Spojené věci C-411/10 a C-493/10
N. S.
v.
Secretary of State for the Home Department
a
M. E. a další
v.
Refugee Applications Commissioner
a
Minister for Justice, Equality and Law Reform
[žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) a High Court (Irsko)]
„Unijní právo – Zásady – Základní práva – Uplatňování unijního práva – Zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení – Společný evropský azylový systém – Nařízení (ES) č. 343/2003 – Pojem ,bezpečné země‘ – Přemístění žadatele o azyl do příslušného členského státu – Povinnost – Vyvratitelná domněnka dodržování základních práv tímto členským státem“
Shrnutí rozsudku
1. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl – Posuzovací pravomoc členských států
(Článek 6 SEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 51; nařízení Rady č. 343/2003, čl. 3 odst. 2)
2. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl – Přemístění žadatele o azyl do členského státu příslušného pro jeho posouzení žádosti
(Listina základních práv Evropské unie, články 1, 18 a 47; nařízení Rady č. 343/2003, čl. 3 odst. 1)
3. Základní práva – Zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu – Dosah
(Listina základních práv Evropské unie, články 1, 4, 18 a 47; nařízení Rady č. 343/2003, čl. 3 odst. 1 a 2)
4. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl – Ochrana přiznaná žadatelům o azyl – Rozsah
(Protokol č. 30 připojený ke Smlouvě o FEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 1; nařízení Rady č. 343/2003)
1. Článek 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, přiznává členským státům posuzovací pravomoc, která je nedílnou součástí společného evropského azylového systému stanoveného Smlouvou o FEU a vybudovaného unijním zákonodárcem. Tuto posuzovací pravomoc musí členské státy vykonávat při dodržování ostatních ustanovení uvedeného nařízení. O členském státě, který vykonává tuto posuzovací pravomoc, je tedy třeba mít za to, že uplatňuje právo Unie ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie.
Rozhodnutí přijaté členským státem na základě uvedeného čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003, zda posoudí žádost o azyl, není-li podle kritérií stanovených v kapitole III tohoto nařízení příslušný, tudíž pro účely článku 6 SEU nebo článku 51 Listiny základních práv Evropské unie uplatňuje právo Unie.
(viz body 65–66, 68–69, výrok 1)
2. Unijní právo brání uplatnění nevyvratitelné domněnky, podle níž členský stát, jejž čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, označuje za příslušný, dodržuje základní práva Evropské unie.
Články 1, 18 a 47 Listiny základních práv Evropské unie nevedou k jiné než k výše uvedené odpovědi.
(viz body 105, 115, výrok 2–3)
3. Článek 4 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že členské státy, včetně vnitrostátních soudů, nemohou přemístit žadatele o azyl do příslušného členského státu ve smyslu nařízení č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, nemohou-li ponechat bez povšimnutí skutečnost, že systematické nedostatky azylového řízení a podmínek přijímání žadatelů o azyl v tomto členském státě představují závažné a prokazatelné důvody pro domněnku, že žadatel bude vystaven skutečnému riziku nelidského a ponižujícího zacházení ve smyslu tohoto ustanovení.
Nelze-li přemístit žadatele do jiného členského státu Unie, je-li tento stát označen podle kritérií kapitoly III nařízení č. 343/2003 za příslušný členský stát, přísluší členskému státu, který měl toto přemístění provést, aby s výhradou možnosti posoudit žádost sám, uvedené v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, pokračoval v přezkumu kritérií téže kapitoly za účelem ověření, zda některé z dále uvedených kritérií umožňuje označit jiný členský stát za příslušný k posouzení žádosti o azyl.
Je však třeba, aby členský stát, v němž se žadatel o azyl nachází, dbal na to, aby nezhoršoval situaci, kdy jsou porušována základní práva tohoto žadatele, postupem určování příslušného členského státu, který by byl nepřiměřeně dlouhý. V případě potřeby mu přísluší, aby v souladu s podmínkami stanovenými v citovaném čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003 posoudil žádost sám.
Články 1, 18 a 47 Listiny základních práv Evropské unie nevedou k jiné než k výše uvedené odpovědi.
(viz body 106–108, 115, výrok 2–3)
4. Z článku 1 protokolu (č. 30) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království vyplývá, že tento protokol nezpochybňuje použitelnost Listiny ve Spojeném království nebo Polsku, což potvrzují body odůvodnění uvedeného protokolu. Podle třetího bodu odůvodnění protokolu tak musí být Listina uplatňována a vykládána soudy Polské republiky a Spojeného království přísně v souladu s vysvětleními uvedenými v citovaném článku 1. Kromě toho podle šestého bodu odůvodnění téhož protokolu potvrzuje Listina práva, svobody a zásady uznávané Unií a tato práva zviditelňuje, avšak netvoří nová práva nebo nové zásady.
Za těchto podmínek čl. 1 odst. 1 uvedeného protokolu ozřejmuje článek 51 Listiny, týkající se oblasti použití Listiny, a jeho účelem není osvobodit Polskou republiku a Spojené království od povinnosti dodržovat ustanovení Listiny ani bránit soudu některého z těchto členských států, aby dbal na dodržování těchto ustanovení.
Zohlednění uvedeného protokolu nemá proto vliv na rozsah povinností Spojeného království v oblasti ochrany přiznané osobě, na kterou se vztahuje nařízení č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.
(viz body 119–120, 122, výrok 4)