodnocení zadavatele k odečtu čistých bodů, jehož význam a odůvodnění se mohlo rozhodujícím způsobem projevit v rámci přezkumu legality jak individuálního, tak srovnávacího hodnocení nabídek.
(viz body 250, 251, 253)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 261)
12. Vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie ve smyslu čl. 340 druhého pododstavce SFEU za protiprávní jednání svých orgánů je vázán na splnění souboru podmínek, a sice protiprávnosti vytýkaného jednání, skutečné existence škody a existence příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a uplatňovanou škodou. Tyto zásady se mutatis mutandis uplatní i na mimosmluvní odpovědnost Unie ve smyslu téhož ustanovení za protiprávní jednání a škodu způsobenou jednou z jeho institucí, jakou je Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, jíž je na základě čl. 118 odst. 3 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství povinen nahradit.
(viz bod 264)
13. Pokud jde o mimosmluvní odpovědnost Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek a o existenci příčinné souvislosti mezi spáchaným protiprávním jednáním a údajně vzniklou škodou, nemůže rozhodnutí o odmítnutí nabídky žalobkyně, které je stiženo v řadě ohledů nedostatečným odůvodněním, jako takové založit odpovědnost Unie konkrétně proto, že na jeho základě nelze prokázat, že pokud by k němu nedošlo, zakázka mohla být, případně měla být zadána žalobkyni.
Naproti tomu, pokud jde o příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním, jakým je porušení zásady rovného zacházení mezi uchazeči, zjevně nesprávnými posouzeními a ztrátou příležitosti uzavřít zakázku, nemůže se dotčený orgán omezit na tvrzení, že s ohledem na svou širokou posuzovací pravomoc jakožto zadavatel nebyl povinen podepsat rámcovou smlouvu s žalobkyní. Pokud totiž porušení zásady rovného zacházení mezi uchazeči ve spojení s porušením čl. 93 odst. 1 písm. e) nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a zjevně nesprávné posouzení zadavatele v rámci individuálního posouzení nabídky žalobkyně, nutně ovlivnilo její příležitost na lepší zařazení v rámci kaskádového řízení a stát se přinejmenším třetím úspěšným uchazečem, vyplývá z toho, že i s ohledem na široký prostor pro uvážení zadavatele týkající se zadání dotčené zakázky představuje ztráta příležitosti žalobkyně skutečnou a určitou škodu.
Kromě toho v situaci, kdy na konci sporného řízení před unijním soudem existuje významné riziko, že dotčená zakázka již byla v plném rozsahu uskutečněna, by samotné neuznání ztráty takové příležitosti unijním soudem a nezbytnosti přiznat odškodnění v tomto ohledu bylo v rozporu se zásadou účinné soudní ochrany zakotvenou v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie. V takové situaci totiž zrušení rozhodnutí o zadání zakázky se zpětnou účinností odmítnutému uchazeči již nepřináší žádnou výhodu, takže je ztráta příležitosti nenapravitelná. Navíc z důvodu podmínek upravujících řízení o předběžných opatřeních před předsedou Tribunálu je uchazeč, jehož nabídka byla ohodnocena a protiprávně odmítnuta, v praxi jen zřídkakdy s to dosáhnout odkladu vykonatelnosti takového rozhodnutí.
(viz body 265, 266, 268–271)
14. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 273, 282)