Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Najwyższy (Polsko) dne 6. února 2024 – X.Y.

(Věc C-96/24, Rzecznik Dyscyplinarny Sądu Najwyższego)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: X.Y.

Další účastníci řízení: Rzecznik Dyscyplinarny Sądu Najwyższego,

Prokuratura Krajowa

Předběžné otázky

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 [prvním a druhým odstavcem] Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že:

vnitrostátní Nejvyšší soud ve zvláštním řízení zahájeném na návrh zúčastněné strany o přezkoumání, zda soudce Nejvyššího soudu – přidělený do kolegia projednávajícího věc o povolení trestního stíhání soudce Nejvyššího soudu – splňuje požadavky nezávislosti a nestrannosti, je povinen z úřední povinnosti přezkoumat, zda senát určený losem ze všech soudců Nejvyššího soudu (ve věci o povolení trestního stíhání soudce) je soudem „předem zřízeným zákonem“, a to za situace, kdy vnitrostátní právo vyžaduje pouze přezkoumání požadavků na nezávislost a nestrannost soudce;

pokud je návrh na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu založen na námitce, že takový soudce byl do této funkce přidělen nezákonným postupem jmenování (zásadní povahy), tak rozhodovací senát složený z pěti soudců vylosovaných ze všech soudců Nejvyššího soudu nemůže zahrnovat soudce Nejvyššího soudu, kteří byli jmenováni týmž nezákonným postupem jmenování, protože takové složení Nejvyššího soudu nelze považovat za nezávislý a nestranný soud, předem zřízený zákonem;

pokud ve věci přezkumu splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu přiděleného ke kolegiu (projednávajícímu věc o povolení trestního stíhání soudce Nejvyššího soudu) bylo účastníkem prokázáno, že vzhledem k účasti tohoto soudce Nejvyššího soudu na nezákonném postupu jmenování (zásadní povahy) do této funkce, určené rozhodovací kolegium soudu nesplňuje požadavky nezávislého a nestranného soudu, předem zřízeného zákonem, není již k rozhodnutí o návrhu na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem Nejvyššího soudu třeba podle vnitrostátního práva zkoumat chování tohoto soudce po jeho jmenování za soudce a povahu věci (o povolení trestního stíhání soudce Nejvyššího soudu) – a v důsledku toho není přípustné zamítnout návrh na přezkum toho, zda soudce Nejvyššího soudu splňuje požadavky nezávislosti a nestrannosti, pouze z toho důvodu, že navrhovatel neprokázal, že chování tohoto soudce po jeho jmenování zpochybňuje jeho nezávislost a nestrannost?

V případě kladné odpovědi na druhou odrážku předchozí otázky:

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 [prvním a druhý odstavcem] Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že soudce, který je členem soudního kolegia, které má rozhodnout o splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti jiného soudce (přiděleného soudnímu kolegiu, který má rozhodovat o povolení trestního stíhání soudce Nejvyššího soudu), může zaprvé navrhnout vyloučení z tohoto kolegia jakéhokoli jiného soudce (soudců) vylosovaného ze všech soudců Nejvyššího soudu, pokud byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu ve vadném řízení (přičemž jde o vadnost zásadní povahy), což znemožňuje, aby soud, ke kterému náleží, byl považován za nezávislý a nestranný soud, zřízený zákonem, a zadruhé může navrhnout, aby o takovém návrhu nerozhodoval soudce, který byl v takto vadném postupu rovněž jmenován soudcem Nejvyššího soudu?

V případě, že návrh uvedený v bodě II nebude projednán (z důvodu rozhodnutí vnitrostátního soudu), může soudce, který takový návrh podal, odmítnout účast v řízení o ověření souladu s požadavky nezávislosti a nestrannosti jiného soudce Nejvyššího soudu, nebo se musí na vydání rozhodnutí podílet a nechat na účastníkovi, zda jej chce napadnout z důvodu porušení práva účastníka na rozhodnutí soudem, který splňuje požadavky stanovené v článku 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii a čl. 47 [prvním a druhém odstavci] Listiny základních práv Evropské unie?

Má vliv na vadnost složení soudního kolegia – v řízení o ověřování dodržování požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem Nejvyššího soudu – v kontextu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii a čl. 47 [prvního a druhého odstavce] Listiny základních práv Evropské unie, pokud z pěti soudců, kteří jsou členy soudního kolegia, byli pouze dva jmenováni soudcem Nejvyššího soudu v rámci vadného řízení (přičemž jde o vadnost zásadní povahy), to znamená lze v tomto případě dále pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, protože většina členů určeného kolegia byla jmenována soudci Nejvyššího soudu řádným postupem?

____________