Žaloba podaná dne 27. prosince 2011 - Spirlea a Spirlea v. Komise
(Věc T-669/11)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobci: Darius Nicolai Spirlea (Cappezzano Piamore, Itálie) a Mihaela Spirlea (Cappezzano Piamore) (zástupci: V. Foerster a T. Pahl, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
přijal tuto žalobu opírající se o článek 263 SFEU;
prohlásil žalobu za přípustnou;
prohlásil tuto žalobu za opodstatněnou a určil tedy, že se Komise dopustila podstatných procesních chyb a jiných hmotně právních porušení;
na základě toho zrušil rozhodnutí generálního sekretariátu Komise ze dne 9. listopadu 2011 (SG.B.5/MKu/rc-Ares[2011]);
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobci devět žalobních důvodů.
První žalobní důvod vycházející z nedodržení postupu pro posuzování uvedeného v nařízení (ES) č. 1049/2001
Žalobci na tomto místě uvádějí, že žalovaná porušila svoji povinnost dát věc posoudit podle čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1049/2001 a postup pro posuzování, který je tímto nařízením kogentně stanoven.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti zbraní
Žalobci v této souvislosti tvrdí, že dotčený členský stát byl informován o obsahu odůvodnění žalobců týkajícího se přístupu k požadovaným dokumentům, v napadeném rozhodnutí se ale naproti tomu nacházely pouze rudimentární výroky týkající se obsahu odpovědi německých orgánů.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva žalobců být vyslechnut
V této souvislosti žalobci tvrdí, že žalovaná žalobcům neprávem odepřela sdělit obsah odpovědi německých orgánů, a že se žalobci vzhledem k tomu nezbytným výjimkám uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení č. 1049/2001 nemohli vyjádřit k oprávněnosti námitky členského státu.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z neodmítnutí druhé výjimky
Podle názoru žalobců žalobkyně porušila svoji povinnost zamítnout výjimku, kterou pro sebe uplatnily německé orgány (čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážku nařízení č. 1049/2001.
Pátý žalobní důvod vycházející z neidentifikování dokumentu, k němuž žalobci požadují přístup
Podle názoru žalobců porušila žalovaná svoji povinnost - co do rozsahu a pokud jde o jeho autora - přesně označit dokument, ke kterému byl odmítnut přístup.
Šestý žalobní důvod vycházející z porušení zásady být vyslechnut v konzultačním řízení
Žalobci v této souvislosti tvrdí, že je v rozporu s druhým bodem odůvodnění nařízení č. 1049/2001, že žalovaná žalobcům neposkytla žádost o konzultaci adresovanou německým orgánům. Vytýkána je rovněž skutečnost, že žalobcům nebyla poskytnuta odpověď německých orgánů.
Sedmý žalobní důvod vycházející z protiprávního použití čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001
Žalobci na tomto místě vytýkají, že Komise rozšířila rozsah působnosti čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 na "německé orgány" a krom toho se dopustila zjevně nesprávného posouzení při přezkumu a odůvodnění skutkových okolností čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001.
Osmý žalobní důvod vycházející z neprovedení konkrétního přezkumu podle čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001
V této souvislosti se uvádí, že Komise nerespektovala právo na částečný přístup k dokumentům ve smyslu čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001 tím, že dokument paušálně subsumovala pod čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.
Devátý žalobní důvod vycházející z existence převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění (čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001)
____________1 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43).