Prozatímní vydání
USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(prvního senátu)
3. května 2016
Věc F‑18/12
Sophie Aprili
a
Karin Kilian
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Důchody – Článek 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu – Nároky na důchod nabyté před vstupem do služeb Unie ve vnitrostátním důchodovém systému – Převod do unijního důchodového systému – Návrh na uznání příspěvkových let učiněný OOJ nebo OOUPS, se kterým dotčená osoba souhlasila – Zpětvzetí uvedeného návrhu – Nový návrh na uznání příspěvkových let na základě nových obecných prováděcích ustanovení – Námitka nepřípustnosti – Pojem ‚akt nepříznivě zasahující do právního postavení‘ – Článek 83 jednacího řádu“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se Sophie Aprili a Karin Kilian domáhají v zásadě zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv Evropské komise (dále jen „OOUPS“) a orgánu oprávněného ke jmenování Komise (dále jen „OOJ“) ze dne 21. června a 20. května 2011, kterými uvedené orgány s konečnou platností stanovily na základě důchodového systému Evropské unie nároky na důchod nabyté žalobkyněmi před jejich vstupem do služeb Unie.
Rozhodnutí: Žaloba byla zamítnuta jako nepřípustná. Sophie Aprili a Karin Kilian ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.
Shrnutí
1. Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Návrh na uznání příspěvkových let za účelem jejich převodu do unijního systému nároků na důchod nabytých před vstupem do služeb Unie – Vyloučení – Rozhodnutí o uznání příspěvkových let přijaté po převodu kapitálu odpovídajícího nabytému nároku na důchod – Zahrnutí
(Článek 270 SFEU; služební řád úředníků, čl. 91 odst. 1, a příloha VIII, čl. 11 odst. 2)
2. Žaloby úředníků – Žaloba směřující proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta stížnost – Přípustnost – Povinnost rozhodnout o návrhových žádáních směřujících proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti – Návrhová žádání bez samostatného obsahu nebo čistě potvrzující rozhodnutí – Neexistence
(Služební řád úředníků, čl. 90 et 91)
1. V rámci řízení o převedení nároků na důchod podle čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu, je aktem nepříznivě zasahujícím do právního postavení, který může být předmětem žaloby na základě článku 270 SFEU a čl. 91 odst. 1 služebního řádu, rozhodnutí přijaté orgánem oprávněným ke jmenování, nebo orgánem oprávněným k uzavírání pracovních smluv poté, co skutečně došlo k převodu kapitálu odpovídajícího nároku na důchod nabytému dotčenou osobou před jejím vstupem do služeb Unie. Naproti tomu návrh na uznání nároku na důchod, i když byl dotčenou osobu odsouhlasen, nepředstavuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení, který by mohl být předmětem žaloby na základě článku 270 SFEU čl. 91 odst. 1 služebního řádu.
Příspěvkové roky totiž lze uznat, pouze pokud úředník vyjádří souhlas s pokračováním řízení o převodu do důchodového systému Unie kapitálu odpovídajícího nároku na důchod nabytému dotčenou osobou v příslušném systému důchodového pojištění, přičemž tento souhlas je učiněn se znalostí návrhu předloženého orgánem oprávněným ke jmenování nebo orgánem oprávněným k uzavírání pracovních smluv ohledně uznání příspěvkových let, na základě předběžné částky kapitálu uvedené příslušným orgánem vnitrostátního důchodového pojištění.
V tomto ohledu ve stádiu návrhu na uznání nároku na důchod se dotčený orgán zavazuje pouze ke správnému uplatnění čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu a obecných prováděcích ustanovení na situaci dotčené osoby. Tento závazek uvedeného orgánu plyne přímo z dotčených ustanovení služebního řádu, i v případě neexistence výslovného závazku orgánu.
Z uvedeného závazku vyjádřeného v návrhu na uznání tedy neplyne ani nová povinnost dotčeného unijního orgánu a v důsledku toho ani změna právního postavení dotčené osoby zejména proto, že i když dotčená osoba vyjádří souhlas s převodem důchodových práv nabytých v jiném systému do unijního systému důchodového zabezpečení, orgán, který návrh předložil, nemá po převodu částky kapitálu oznámené vnitrostátním orgánem důchodového pojištění odpovídající povinnost automaticky uznat dotčené osobě počet příspěvkových let uvedený v původním návrhu, s ohledem na který úředník potvrdil svůj úmysl převést uvedený kapitál do unijního systému důchodového pojištění.
(viz body 36 až 40)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: rozsudky ze dne 13. října 2015, Komise v. Verile a Gjergji, T‑104/14 P, EU:T:2015:776, body 50, 52, 53 a 74; Komise v. Cocchi a Falcione, T‑103/13 P, EU:T:2015:777, bod 66, a Teughels v. Komise, T‑131/14 P, EU:T:2015:778, body 37, 46, 48, 49, 58 a 70
2. V souladu se zásadou hospodárnosti řízení však může unijní soud rozhodnout, že shledá-li, že návrhová žádání směřující proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti nemají samostatný obsah a ve skutečnosti splývají s návrhovými žádáními směřujícími proti rozhodnutí napadenému stížností, není třeba rozhodovat zvlášť o návrhových žádáních směřujících proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti. Může tomu tak být zejména pokud konstatuje, že rozhodnutí o zmítnutí stížnosti čistě potvrzuje akt, který byl předmětem uvedené stížnosti a navíc, že uvedený akt nepředstavuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení ve smyslu článku 90 služebního řádu.
(viz bod 43)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: rozsudek ze dne 21. září 2011, Adjemian a další v. Komise, T‑325/09 P, EU:T:2011:506, bod 33
Soud pro veřejnou službu: rozsudek ze dne 19. listopadu 2014, EH v. Komise, F‑42/14, EU:F:2014:250, bod 85