Věc T–545/11 RENV

Stichting Greenpeace Nederland a Pesticide Action Network Europe (PAN Europe)

v.

Evropská komise

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se prvního povolení pro uvedení účinné látky ‚glyfosátu‘ na trh – Částečné odepření přístupu – Riziko porušení obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby – Článek 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 – Převažující veřejný zájem – Nařízení (ES) č. 1367/2006 – Článek 6 odst. 1 nařízení č. 1367/2006 – Směrnice 91/414/EHS“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 21. listopadu 2018

1.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení Rady č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Dokumenty pocházející z členského státu – Možnost členského státu požádat orgán o nezveřejnění dokumentů – Pravomoc orgánu – Přezkum opodstatněnosti odepření přístupu vzhledem k výjimkám stanoveným uvedeným nařízením – Rozsah – Povinnost uvést odůvodnění

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 až 3 a odst. 5)

2.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení Rady č. 1367/2006 – Nevyvratitelná domněnka existence převažujícího veřejného zájmu, který vyžaduje zpřístupnění informací o emisích do životního prostředí – Riziko porušení obchodních zájmů dotčených osob v případě zpřístupnění – Neexistence vlivu

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka a č. 1367/2006, čl. 6 odst. 1)

3.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení Rady č. 1367/2006 – Informace týkající se emisí do životního prostředí – Pojem – Široký výklad

[Článek 339 SFEU, Aarhuská úmluva, čl. 4 odst. 4 písm. d), nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka a nařízení Evropského parlamentu a Rady č.1367/2006, druhý bod odůvodnění a čl. 2 odst. 1 písm. d) a čl. 6 odst. 1]

4.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Informace týkající se emisí do životního prostředí – Pojem – Dokumenty týkající se prvního povolení pro uvedení účinné látky ‚glyfosátu‘ na trh – Vyloučení

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, čl. 6 odst. 1 a č. 1107/2009, článek 29, směrnice Rady 91/414, příloha I)

5.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Restriktivní výklad i uplatnění – Povinnost zkoumat dokumenty, na které se vztahuje výjimka, konkrétně a individuálně – Rozsah

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 4)

6.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Odepření přístupu – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 první odrážka)

7.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Dokumenty pocházející z členského státu – Možnost členského státu požádat orgán o nezveřejnění dokumentů – Pravomoc soudu Unie přezkoumat opodstatněnost odepření přístupu dotčeným orgánem – Rozsah

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 až 3 a odst. 5)

8.      Mezinárodní dohody – Dohody Unie – Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) – Ustanovení této úmluvy týkající se důvodů zamítnutí žádosti o přístup k informacím o životním prostředí – Přímý účinek – Neexistence

(Aarhuská úmluva, čl. 4 odst. 4)

9.      Mezinárodní dohody – Dohody Unie – Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) – Účinky – Přednost před akty sekundárního unijního práva – Výklad sekundárního práva s ohledem na mezinárodní dohody uzavřené Unií – Povinnost konformního výkladu – Meze

(Aarhuská úmluva, čl. 9 odst. 3)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 36–41, 43, 44)

2.      Článek 6 odst. 1 první věta nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství ukládá povinnost zpřístupnit dokument, pokud se požadované informace týkají emisí do životního prostředí, a to i v případě rizika zásahu do zájmů chráněných čl. 4 odst. 2 první odrážkou nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

(viz bod 49)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 56–58)

4.      Dokumenty týkající se prvního povolení pro uvedení glyfosátu na trh jako účinné látky, vydaného na základě směrnice 91/414 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, neobsahují informace týkající se emisí do životního prostředí ve smyslu čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství.

Taková účinná látka, jako je glyfosát, totiž musí být schválena na unijní úrovni před tím, než může být obsažena jako součást přípravků na ochranu rostlin, které samy následně podléhají povolení členského státu, aby se zajistilo, že složení uvedených přípravků splňuje podmínky pro povolení, jež jsou stanoveny v článku 29 nařízení č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Mimoto posouzení a schválení účinné látky glyfosát na unijní úrovni v zásadě rovněž nijak nesouvisí s následným konkrétním použitím této účinné látky. Schválení účinné látky glyfosát totiž v žádném ohledu nezahrnuje samostatné použití této látky. Tato látka bude totiž použita až poté, co se stane složkou přípravku na ochranu rostlin, jehož uvádění na trh bylo povoleno členským státem. Platí proto, že ač je pravdou, že taková účinná látka, jako je glyfosát, je v určitém okamžiku svého životního cyklu nutně vypuštěna do životního prostředí, k tomuto vypuštění dochází až prostřednictvím přípravku na ochranu rostlin, který podléhá povolovacímu postupu.

Za těchto podmínek je třeba mít za to, že členský stát hodnotí případné emise do životního prostředí až ve stadiu vnitrostátního řízení o povolení uvádění přípravku na ochranu rostlin na trh, ve kterém se objeví konkrétní údaje týkající se povahy, složení, množství, dne a místa skutečných či předvídatelných emisí účinné látky nebo konkrétního přípravku na ochranu rostlin, v němž je tato látka obsažena, uvolňovaných za daných podmínek. V tomto ohledu vzhledem k tomu, že použití, podmínky aplikace a složení přípravku na ochranu rostlin povoleného určitým členským státem na jeho území mohou být velmi odlišné od použití, podmínek aplikace a složení výrobků hodnocených na unijní úrovni ve fázi schválení účinné látky, informace obsažené v dokumentech týkajících se prvního povolení pro uvedení účinné látky glyfosátu na trh se netýkají emisí, jejichž uvolnění do životního prostředí je předvídatelné, a vykazují nanejvýš souvislost s emisemi do životního prostředí. Takové informace tudíž nespadají pod pojem informace týkající se emisí do životního prostředí.

(viz body 82, 88, 90, 91)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 97–99, 107)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 100, 101)

7.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 103)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 105)

9.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 106)