Spojené věci T-392/03, T-408/03, T-414/03 a T-435/03

Regione Siciliana

v.

Komise Evropských společenství

„Žaloba na neplatnost – EFRR – Zrušení finanční pomoci – Navrácení již vyplacených částek – Žádost o zaplacení úroků z prodlení – Započtení – Regionální nebo místní celek – Nedostatek bezprostředního dotčení – Nepřípustnost“

Shrnutí usnesení

1.      Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky

(Článek 230 ES)

2.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně

(Článek 230 čtvrtý pododstavec ES)

1.      Akty, které mohou být předmětem žaloby na neplatnost ve smyslu článku 230 ES, jsou opatření s právně závaznými účinky, jimiž mohou být dotčeny zájmy žalobkyně tím, že podstatným způsobem mění její právní postavení.

Dopisy Komise, které se týkají uplatnění úroků z prodlení vůči členskému státu na základě oznámení o dluhu, určené tomuto členskému státu, které samy o sobě nepředstavují žádosti o zaplacení úroků z prodlení ani neprovádějí jejich konkrétní výpočet a které pouze uvádějí platné předpisy práva Společenství, jež se týkají výpočtu těchto úroků, a uvádějí, proč Komise z úřední povinnosti neprovedla započtení mezi pohledávkami uvedenými v dotčených oznámeních o dluhu a platbami určenými uvedenému členskému státu, přitom nezakládají takové právně závazné účinky, jimiž by mohly být dotčeny zájmy žalobkyně.

(viz body 36–39)

2.      Dopis, kterým Komise oznamuje, že bude provedeno započtení mezi některými pohledávkami, a který uvádí částky, jež je třeba vrátit, jakož i úroky z prodlení v důsledku zrušení finanční pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro některé projekty, jejichž konečným příjemcem byl regionální celek, a závazky Komise vůči členskému státu – ačkoliv byl Komisí formálně určen uvedenému regionálnímu celku a pro informaci ministerstvu hospodářství a financí dotčeného členského státu –, představuje rozhodnutí, jehož skutečným adresátem je uvedený členský stát.

Jednak je totiž členský stát majitelem uvedených závazků a pohledávek, a jednak má volné uvážení a může rozhodnout, že nebude vůči uvedenému regionálnímu celku uplatňovat nárok na celkovou nebo částečnou úhradu částek uvedených v uvedeném dopise, pokud jde jak o hlavní dlužné částky, tak o úroky z prodlení.

V důsledku toho nemůže být uvedený regionální celek považován za bezprostředně dotčený tímto rozhodnutím a jeho žaloba musí být odmítnuta jako nepřípustná.

(viz body 43–47)