Věc T-468/10

Joseph Doherty

v.

Evropská komise

„Žaloba na neplatnost – Lhůta pro podání žaloby – Opožděnost – Neexistence vyšší moci – Neexistence omluvitelného omylu – Zjevná nepřípustnost“

Shrnutí usnesení

1.      Žaloba na neplatnost – Lhůty – Kogentní povaha – Přezkum unijním soudem i bez návrhu – Pojem

(Článek 263 šestý pododstavec SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 102 odst. 2)

2.      Řízení – Lhůty pro podání žaloby – Výpočet – Datum a čas rozhodné pro doručení návrhu do soudní kanceláře

(Protokol č. 6 o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie, který je připojen ke Smlouvám o EU, FEU a ESAE, jediný článek; jednací řád Tribunálu, čl. 43 odst. 3 a čl. 101 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2)

3.      Řízení – Lhůty pro podání žaloby – Promlčení – Náhoda nebo vyšší moc – Pojem

(Statut Soudního dvora, čl. 45 druhý pododstavec)

4.      Řízení – Lhůty pro podání žaloby – Promlčení – Omluvitelný omyl – Pojem – Dosah

1.      Podle čl. 263 šestého pododstavce SFEU musí být žaloba na neplatnost podána ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl. Tato lhůta pro podání žaloby má kogentní povahu a byla stanovena za účelem zajištění jasnosti a jistoty právních situací a za účelem zabránění jakékoli diskriminaci nebo svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti; zároveň je na unijním soudu, aby ověřil i bez návrhu, zda byla dodržena.

(viz body 10, 12)

2.      Čas, který je třeba považovat za rozhodný pro doručení návrhu Tribunálu, je čas zaregistrovaný v kanceláři tohoto soudu. Vzhledem k tomu, že podle čl. 43 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu je pro počítání procesních lhůt rozhodné pouze datum doručení do soudní kanceláře, je třeba mít totiž za to, že pro počítání lhůt je rozhodný pouze čas doručení do kanceláře. Jelikož Soudní dvůr Evropské unie má své sídlo v Lucemburku, je tedy třeba za čas rozhodný pro doručení návrhu do soudní kanceláře považovat lucemburský čas.

(viz bod 16)

3.      Od použití právní úpravy týkající se procesních lhůt se lze v souladu s čl. 45 druhým pododstavcem statutu Soudního dvora odchýlit pouze za zcela výjimečných okolností v případech náhody nebo vyšší moci, jelikož striktní použití těchto pravidel odpovídá požadavku právní jistoty a nutnosti vyhnout se jakékoli diskriminaci nebo jakémukoli svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti.

Pojmy vyšší moc a nahodilá událost obsahují objektivní složku, která spočívá v neobvyklých událostech nezávislých na vůli subjektu, a subjektivní složku, která spočívá v povinnosti dotčeného subjektu zabezpečit se proti následkům neobvyklé události tím, že učiní vhodná opatření, avšak nepodstoupí nepřiměřené oběti. Subjekt musí zvláště pečlivě sledovat průběh zahájeného řízení, a zejména prokázat vynaložení řádné péče za účelem dodržení stanovených lhůt.

(viz body 18–19)

4.      Účinkem omluvitelného omylu může být za výjimečných okolností to, že žalobce nezmešká lhůtu. Omluvitelný omyl je pojem, který musí být vykládán restriktivně a jenž se vztahuje pouze na výjimečné okolnosti, za kterých zejména dotčený orgán jednal tak, že lze připustit, že toto jednání samo o sobě nebo v rozhodující míře způsobilo, že jednotlivec jednající v dobré víře, jenž prokázal veškerou řádnou péči požadovanou od běžně informovaného subjektu, mohl být uveden v omyl.

Tak tomu není ani kdyby kancelář telefonicky poskytla informace o podmínkách podávání žalob, jelikož žalobce je povinen řídit se ustanoveními jednacího řádu týkajícími se podmínek podávání žalob, jakož i použitelných lhůt, které nevykazují zvláštní výkladovou obtížnost a krom toho mezi funkce a pravomoci úředníků kanceláře nepatří vyjadřovat se k počítání lhůty pro podání žaloby. Otázky spojené s fungováním a organizací služeb zástupce žalobce nemohou učinit opožděné podání návrhu omluvitelným.

(viz body 27–30)