Žaloba podaná dne 24. října 2017 – Marinvest a Porting v. Komise

(Věc T-728/17)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Marinvest d.o.o. (Izola-Isola, Slovinsko) a Porting d.o.o. (Izola-Isola) (zástupci: G. Cecovini Amigoni a L. Daniele, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 27. července 2017, C (2017) 5049 final [Státní podpora SA.45220 (2016/FC) – Slovinsko – Údajná podpora ve prospěch Komunala Izola d.o.o.], které bylo oznámeno společnostem Marinvest a Porting dne 16. srpna 2017;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Evropské komise ze dne 27. července 2017, C (2017) 5049 final [Státní podpora SA.45220 (2016/FC) – Slovinsko – Údajná podpora ve prospěch Komunala Izola d.o.o.], které bylo oznámeno společnostem Marinvest a Porting dne 16. srpna 2017.

1. První žalobní důvod vychází z porušení práva na kontradiktorní diskuzi, neboť v napadeném rozhodnutí byly použity zcela nové důvody, které nebyly zmíněné Komisí v dopise s výzvou předložit vyjádření, z porušení základního práva na řádnou správu, které je stanoveno v článku 41 Listiny, z porušení obecné zásady kontradiktornosti a z porušení čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589.

– Odchylně od původního znění čl. 20 odst. 2 nařízení 659/1999, čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589 přiznává zúčastněným stranám (které podaly stížnost) právo předložit připomínky již ve fázi předběžného šetření. Článek 24 odst. 2 je specifickým uplatněním základního práva na řádnou správu podle článku 41 Listiny a obecné zásady kontradiktornosti.

– V dané věci byla vážně porušena práva společností Marinvest a Porting zaručená v čl. 24 odst. 2. Je pravda, že Komise vyzvala stěžovatele k předložení připomínek dopisem ze dne 14. února 2017 a že společnosti Marinvest a Porting vyjádřily svůj postoj k předběžnému hodnocení obsaženému v tomto dopise. Nicméně Komise následně napadené konečné rozhodnutí zcela opřela o skutečnosti, které v dopise ze dne 14. února 2017 nebyly uvedeny ani zmíněny, a k nimž se tedy stěžovatelé nemohli vyjádřit.

2. Druhý žalobní důvod vychází z porušení práva na kontradiktorní diskuzi vzhledem k odepření přístupu ke spisu a možnosti být vyslechnut před přijetím konečného rozhodnutí, z porušení základního práva na řádnou správu uvedeného v článku 41 Listiny, z porušení obecné zásady kontradiktornosti, z porušení čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589 a z nedostatku odůvodnění v projednávaném případu.

– Stěžovatelé požádali o možnost přístupu k dokumentům, které Komisi předložily slovinské úřady a o možnost sejít se s útvary Komise za účelem sdělení potřebných objasnění, zejména ve věci vlivu napadených opatření na hospodářskou soutěž a na obchod mezi členskými státy. Komise přijala napadené rozhodnutí, aniž nejprve zaslala požadované dokumenty a aniž se se stěžovateli sešla. Tím tak Komise porušila čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589, vykládaný v souladu s článkem 41 Listiny a s obecnou zásadou kontradiktornosti.

– Možnost stěžovatelů vyjádřit se k předběžnému hodnocení provedenému Komisí ve smyslu čl. 24 odst. 2 nutně předpokládá právo na přístup ke spisu a právo požádat Komisi o schůzku. Tyto výsady jsou totiž nerozlučně spojeny s tímto základním právem. V projednávané věci nebylo odepření těchto práv odůvodněno.

3. Třetí žalobní důvod vychází z chybného výkladu pojmu státní podpora ve vztahu k podmínce ovlivnění přeshraničního obchodu, z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, z porušení Sdělení Komise o pojmu státní podpora, z porušení obecné zásady legitimního očekávání a z nedostatku odůvodnění v projednávaném případu.

– Podle judikatury Soudního dvora a podle Sdělení Komise o pojmu státní podpora poměrně malá velikost podniku, který je příjemcem, a priori nevylučuje možnost, že může být ovlivněn obchod mezi členskými státy. Veřejná podpora poskytnutá podniku, který poskytuje služby pouze na místní či regionální úrovni a neposkytuje služby mimo svůj stát původu, může mít přesto dopad na obchod mezi členskými státy, pokud tyto služby mohou být poskytovány podniky z jiných členských států (také prostřednictvím práva na usazování) a tato možnost není pouze hypotetická.

– Komise zcela opominula, že společnosti Marinvest a Porting jsou stoprocentně kontrolovány společností Altan Prefabbricati se sídlem v Itálii. Tato společnost provedla významnou investici k výstavbě Marina d’Isola, která je nyní spravována prostřednictvím jejích dceřiných společností v režimu svobody usazování ve smyslu článku 49 SFEU.

4. Čtvrtý žalobní důvod vychází z chybného výkladu pojmu státní podpora ve vztahu k podmínce narušení hospodářské soutěže a ovlivnění přeshraničního obchodu, z nesprávného zjištění skutkových okolností a zkreslení skutkového stavu a z nedostatku odůvodnění v projednávaném případu.

– V napadeném rozhodnutí Komise vyloučila existenci ovlivnění obchodu mezi členskými státy a zaměřila se hlavně na skutečnost, že služby nabízené společností Marina di Komunala Izola by nebyly schopné přilákat potenciální zákazníky služeb nabízených žalobkyněmi.

– Zjištění skutkových okolností Komisí je chybné. Vedle turistického přístavu společností Marinvest a Porting existuje ještě další zařízení spravované podnikem, který je příjemcem podpory (Komunala Izola) a poskytuje podobné služby s potenciální nabídkou zhruba 505 kotvišť prováděnou prostřednictvím internetové stránky taktéž v italštině všem potenciálním zákazníkům.

____________