Věc T‑102/13

Heli-Flight GmbH & Co. KG

v.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)

„Civilní letectví – Žádost o schválení letových podmínek pro vrtulník typu Robinson R66 – Zamítavé rozhodnutí EASA – Žaloba na neplatnost – Rozsah přezkumu odvolacího senátu – Rozsah přezkumu Tribunálu – Žaloba pro nečinnost – Mimosmluvní odpovědnost“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 11. prosince 2014

1.      Agentury Evropské unie – Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) – Odvolací řízení – Žaloba k unijnímu soudu – Pravomoc unijního soudu – Přezkum legality rozhodnutí odvolacího senátu – Řízení umožňující zajistit dodržování práva být vyslechnut

(Listina základních práv Evropské unie, čl. 41; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1592/2002, čl. 41 odst. 1, a č. 216/2008, ve znění nařízení č. 1108/2009, bod 26 odůvodnění a čl. 49 a 50 odst. 2)

2.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Posouzení povinnosti odůvodnění v závislosti na okolnostech projednávaného případu

(Článek 296 SFEU)

3.      Doprava – Letecká doprava – Společná pravidla pro provozování leteckých služeb v Unii – Řízení o schválení letových podmínek – Ověření způsobilosti letadla k bezpečnému letu provedené Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) – Zohlednění výhrad vznesených v řízení o certifikaci – Přípustnost – Vliv schválení vydaného pro jiný letoun s podobnými vlastnostmi – Neexistence – Závazná povaha typového osvědčení vydaného třetím státem – Neexistence

[Nařízení Komise č. 1702/2003, příloha, bod 21A.710 písm. c); nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 216/2008, ve znění nařízení č. 1108/2009, čl. 2 odst. 1]

4.      Doprava – Letecká doprava – Společná pravidla pro provozování leteckých služeb v Unii – Řízení o schválení letových podmínek – Rozhodnutí, které nespadá pod vázanou pravomoc Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) – Rozhodnutí vyžadující komplexní technické posouzení – Soudní přezkum – Meze

[Nařízení Komise č. 1702/2003, příloha, bod 21A.710 písm. a) a c)]

5.      Doprava – Letecká doprava – Společná pravidla pro provozování leteckých služeb v Unii – Řízení o schválení letových podmínek – Ověření způsobilosti letadla k bezpečnému letu provedené Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) – Posuzovací pravomoc ohledně způsobů přezkumu – Povinnost provést kontroly nebo zkoušky – Neexistence

[Nařízení Komise č. 1702/2003, příloha, body 21A.709 písm. b) 2. a 21A.710 písm. a) a c)]

6.      Doprava – Letecká doprava – Společná pravidla pro provozování leteckých služeb v Unii – Řízení o schválení letových podmínek – Důkazní břemeno – Rozsah

[Nařízení Komise č. 1702/2003, příloha, bod 21A.708 písm. b), 2. a c)]

7.      Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Stručný popis žalobních důvodů – Abstraktní vyjádření – Nepřípustnost

[Statut Soudního dvora, čl. 21 první pododstavec a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]

8.      Žaloba pro nečinnost – Výzva instituce nebo subjektu Unie – Absence – Nepřípustnost (Článek 265 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 216/2008, ve znění nařízení č. 1108/2009, čl. 50 odst. 1)

9.      Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Škoda – Příčinná souvislost – Absence jedné z podmínek – Zamítnutí žaloby na náhradu škody v plném rozsahu

(Článek 340 druhý pododstavec SFEU)

1.      Z analýzy bodu 26 odůvodnění a čl. 49 a 50 odst. 2 nařízení č. 216/2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA), kterým se ruší směrnice 91/670, nařízení č. 1592/2002 a směrnice 2004/36, jakož i čl. 41 odst. 1 uvedeného nařízení č. 1592/2002 vyplývá, že s ohledem jak na jejich znění, tak na jejich účel, který spočívá jednak v tom, aby odvolací senát mohl případně vyhovět žádosti, jež byla jinými orgány EASA zamítnuta, a jednak v tom, aby v případě, kdy tento senát zamítavé rozhodnutí potvrdí, jasně uvedl věcné a právní důvody vedoucí k uvedenému zamítnutí, aby unijní soud mohl provést svůj soudní přezkum legality tohoto zamítavého rozhodnutí, podobně jako existuje funkční kontinuita mezi jednotlivými přezkumnými orgány Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu a jeho odvolacími senáty, existuje i funkční kontinuita mezi jednotlivými přezkumnými orgány EASA a jejím odvolacím senátem.

EASA byla kromě toho zřízena právě kvůli tomu, aby se dodržovalo právo být vyslechnut, které je zaručeno čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv Evropské unie. Pouze konečné rozhodnutí, tj. rozhodnutí odvolacího senátu, totiž může být předloženo Tribunálu, přičemž odvolací senát nejdříve shromáždí jak písemná vyjádření dotčené fyzické nebo právnické osoby, tak ústní vyjádření učiněná na jednání.

(viz body 27, 45, 46)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 41)

3.      Co se týče schválení letových podmínek Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA), podle znění bodu 21A.710 písm. c) přílohy nařízení č. 1702/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací, musí EASA před schválením uvedených podmínek ověřit, že letadlo je způsobilé k bezpečnému letu za přesně vymezených podmínek a omezení. Pokud tedy jsou výhrady vznesené v řízení o typové certifikaci takové povahy, že by tuto způsobilost k bezpečnému letu mohly ohrozit, EASA je oprávněna na nich založit odůvodnění. Výhrady, které brání získání typového osvědčení, totiž nejsou nezbytně nepřekonatelné ve vztahu ke způsobilosti stroje k bezpečnému letu, a proto ani k tomu, aby mohlo být toto zařízení předmětem schválení letových podmínek.

Předpokladem řízení o schválení letových podmínek je kromě toho z podstaty věci absence platného osvědčení o letové způsobilosti. Vzhledem k tomu, že řízení o vydání schválení letových podmínek se z povahy věci týká každého stroje zvlášť, nemá skutečnost, že typové osvědčení bylo vydáno pro jiný stroj mající vlastnosti, jež jsou údajně podobné vlastnostem letounu, který je předmětem žádosti o schválení letových podmínek, vliv na legalitu rozhodnutí EASA.

Stejně tak co se týče pravidel bezpečnosti, které EASA hodlá uplatňovat, pokud jde o stroje patřící fyzickým nebo právnickým osobám s bydlištěm nebo sídlem na území Evropské unie, EASA – která, jak zdůrazňuje čl. 2 odst. 1 nařízení č. 216/2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení EASA, kterým se ruší směrnice 91/670, nařízení č. 1592/2002 a směrnice 2004/36, ve znění nařízení č. 1108/2009, musí stanovit a udržovat vysokou a jednotnou úroveň bezpečnosti civilního letectví v Evropě – není vázána případnými méně přísnými požadavky ze strany subjektů třetích států, které jsou pověřeny regulací bezpečnosti letectví, jako je Americký federální letecký úřad (FAA). Mezinárodní úmluvy, konkrétně úmluva o mezinárodním civilním letectví, podepsaná v Chicagu dne 7. prosince 1944, ratifikovaná všemi členskými státy Unie, přitom nebrání tomu, aby tyto posledně uvedené státy přijaly ve vztahu k jejich vlastním strojům přísnější bezpečnostní pravidla, než jsou pravidla uplatňovaná jinými státy, jež jsou smluvními stranami uvedené úmluvy, například Spojenými státy americkými. Typové osvědčení vydané FAA tedy nemůže být pro EASA závazné.

(viz body 69, 93, 95, 96)

4.      Co se týče schválení letových podmínek Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA), výklad bodu 21A.710 písm. a) přílohy nařízení č. 1702/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací, vede ke zjištění, že EASA nemá vázanou pravomoc, nýbrž pravomoc, která jí k zodpovězení komplexní technické otázky, konkrétně určení, zda letoun je, či není způsobilý k bezpečnému letu, dává určitý prostor pro uvážení. Výraz „musí být […] vydána“ uvedený v tomto ustanovení se přitom nevztahuje na schválení letových podmínek, ale na povolení k letu, o němž je uvedeno, že mu musí předcházet schválení letových podmínek. Předpokládaná povinnost příslušného orgánu, kterou údajně navozuje tento výraz, se navíc konkretizuje až poté, co uvedený orgán rozhodne, že pro účely stanovené v uvedeném bodě je dotčený letoun způsobilý k bezpečnému letu, což znamená, že tato povinnost je jednoduše jen důsledkem pozitivního posouzení provedeného příslušným orgánem.

Kromě toho komplexní technická posouzení podléhají omezenému přezkumu unijního soudu, z čehož vyplývá, že tento soud ověří dodržení procesních pravidel a pravidel věcné správnosti skutkových zjištění převzatých pro účely napadeného rozhodnutí, neexistence zjevně nesprávného posouzení těchto zjištění nebo zneužití pravomoci. V tomto ohledu je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že posouzení způsobilosti letounu k bezpečnému letu je komplexním technickým posouzením, je nutno rozhodnout, že s tím související přezkum legality spadá pod omezený přezkum unijním soudem. Znění bodu 21A.710 písm. c) přílohy nařízení č. 1702/2003, které neuvádí žádné upřesnění postupů, podle nichž musí EASA postupovat ani kritéria, kterým musí EASA vyhovět za účelem přesvědčení, že letadlo je způsobilé k bezpečnému letu za přesně vymezených podmínek a omezení, podporuje existenci široké posuzovací pravomoci EASA. Unijní soud tedy musí rozhodnout o tom, zda došlo k případnému zjevně nesprávnému posouzení.

(viz body 74, 75, 89, 90)

5.      Co se týče schválení letových podmínek Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA), posuzovací pravomoc přiznaná v bodě 21A.710 písm. a) přílohy nařízení č. 1702/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací, EASA nebo odpovídajícím způsobem oprávněné organizaci k projektování je přiznaná v přesně vymezeném kontextu, konkrétně v kontextu otázky bezpečnosti návrhu, která se tedy dá identifikovat již v momentě předložení žádosti o schválení letových podmínek.

Rozsah činnosti, která je v takovém kontextu předpokladem ověření způsobilosti letounu k bezpečnému letu, je vyjádřena tím, že EASA smí provést veškeré nezbytné kontroly nebo zkoušky nebo požadovat, aby uvedené kontroly nebo zkoušky provedl za tímto účelem žadatel. Nelze tedy účinně tvrdit, že EASA musí provést nebo požadovat provedení veškerých nezbytných kontrol nebo zkoušek, protože i znění bodu 21A.710 písm. c) přílohy nařízení č. 1702/2003 uvádí, že se jedná pouze o možnost, a nikoliv o povinnost. EASA se tedy může s výhradou, že to ve svém rozhodnutí náležitě odůvodní, opírat o jakoukoliv skutečnost, kterou má k dispozici a která je s to potvrdit její posouzení bezpečnosti dotčeného letounu, například o dokumentaci poskytnutou na podporu letových podmínek, a není povinna provést nebo požadovat provedení kontrol nebo zkoušek, pokud věc pokládá za dostatečně objasněnou.

Zjevně nesprávné posouzení tudíž není nijak způsobeno skutečností, že EASA neprovedla kontrolu nebo zkoušky. EASA totiž může rozhodnout, že neprovede tato ověření, pokud i bez nich považuje za možné uzavřít, že způsobilost stroje k bezpečnému letu nebyla prokázána.

(viz body 77–79, 91)

6.      V rámci řízení o schválení letových podmínek Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) platí, že žadatel, který svou žádost ke schválení letových podmínek nedoložil dostatečnými důkazy, není oprávněný vytýkat EASA, že tento nedostatek důkazů konstatovala a že vůči němu namítá technické a vědecké znalosti, kterými disponuje, k zamítnutí uvedené žádosti.

Co se totiž týče důkazního břemene, mechanismus zavedený pro účely schválení letových podmínek bodem 21A.708 písm. b) a c) přílohy nařízení č. 1702/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací, zatěžuje uvedeným břemenem žadatele, kterému přísluší povinnost předložit odůvodnění, že letadlo je způsobilé k bezpečnému letu podle podmínek nebo omezení jím upřesněných, mezi nimiž jsou například podmínky a omezení dané letové posádce k letu a provozní omezení, zvláštní postupy nebo technické podmínky, které musí být splněny. Navrhované letové podmínky musí být v tomto ohledu podány spolu s dokumentací a prohlášením, podle něhož je letoun způsobilý k bezpečnému letu za výše uvedených podmínek. Zda je letoun způsobilý k bezpečnému letu, musí tedy EASA rozhodnout především v závislosti na informacích poskytnutých žadatelem. Ustanovení, podle nichž je možné schválit letové podmínky, která se odchylují od požadavku platného osvědčení letové způsobilosti, musí být v tomto ohledu vykládána restriktivně.

(viz body 80–84)

7.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 104–106)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 108, 109, 111)

9.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 116, 117)