Žaloba podaná dne 18. září 2023 – Evropská komise v. Estonská republika

(Věc C-577/23)

Jednací jazyk: estonština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Keidel a K. Toomus, zmocněnci)

Žalovaná: Estonská republika

Návrhová žádání žalobkyně

určil, že Estonská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1¹ ze dne 11. června 2019, jelikož nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nebo v každém případě je nesdělila Komisi;

uložil Estonské republice, aby Komisi zaplatila paušální částku 600 euro za každý den počínaje dnem 5. února 2021 až do dne, kdy členský stát ukončí neplnění povinnosti, anebo, pokud neplnění povinností přetrvává, do dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci, nejméně ve výši 168 000 euro;

v případě, že nesplnění povinnosti členským státem uvedené v [první odrážce] bude trvat až do dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci, uložil Estonské republice povinnost zaplatit Komisi penále ve výši 5 220 euro za každý den ode dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci až do dne splnění povinností vyplývajících ze směrnice (EU) 2019/1;

uložil Estonské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. července 2019 stanoví minimální požadavky, podle kterých by vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž měly mít potřebné záruky nezávislosti, zdroje a pravomoci při prosazování práva a ukládání pokut, které jsou v široké míře srovnatelné s požadavky Komise podle nařízení (ES) č. 1/2003¹ a které potřebují pro účinné uplatňování článků 101 a 102 SFEU, aby nebyla narušena hospodářská soutěž na vnitřním trhu a aby vnitrostátní právní předpisy a opatření, jež brání vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž v účinném prosazování pravidel, neznevýhodňovaly spotřebitele a podniky. Ustanovení čl. 34 odst. 1 směrnice (EU) 2019/1 stanoví, že směrnice musí být provedena do vnitrostátního práva do 4. února 2021, a že členské státy o tom neprodleně uvědomí Komisi.

Estonská republika Německo tuto povinnost nesplnila. Komise proto dne 18. března 2021 zaslala Estonské republice výzvu. Estonská republika odpověděla na výzvu dopisem. Estonská republika na výzvu dopisem reagovala dopisy ze dne 15. června 2021 a 12. prosince 2021 a vysvětluje, že zpoždění při provádění směrnice (EU) 2019/1 je způsobeno tím, že provedení vyžaduje celkovou reformu stávajícího estonského procesního práva a dekriminalizaci zákazů spolupráce mezi podniky. Dne 29. září 2022 zaslala Komise Estonské republice odůvodněné stanovisko, na které Estonská republika odpověděla dopisem ze dne 29. listopadu 2022, v němž uznala, že neprovedla včas směrnici (EU) 2019/1, a zopakovala výše uvedené důvody prodlení při provádění směrnice, přičemž zdůraznila potřebu zásadní reformy estonského procesního práva.

Směrnice (EU) 2019/1 byla přijata řádným legislativním postupem, takže případ spadá do oblasti působnosti čl. 260 odst. 3 SFEU. Estonská republika nesplnila povinnost podle článku 34 směrnice (EU) 2019/1, aby přijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s uvedenou směrnicí do 4. února 2021 a neprodleně o nich uvědomila Komisi. Podmínky pro použití čl. 260 odst. 3 SFEU jsou tudíž splněny.

Komise proto navrhuje, aby Soudní dvůr uložil Estonské republice povinnost zaplatit paušální částku a penále podle čl. 260 odst. 3 SFEU a stanovit tyto sankce v souladu se sdělením Komise o finančních sankcích v řízeních o nesplnění povinnosti¹ .

____________

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (Úř. věst. 2019, L 11, s. 3).

¹ Úř. věst. 2003, L 1, s. 1.

¹ Úř. věst. 2023, C 2, s. 1.