Žaloba podaná dne 22. října 2007 - Balieu-Steinmetz a Noworyta v. Parlament

(Věc F-115/07)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Marie-Thérèse Balieu-Steinmetz (Sanem, Lucembursko) a Lidia Noworyta (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhové žádání žalobkyně

rozhodnout o protiprávnosti článku 1 interních předpisů, přijatých Orgánem oprávněným ke jmenování (OOJ), o paušální náhradě práce přesčas podle článku 3 přílohy VI služebního řádu, které vstoupily v platnost dne 1. května 2004, z důvodu, že stanoví podmínku pravidelnosti práce přesčas;

zrušit výslovné rozhodnutí OOJ ze dne 18. prosince 2006, kterým se zamítá žádost podaná L. Noworyta dne 6. července 2006, a implicitního zamítavého rozhodnutí ze dne 13. listopadu 2006 o žádosti podané M.-T. Balieu-Steinmetz dne 13. července 2006;

uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobkyně předně poukazují na porušení základních práv, obecných zásad a Evropské sociální charty, podle kterých má každý pracovník právo na spravedlivé pracovní podmínky, zejména co se týče pracovní doby a náhrady nebo příplatku za práci přesčas z důvodu zvláštního rozvržení jeho pracovní doby.

Zvláště uplatňují, že článek 3 přílohy VI služebního řádu na rozdíl od článků 56a a 56b služebního řádu nepodřizuje možnost přiznat paušální náhradu za práci přesčas za zvláštních pracovních podmínek podmínce, že je tato práce přesčas vykonávána pravidelně. OOJ se podle žalobkyně dopustil nesprávného právního posouzení tím, že tuto podmínku doplnil do přijatých interních předpisů o náhradě za práci přesčas.

OOJ se údajně rovněž dopustil zjevně nesprávného právního posouzení tím, že uvedl, že úředníkům přijatým po 1. květnu 2004 nemůže být taková náhrada poskytnuta, i když je tato možnost výslovně uvedena v článku 1 uvedených interních předpisů.

Žalobkyně krom toho tvrdí, že rozhodnutí odepřít jim jakoukoli náhradu nebo příplatek za jejich zvláštní pracovní podmínky je porušením článků 56a a 56b služebního řádu, jakož i zásady rovného zacházení.

Konečně stanovisko Parlamentu není podle žalobkyně soudržné, neboť generální ředitel generálního ředitelství Předsednictví tvrdil, že v telefonní ústředně nikdo pravidelně nepracuje přesčas, zatímco OOJ dospěl k závěru, že je prováděna studie za účelem zjištění, jaké jsou možnosti harmonizace pracovních podmínek v dotyčném oddělení právě z důvodu zvláštního rozvržení pracovní doby mimo obecné/obvyklé rozvržení pracovní doby.

____________