Žaloba podaná dne 14. října 2010 - Endesa a Endesa Generaión v. Komise

(Věc T-490/10)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Endesa, SA (Madrid, Španělsko), Endesa Generación, SA (Sevilla, Španělsko) (zástupce: M. Merola, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyň

Považovat žalobu na neplatnost za podanou a za přípustnou;

prohlásit žalobu za opodstatněnou a zrušit rozhodnutí v plném rozsahu a

přiznat žalobkyním v plném rozsahu náhradu nákladů vynaložených v tomto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totožné s rozhodnutím napadeným ve věci T-484/10, Gas Natural Fenosa SDG v. Komise, a ve věci T-486/10, Iberdrola v. Komise.

Na podporu žaloby žalobkyně uvádí tři žalobní důvody:

1.    První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, kterého se dopustila Komise, když měla za to, že oznámené opatření spadá do působnosti směrnice 2003/54/ES¹. Ohledně tohoto důvodu žalobkyně tvrdí, že:

-    Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení, když čl. 11 odst. 4 směrnice 2003/54/ES vykládala tak, že nepožaduje, aby vnitrostátní orgány uvedly a prokázaly důvody bezpečnosti dodávek pro účely přijetí opatření neslučitelných s pravidly harmonizace obsaženými ve směrnici. Takový výklad je v rozporu s povinností restriktivního výkladu ustanovení týkajících se výjimek.

-    Výklad čl. 11 odst. 4 směrnice 2003/54/ES provedený Komisí by znamenal, že členské státy mohou bez omezení využívat pravidlo, jež má podle článku 114 Smlouvy pouze přechodnou platnost. Výklad přijatý Komisí je tedy neslučitelný s právním základem směrnice 2003/54/ES.

-    Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení, když určila limit 15 % stanovený směrnicí tak, že ho zbavila potřebného účinku zamýšleného zákonodárcem Unie.

-    Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení, neboť ve Španělsku neexistují problémy s bezpečností dodávek odůvodňující přijetí oznámeného opatření.

-    Oznámené opatření nerespektuje podmínky čl. 3 odst. 2 směrnice 2003/54/ES, jež stanoví, že povinnosti poskytování služeb ve veřejném zájmu musí být jasně vymezeny, být průhledné, nediskriminační, kontrolovatelné a zaručovat rovnost přístupu pro elektroenergetické podniky Evropské unie k zákazníkům v jednotlivých členských státech.

2.    Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, kterého se dopustila Komis, když měla za to, že na oznámené opatření se vztahuje čl. 106 odst. 2 Smlouvy. Tímto důvodem žalobkyně tvrdí, že:

-    Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že podle čl. 11 odst. 4 směrnice 2003/54/ES není v projednávané věci nezbytné přezkoumat splnění požadavků týkajících se definice povinnosti poskytovat služby ve veřejném zájmu.

-    Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení, když nesprávně posoudila proporcionalitu oznámeného opatření a svoji analýzu omezila na určení neexistence nadměrné kompenzace.

-    Komise uplatněním čl. 106 odst. 2 Smlouvy pominula provedení analýzy ohrožení, jež oznámené opatření znamená pro vlastnické právo upravené v Listině základních práv EU.

3.    Třetí žalobní důvod vychází z porušení spojeného s určitými procesními aspekty. Na jeho základe žalobkyně tvrdí, že:

-    Komise porušila článek 108 Smlouva a čl. 4 odst. 4 nařízení č. 659/1999², když nezahájila formální vyšetřovací řízení navzdory existenci objektivních a souhlasných skutečností prokazujících závažné potíže při posuzování slučitelnosti oznámeného opatření.

-    Komise se dopustila zneužití pravomoci tím, že využila předběžnou fázi k tomu, aby se vyhnula zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

____________

¹ - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (Úř. věst. L 176, s. 37; Zvl. vyd. 12/02, s. 211).

² - Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).