ROZSUDEK TRIBUNÁLU (devátého rozšířeného senátu)
26. ledna 2022(*)
„Veřejné zakázky na služby – Zadávací řízení – Služby vzdušného dohledu – Žaloba na neplatnost – Neexistence právního zájmu na podání žaloby – Nepřípustnost – Mimosmluvní odpovědnost“
Ve věci T‑849/19,
Leonardo SpA, se sídlem v Římě (Itálie), zastoupená M. Espositem, F. Caccioppolim a G. Calamem, avocats,
žalobkyně,
proti
Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), zastoupené H. Caniardem, C. Georgiadisem, A. Grasem a S. Drewem, jako zmocněnci, ve spolupráci s M. Umbachem, F. Biebuyckem, V. Ostem a M. Clarichem, avocats,
žalované,
jejímž předmětem je návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení oznámení o zahájení zadávacího řízení FRONTEX/OP/888/2019/JL/CG ze dne 18. října 2019, nadepsaného „Systém dálkově řízených letadel (RPAS) se schopností letu ve střední výšce a s dalekým doletem pro vzdušný dohled nad mořskými oblastmi“, v opraveném znění, aktů, které tvoří jeho přílohu, otázek a odpovědí zveřejněných Frontex, zápisu z informační schůzky konané v prostorách Frontex dne 28. října 2019, rozhodnutí o zadání této zakázky, jakož i jakéhokoli jiného předcházejícího, souvisejícího nebo následného aktu, a dále návrh na základě článku 268 SFEU znějící na získání náhrady škody, která žalobkyni z tohoto důvodu vznikla,
TRIBUNÁL (devátý rozšířený senát),
ve složení S. Papasavvas, předseda, M. J. Costeira, J. Schwarcz, M. Kančeva a T. Perišin (zpravodajka), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 11. června 2021,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu a skutečnosti, které nastaly po podání žaloby
1 Oznámením o zahájení zadávacího řízení zveřejněným v Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie (Úř. věst. 2019/S 0202490010 zahájila Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) zadávací řízení FRONTEX/OP/888/2019/JL/ON, nadepsané „Systém dálkově řízených letadel (RPAS) se schopností letu ve střední výšce a s dalekým doletem pro vzdušný dohled nad mořskými oblastmi“ (dále jen „napadené oznámení o zahájení zadávacího řízení“), za účelem získání služeb vzdušného dohledu nad mořskými oblastmi prostřednictvím systému dálkově řízených letadel se schopností letu ve střední výšce a s dalekým doletem („MALE RPAS“). Toto oznámení bylo předmětem dvou oprav ze dní 8. a 22. listopadu 2019, kterými byla prodloužena lhůta pro podání nabídek a odložen termín otevření nabídek.
2 Lhůta pro předložení nabídek byla stanovena v souladu s opravami oznámení o zahájení zadávacího řízení, k nimž došlo v průběhu řízení, do 13. prosince 2019 a datum otevření nabídek na 20. prosince 2019. Nabídky předložily tři podniky.
3 Žalobkyně, Leonardo SpA, společnost působící v odvětví letectví, se neúčastnila zadávacího řízení zahájeného napadeným oznámením o zahájení zadávacího řízení.
4 Dne 31. května 2020 předložil výbor pro hodnocení nabídek příslušné schvalující osobě svou hodnotící zprávu.
5 Dne 12. června 2020 schválila příslušná schvalující osoba zprávu o hodnocení nabídek a podepsala rozhodnutí o zadání zakázky (dále jen „napadené rozhodnutí o zadání zakázky“), jakož i dopisy zaslané třem uchazečům s cílem informovat je o stavu řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se řízení nezúčastnila, žádný dopis neobdržela.
6 Žádostí o přístup k dokumentům zaregistrovanou dne 30. června 2020 požádala žalobkyně o kopii všech dokumentů týkajících se řízení o zadání dotčené zakázky, a zejména napadeného rozhodnutí o zadání zakázky, protokolu ze zadávacího řízení, dokumentů předložených uchazečem, který zakázku získal, a všech ostatních dokumentů založených do spisu řízení (dále jen „žádost o přístup“). Dopisem ze dne 10. srpna 2020 Frontex odmítla přístup k požadovaným dokumentům.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
7 Žalobkyně předložila projednávanou žalobu návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 16. prosince 2019.
8 Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu téhož dne podala žalobkyně návrh na vydání předběžného opatření, v němž navrhuje, aby předseda Tribunálu nařídil odložení naplňování napadeného oznámení o zahájení zadávacího řízení v opraveném znění, aktů, které jsou jeho přílohou, otázek a odpovědí zveřejněných agenturou Frontex (dále jen „otázky a odpovědi“), zápisu z informační schůzky, která se konala ve Varšavě dne 28. října 2019 (dále jen „informační schůzka“), jakož i jakéhokoli dalšího předcházejícího, souvisejícího nebo následného aktu. Předseda Tribunálu usnesením ze dne 20. dubna 2020, Leonardo v. Frontex (T‑849/19 R, nezveřejněné, EU:T:2020:154), tento návrh zamítl a rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.
9 Dne 18. února 2020 předložila Frontex žalobní odpověď.
10 Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 11. srpna 2020 předložila žalobkyně další spis, v němž navrhovala, aby Tribunál zrušil rovněž napadené rozhodnutí o zadání zakázky, jakož i všechny další předcházející, související nebo následné akty, a nařídil agentuře Frontex předložit dokumenty požadované v žádosti o přístup k dokumentům v souladu s článkem 91 jednacího řádu Tribunálu.
11 Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 12. srpna 2020 podala žalobkyně návrh na vydání předběžného opatření, v němž navrhovala, aby předseda Tribunálu odložil výkon napadených aktů uvedených v žalobě, jakož i ve spisu ze dne 11. srpna 2020. Téhož dne žalobkyně předložila doplnění návrhu na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne 11. listopadu 2020, Leonardo v. Frontex (T‑849/19 RII, nezveřejněné, EU:T:2020:539), předseda Tribunálu tento návrh zamítl a rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.
12 Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 1. září 2020 předložila žalobkyně nové žalobní důvody na základě článku 84 jednacího řádu.
13 Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 4. října 2020 předložila agentura Frontex vyjádření ke spisům ze dne 11. srpna a 1. září 2020.
14 Dne 27. ledna 2021 vyzval Tribunál v rámci organizačního procesního opatření účastníky řízení, aby písemně odpověděli na několik otázek týkajících se přípustnosti žaloby. Účastníci řízení vyhověli tomuto opatření ve stanovené lhůtě.
15 Na návrh devátého senátu Tribunálu rozhodl Tribunál podle článku 28 svého jednacího řádu předat věc rozšířenému senátu.
16 Vzhledem k překážce na straně jednoho člena devátého rozšířeného senátu Tribunálu určil předseda Tribunálu jiného soudce k doplnění senátu.
17 Řeči účastnic řízení a odpovědi na otázky Tribunálu byly vyslechnuty na jednání konaném dne 11. června 2021.
18 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené oznámení o zahájení zadávacího řízení v opraveném znění, akty, které jsou k němu přiloženy, otázky a odpovědi, zápis z informační schůzky, jakož i všechny ostatní předcházející, související nebo následné akty (dále jen společně „napadené akty uvedené v žalobě“);
– zrušil napadené rozhodnutí o zadání zakázky, jakož i všechny ostatní předcházející, související nebo následné akty uvedené ve spisu ze dne 11. srpna 2020;
– uložil agentuře Frontex povinnost nahradit veškerou přímou a nepřímou škodu, která jí vznikla a vznikne, a která vyplývá z jakéhokoli důvodu z protiprávní povahy dotčeného zadávacího řízení;
– nařídil vypracování znaleckého posudku za účelem prokázání, že zpochybňovaná ustanovení napadeného oznámení o zahájení zadávacího řízení jsou nepřiměřená, nadbytečná a neslučitelná s právními předpisy použitelnými v dané oblasti, že jí tato ustanovení zabránila předložit nabídku a že existovaly dobré důvody, pokud jde o náklady a technickou proveditelnost, k rozdělení zakázky na dvě nebo více částí;
– nařídil agentuře Frontex, aby předložila dokumenty požadované v žádosti o přístup k dokumentům týkajícím se dotčeného zadávacího řízení;
– uložil Frontex náhradu nákladů řízení.
19 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– žalobu zamítl,
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
K návrhům na zrušení
20 Nejprve je třeba posoudit přípustnost návrhů na zrušení napadených aktů, které jsou uvedeny v žalobě a v podání ze dne 11. srpna 2020.
21 Agentura Frontex ve svých odpovědích na písemné otázky Tribunálu zmíněné v bodě 14 výše tvrdí, že návrh na zrušení napadených aktů uvedených v žalobě je nepřípustný, jelikož nesplňuje požadavky stanovené v článku 263 SFEU. Tvrdí, že napadené oznámení o zahájení zadávacího řízení není napadnutelným aktem, že žalobkyně není napadeným aktem uvedeným v žalobě osobně ani bezprostředně dotčena a že se nemůže dovolávat žádného právního zájmu na podání žaloby.
22 Žalobkyně má za to, že její žaloba splňuje podmínky přípustnosti stanovené článku 263 SFEU.
23 V tomto ohledu je třeba zaprvé připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že žaloba na neplatnost podaná fyzickou nebo právnickou osobou je přípustná pouze tehdy, když má žalobce zájem na zrušení napadeného aktu. Předpokladem takového zájmu je, že samotné zrušení tohoto aktu může vyvolat právní následky a žaloba může ve výsledku přinést straně, která ji podala, prospěch (viz rozsudek ze dne 20. prosince 2017, Binca Seafoods v. Komise, C‑268/16 P, EU:C:2017:1001, bod 44 a citovaná judikatura).
24 V projednávané věci žalobkyně tvrdí, že se dotčeného zadávacího řízení neúčastnila, neboť požadavky formulované ve specifikaci pro nabídky jí bránily v předložení nabídky. Vyvstává tedy otázka, zda za takových podmínek má žalobkyně právní zájem na podání žaloby ve smyslu článku 263 SFEU proti uvedené výzvě k podání nabídek.
25 V tomto ohledu Soudní dvůr v odpovědi na předběžnou otázku týkající se výkladu čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. 1989, L 395, s. 33, Zvl. vyd. 06/01. s. 246), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007 (Úř. věst. 2007, L 335, s. 31), rozhodl, že účast v zadávacím řízení v zásadě může být oprávněnou podmínkou, jejíž splnění se vyžaduje k tomu, aby bylo prokázáno, že dotčená osoba odůvodnila zájem na získání dotčené zakázky nebo jí hrozí vznik škody kvůli údajné protiprávnosti rozhodnutí o zadání uvedené zakázky (viz rozsudek ze dne 28. listopadu 2018, Amt Azienda Trasporti e Mobilità a další, C‑328/17, EU:C:2018:958, bod 46 a citovaná judikatura).
26 Soudní dvůr však rozhodl, že v případě, že podnik nepředložil nabídku z důvodu existence údajně diskriminačních specifikací uvedených v dokumentaci k zadávacímu řízení nebo ve specifikaci pro nabídky, jež mu měly právě bránit v tom, aby poskytl veškerá požadovaná plnění, bylo by nepřiměřené od něj vyžadovat, aby před tím, než využije přezkumná řízení stanovená ve směrnici 89/665 k napadení takových specifikací, musel v dotčeném zadávacím řízení předložit nabídku, neměl-li kvůli existenci uvedených specifikací žádnou šanci, aby mu byla tato zakázka zadána (viz rozsudek ze dne 28. listopadu 2018, Amt Azienda Trasporti e Mobilità e.a., C‑328/17, EU:C:2018:958, bod 47 a citovaná judikatura).
27 Soudní dvůr kromě toho upřesnil, že vzhledem k tomu, že právo na přezkum lze přiznat hospodářskému subjektu, který nepředložil nabídku, pouze ve výjimečných případech, nelze považovat za nepřiměřené, je-li od něho vyžadováno, aby prokázal, že ustanovení výzvy k podání nabídek znemožňují samotné podání nabídky (rozsudek ze dne 28. listopadu 2018, Amt Azienda Trasporti e Mobilità a další, C‑328/17, EU:C:2018:958, bod 53).
28 I když byl tento rozsudek vydán v návaznosti na předběžnou otázku týkající se výkladu ustanovení směrnice 89/665, která zavazuje pouze členské státy, řešení, které stanoví, může být mutatis mutandis použito v takovém případě, jako je projednávaný případ, ve kterém žalobkyně tvrdí, že jí bylo zabráněno podat nabídku z důvodu technických specifikací dokumentace k zadávacímu řízení zahájeného agenturou Evropské unie, které zpochybňuje.
29 Je tedy třeba určit, zda žalobkyně prokázala, že jí bylo zabráněno v podání nabídky, a zda tudíž má právní zájem na podání žaloby.
30 Za účelem prokázání, že jí bylo zabráněno podat nabídku, žalobkyně tvrdí, že napadené oznámení o zahájení zadávacího řízení, v opraveném znění, akty, které jsou k němu přiloženy, otázky a odpovědi a zápis z informační schůzky, které jsou uvedeny v žalobě, obsahovaly diskriminační ustanovení, která znemožnila, aby poskytla všechny požadované služby.
31 Jak v tomto ohledu jíž Soudní dvůr rozhodl, zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti mají zásadní význam, pokud jde o technické specifikace, vzhledem k nebezpečí diskriminace spojenému s jejich volbou nebo způsobem, jakým jsou formulovány [pokud jde o směrnici Evropského 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. 2004, L 134, s. 114, Zvl. vyd. 06/07, s. 132), viz rozsudek ze dne 10. května 2012, Komise v. Nizozemsko, C‑368/10, EU:C:2012:284, bod 62].
32 Zaprvé je třeba připomenout, že fáze vyhodnocování potřeb a jejich vymezování je obecně jednostranná v rámci zadávání běžné veřejné zakázky. Veřejný zadavatel totiž činí jen to, že zahájí zadávací řízení, přičemž uvede specifikace, o nichž sám rozhodl (rozsudek ze dne 4. června 2020, Remondis, C‑429/19, EU:C:2020:436, bod 33).
33 V projednávané věci přitom dotčenému zadávacímu řízení předcházelo zadávací řízení FRONTEX/OP/800/2017/JL, které bylo zahájeno v roce 2017 a týkalo se provedení zkoušek dvou typů systémů RPAS. Cílem sledovaným tímto řízením bylo podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „umožnit agentuře Frontex pokračovat ve své analýze a hodnocení zpráv o RPAS schopných provádět dlouhodobý dohled nad námořními hranicemi“. Kromě toho bylo uvedeno, že „tato analýza se soustředí zejména na schopnost takové platformy poskytovat služby dohledu pravidelně, spolehlivě a efektivně“. Tato zakázka byla rozdělena na dvě části, z nichž první se týkala zkoušky standardního MALE RPAS pro dlouhodobý vzdušný dohled nad námořními hranicemi v rozsahu maximálně 600 hodin letu v uvedených oblastech Středomoří mezi druhým a čtvrtým čtvrtletím roku 2018 a druhá se týkala zkoušky MALE RPAS malých rozměrů pro dlouhodobý vzdušný dohled nad námořními hranicemi v rozsahu maximálně 300 hodin letu v uvedených oblastech Středozemoří mezi druhým a čtvrtým čtvrtletím roku 2018. V tomto ohledu žalobkyně získala dne 29. prosince 2017 zakázku na druhou část.
34 Poté, co byly tyto smlouvy splněny, agentura Frontex provedla podrobná hodnocení. Provedení první části bylo hodnoceno kladně, což vedlo Frontex k tomu, že doporučila uspořádání zadávacího řízení za účelem získání služeb vzdušného dohledu prostřednictvím MALE RPAS standardní velikosti. Naproti tomu hodnocení druhé části bylo kladné pouze do určité míry, což vedlo Frontex vedlo k závěru, že k potvrzení spolehlivosti RPAS malé velikosti a jejich schopnosti letět nad hranicí viditelnosti jsou nezbytná doplňující hodnocení. Agentura Frontex následně na základě těchto hodnotících zpráv definovala požadavky obsažené v napadeném oznámení o zahájení zadávacího řízení, v opraveném znění, aktech, které jsou k němu přiloženy, otázkách a odpovědích a zápisu z informační schůzky, které jsou uvedeny v žalobě, k nimž patří požadavky, jež žalobkyně považuje za diskriminační. Definice těchto požadavků byla tedy formulována na konci postupu, který měl několik fází, a který se vyznačoval zpětnou vazbou, jež umožnila Frontex podrobně a pečlivě posoudit jejich nezbytnost.
35 Zadruhé, zatímco žalobkyně tvrdí, že „pravidla zadávacího řízení obsahují protiprávní a neodůvodněná ustanovení, která vystavují potenciální soutěžitele technicky neproveditelným nárokům“, je třeba konstatovat, že tři podniky předložily nabídku a přinejmenším dva z nich splňovaly všechny technické specifikace, jelikož jim byla zakázka zadána.
36 Zatřetí žalobkyně neprokázala, že na ni byly technické specifikace použity odlišně od ostatních uchazečů, ani obecně, že s ní bylo zacházeno odlišně, když se nacházela v obdobné situaci jako ostatní uchazeči.
37 Začtvrté žalobkyně tvrdí, že jí účast byla „znemožněna“ nebo že účast vyžadovala „tak nadměrné hospodářské výdaje, že to bránilo podání konkurenceschopné nabídky“. Toto tvrzení přitom nemůže prokázat jakoukoli diskriminaci vůči ní. Naopak, jak správně uvádí Frontex, takové tvrzení naznačuje, že nemožnost žalobkyně předložit nabídku souvisí spíše s příčinou na její straně než s diskriminačními technickými požadavky. Jen pro úplnost je třeba uvést, jak ostatně žalobkyně veřejně oznámila, že v současnosti pracuje na modelu RPAS, který se blíží většině požadavků uvedených agenturou Frontex v dotčené výzvě k podání nabídek.
38 Za těchto podmínek žalobkyně neprokázala, že požadavky dotčeného zadávacího řízení mohly být vůči ní diskriminační.
39 Žalobkyně tedy neprokázala, že jí bylo zabráněno podat nabídku, a nemá tedy právní zájem domáhat se zrušení napadeného oznámení o zahájení zadávacího řízení, v opraveném znění, aktů, které jsou k němu přiloženy, otázek a odpovědí a zápisu z informační schůzky, jež jsou uvedeny v žalobě. Návrhová žádání znějící na zrušení těchto aktů musí být tedy odmítnuta jako nepřípustná, a v důsledku toho i návrhová žádání směřující proti rozhodnutí o zadání zakázky.
40 Dále je třeba připomenout, že každý návrh na zahájení řízení musí uvádět předmět sporu, jakož i stručný popis žalobních důvodů a že tyto údaje musí být natolik jasné a přesné, aby umožnily žalovanému připravit si obranu a unijnímu soudu provést přezkum. Návrhová žádání žaloby musí být formulována jednoznačně, aby se předešlo tomu, že unijní soud rozhodne nad rámec návrhových žádání nebo opomene rozhodnout o některém z žalobních důvodů (viz rozsudek ze dne 14. září 2017, Università del Salento v. Komise, T‑393/15, nezveřejněný, EU:T:2017:604, bod 75 a citovaná judikatura).
41 Z toho vyplývá, že návrhová žádání znějící na zrušení aktů, které předcházejí jiné akty uvedené v žalobě na neplatnost, souvisí s nimi nebo po nich následují, aniž jsou tyto předcházející, související nebo následné akty označeny, musí být považovány za návrhová žádání, která nesplňují tyto požadavky, neboť v nich není upřesněn jejich předmět (viz rozsudek ze dne 14. září 2017, Università del Salento v. Komise, T‑393/15, nezveřejněný, EU:T:2017:604, bod 76 a citovaná judikatura).
42 Z toho vyplývá, že návrhy na zrušení napadených aktů uvedených v žalobě a v podání ze dne 11. srpna 2020 jsou nepřípustné v rozsahu, v němž se týkají všech aktů, které předcházejí ostatním aktům, které jsou v ní uvedeny, souvisejí s nimi, nebo po nich následují.
43 S ohledem na výše uvedené musí být návrhy na zrušení napadených aktů odmítnuty jako nepřípustné, aniž je třeba rozhodovat o požadavcích týkajících se existence napadnutelného aktu a aktivní legitimace žalobkyně, a aniž je třeba rozhodnout o užitečnosti provedení navrhovaných důkazů nebo o přípustnosti podání ze dne 11. srpna a 1. září 2020.
K návrhu na náhradu škody
44 Žalobkyně požaduje náhradu veškeré přímé a nepřímé škody, která jí vznikla nebo vznikne a která z jakéhokoli důvodu vyplývá z protiprávnosti dotčeného zadávacího řízení. Má za to, že uplatňovaná škoda vyplývá ze ztráty dotčené zakázky, a výše škody tedy odpovídá hodnotě této zakázky.
45 Agentura Frontex tyto argumenty zpochybňuje.
46 Podle ustálené judikatury je předpokladem vzniku mimosmluvní odpovědnosti Unie podle čl. 340 druhého pododstavce SFEU splnění souboru podmínek týkajících se protiprávnosti jednání vytýkaného orgánu, skutečné existence újmy a existence příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a tvrzenou újmou. Dále je třeba připomenout, že pokud není splněna jedna z těchto podmínek, musí být žaloba zamítnuta v plném rozsahu, aniž je nutné zkoumat ostatní podmínky uvedené odpovědnosti (viz rozsudek ze dne 14. října 1999, Atlanta v. Evropské společenství, C‑104/97 P, EU:C:1999:498, bod 65 a citovaná judikatura).
47 V tomto ohledu platí, že pokud jde o podmínku týkající se existence skutečné újmy, může být odpovědnost Unie založena pouze tehdy, když žalobci skutečně vznikla „skutečná a určitá“ újma. Žalobci přísluší, aby unijnímu soudu předložil důkazy za účelem prokázání existence a rozsahu takové újmy (viz rozsudek ze dne 8. listopadu 2011, Idromacchine a další v. Komise, T‑88/09, EU:T:2011:641, bod 25 a citovaná judikatura).
48 V projednávané věci je třeba konstatovat, že žalobkyně se domáhá jen náhrady veškeré škody, které jí vznikla a vznikne a která vyplývá z protiprávnosti zadávacího řízení, aniž předkládá důkazy, aby prokázala existenci a rozsah této škody.
49 Žalobkyně se omezuje na tvrzení, že hodnota tvrzené škody vyplývá ze ztráty dotčené zakázky, a že výše škody tedy odpovídá hodnotě této zakázky.
50 Pokud jde přitom o údajnou škodu vzniklou žalobkyni v důsledku ztráty příležitosti získat zakázku, je třeba připomenout, že ztráta příležitosti získat zakázku je skutečnou a určitou újmou pouze v případě, že by nebylo pochyb o tom, že v případě neexistence protiprávního jednání orgánu, by žalobkyně uvedenou zakázku získala (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 22. června 2011, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T‑409/09, EU:T:2011:299, bod 85 a citovaná judikatura). Tak tomu však v projednávané věci není. I za předpokladu, že by dokumenty týkající se zakázky obsahovaly protiprávní ustanovení, je totiž nesporné, že se zadávacího řízení zahájeného napadeným oznámením o zahájení zadávacího řízení účastnily tři podniky a žalobkyně neprokázala, že pokud by napadené dokumenty neobsahovaly údajně protiprávní ustanovení, zakázka by byla nepochybně zadána jí, a nikoli jednomu z uvedených tří podniků.
51 Z toho vyplývá, že podmínka týkající se skutečné existence újmy není splněna pro vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie podle čl. 340 druhého pododstavce SFEU.
52 Kromě toho vzhledem k tomu, že podmínky, kterým podléhá vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie ve smyslu čl. 340 druhého pododstavce SFEU, jsou kumulativní, není třeba zkoumat ostatní podmínky vyžadované v tomto ohledu judikaturou.
53 Za těchto podmínek je třeba návrh na náhradu škody zamítnout.
54 Ve světle výše uvedeného musí být projednávaná žaloba zamítnuta v plném rozsahu.
K nákladům řízení
55 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že agentura Frontex požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (devátý rozšířený senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Leonardo SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), včetně nákladů vynaložených v řízeních o předběžném opatření.
Papasavvas | Costeira | Schwarcz |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 26. ledna 2022.
Podpisy.